Insolvence pro každého: Důsledky zahájení insolvenčního řízení

Jiří Lojda | rubrika: Seriál | 22. 9. 2014 | 3 komentáře
V minulém díle seriálu jsme udělali rozhodující krok. Tím, že jsme podali insolvenční návrh, jsme zahájili insolvenční řízení. Jaké následky to však bude mít?
Insolvence pro každého: Důsledky zahájení insolvenčního řízení

Jak jsme si minule řekli, insolvenční řízení se zahájí podáním insolvenčního návrhu. Insolvenční soud pak nesmí příliš otálet a musí zahájení insolvenčního řízení oznámit vyhláškou v insolvenčním rejstříku. Tento úkon má provést do dvou hodin od okamžiku, kdy mu byl návrh na zahájení insolvenčního řízení doručen. Pokud by mu však došel později než dvě hodiny před koncem úředních hodin, případně ve dnech pracovního klidu, musí být oznámení zveřejněno v průběhu prvních dvou hodin následujícího úředního dne. Zveřejněním vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení pak nastávají účinky zahájení tohoto řízení. Paragraf 102 insolvenčního zákona potom vyjmenovává celou řadu subjektů, které se od insolvenčního soudu dozvědí, že insolvenční řízení bylo zahájeno (jde např. o příslušný finanční úřad, příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení, úřad práce atd.).

Nehýbat s majetkem!

Od okamžiku zveřejnění vyhlášky o zahájení insolventního řízení je dlužník povinen zdržet se takového jednání, které by se zásadně dotýkalo majetkové podstaty (změna její skladby, její zmenšování atd.). Majetkovou podstatou je stručně řečeno majetek určený k uspokojení dlužníkových věřitelů. Toto omezení v nakládání s majetkovou podstatou se však většinou netýká úkonů, které jsou nutné k provozování podniku v rámci obvyklého hospodaření, k odvracení hrozící škody, plnění vyživovací povinnosti, ke splnění procesních sankcí, případně dalších úkonů uvedených v paragrafu 111 insolvenčního zákona. V případě, že by si dlužník z tohoto omezení nedělal těžkou hlavu, budou takové úkony vůči věřitelům neúčinné s výjimkou případů, kdy dostal dlužník svolení od insolvenčního soudu. Pokud jsme však řekli, že se takové omezení většinou netýká výše zmíněných úkonů, je třeba se také podívat na případy, kdy je dlužník omezen i v té trošce svobody v nakládání s majetkem, která mu zbyla.  

Předběžné opatření

Může se stát, že insolvenční soud dospěje k závěru, že dlužníkovi zbyl i po zahájení insolvenčního řízení přece jen velký prostor v nakládání s majetkovou podstatou a že by to nedělalo dobrotu. V takovém případě se insolvenční soud může rozhodnout pro předběžné opatření, a to i bez návrhu. V případě, že se insolvenční soud rozhodne sáhnout po předběžném opatření, musí ustavit předběžného insolvenčního správce. Insolvenční zákon zná rovněž případy, kdy soud předběžného insolvenčního správce ustavit pouze může.

Předběžným opatřením může insolvenční soud nařídit dlužníkovi, aby s určitou částí majetkové podstaty nenakládal nebo aby tak činil pouze se souhlasem předběžného insolvenčního správce. Soud může dokonce zajít tak daleko, že nařídí dlužníkům dlužníka, aby propříště poskytovali plnění předběžnému insolvenčnímu správci a ne dlužníkovi. K dlužníkům dlužníka je předběžné opatření obecně poměrně tvrdé, protože pokud by soud rozhodl, že tyto osoby mají plnit předběžnému správci a ony plnily po zahájení insolvenčního řízení dlužníkovi, namísto insolvenčnímu správci a toto plnění by se nedostalo do majetkové podstaty, pak by tyto osoby nebyly svého závazku zproštěny, ledaže by se jim nepodařilo prokázat, že o předběžném opatření nevěděly.

Odteď už jen přihláškou

Insolvenční zákon je však co se týče účinků zahájení insolvenčního řízení přísný i k věřitelům. Patrně nejcitelnější změnou, kterou pro ně zahájení insolvenčního řízení znamená, je nemožnost uplatňovat pohledávky a jiná práva týkající se majetkové podstaty žalobou, pokud je možno uplatnit je přihláškou. Výhodou však je, že pokud nechceme nic prošvihnout, můžeme podat přihlášku své pohledávky ještě dřív, než nás k tomu soud vyzve. Soud může věřitele vyzvat k podání přihlášek společně se zveřejněním vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení, může však tuto výzvu učinit i později a zveřejní ji pak v insolvenčním rejstříku. K přihlášení pohledávek se ale musíme rozhoupat do doby, než soud rozhodne o úpadku, jinak máme smůlu. Může nás trochu těšit, že lhůty k uplatnění práv, kterých je možno se domáhat jen přihláškou, po zahájení insolvenčního řízení neběží. Takže promlčení nebo prekluze (zániku práv) se bát nemusíme.

