Exekuce čeká milostivé léto. Projděte si schválené změny

Stovky tisíc takzvaných marných exekucí, u nichž původní dluh nepřesahoval 1500 korun, by mohly skončit. Počítá s tím novela občanského soudního řádu a exekučního řádu, kterou dnes schválili poslanci. Teď ji projednají senátoři – a je pravděpodobné, že ji poslancům vrátí s návrhem na vylepšení.

Po víc než 500 dnech od začátku projednávání sice prošla řada změn, ještě víc jich však poslanci odmítli. „Jde o titěrné zlepšení, které za tu práci nestálo. Senátoři budou mít těžkou práci,“ zhodnotila hlasování ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Ta s prvním návrhem na velký balík změn v exekucích přišla už skoro před dvěma lety.

Poslanci schválili i takzvané milostivé léto a také „zlidštili“ exekuce, při nichž se věci zabavují přímo u dlužníků doma. Naopak nepodpořili třeba teritorialitu, tedy omezení místní příslušnosti – věřitelé si je tak dál mohou vybírat z celé republiky.

Většina změn má být účinná od začátku roku 2022. Připravili jsme jejich podrobný přehled.

Marné exekuce kvůli malým dluhům

Skončit mají stovky tisíc marných exekucí, které běží bezvýsledně víc jak tři roky a u nichž původní dluh – takzvaná jistina – dělal maximálně 1500 korun. Takových exekucí je v Česku 200 až 300 tisíc, říká jeden z navrhovatelů, poslanec Patrik Nacher (ANO). 

„Považuji to za jedno z klíčových opatření celé novely. Je to součást řešení problémů, které si v systému vlečeme z minulosti, kdy docházelo u často bagatelních dluhů k astronomickému růstu příslušenství v podobě úroků, penále, nákladů exekuce a tak dále. Toto opatření má tedy s přiměřenou mírou spravedlnosti pomoci vyřešit historické dluhové pasti,“ zdůraznil už dříve lidovecký poslanec a další z navrhovatelů Marek Výborný.

Řežeme náklady!

Zdroj: Shutterstock

Účty za telefon, elektřina, plyn. Neplatíte zbytečně moc? Poradíme, jak odlehčit rodinnému rozpočtu – porovnáme nabídky a vybereme tu nejlepší.

Levné volání Elektřina Plyn

Chci také ušetřit

Novela počítá s částečným odškodněním pro věřitele i pro exekutory za náklady, které už s vymáháním měli. Věřitelé si budou moci odečíst z daní 450 korun za každou zastavenou pohledávku (jde o 30 procent z 1500 korun). Peníze nedostanou přímo, aby to podle Nachera nebylo pro překupníky.

Stát pak má exekutorům za každou zastavenou exekuci vyplatit 1050 korun (jde o 30 procent takzvaných hotových nákladů, které dělají 3500 korun). Exekutoři však budou mít nárok na proplacení jen u pěti takových exekucí za jedním člověkem. Původní návrh počítal s deseti, ale poslanci odsouhlasili změnu navrženou pirátským poslancem Lukášem Kolaříkem. Ten se obával, aby na tomto návrhu neprofitovali velcí exekutoři, kteří typicky vymáhají pohledávky dopravních podniků za černé jízdy.

Státní rozpočet vyjde toto opatření na stovky milionů korun. Podle Nachera je to investice do lidského kapitálu, která by lidem mohla umožnit návrt z černé ekonomiky do běžné, v níž se ze mzdy odvádí daně. Stát by tak na tom podle něj měl ve výsledku vydělat.

Milostivé léto

Marek Výborný částečně uspěl i s návrhem na takzvané milostivé léto. Lidé dostanou od účinnosti novely celkem půl roku čas na uhrazení původního dluhu za výhodnějších podmínek.

Schválený návrh počítá s tím, že tři měsíce po účinnosti novely začne běžet tříměsíční období, během něhož půjde dluh takto vymazat. Týká se to dluhů, které mají lidé vůči veřejné správě, a to včetně institucí s jakýmkoli státním podílem. Jde třeba i o podniky s účastí města.

Jde o jednorázovou nabídku dlužníkům, aby tyto dluhy splatili levněji. Kromě původního dluhu (jistiny) jim stačí doplatit 750 korun na náklady zastavení exekuce. Odpadne tak velká část takzvaného příslušenství, tedy úroky, pokuty nebo poplatky za nesplácení.

„Vnímám to jako podanou ruku odpovědným dlužníkům, kteří chtějí svůj problém vyřešit a často vystoupit z šedé zóny a zapojit se do standardního socioekonomického života. Současně je to výhodné i pro řadu věřitelů, protože dlužník získává motivaci splatit svůj dluh, z kterého by věřitel často neviděl ani vindru,“ vysvětluje milostivé léto Výborný. Vyloučeny z něho jsou například pokuty od policie nebo náhrady za spáchanou trestnou činnost.

