Ministr spravedlnosti Robert Pelikán připravil další novelu insolvenčního zákona. Rád by změnil pravidla osobního bankrotu. Předpoklady pro povolení oddlužení by v budoucnu mohlo splňovat podstatně víc dlužníků. Současnou podmínku, že musíte být schopní během pěti let vyrovnat alespoň třetinu dluhů, chce totiž ministr úplně vypustit. Je podle něj nespravedlivá.
Neplatit dluhy? Nedělat je!
Pokud Pelikánova novela, která je aktuálně v mezirezortním připomínkovém řízení, projde, bude moct do procesu oddlužení vstoupit každý, bez ohledu na výši dluhů. Podmínkou bude pouze to, že nesleduje nepoctivý záměr – tedy například, že dluhy vznikly z půjčky, o které předem věděl, že ji nebude splácet. Změnit se má i délka procesu splácení a oddlužení. Dnes trvá pět let. Nově bude trvat tři, pět nebo sedm let. Když splatíte půlku dluhů, skončí po třech letech, když splatíte třicet procent dluhů, potrvá pět let. Když zvládnete splatit míň, bude proces sedmiletý.
Dlužník také podle plánu ministra Pelikána při oddlužení vždycky přijde o majetek s výjimkou běžného vybavení domácnosti nebo obydlí, zatímco dnes soud rozhoduje mezi prodejem majetku či splátkovým kalendářem.
Ministr by zároveň rád větší dohled nad činností insolvenčních správců, kteří podle představ ministra mají dlužníka víc provázet, podporovat, ale také kontrolovat – například, aby si aktivně hledal práci nebo nehospodařil rozmařile a nezodpovědně. Každoroční zpráva insolvenčního správce o tom, jak se dlužník snaží svou situaci řešit, by pak měla být významným kritériem pro soud, který bude o povolení oddlužení rozhodovat a který bude moct dlužníka při nepříznivém hodnocení od insolvenčního správce z oddlužení vyloučit.
Dlužníci také nebudou smět do oddlužení vstoupit, pokud procesem prošli v předchozích sedmi letech.
Ministr Pelikán prý nechce svým návrhem sdělit, že lidé nemají platit dluhy. Naopak vyzývá k tomu, aby si pokud možno vůbec nepůjčovali. Oddlužení je podle něj krušná doba pro všechny, kdo do něj vstoupí. Pokud ale dlužník bude poctivě a aktivně usilovat o to, aby své pochybení napravil, měl by mít podle Pelikána šanci se z dluhové pasti dostat.
Věřitelé: Je to nespravedlivé
„Rozvolnění podmínek oddlužení považujeme za nebezpečné a k věřitelům mimořádně nespravedlivé. Již současná hranice třiceti procent je pro věřitele velmi nevýhodná. Její odstranění pro dlužníky může být signálem, že své dluhy nemusejí splácet vůbec,“ míní šéf České asociace věřitelů Pavel Staněk.
Asociace se podle něj často setkává s případy, kdy dlužníci oddlužení zneužívají a splácejí věřitelům jen minimální částku, i když by si mohli dovolit splátky výrazně vyšší. „Obracejí se na nás drobní věřitelé, kteří v dobré víře poskytli půjčku příbuznému nebo známému. Později museli podstoupit formality spojené s vyhlášením osobního bankrotu dlužníka a vyrovnat se s tím, že ze svých peněz uvidí jen nepatrnou část. A dlužník se jim směje do očí, většinu příjmů skrývá a nikdo na něj nemůže. Uvítali bychom důslednější dohled ze strany insolvenčních správců,“ pokračuje Pavel Staněk.
Že si dlužník žije nad poměry osobního bankrotu, je ale podle něj těžké prokázat. „Insolvenční správce by musel dlužníka kontrolovat dvacet čtyři hodin denně, což je nemožné. I proto mám z plánovaných změn obavy, vymahatelnost práv věřitelů by ještě víc poklesla.“ Asociace naopak oceňuje novou možnost prodeje majetku dlužníka v kombinaci se splátkovým kalendářem.
Insolvenční správci: Se změnami opatrně
A jak se na změny dívají insolvenční správci – kterých se vedle dlužníků a věřitelů dotknou především? „Považuji v principu za možné opustit hranici třicetiprocentní úhrady dluhů. Pozitivní může být, že se omezí šedá ekonomika, tedy počet těch, kdo pracují takzvaně na černo, když nejsou schopni překonat hranici třiceti procent. Na druhé straně se může zvýšit morální hazard a v konečném důsledku objem nesplácených dluhů,“ komentuje Michal Žižlavský, předseda Rady expertů Asociace insolvenčních správců. Důležité podle něj je, jak bude záměr ministra Pelikána přesně znít v návrhu zákona, který dostanou poslanci.
