V roce 2020 bylo zahájeno celkem 407 694 nových exekucí, zatímco v roce 2019 jich bylo skoro přesně půl milionu. Ukazují to data ministerstva spravedlnosti
Pokračuje tak sestupný trend z posledních let. Ještě v roce 2011 bylo zahájeno rekordních 936 tisíc nových exekucí.
„Potvrzuje se námi dlouhodobě predikovaný trend, že exekucí bude každoročně zahajováno méně a méně. Významný podíl na tak velkém poklesu může mít i současná epidemiologická situace související s onemocněním covid-19,“ říká Jan Mlynarčík, viceprezident Exekutorské komory ČR.
„Na základě vládních opatření došlo kromě jiného i k plošnému omezování provádění exekucí, čímž dochází k faktické paralýze věřitelů, kteří ztrácí víru ve vymožení svých pohledávek,“ dodává Mlynarčík.
Zástupci exekutorské komory i některých věřitelů už dříve kritizovali část dočasných úlev schválených pro lidi s nezvladatelnými dluhy kvůli dopadům epidemie. Exekutoři například od půlky listopadu do konce ledna nesmí provádět dražby nemovitostí sloužících k bydlení a také nesmí zabavovat věci, tedy provádět takzvané mobiliární exekuce.
Podle kritiků měli dlužníci v problémech už před plošným opatřením možnost o odklad individuálně exekutora požádat a nevyužívali toho více než dříve. Věřitelé tak podle nich zbytečně na čas přichází o peníze, ke kterým by se jinak dostali.
K jásání to není
Můžeme tedy velký pokles nově nařízených exekucí v loňském roce považovat za úspěch?
„Není to jednoznačně dobrá zpráva. Snížení exekucí může na jednu stranu opravdu znamenat, že se v uplynulých několika letech zlepšila finanční kondice dlužníků, zvyšovaly se mzdy a v neposlední řadě došlo k velkým změnám v oblasti spotřebitelských úvěrů, kde se nejen omezily sankce, ale zvýšil se také dohled nad poskytovateli úvěrů. To by samozřejmě dobrá zpráva byla,“ odpovídá Pavla Aschermannová z neziskové organizace Rubikon Centrum.
„Na druhou stranu byl loňský rok velmi výjimečný. Především na jaře se koronavirová omezení odrazila téměř ve všech oblastech. Odložily se splátky úvěrů, věřitelé sami byli více ochotni počkat se splátkami, soudy rozhodovaly pomaleji, nevykonávaly se mobiliární exekuce,“ dodává.
„Dobrá zpráva to jistě je, k jásání to ale zatím není,“ přidává se Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení. Upozorňuje, že v Česku stále běží více než 4,3 milionu exekucí, které vedou soudní exekutoři, a další statisíce daňových a správních exekucí, které vedou jiné úřady, třeba finanční nebo obecní.
„Do exekuce se člověk nedostane přes noc, jedná se o dlouhý proces trvající minimálně rok a půl. Dopady koronavirové krize budeme pozorovat až s patřičným odstupem. Ukazují to mimochodem i nárůsty nových exekucí při minulé ekonomické krizi, kdy k nejvyšším ročním přírůstkům došlo se zpožděním dvou až tří let,“ říká Hábl.
Vládní opatření na zmírnění dopadů koronavirové krize některým finančním problémům předchází, další nicméně podle Hábla jen odkládá. Typicky šlo o možnost odkladu splátek, kterou zákon umožňoval po velkou část loňského roku. „Skutečný dopad bude opět vidět až s odstupem,“ dodává Hábl.
Banky zatím nehlásí výrazný nárůst nesplácených úvěrů. Zájem o individuální dohody na odložení splátek mají nyní podle dat České bankovní asociace desítky tisíc klientů. Nejsou to samozřejmě všechno lidé, kteří by automaticky padli až do exekuce, ale jsou to lidé, jejichž finanční situace se zhoršila na tolik, že nezvládají splácet. Vážnější situace může být u menších úvěrových společností, které půjčují peníze rizikovějším klientům.
Bitva o nové oddlužení
Také Hábl upozorňuje, že na loňském poklesu nově zahájených exekucí může mít vliv pomalejší fungování soudů v důsledku epidemie, což vede k prodlužování jednotlivých lhůt v takzvaném nalézacím řízení. „Stejnou situaci evidujeme i v insolvenčním řízení, kde se lhůty od podání insolvenčního návrhu po jeho schválení z kapacitních důvodů výrazně prodloužily,“ říká.
„Domnívám se, že v druhé půlce letošního roku a zejména v příštím roce můžeme očekávat otočení dosavadního trendu poklesu nových exekucí. Vše samozřejmě závisí na délce trvání koronovirové krize a na efektivitě vládních opatření mířících ke zmírnění jejích dopadů,“ vystavuje konečný účet Hábl.
„Lidé, kteří se do potíží dostali kvůli nemožnosti vykonávat své povolání nebo živnost, zatím v naprosté většině případů ještě v exekuci nejsou. Z toho, jak se bude situace lidí v nouzi dále vyvíjet, bychom však měli mít obavy a měli bychom se dobře připravit. Ať už přímou a včasnou pomocí dlužníkům nebo urychleným schválením novely oddlužení, která by umožnila všem, kteří zbankrotovali, rychlý restart,“ zdůrazňuje Aschermannová.
Ministerstvo spravedlnosti navrhuje zkrácení oddlužení z pěti na tři let pro všechny. Návrh už schválila vláda a tento týden by ho v prvním čtení měli projednat poslanci. Některým věřitelům se to nelíbí. „Je velmi pravděpodobné, že takto razantní změnou pravidel dojde ke zhoršení platební morálky, což negativně ovlivní jak ekonomiku, která se musí co nejrychleji zotavit z krize, tak firmy a jejich fungování,“ říká například Zdeněk Zajíček, viceprezident Hospodářské komory.
Jiří Hovorka
O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem