Lidé, kteří se už v dětství dostali do takzvané dluhové pasti, mají od října jednodušší možnost oddlužení než doteď. Stejnou, na jakou dosáhnou už od letošního června lidé starší 65 let nebo zdravotně postižení.
Od 1. října totiž začíná platit novela insolvenčního zákona, kterou letos schválili poslanci. Jednodušší podmínky půjde využít i čtyři měsíce zpětně: pro všechna insolvenční řízení, která byla zahájena a v nichž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku dlužníka po 31. květnu 2019.
Vyhlášení osobního bankrotu se usnadní mladým lidem, jejichž dluhy vznikly aspoň ze dvou třetin ještě před dovršením 18 let věku. Počítat se k tomu může i takzvané příslušenství (úroky, smluvní pokuty a podobně), které z těchto dluhů vzniklo později. A také nové dluhy, které těmto lidem vznikly do 21 let věku kvůli spotřebitelským úvěrům, jestliže takto získané peníze aspoň ze dvou třetin použili na splácení dluhů vzniklých do 18. narozenin.
Mladí lidé se nově můžou oddlužit už během tří let, přičemž na konci se nebude posuzovat, kolik z celkového dluhu zvládli splatit – zatímco u standardního oddlužení je jinak nutné splatit 60 procent dluhů ve tříleté variantě nebo se snažit splatit aspoň 30 procent v pětileté variantě.
Zápasíte s dluhy? Nedělejte unáhlená rozhodnutí, raději se obraťte na odborníky.
Zůstávají ale dvě důležité podmínky: Dlužník jednak musí mít peníze na poplatky insolvenčnímu správci (obvykle kolem 1100 korun měsíčně) a zároveň dokázat minimálně stejnou částku splácet i věřitelům – za tři roky jde v součtu o přibližně 80 tisíc. A jednak se musí snažit splácet maximum, tedy „vynaložit veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat“.
Dětské dluhy vznikaly nejčastěji jízdou na černo nebo kvůli upomínkám v knihovně. Tisíce lidí starších 15 let si pak z dětství nesou dluhy za svoz komunálního odpadu nebo telekomunikační služby. Do exekuce se nejčastěji dostali tak, že za ně jejich rodiče neplatili různé poplatky či pokuty a nereagovali ani na následné výzvy k zaplacení. Postupem času pak dlužná částka rostla o sankce a nejrůznější poplatky, až se často z banálních částek staly dluhy v řádu desítek tisíc.
Dětským dlužníkům má pomoct i další novela, tentokrát občanského zákoníku. Má předejít tomu, aby děti vůbec vstupovaly do dospělosti s nezvladatelnou dluhovou zátěží.
Dluhy dětí do 15 let věku by podle návrhu automaticky přecházely na rodiče, případně osoby, které je mají v péči. Výjimkou zůstane úmyslné způsobení škody.
Tuhle novelu teprve projednávají poslanci. Na začátku června sice prošla prvním čtením, od té doby však čeká na projednání ve výboru. Díky tomu, že jsou pod ní vedle Kateřiny Valachové (ČSSD) a Patrika Nachera (ANO) podepsáni i Lukáš Kolařík (Piráti) nebo Jan Bartošek (KDU-ČSL), má opět podporu nejenom vládních, ale i části opozičních poslanců.
Na zájemce o osobní bankrot číhají predátoři. Oddlužovací agentury dál tahají peníze z lidí, kteří hledají pomoc.
Stovky tisíc lidí v Česku mají víc než jednu exekuci současně. Usnadnit jim situaci chce návrh ministerstva spravedlnosti, podle něhož bude mít jeden dlužník vždycky jenom jednoho exekutora. Dluhový analytik Daniel Hůle však upozorňuje na možné problémy a vysvětluje, proč by se místo toho měla zavést takzvaná teritorialita.
Soudní exekutoři dnes k dlužníkům přistupují agresivněji, než by bylo třeba. Zlepší se to, když zavedeme územní příslušnost, říká v rozhovoru Martin Štika, exekutor z Hradce Králové.
Jenže ministerstvo spravedlnosti mezitím dokončilo vlastní návrh. Řeší prakticky stejnou věc, akorát prý komplexněji a lépe. Návrh teprve zamíří do vlády, množství výhrad z připomínkového řízení ho ale může ještě zdržet. Dá se sice čekat pokus o kompromisní řešení ve sněmovně, šance na rychlé schválení nicméně klesla.
Ministerstvo vedené Marií Benešovou (za ANO) navrhuje, aby po člověku, který nabyde plné svéprávnosti (tedy standardně od 18 let věku) bylo možné vymáhat „dětské“ dluhy jenom do výše jeho majetku ke dni nabytí plné svéprávnosti, to znamená standardně k 18. narozeninám. Šlo by jenom o dluhy vzniklé z právního – tedy nikoliv protiprávního – jednání nezletilého. Stejné omezení má platit u smluvních pokut.
Za částku, která přesáhne majetek dítěte, má podle ministerského návrhu ručit jeho zákonný zástupce, který dal k právnímu jednání nezletilého souhlas nebo které za něj sám učinil.
Děti mladší 15 let by v zásadě nebyly odpovědné za způsobenou škodu, respektive nešlo by po nich vymáhat její náhradu. Odpovědnost má nést člověk, který nad nezletilým zanedbal náležitý dohled nebo rodičovskou odpovědnost.
„Výjimka bude pouze u dětí, které se dopustily činu povahy trestného činu nebo mají značný majetek, například ze zděděné pozůstalosti,“ říká Vladimír Řepka, mluvčí ministerstva spravedlnosti.
Ve hře je také možnost, aby dítě mladší 15 let nemohlo bez souhlasu rodičů či jiných zákonných zástupců „právně jednat“, tedy nemohlo by si například samo koupit nic hodnotnějšího (nad rámec kapesného) nebo si půjčit. Ministerstvo tím chce omezit, aby dětské dluhy vůbec vznikaly.
„Nejvíc se mi líbí německý model. Tam to funguje tak, že do sedmi let dítě není odpovědné vůbec za nic, právně jednat nemůže. Od sedmi až do osmnácti let může dělat samo takové věci, které mu přinášejí jenom práva, žádné povinnosti. Po celou dobu potřebuje souhlas rodičů – ten může být dán i předem, typicky u kapesného,“ řekl na jaře v České televizi exministr spravedlnosti Robert Pelikán.
„Pokud dítěti dluh vznikne, nesmí být při dosažení zletilosti větší než jeho majetek. Do dospělosti tak mladí v Německu vstupují nejvýš s nulou, nikdy s dluhem,“ dodal Pelikán.
Petr Kučera
Sdílejte článek, než ho smažem