„Ďábel se skrývá v detailu. Za nebezpečnou považuji představu, že má být insolvenční správce jakýmsi opatrovníkem dlužníka. Insolvenční řízení, ve kterém se řeší oddlužení, je soudní proces. Insolvenční správce je subjektem tohoto řízení stejně jako dlužník a věřitelé. Jeho role v řízení je jiná,“ pokračuje Michal Žižlavský. Dnes podle něj systém oddlužení funguje relativně dobře a případné změny by měly být prováděny velmi uvážlivě.
Agentura pro sociální začleňování: Chudí potřebují restart
„V České republice jsou statisíce lidí v dluhové pasti, ze které se nemohou vlastními silami dostat, a nejsou schopni splnit podmínky pro to, aby jim bylo oddlužení povoleno. Jsou odsouzení k doživotnímu živoření na úrovni nezabavitelného minima. V důsledku toho často ztrácí bydlení i legální práci. Narůstá ohrožení sociálním vyloučením i závislost na sociálních dávkách. Tento stav pak negativně ovlivňuje celou společnost,“ je přesvědčený ředitel vládní Agentury pro sociální začleňování Radek Jiránek.
Zmírnění podmínek pro povolení oddlužení podle něj umožní těmto lidem nový start. „To by mělo mít pozitivní dopady nejen na státní rozpočet a stav zaměstnanosti, ale i na věřitele, kteří dnes často nemají u dlužníků s vícečetnými exekucemi reálnou možnost získat jakékoli prostředky zpět,“ pokračuje Jiránek. Oddlužení podle něj není žádné automatické odpuštění dluhů, ale dlouhý a náročný proces plný povinností. Mírnější podmínky než u nás podle něj platí i v řadě evropských zemí, například ve Francii, Německu, Rakousku nebo na Slovensku.
K návrhu ministra spravedlnosti má šéf vládní Agentury jedinou větší připomínku. „Návrh zatím nepočítá s povinností dlužníka v rámci procesu oddlužení spolupracovat se sociálními pracovníky nebo se zapojit do vzdělávacích aktivit na podporu finanční gramotnosti,“ upozorňuje. To by podle něj mělo sloužit jako prevence, aby dlužník v budoucnu znovu nezakolísal.
Daniel Hůle: Dlužníci dobrovolně splatí víc
„Navrhované změny mi připadají relevantní a opřené o zkušenosti z praxe, nejsou v zajetí dogmat, stojí na racionální úvaze. Pokud by prošly, stal by se osobní bankrot dosažitelný pro širší skupinu lidí. Zároveň by mohl motivovat některé dlužníky k dobrovolnému zaplacení vyšší částky, než je současných třicet procent,“ míní Daniel Hůle, který se dluhovou problematikou zabývá v Člověku v tísni. Změna pravidel je podle něj potřebná. „Vymahatelnost dluhů v exekuci dlouhodobě klesá. Pohybuje se kolem dvaceti procent. Což je podstatně míň než minimální hranice třiceti procent v insolvenčním řízení. Hodně lidí je navíc v neřešitelné situaci, často přecházejí do šedé zóny. Už delší dobu navíc pozorujeme velmi nestandardizované působení insolvenčních správců,“ říká Hůle.
Ohledně změny role insolvenčního správce je skeptičtější. „Pokud by změny nebyly doprovozeny nárůstem odměny insolvenčních správců, tak by se ze současného velmi dobře placeného povolání stal pravý opak,“ upozorňuje.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
20. 10. 2016 12:31, kokeš
Tak proč sis ho brala? :-)
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
12. 3. 2018 15:34, Rajnochova
Jak k tomu přijdou slušní, poctiví lidé,kteří x let řádně a v termínu platí svoje hypotéky a úvěry tak jak se platit má? Odpuštění obrovských dluhu lidem kteří to neřeší a mají dopředu promyšlený osobní bankrot je obyčejná sprostá hajzlarna a nespravedliva diskriminace vůči poctivým platícím.Ten kdo zase tenhle úžasný zákon vymyslel nejspíš ví proč.
V diskuzi je celkem (42 komentářů) příspěvků.