Tak jako je tomu v běžném životě, není čas od času i v případě přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení pro některé věřitele snadné ujasnit si, kdy lhůta vlastně končí. Trochu jasněji v tom udělal Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ve věci 29 NSCR 35/2009. Tam Nejvyšší soud uvedl, že lhůta je zachována, je-li v poslední den lhůty podána přihláška na poštu, což znamená, že k soudu může dorazit i později, rozhodné bude, kdy byla podána. Vzhledem k tomu, že jednou ze zásad insolvenčního řízení je rychlost, stanoví paragrafu 83 insolvenčního zákona, že zmeškání lhůty v insolvenčním řízení není možné prominout. Opožděně podané přihlášky tak bude muset insolvenční soud odmítnout.

Kdo má však při zahájení insolvenčního řízení částečně smůlu, to je exekutor. Po dobu insolvenčního řízení lze totiž výkon rozhodnutí či exekuci na majetek dlužníka nařídit nebo zahájit, ovšem ne provést. Exekutor je však oprávněn zajistit majetek dlužníka. 

Účinky insolvenčního řízení pak obecně trvají, dokud insolvenční řízení neskončí, nebo dokud není schválen reorganizační plán.

Se zahájením insolvenčního řízení se pak pojí i počátek běhu lhůty, v níž může dlužník požádat insolvenční soud o vyhlášení tzv. moratoria. Co tohle hrůzostrašné slovo znamená, tak o tom zase příště.  

Půjčka na půjčku?

Chcete zkusit půjčit si na půjčku? Refinancování se může vyplatit, uvažte ale, jestli je to zrovna případ nabídky, kterou máte právě před sebou. Naše kalkulačka refinancování úvěru vám s tím spolehlivě pomůže.

Refinancování půjčky

Původní půjčka

měsíců
měsíc
rok

Nová půjčka

měsíců
%

nebo

%

Další kalkulačky

Líbil se vám článek?

+4
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 3 komentářů

A tohle už jste četli?

Insolvence pro každého: Jak zahájit insolvenční řízení

9. 9. 2014 | Jiří Lojda | 14 komentářů

Insolvence pro každého: Jak zahájit insolvenční řízení

Důkladně jsme se seznámili s tím, kdo je kdo v insolvenčním řízení. A teď už se honem pojďme podívat, jak ho otevřít. A že navrhnout jeho zahájení se může vyplatit nejen věřitelům,... celý článek

Insolvence pro každého: Jak na insolvenční rejstřík

2. 9. 2014 | Jiří Lojda | 9 komentářů

Insolvence pro každého: Jak na insolvenční rejstřík

Insolvenční rejstřík: Co v něm najdeme, co se z něj nedozvíme a kdy se z něj dostaneme ven, pokud už nás do něj zapsali?

Insolvence pro každého: Věřitelé

25. 8. 2014 | Jiří Lojda

Insolvence pro každého: Věřitelé

Padá firma, něco si přej. Pokud jste věřitelem krachující firmy, přejte si především rozumné spoluvěřitele. Pravděpodobně budete mít každý svůj názor na průběh insolvenčního řízení... celý článek

Insolvence pro každého: Kdo je insolvenční správce

30. 7. 2014 | Jiří Lojda | 11 komentářů

Insolvence pro každého: Kdo je insolvenční správce

Nevím o dítěti, které by řeklo mamince, že chce být insolvenčním správcem. Přesto se nakonec několik lidí tohoto úkolu zhostí. Jaké má insolvenční správce pravomoci? Kdo, kdy a za jakých... celý článek

Insolvence pro každého: Insolvenční soud

23. 7. 2014 | Jiří Lojda | 1 komentář

Insolvence pro každého: Insolvenční soud

Insolvenční řízení má vést k řešení úpadku dlužníka podle přesně daných pravidel. Dohlížet by na to měl insolvenčního soudu. Jenže který ze soudů je ten pravý?

Hledáte nové bydlení?

Berzrealitky

Vyzkoušejte náš katalog nemovitostí, při jehož tvorbě jsme se spojili s předním českým portálem Bezrealitky.

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.