Počínaje výplatou za leden opět stoupne částka, která má zůstat lidem v exekuci nebo osobním bankrotu a nesmí na ni sáhnout exekutor formou srážky ze mzdy.
Zvýšení není tak výrazné jako od loňského července, kdy se měnil samotný vzoreček pro výpočet nezabavitelného minima.
Dlužníci si letos polepší díky pravidelnému zvýšení normativních nákladů na bydlení. To je jedno ze dvou hlavních čísel, podle nichž se počítá základní nezabavitelné minimum. Druhým číslem pak je životní minimum – to se od ledna nezvýšilo a zatím není jisté, jestli se letos zvýší aspoň později během roku.
Lidem v exekuci nebo insolvenci zůstane ze mzdy víc peněz i díky tomu, že celková nezabavitelná částka se počítá z čisté mzdy. A ta by počínaje výplatou za leden měla výrazně stoupnout díky daňovým změnám – v důsledku zrušení takzvané superhrubé mzdy a zvýšení základní slevy na poplatníka.
Nejdřív si tedy můžete spočítat, jaká letos bude vaše čistá měsíční mzda. Tu pak zadáte do další kalkulačky o pár řádek níž.
Základní částka nezabavitelného minima se počítá jako tři čtvrtiny součtu životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu u nájemního bytu v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel.
Hodnota normativních nákladů na bydlení stoupla od Nového roku na 6637 Kč, životní minimum 3860 Kč se nezměnilo. Základní částka nezabavitelného minima pak dělá tři čtvrtiny ze součtu – tedy 7872,75 Kč. U svobodného člověka bez dětí se hned zaokrouhlí na 7873 Kč. Je to zhruba o stovku víc než v loňském druhém pololetí.
Jestliže dlužník vyživuje děti nebo jinou osobu (včetně manžela se samostatnými příjmy), zvyšuje se základní částka o jednu třetinu na každou takovou osobu – tedy o 2624,25 Kč. Oproti dřívějšku je to přibližně 34 korun na osobu navíc.
Například pro ženatého člověka se dvěma dětmi tak základní částka nezabavitelného minima letos po zaokrouhlení dosahuje 15 746 Kč – asi o 200 Kč víc než v loňském druhém pololetí.
Dopad na konkrétní situace vám spočítá naše kalkulačka. Ta samozřejmě rovnou přihlíží i k situaci, že dlužníkovi po odečtení základního nezabavitelného minima něco zbyde. Pod kalkulačkou si vysvětlíme, jak v takovém případě postupujeme.
Takže jak postupovat s tím, co zbyde? Nejdřív se podíváme na opačnou stranu. Zajímá nás částka čisté mzdy, která převyšuje dvojnásobek součtu životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení. Letos je to 20 994 korun. Všechno nad tuhle hranici – po odečtení základního nezabavitelného minima – se sráží ve prospěch věřitelů.
A jak naložíme s tím zbytkem, tedy s tím, co se pohybuje nad hranicí základního nezabavitelného minima, ale pod hranicí částky, která se plně sráží ve prospěch věřitelů? Takový zbytek rozdělíme na tři části. Jedna třetina z něj zůstane dlužníkovi – připočte se tedy k tomu, co mu zůstalo už díky základnímu minimu. Další dvě třetiny se použijí, zjednodušeně řečeno, na zaplacení přednostních či nepřednostních pohledávek. Tomu, kdo nemá přednostní pohledávky (výživné, náhrady újmy na zdraví, náhrady škody způsobené úmyslným trestným činem, dlužné daně a pojistné vůči státu), zůstane i druhá třetina.
Rok 2021 přináší i dvě úplné novinky týkající se nezabavitelné částky. Tou první jsou chráněné účty – banky by je měly zakládat od dubna. Cílem je skutečně ochránit to, co má zůstat nezabavitelné. Druhou novinkou může být stravenkový paušál. Když se pro něj zaměstnavatel rozhodne, měl by ho vyplácet odděleně od mzdy a nelze ho proto srážet.
Petr Kučera
Zaměřuje se na širokou oblast osobních financí a spotřebitelských témat. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Přes pět let vedl web Peníze.cz, předtím ekonomicko-finanční... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem