Zdroj: Shutterstock
Výpočet daně ze superhrubé mzdy skončí, vrátíme se k výpočtu z hrubé. Základní sazba před odpočtem slevy zůstane 15 procent, což přinese velké snížení daní. Výrazně nadprůměrné výdělky, spadající pod dnešní solidární přirážku, se budou danit 23 %. To pro některé lidi znamená zvýšení daní, jak si vysvětlíme později.
Definitivně o tom rozhodli poslanci, když schválili takzvaný daňový balíček. Největší daňovou změnu za poslední roky prosadili premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová mimo standardní legislativní postup, tedy bez připomínek a hodnocení dopadů. Prošla jako „pouhý“ poslanecký návrh přidaný k jiné daňové novele.
Vláda porušila závazek ze svého programového prohlášení, že zásadní změny bude provádět s dostatečným předstihem tak, aby daňové prostředí bylo stabilní a předvídatelné. Návrh, který poslanci schválili teprve před měsícem, totiž senátoři upravili, definitivně tak prošel až dnes. Teprve od víkendu je jasné, že prezident Miloš Zeman ho nakonec nebude vetovat, svým postupem ale odloží účinnost balíčku až na únor.
Šéfové stran vládní koalice Andrej Babiš (ANO) a Jan Hamáček (ČSSD) se sice na této změně dohodli na konci srpna, jenže sociální demokraté pak couvli a prosazovali méně výrazné snížení daní. Plán, který nakonec schválili hlavně poslanci ANO, ODS, SPD a Trikolóry za předchozí pomoci komunistů, připraví stát a samosprávu o zhruba 100 miliard korun každý rok. Schillerová věří, že část z toho by se mohla vrátit díky vyššímu výběru hlavně DPH a spotřebních daní, protože lidé snad začnou víc utrácet.
Zaměstnancům sice zůstane víc peněz z výplaty, ale mohou to poznat na horší dopravě, zdravotnictví, školství nebo bezpečnosti. I bez výpadku daňových příjmů bude na veřejné služby méně peněz kvůli dopadům koronaviru. Už teď přitom na každého Čecha vychází podíl na státním dluhu kolem 200 tisíc korun. Rekordní zadlužování státu sice ODS kritizuje, Babišův plán přesto podpořila. Jde totiž o prakticky stejný návrh, s nímž sama přišla už před dvěma lety. Právě Babiš ho ještě před pár měsíci odmítal.
Díky pirátským poslancům se zvýší i základní daňová sleva na poplatníka, která od roku 2008 zůstala stejná navzdory inflaci i růstu mezd. Kompromisní varianta ze Senátu nakonec počítá se zvýšením o tři tisíce na 27 840 korun ročně, počínaje rokem 2022 pak stoupne na 30 840 korun.
Od roku 2008 platí zaměstnanci daň 15 procent ze superhrubé mzdy, což je hrubá mzda zvýšená o povinné odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění. V praxi se tak sazba pohybuje kolem 20,1 procenta z hrubé mzdy – díky slevám však lidé ve skutečnosti odvádějí méně.
Od roku 2021 budou zaměstnanci platit formálně stejných 15 procent, ale jenom z hrubé mzdy. Tím si všichni výrazně polepší. U průměrného výdělku 34 tisíc hrubého dostanou „na ruku“ o 1700 korun měsíčně víc, v součtu přes 20 tisíc ročně. A třeba při výdělku 18 tisíc hrubého stoupne jejich čistá mzda o 915 korun měsíčně, při výdělku 50 tisíc dokonce o 2535 korun. Když připočteme i vyšší základní slevu na poplatníka, zbyde zaměstnancům ještě víc. U průměrného výdělku v součtu 2000 korun měsíčně, ročně tedy kolem 24 tisíc.
Nová sazba 23 % se vztahuje pouze na část základu daně přesahující limit (roční výdělek přesahující 48násobek měsíční průměrné mzdy, což je přibližně 1,7 milionu korun ročně, po přepočtu 141,8 tisíce korun měsíčně). Vychází ze stejného principu jako dosavadní solidární přirážka. I zaměstnanci s vyššími příjmy si oproti dosavadnímu stavu polepší, protože daň se jim bude počítat z hrubé mzdy místo superhrubé.
Přestože povinné odvody zůstanou stejné, daň z příjmu zaměstnanců se bude od roku 2021 počítat z menší částky než doteď. Na příkladu průměrné mzdy to ukazuje následující tabulka:
V čem je rozdíl | ||
| současný systém | od roku 2021 | |
| hrubá mzda | 34 000 Kč | 34 000 Kč |
| pojistné – zaměstnavatel | 11 492 Kč | 11 492 Kč |
| superhrubá mzda | 45 500 Kč | nepočítá se |
| pojistné – zaměstnanec | -3 740 Kč | -3 740 Kč |
| 15% daň před slevou | -6 825 Kč (ze superhrubé) | -5 100 Kč (z hrubé) |
| základní sleva | 2 070 Kč | 2 320 Kč |
| čistá mzda | 25 505 Kč | 27 480 Kč |
| rozdíl | - | + 1 975 Kč |
| Jde o měsíční částky. Příklad počítá se zaměstnavatelem, který si neuplatňuje slevu na dítě ani další úlevy kromě základní slevy na poplatníka. Zdroj: Kalkulačky Peníze.cz | ||
Podívejme se na dopad pro konkrétní příjmové skupiny zaměstnanců. Jak se změní čistá mzda?
Výdělky po zrušení superhrubé mzdy a zvýšení daňové slevy | ||
| hrubá mzda | čistá mzda 2020 | čistá mzda 2021 (v závorce zvýšení) |
| 14 600 Kč | 12 124 Kč | 12 994 Kč (870 Kč) |
| 17 000 Kč | 13 780 Kč | 14 900 Kč (1 120 Kč) |
| 20 000 Kč | 15 850 Kč | 17 120 Kč (1 270 Kč) |
| 23 000 Kč | 17 920 Kč | 19 340 Kč (1 420 Kč) |
| 27 000 Kč | 20 670 Kč | 22 300 Kč (1 630 Kč) |
| 34 000 Kč | 25 505 Kč | 27 480 Kč (1 975 Kč) |
| 50 000 Kč | 36 535 Kč | 39 320 Kč (2 785 Kč) |
| 70 000 Kč | 50 315 Kč | 54 120 Kč (3 805 Kč) |
| 100 000 Kč | 71 000 Kč | 76 320 Kč (5 320 Kč) |
| 150 000 Kč | 105 465 Kč | 113 196 Kč (7 731 Kč) |
| 200 000 Kč | 139 930 Kč | 149 446 Kč (9 516 Kč) |
| 300 000 Kč | 208 860 Kč | 221 946 Kč (13 086 Kč) |
| 400 000 Kč | 277 790 Kč | 294 446 Kč (16 656 Kč) |
| 500 000 Kč | 346 720 Kč | 366 946 Kč (20 226 Kč) |
| 600 000 Kč | 415 650 Kč | 439 446 Kč (23 796 Kč) |
| Zdroj: výpočty Peníze.cz | ||
Podnikatelů se změny superhrubé mzdy přímo netýkají, zůstává pro ně základní 15% sazba jako doteď. I oni si mohou polepšit díky zvýšení základní slevy na poplatníka.
Nová progresivní sazba 23 % pro vyšší příjmy se však – na rozdíl od dosavadní solidární přirážky – bude vztahovat i na jiné příjmy než ze zaměstnání nebo podnikání. Typicky se dotkne i příjmů z pronájmu, dividend, úroků nebo neosvobozených prodejů cenných papírů, pokud přesáhnou roční limit (48násobek měsíční průměrné mzdy).
Schválený balíček obsahuje i zavedení takzvaného stravenkového paušálu, o němž podrobně píšeme v samostatném článku. Výrazně se rozšíří také daňové osvobození výnosu ze státních dluhopisů, což se dotkne především spořicích Dluhopisů Republiky pro občany. V balíčku zůstává i zrušení stropu pro daňový bonus, což pomůže rodinám s mnoha dětmi – i tuhle novinku jsme popsali už v listopadu.
Nakonec neprošel návrh, který částečně rušil daňové osvobození při prodeji cenných papírů. Pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík původně prosadil, aby fyzické osoby mohly tuhle výhodu při prodeji akcií (a tedy i prodeji některých firem) či podílových listů využít jenom do limitu 20 milionů korun. Senát byl proti, takže ani v definitivně schválené verzi balíčku se na dosavadním osvobození nic nemění.
Až stát a obce začnou hledat peníze pro děravé rozpočty, může se velmi rychle zaměřit na majitele nemovitostí. Vedle prostého zvýšení současných daní hrozí nechtěná pozornost i těm, kdo vlastní víc bytů.
Zrušit, nezrušit? Na dva roky, nebo navždy? A pokud se se superhrubou rozloučit, kde vzít peníze do už tak děravého státního rozpočtu?
Další zmatky na poslední chvíli přinesl do schvalování balíčku prezident Miloš Zeman. O víkendu sice oznámil, že novelu nakonec nebude vetovat, takže ji nezablokuje. Zároveň ji však ani nepodepíše, takže po uplynutí 30denní lhůty se zákon vrátí k podpisu předsedovi sněmovny. Ve Sbírce zákonů proto vyjde až koncem ledna a účinný začne být nejdříve od února. Pokud vyjde až v únoru, posune se účinnost na začátek března. S nejméně měsíčním zpožděním odstartuje například stravenkový paušál.