Výborný naopak neuspěl s rozšířením milostivého léta i na dluhy vůči soukromým věřitelům. Návrh počítal s jednorázovou možností levnějšího splacení dluhu, při němž by dlužníci museli uhradit původní dluh a stejnou částku na příslušenství dluhu.

Exekuční počty

Zdroj: Shutterstock

Počet exekucí v posledních letech klesá. Zatímco na konci roku 2018 jich bylo celkem 4,68 milionu, v listopadu roku 2020 „jenom“ 4,33 milionu. Novější čísla zatím Exekutorská komora nezveřejnila.

V roce 2020 bylo zahájeno 408 tisíc nových exekucí, což je meziročně skoro o pětinu méně. Z jaké části za to mohla epidemie a zda číslo v dalších letech nevyskočí opět vzhůru, zatím nikdo neví. S jistotou lze ale říci, že nejhorší časy máme za sebou. V rekordním roce 2011 totiž bylo zahájeno 936 tisíc nových exekucí.

Těch 4,33 milionu běžících exekucí má celkem zhruba 720 tisíc lidí. Ještě na konci roku 2017 mělo exekuci 863 tisíc lidí.

V průměru mají lidé s nezvladatelnými dluhy šest exekucí. Zhruba 130 tisíc lidí v Česku má deset a více exekucí. Naopak jen jednu exekuci má kolem 220 tisíc dlužníků.

Zastavení dalších marných exekucí

Původní návrh ministerstva spravedlnosti z roku 2019 počítal s tím, že exekuce starší jak tři roky, u nichž nebudou uhrazené ani náklady na vymáhání, automaticky skončí po třech letech od účinnosti novely a věřitelé je budou moci prodloužit, jen pokud zaplatí další zálohy na vymáhání. Po devíti letech marného vymáhání pak exekuce měly skončit automaticky vždy.

Ve sněmovně k tomu ležely dva pozměňovací návrhy. Ten od poslance Jana Farského (STAN) chtěl původní návrh zmírnit a počítat devítiletý čas i zpětně. Znamenalo by to, že se od roku 2022 zastaví asi milion exekucí, které neúspěšně běží deset let. Za tento návrh se veřejně postavila i zmocněnkyně vlády pro lidská práva Helena Válková (ANO).

Většina poslanců ale dala přednost návrhu poslance Tomáše Kohoutka (ANO), který naopak čas pro povinné zastavování exekucí oproti původnímu návrhu prodloužil. Tyto exekuce tedy půjde ukončit nejprve v roce 2028, tedy šest let po účinnosti novely. Věřitel navíc bude moci o dalších šest let vymáhání prodloužit, a to i bez zaplacení zálohy na vymáhání, jak s tím počítal původní návrh.

Doplňme k tomu, že dnes lze exekuci zastavit jen pro nezákonnost, novela to tedy podle Kohoutkových pravidel má nově umožnit i pro nevymahatelnost. Věřitelé dnes u exekutorů vymáhají i nevymahatelné exekuce proto, že je to nic nestojí a oni tím stopují promlčecí dobu. Když by dluh nevymáhali, bude za tři roky promlčen. Věřitelé se tak jistí pro případ, že by dlužníci nečekaně získali majetek, což se v praxi děje minimálně.

Zlidštění exekucí u dlužníka doma

Uspěl společný návrh poslanců z téměř všech poslaneckých klubů na takzvanou humanizaci – zlidštění – mobiliárních exekucí. Jde o druh vymáhání, při kterém vykonavatelé exekutora přijdou do bytu dlužníka, zabavují mu majetek a ten následně prodávají. Podle lidí z terénu a také některých poslanců už mobiliární exekuce dávno tomuto účelu v mnoha případech neslouží a agresivní exekutoři (kterých je menšina) je využívají k vytváření nátlaku na dlužníky. Chtějí po nich třeba, aby rychle obstarali peníze na mimořádnou splátku. Tím předlužené lidi dostávají do dalších problémů.

Schválený návrh umožní dlužníkům zastavit mobiliární exekuce v případě, že budou nad rámec zákonných srážek dobrovolně hradit částku ve výši 1500 až 6000 korun měsíčně, která se bude odvíjet od výše jejich příjmů. Návrh také počítá s absolutním zákazem exekuce prodejem movité věci u zvlášť zranitelných osob – jde o starobní důchodce a invalidní důchodce ve druhém a třetím stupni, kteří mají v daném měsíci důchod pod hrubou minimální mzdy. Týká se to také lidí, jejichž dluhy vznikly před 18. narozeninami.

