Podle ministerstva spravedlnosti může v současné době existovat až 133 tisíc nezákonných exekucí. Ve všech těchto případech by soudy měly prověřit rozhodčí doložky, na jejichž základě k exekuci došlo. Ministerstvo dnes oznámilo, že v červnu kontaktovalo soudy se seznamem těchto exekucí.
„V září letošního roku se ministerstvo opětovně obrátí na všechny okresní soudy, aby sdělily, jakým způsobem v zastavování nezákonně vedených exekucí pokročily a jaké konkrétní problémy v této souvislosti případně identifikovaly,“ říká Vladimír Řepka, mluvčí ministerstva spravedlnosti.
Vše vychází z kauzy neplatných rozhodčích doložek, v níž se dlouhodobě angažuje právník Petr Němec se službou Exekutor má smůlu. Zastavil takto už zhruba tři tisíce exekucí, další stovky pak na svém kontě mají neziskové společnosti, které pomáhají dlužníkům. Například organizace Člověk v tísni k tomu má webovou aplikaci, která lidem pomůže exekuci zastavit.
Zápasíte s dluhy? Nedělejte unáhlená rozhodnutí, raději se obraťte na odborníky.
Němec se dlouhodobě snažil přesvědčit politiky, že jde o problém, který by měli aktivně řešit. Letos v dubnu se iniciativy chopila současná vláda. Prvním krokem byl apel ministerstva spravedlnosti na soudy, aby i s ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu začaly samy aktivně vyhledávat a řešit případy nezákonných exekucí.
První dopisy na soudy posílal ještě tehdejší ministr spravedlnosti Jan Kněžínek. Jím vedený úřad tehdy zjistil, že soudy v praxi většinou nejsou aktivní, protože zastavují probíhající exekuce jenom tehdy, když od někoho v konkrétním případě dostanou návrh.
„Řeším tenhle problém už dlouho. Jde o stovky neplatných exekucí, což potvrdily už i Nejvyšší a Ústavní soud. Už běžící exekuce by příslušné soudy měly automaticky zastavovat. Někde se tak sice děje, ale většinou bohužel ne. Proto jsme společně s poslancem Patrikem Nacherem připravili několik kroků. A úzce při tom od začátku spolupracujeme s ministerstvem spravedlnosti,“ říká premiér Andrej Babiš.
Ministerstvo spravedlnosti soudům v červnu zaslalo tabulku, která obsahuje vždy konkrétní exekuční soud a spisovou značku řízení, které bylo zahájeno na základě rozhodčího nálezu. Pokud je exekuce vedena ve prospěch oprávněného, kterým je právnická osoba, je uveden i údaj o jejím názvu, IČ a adrese sídla.
„Tímto materiálem jsme soudům výrazně ulehčili práci a nemusí tak hledat jehlu v kupce sena. Znovu také připomínám, že každý okresní soud disponuje místem jednoho vyššího soudního úředníka, který je vyčleněn právě pro výkon dohledu nad soudními exekutory. Věřím, že pro soudy tedy nebude problém do září podezřelé exekuce prověřit,“ dodává ministryně Marie Benešová.
Neplatné exekuce mohou být ty, o kterých bylo rozhodnuto na základě rozhodčí doložky, v níž není konkrétně stanoven rozhodce. V mnoha rozhodčích doložkách je přitom uvedena třeba jen firma, která spory bude rozhodovat a nikoli konkrétní rozhodce. Vychází to z už zmíněného rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 2011.
Takto postupovala například Společnost pro rozhodčí řízení známého advokáta Tomáše Sokola, s níž spolupracovali velcí věřitelé jako třeba Home Credit nebo Komerční banka. Právě Sokol tak patří k hlasitým kritikům zastavování exekucí na základě neplatných rozhodčích doložek.
„Někteří soudci plánovitě usilovali o likvidaci rozhodčího řízení. Bylo zjevné, že základním důvodem je odpor k němu, a myslím si, že i u nás věčně bující závist," řekl naposledy Sokol Hospodářským novinám s odkazem na fakt, že na rozhodčích řízeních se dalo slušně vydělávat.
„Právní stav, v němž ze zcela uměle vykonstruovaných důvodů náhle přestaly být exekuovatelné pohledávky přiznané v rozhodčím řízení, je ostudou těch, kteří jej navodili. Namísto rozhodců přitom dnes vydávají soudy elektronické platební rozkazy a vše jede dál. Jen pod pláštěm justice,“ tvrdí Sokol.
Jiří Hovorka
Sdílejte článek, než ho smažem