Zaměstnanci o vyšší čistou mzdu nepřijdou, nižší daně se zpětně dotknou i příjmů za leden 2021. Peníze jim však zaměstnavatel vrátí až se zpožděním – při takzvaném ročním zúčtování daně. Taková retroaktivita „ve prospěch poplatníka“ není protiústavní.
Naopak změny, které znamenají zvýšení daní, nemohou být účinné zpětně. Lidé tak mohou dál postupovat podle dosavadního zákona účinného na začátku roku 2021. V praxi může jít o příjmy, na které se má nově vztahovat 23% sazba (nadlimitní příjmy z pronájmu, dividend, úroků, neosvobozených prodejů cenných papírů a podobně).
Premiér Andrej Babiš nesplnil slib, že výrazné snížení daní omezí jenom na dva roky. Jeho návrh takový limit neobsahoval, hnutí ANO ho neprosadilo ani do konečné verze balíčku.
Snížení zdanění práce je podle Danuše Nerudové, ekonomky specializující se právě na daně, obecně dobrý krok. „Ale chybí krok B: koncepční reforma daňového systému. Čím bude výpadek desítek miliard nahrazen nebo které výdaje se škrtnou? Bez reformy je tento krok porušením mezigenerační rovnosti. A splácet budou naše děti,“ zdůrazňuje.
Rektorka Mendelovy univerzity v Brně a šéfka takzvané důchodové komise prosazovala reformu daní provázanou právě se změnami důchodového systému. V rozhovoru pro Peníze.cz zmínila na jedné straně snížení odvodů na sociální pojištění, na druhé straně možnost progresivního zdanění, přinejmenším u velkých korporací.
Pro zjednodušení výpočtu daně z příjmů zaměstnanců je i ekonomka Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady. Také ona by ale dala přednost komplexní reformě daní a důchodů.
Helena Horská, ekonomka Raiffeisenbank specializující se na pracovní trh, pochybuje o tom, zda nižší daň automaticky povede k vyšší spotřebě domácností. „V době značné nejistoty se tento efekt nemusí projevit, nebo ne tak výrazně jako za standardních nekrizových podmínek. Domácnosti mají v obavě před ztrátou zaměstnání a dalším vývojem tendenci spíše šetřit. Dodatečný čistý příjem spíše odloží stranou, než by ho celý utratily,“ říká.
„Vzhledem k riziku, že touto krizí mohou být postiženy především sociálně slabí občané, dával by mi větší smysl zvýšit nezdanitelné minimum na jednotlivce a na dítě. To by zacílilo na nejzranitelnější skupiny obyvatel – občany s nízkými příjmy a samoživitele,“ dodává Horská.
Také senátor a ekonom Lukáš Wagenknecht upozorňuje, že když zaměstnancům zůstane výrazně víc peněz než doteď, může to v důsledku vést ke zvýšení cen, tedy k inflaci. To postihne hlavně důchodce, kteří z daňových změn nebudou těžit. A doplatí na to i chudší lidé, často odkázaní na nájemní bydlení. Lidé s vyššími příjmy totiž budou snadněji investovat do nemovitostí, což zvýší jejich cenu.
Jedna z největších chyb hospodářské politiky....lidé s příjmy nad 100 tisíc dostanou nejvíce... nic neutratí, jen dosáhnou na další investiční hypotéky a budou šponovat ceny bytů výš a výš tak, že bydlení bude pro nejchudší pracovníky, kterým reforma nepřinese nic, nedostupné 🤣 https://t.co/Es8tlRgn7K
— Jan Bures (@BuresHonza) December 22, 2020
Komplexnější změny systému vláda nakonec nepřipravila. Místo promyšlené reformy tak – na poslední chvíli – zůstane u samotného zrušení superhrubé mzdy, které slibovala prakticky stejná koalice ve svém programu už od roku 2014.
Poslanci schválili stravenkový paušál. Nejde o žádné „rušení stravenek“ a s nimi souvisejících daňových výhod. Naopak: Na zvýhodnění nově dosáhnou i zaměstnanci, kteří ho doteď nemají.
Se čtyřmi dětmi dosáhnou rodiče podle dosavadních pravidel maximálně na 60 300 korun, nově to má být až 83 016 korun. S pěti dětmi by mohli nově dostat až 107 220 korun.
Zvýšení minimální mzdy se netýká jenom nejhůř placených zaměstnanců. Pro většinu lidí je základem takzvaná zaručená mzda. Také ona od ledna 2021 stoupne.
Poslanci schválili návrh na paušální daň pro OSVČ. Limit příjmů bude na jednom milionu korun, tedy stejně jako v původním plánu.
Novelu daňového řádu, která umožní vznik online finančního úřadu a projektu Moje daně, definitivně schválil Parlament. Už bez trojského koně, kterého do něj vláda původně umístila.
Schillerová nedokázala odpovědět, jak stát nahradí každoroční výpadek 100 miliard korun. Stát sice může ušetřit na zbytečných výdajích, ale většinu budou muset lidé zaplatit zvýšením jiných daní nebo poplatků, případně o některé služby přijdou.
Superhrubou mzdu prosadil někdejší ekonomický expert ODS a krátkodobě i ministr financí Vlastimil Tlustý. Chtěl zaměstnancům odkrýt všechny další náklady, které má zaměstnavatel s jejich mzdou – tedy že musí odvádět další peníze státu nad rámec hrubé mzdy. Lidé se tak měli dozvědět, na kolik firmu skutečně přijdou, respektive že ze své mzdy odvádějí státu mnohem více, než si dosud mysleli.
Zatímco hrubá mzda zahrnuje jen daně a odvody na pojistné na straně zaměstnance, do superhrubé mzdy se počítají i vedlejší mzdové náklady zaměstnavatele – tedy zdravotní a sociální pojištění, které firma povinně musí platit „za zaměstnance“. Superhrubá mzda tak je zhruba o třetinu vyšší (33,8 %) než hrubá. Při průměrné hrubé mzdě 34 000 korun měsíčně dosahuje ta superhrubá 45 500 korun.
Do praxe tuto změnu společně s jednotnou 15% sazbou daně zavedla vláda Mirka Topolánka od roku 2008. Zvýraznění opravdových nákladů pro běžné zaměstnance ale nepřinesla, na výplatní pásce jim obvykle přibyl jen další z mnoha nesrozumitelných údajů. A naopak znepřehlednila myšlenku rovné daně – sazba totiž ve skutečnosti není stejná.
Tehdy opoziční ČSSD navíc zdůrazňovala, že jde o jakousi daň z daně, protože se platí z hrubé mzdy zvýšené navíc o odvody zaplacené zaměstnavatelem. Lidé tedy zaplatí daň i z toho, co už jednou státu (nepřímo) odvedli na pojištění.
Zrušení výpočtu ze superhrubé mzdy připouštěla ODS už v roce 2010. S návratem k hrubé mzdě a zvýšení sazby na 19 procent pak počítala daňová reforma Miroslava Kalouska (nyní TOP 09), kterou schválila vláda Petra Nečase. Vláda ČSSD ale reformu zrušila dřív, než od roku 2015 začala platit.
Od roku 2014 to byl právě Babiš, kdo snahy o zrušení superhrubé mzdy blokoval. „Žádné výhody by to nepřineslo a šlo by jen o politické gesto, které by zatížilo firmy a podnikatele,“ říkal například jako ministr financí v roce 2015, kdy se vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) chtěla vrátit k výpočtu z hrubé mzdy a upravit sazbu tak, aby zaměstnanci ve výsledku odváděli zhruba stejně jako doteď.
Podobnou věc – zrušení 15% daně ze superhrubé mzdy a její nahrazení 19% daní z hrubé mzdy, což mělo snížit daňovou zátěž zaměstnanců o jeden procentní bod – si pak vláda Andreje Babiše dala do programového prohlášení. Ministryně financí Alena Schillerová počítala se změnou od roku 2019, později ji odložila na rok 2020 a v nejnovějších daňových balíčcích už ji ani nezkoušela navrhovat – pozornost nasměrovala na stravenkový paušál pro zaměstnance a nové paušální odvody pro OSVČ. Schillerová tehdy narazila hlavně u ČSSD. Zaměstnanec s průměrnou mzdou si sice měl polepšit o víc než 300 korun měsíčně, státní rozpočet by však bez dalších souvisejících změn přišel o 25 miliard ročně.
Přesto šéf ČSSD Jan Hamáček nakonec prosazoval variantu s 19 % a zvýšením základní slevy, protože připraví rozpočty o výrazně méně peněz než plán ANO a ODS. S podobným návrhem - sazba 19 % a ještě výraznější zvýšení slevy - přišli i Piráti.
Jiří Hovorka
Petr Kučera
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
23. 12. 2020 8:18, Pavel
Tak jsem se dnes zhrozil, otevřel jsem výplatní pásku a za měsíc listopad odvody 39 500Kč. Rád bych platil jako OSVČ 5 500Kč
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
22. 12. 2020 14:04
zivnostnik z toho nebude mit nic, resp. jen ty 3tis slevu na dani. a danit bude 22.4% SP+NP+ZP, kdezto zamestnanec jen 11%. nevyhodnost daneni zivnostnika vs. zemstnance se zamestnavatelem se jeste vic prohloubi v neprospech zivnostnika
V diskuzi je celkem (46 komentářů) příspěvků.