„Díky takzvanému polidštění mobiliárních exekucí už nebude možné vytvářet psychologický nátlak na dlužníka při zabavování majetku a nastaví se systém pravidelných regulovaných měsíčních splátek,“ říká Radek Hábl, šéf Institutu prevence a řešení předlužení.

Nahrávání exekuce

Další schválený návrh zavádí povinné nahrávání hovorů exekutora a jeho vykonavatelů s dlužníkem. Doteď se povinně pořizují videozáznamy jen ze samotného výkonu mobiliární exekuce.

Nové penále u pojistného

Nová pravidla dostanou i dluhy u neplaceného zdravotního a sociálního pojištění. Schválený návrh poslance Výborného u pojistného zavádí, co je standardní u občanského zákoníku, tedy úrok z prodlení ve výši 8 % + repo sazba ČNB (nyní 0,25 %). Dnes dlužník platí paušální úrok z prodlení ve výši 0,05 % za den prodlení, což odpovídá asi 35 % ročně.

Spis elektronicky na CD

Dlužníci nově získají nárok na zaslání spisu na CD, tedy v elektronické podobě. Může jim to pomoci v situaci, kdy mají exekutora třeba 200 kilometrů daleko a chtějí nahlédnout do spisu, který na něj vede. Bezplatná je však jen první žádost o takové CD.

Průhlednější evidence

Balíček změn se týká i Centrální evidence exekucí. Tu bude dál spravovat Exekutorská komora, návrh na přesun pod ministerstvo spravedlnosti totiž neprošel. Exekutoři se ale budou muset dělit o větší porci dat. Například budou muset nově uvádět celkovou vymáhanou částku, ne jenom výši jistiny (původní dluh). Data v evidenci také mají být pravidelně aktualizována nebo v ní bude nově muset být i zápis o vedení exekuce movitých věcí.

První na jistinu

Původně to vypadalo, že poslanci novelu schválili včetně změny u započítávání splátek dluhu. Nově se tak měla započítávat jako první splátka na jistinu, tedy na původní dluh. Mělo to kromě jiného vyřešit situaci, kdy věřitel z vymožených peněz nevidí nic, protože jdou na odměny advokátům či exekutorům. Dluhový expert Radek Hábl ale později upozornil, že poslanci schválili i pozměňovací návrh Tomáše Kohoutka (ANO), který nechává vše při starém. Poslanci zřejmě v tomto bodě přesně nevěděli, o čem hlasují, když i zpravodaj tisku Marek Výborný pozměňovací návrh uvedl jako změnu týkající se povinných záloh.

Zásadní změny, které neprošly

Volná soutěž mezi exekutory neskončí. Věřitelé si tak mohou vybírat, kdo pro ně bude dluhy vymáhat. Dlužníci nedostanou vždy jen jednoho exekutora, pokud mají více exekucí. To by zpříjemnilo práci hlavně jejich zaměstnavatelům, kteří dnes musí komunikovat s více exekutory. Naopak to nevyhovovalo zejména velkým věřitelům jako jsou banky, operátoři nebo energetické společnosti, kteří chtějí své dluhy vymáhat jen u několika vybraných exekutorů.

Neprošel ani jeden z návrhů na teritorialitu. Hlasovalo se celkem o třech. Krajskou místní příslušnost podle místa bydliště navrhoval pirátský poslanec Lukáš Kolařík. Marek Výborný k tomu přidal dva návrhy na mírnější, takzvanou spotřebitelskou teritorialitu, kdy by soudy přidělovaly exekutorům práci náhodně a rovnoměrně jen u spotřebitelských dluhů. Podnikatelské a firemní dluhy by dál zůstaly v režimu volné exekutorské soutěže. Proti teritorialitě hlasovali poslanci ANO, ODS, ale i třeba někteří poslanci ČSSD. Čistou teritorialitu nepodpořili ani poslanci za TOP09.

Neprošly také návrhy, které chtěly omezit takzvané parkování nevymahatelných dluhů u exekutorů. Poslanci zamítli i návrh Lukáše Kolaříka na zavedení soudního poplatku ve výši 250 korun při zahájení exekuce. A ani dál nemají věřitelé platit zálohy na vymáhání, přestože s tím původní ministerský návrh počítal. Poslanci schválili návrh Tomáše Kohoutka (ANO), aby se nic oproti dnešku neměnilo a zálohy zůstaly dobrovolné. Exekutoři je v praxi nevybírají, protože by tím přišli o klienty – věřitel by šel vymáhat k exekutorovi, u kterého se zálohy neplatí.

Cesta z pasti

Novela sice nepřináší tak výrazné změny, jak mohla, přesto jde o další krok k omezení „dluhového byznysu“ a posílení postavení dlužníků. Systém fungující v předchozích letech totiž dělal z vymáhání nepřiměřeně výhodné podnikání a vyloženě motivoval k výrobě dlužníků. 

Už v roce 2014 ministerstvo spravedlnosti pod vedením Heleny Válkové výrazně snížilo odměny pro advokáty za vymáhání u pohledávek do 50 tisíc korun. Už tehdy u toho byl jako náměstek Robert Pelikán, který pak jako následník Válkové od dubna 2017 snížil o třetinu odměny i exekutorům. Nesplácené dluhy od té doby nerostou do astronomických výší, jak to bylo běžné dříve.

Zlomový byl také prosinec roku 2016. Od té doby je účinný návrh zákona bývalého lidoveckého poslance Jaroslava Klašky, který zrušil rozhodčí doložky ve spotřebitelských smlouvách. Nad spravedlivým vymáháním tak už nedělají arbitra soukromí dozorci, kteří žili z peněz od věřitelů, ale nezávislé soudy. Od stejného data je účinný také nový zákon o spotřebitelském úvěru, který omezil prodej půjček jenom na banky a společnosti s licencí od ČNB a výrazně reguluje třeba také sankce z úvěrů.

Kde zkasírovat podnikatele i prostý lid? Nový přílepek přichází s kulišáckým řešením

Z dluhových pastí měly dlužníkům pomoci i nové podmínky osobního bankrotu od června 2019. Pro většinu lidí je však dál na pět let, navíc není dopředu jisté, že se na konci dluhy skutečně škrtnou. Kdo splatí za pět let méně než 30 procent dluhů, bude muset čekat na výrok soudu. Výjimku mají pobíratelé starobních a invalidních důchodů v 2. a 3. stupni. Ti se mohou oddlužit už za tři roky, když zvládnou platit alespoň náklady na insolvenčního správce a jednou tolik na úhradu dluhů – za tři roky jde v součtu o přibližně 80 tisíc. Stejné podmínky platí od října 2019 také pro mladistvé, jejichž nezvladatelné dluhy vznikly alespoň ze dvou třetin před 18. narozeninami.

Další vlna úlev pro lidi v dluzích přišla s koronavirovou krizí. Poslanci během ní rozhodli i o trvalých změnách: Exekutoři se nově nedostanou k daňovému bonusu za děti. A na odstupné nově nesmí exekutor pohlížet jako na jednorázovou výplatu, ale musí od něho nezabavitelné minimum odečíst tolikrát, za kolik měsíců odstupné je. Dlužníkům pomohlo i opakované zvýšení nezabavitelného minima, tedy částky, která jim musí zůstat po stržení splátek dluhu. A v době vrcholící epidemie také opakovaná stopka vymáhání v terénu.

Nedávno legislativním procesem přošly i další změny, na které se čekalo dlouhé roky a řeší v obou případech velmi paradoxní situace, které doteď byly možné. V prvním případě jde o dětské dluhy. Ty nově už nebudou vznikat, když za děti budou ručit rodiče nebo jejich zákonní zástupci. A od července začnou vznikat také chráněné účty, které konečně zajistí, že nezabavitelná částka bude skutečně nezabavitelná.

Rozloučení s divokým dluhovým byznysem posledních let pak měla završit nová pravidla oddlužení, s nimiž se také počítalo od letošního července. Návrh ministerstva spravedlnosti na zkrácení oddlužení na tři roky pro všechny sice v listopadu schválila vláda, poslanci však tuto novelu insolvenčního zákona neprojednali ani v prvním čtení a vypadá to, že do voleb už oddlužení nezkrátí. A to i přesto, že jde částečně o implementaci společných pravidel Evropské unie, na což je čas jen do poloviny letošního roku. Naposledy teď v úterý poslanci ANO, ODS a KSČM odmítli tuto novelu zařadit do programu aktuální schůze.

Nic vám nedlužíme!

Zdroj: Shutterstock

• Nová cesta z dluhové pasti? Takhle má fungovat chráněný účet
• Exekutor se nedostane do bytu. Chráněné účty vzniknou později
• Nových exekucí výrazně ubylo. Krize se teprve ukáže
• Dlužníkům zůstane víc. Spočítejte si, jak roste nezabavitelná částka
• Dětské dluhy končí. Ručit budou rodiče
• Osobní bankrot se zkrátí. Oddlužení má být na tři roky
• Půjčí vám 50 tisíc, zpátky chtějí 145. Žebříček ukazuje, na koho si dát pozor

Zdroj: Shutterstock

Ozveme se, kdyby něco!

Přidejte si Peníze.cz na Facebook nebo Twitter a přineseme vám další důležité aktuality a praktické rady. 

Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.

Kolik stojí fotovoltaika?

Do 2 minut vám online srovnáme cenové nabídky fotovoltaik na míru od prověřených dodavatelů z vašeho okolí.

Vyzkoušet zdarma

Sdílejte článek, než ho smažem