Zdroj: Pleska / Midjourney
Do poslanecké sněmovny míří návrh zákona, ve kterém ministerstvo financí navrhuje, že lidé s přiznaným důchodem už nebudou dostávat státní příspěvek k penzijnímu připojištění ani doplňkovému penzijnímu spoření.
Nová pravidla chtěla vláda původně zavést od ledna příštího roku, nakonec ale rozhodla o půlročním odkladu. Aby se penzijní společnosti stihly na nová pravidla připravit. Kromě této změny se totiž má měnit i výše státních příspěvků pro ty, kterým je stát neupře, a podmínky, za jakých se budou připisovat.
Podrobněji jsme se o změnách rozepsali v sérii článků:
Státní příspěvky pro střadatele v důchodovém věku nejsou podle ministerstva ve shodě se základním smyslem státem podporovaných penzijních produktů. Příspěvek má prý motivovat k tvorbě úspor na stáří lidi v produktivním věku. Po přiznání důchodu státní podpora podle ministerstva ztrácí účel a efektivitu.
Novela se nijak nelíbí penzijním společnostem. Zejména protestují proti retroaktivitě návrhu, tedy proti tomu, že by měl „za pochodu“ změnit podmínky těm lidem, kteří už některé penzijko mají.
„Návrh zákona, ve kterém účastníci penzijního spoření pobírající státní důchod už nemají nárok na státní příspěvky, vnímáme jako velmi nešťastný. Opatření by zasáhlo stovky tisíc lidí, kteří pravděpodobně ztratí motivaci dále si spořit a peníze zbytečně předčasně vyberou. A pokud už vláda chce skončit s touto podporou, měla by to aplikovat jen u nově uzavíraných smluv, a ne retroaktivně, jak je to v návrhu,“ uvedl Jan Sedláček, mluvčí Asociace penzijních společností.
Poukázal přitom zvlášť na klienty, které by stát tímto svým rozhodnutím „uzamkl“ v nevýhodné pozici. „Myslíme například situaci, kdy si někdo začátkem letošního roku sjednal penzijní spoření, příští rok začne pobírat starobní důchod a zároveň mu stát sebere státní příspěvky. Takový člověk bude mít před sebou ještě čtyři roky spoření, ale zároveň už nebude příspěvky dostávat. Pokud by odešel dřív, sebere mu stát i příspěvky, které dosud získal. Tito lidé budou právem naštvaní. Nelze vyloučit, že se pak obrátí na Ústavní soud,“ varuje Sedláček.
Chcete si i v penzi plnit sny? Poradíme!
Najděte si nejvýhodnější penzijní spoření a získejte státní příspěvky i slevy na dani. Podpořit vás může i zaměstnavatel.
Na možný problém s retroaktivitou u stávajících klientů penzijních společností, kterým vznikl nárok na starobní důchod, ve svých připomínkách k návrhu zákona upozornila i legislativní rada vlády. Lze prý mít pochybnosti, jestli navrženými změnami není zásadním způsobem zasaženo očekávání těchto lidí.
Legislativní rada se dotkla i problematiky důchodců, kteří mají penzijní spoření třeba rok a po ztrátě nároku na státní příspěvek by ho chtěli jako nevýhodné zrušit. Připomíná, že by přišli nejen o už připsané státní příspěvky, ale museli by vracet i případné daňové úlevy.
Část vkladů na spoření (podle velikosti měsíční úložky) lze totiž odečítat z daňového základu. Pravidla jsme rozepsali podrobně zde: Jak si snížit daně. Velký přehled slev a odpočtů
Stefan Fous z tiskového oddělení ministerstva financí k varováním před možnými problémy retroaktivitou zákona v připomínkách legislativní rady komentuje tak, že jde o názor jen některých jejích členů. „Podle právního postoje legislativní rady vlády i analýz ministerstva financí nejde o retroaktivitu, která by byla v rozporu s ústavou,“ řekl Fous.
Podle původního návrhu ministerstva financí měli o státní příspěvek přijít nejen starobní důchodci, tedy lidé s už přiznaným starobním důchodem, ale všichni starší 65 let.
Legislativní rada vlády ale varovala, že stanovení věkové hranice by mohlo být diskriminační a rizikové s ohledem na ústavní právo. Vláda proto při projednávání návrhu od věkové hranice upustila.
I tak se zrušení příspěvku podle ministerstva financí týká asi 750 tisíc ze zhruba z 4,4 milionu klientů penzijních společností. Podle penzijních společností bude dotčených seniorů ještě víc, zhruba milion.
Údaj o tom, kolik z nich by potřebovalo dospořit pětiletou dobu, aby si mohli vybrat své úspory bez ztráty státní podpory, není možné od penzijních společností, ani z ministerstva financí, získat.
Jak tvrdí asociace, pokud by vládní návrh prošel, mnozí klienti budou chtít své peníze převést na termínované vklady nebo spořicí účty.
Kdyby měly penzijní společnosti uspokojit naráz jejich požadavky na výběr peněz, spustilo by to prý nucený výprodej aktiv z penzijních fondů, zejména státních dluhopisů v hodnotě až 150 miliard korun. „To by pak mělo dopad na cenu těchto dluhopisů, výnosnost spoření pro další účastníky, ale i na potřebu doplnění kapitálu fondů jejich akcionáři, kterými jsou banky i pojišťovny,“ říká Sedláček.
Asociace se teď snaží přesvědčit veřejnost, že návrh nedává smysl, a apeluje i na zákonodárce. „Věříme, že si stát kvůli necelým dvěma miliardám ročně nenechá odtéct ze systému 150 miliard korun,“ dodává Sedláček.
Pokud důchodce do penzijka ukládal peníze aspoň pět let, může je vybrat a uložit jinam, kde bude lepší úrok, případně si může smluvit postupnou výplatu renty. Nárok na už připsané příspěvky mu zůstane, nemusí se ani bát vracení daňových odpočtů.
Pokud za sebou pět roků penzijka ještě nemá, jsou dvě možnosti:
Olga Skalková
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
