Když vám po zaplacení nájmu a energií nezbude ani na to nejnutnější. Když vám voda vezme dům a nejste pojištění. Když vás v osmnácti vypustí z děcáku bez peněz. Dávky pomoci v hmotné nouzi jsou poslední záchrana. Když si představíme klasické sociální dávky jako pověstnou záchrannou síť, pomoc v hmotné nouzi je síť pod touhle sítí: měla by zachránit to, co přes ní propadne.
Dávky pomoci v hmotné nouzi jsou tři:
- příspěvek na živobytí,
- doplatek na bydlení,
- mimořádná okamžitá pomoc.
Povíme si, k čemu a komu jsou určené, jaké jsou podmínky pro jejich získání a jak o ně žádat.
Co je to hmotná nouze a kdo je v hmotné nouzi?
Osoba nebo rodina, která je v hmotné nouzi, nemá dostatečné příjmy na to, aby mohla „uspokojit základní životní potřeby na úrovni ještě přijatelné pro společnost“. Nedokážou si tedy zajistit rozumné jídlo, oblečení a bydlení, přičemž peníze si nemůžou ani vlastní přičiněním (třeba prodejem nějakého majetku) opatřit. Přesnější definice hmotné nouze není.
Nemusí jít nutně o člověka chudého. Ve hmotné nouzi se může člověk ocitnout krátkodobě třeba kvůli řádění živlů.
Zákon dává úředníkům poměrně velkou možnost zahrnout mezi osoby v hmotné nouzi i lidi z ulice, kterým chybí peníze na vyřízení dokladů, lidi propuštěné z vězení a léčeben, děti odcházející z dětských domovů nebo pěstounské péče a další a další.
Kdo v hmotné nouzi není
Podmínkou pro pomoc v hmotné nouzi v Česku je, že se člověk snaží něco se svou situací aktivně dělat. Za osobu v hmotné nouzi se proto nepovažují
- lidi, kteří se z bídy prokazatelně nesnaží vlastním přičiněním dostat, ani nepracují, ani nezkoušejí podnikat, ani nejsou v evidenci úřadu práce,
- lidi, kteří jsou v evidenci úřadu práce, ale žádnou ani krátkodobou nabízenou práci nechtějí vzít,
- lidi, kteří jsou v pracovní neschopnosti, kterou si sami úmyslně přivodili,
- lidi, kteří byli nějak sankcionováni za to, že jejich děti nechodí řádně do školy,
- lidi ve vazbě, detenci a vězení,
- OSVČ, jejichž příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí proto, že se nepřihlásili k nemocenskému pojištění.
Kdo má nárok na příspěvek na živobytí?
Hodně zjednodušeně: když zaplatíte bydlení a nezůstane vám dost peněz na základní potřeby, jste v hmotné nouzi a máte nárok na příspěvek na živobytí. Jenže takhle jednoduché to není.
Koneckonců těžko říct, kolik peněz je dost. Stát se o to přesto pokouší a stanovuje pro každého člověka takzvanou částku živobytí. Tu různě odvozuje od životního minima a existenčního minima (jejich aktuální hodnotu najdete pod článkem).
Nárok na příspěvek na živobytí má tedy osoba nebo rodina, pokud její příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosáhne částky živobytí.
Částka živobytí se stanovuje pro každého člověka zvlášť. Příspěvek na živobytí se ale případně dává celé rodině: když se posuzuje rodina nebo domácnost, sčítají se příjmy i částky živobytí jednotlivých jejích členů.
U nezaopatřeného dítěte, starobního důchodce, člověka přes 68 let a invalidy třetího stupně je částka živobytí ve výši životního minima. U jiných lidí je to v základu méně, nejčastěji existenční minimum. Systém je ale plný podmínek, za kterých se částka zvyšuje (zejména s ohledem na zdravotní stav nebo na zapojení do práce organizované Úřadem práce) nebo snižuje.
Jak se počítá příspěvek na živobytí?
Pro výpočet příspěvku na živobytí se srovnávají příjmy žadatele, od kterých se odečítají takzvané přiměřené náklady na bydlení, s částkou živobytí. Příspěvek na živobytí by měl dorovnat příjmy žadatele do částky živobytí.
Do přiměřených nákladů na bydlení se počítá nájemné nebo podobné náklady spojené s bydlením v družstevním nebo ve vlastním, energie a služby, maximálně ale do výše 30 procent příjmu člověka nebo rodiny, která se posuzuje společně. Jen v Praze se počítá s 35 procenty.
Příjmy se nepočítají vždycky všechny stoprocentně: z důchodů a ze mzdy se počítá 70 procent, z náhrady mzdy nebo dávek nemocenského pojištění (kromě nemocenské ještě mateřská, otcovská nebo ošetřovné) nebo z podpory v nezaměstnanosti 80 procent. Ostatní příjmy, kam spadne třeba rodičovský příspěvek nebo příjmy z pronájmu, se započítávají celé.
Výška příspěvku se u každého liší, ale platí obecné pravidlo, že se nevyplácí méně, než je existenční minimum. Pro rok 2024 je stanovené na 3130 korun. Výše příspěvku se může zvyšovat s ohledem na zdravotní stav, dietní potřeby a další.
Kdo má nárok na doplatek na bydlení?
Doplatek na bydlení má sloužit těm, kteří ani s příspěvkem na bydlení nejsou s to bydlení zaplatit. Poskytnout jde lidem, kteří bydlí v nájmu, ale i podnájmu, ve vlastním, na chatě, ale třeba i na ubytovně.
Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek na živobytí. Případně úředníci můžou doplatek na bydlení přiznat, když příjem žadatele (+ případně rodiny) sice přesáhl částku živobytí, ale není víc než její 1,3násobek.
Doplatek na bydlení se počítá tak, aby po zaplacení bydlení zůstala žadateli nebo rodině částka živobytí. Nepočítá se ale vždycky s reálnými náklady na bydlení: úředníci při výpočtu můžou pracovat s nájemným obvyklým – tedy kolik by se asi tak za srovnatelnou nemovitost, jaká se posuzuje, v místě obvykle platilo.
Co je mimořádná okamžitá pomoc a kdo ji může dostat?
Mimořádná okamžitá pomoc je (většinou) jednorázová dávka, která nemá přesně stanovenou výši. Její hlavní devizou je rychlost, s jakou může být poskytnuta. Je určena na okamžité řešení bezodkladných situací.
Poskytuje se lidem:
- kteří nemají peníze, nesplňují nároky pro poskytnutí jiné dávky a když zůstanou bez peněz, hrozí jim vážná újma na zdraví; dávka má dorovnat příjem do výše existenčního minima (nezaopatřenému dítěti do výše životního minima),
- které zasáhla mimořádná událost typu živelné pohromy, požáru a podobně; dávka může být až 15násobek životního minima jednotlivce, v roce 2024 tedy 72 900 korun,
- kteří jsou v důsledku jiné události, kterou nešlo předvídat nebo které nešlo předejít, ohroženi ztrátou bydlení nebo tím, že si nebudou moc t zajistit základní potřeby; dávka může být až 20násobek životního minima jednotlivce, tj. až 97 200 korun, v rámci dvanácti za sebou jdoucích měsíců,
- kteří potřebují jednorázově peníze třeba na pořízení dokladů nebo kteří ztratí peněženku,
- kteří nemají na nákup nebo opravu předmětu dlouhodobé potřeby, třeba lednice nebo pračky; v jednom roce se tak může vyplatit až 10násobek životního minima jednotlivce, tedy 48 600 korun,
- kteří potřebujou peníze na vzdělání nebo zájmovou činnost dětí; v jednom roce se tak může vyplatit až 10násobek životního minima jednotlivce, tedy 48 600 korun,
- kteří jsou ohrožení sociálním vyloučením, například lidem, co se vracejí z vězení, odcházejí z dětského domova nebo pěstounské péče nebo ukončí léčbu chorobné závislosti; dávku ve výši až 1000 korun lze podkytnout opakovaně, v maximální roční výši čtyřnásobku životního minima jednotlivce, tj. 19 440 korun.
Kde a jak žádat o dávky pomoci v hmotné nouzi?
Žádá se na úřadě práce podle místa bydliště. Formuláře žádostí o jednotlivé dávky najdete níž nebo na webu úřadu práce. Tam ji můžete vyplnit i online. Kromě samotné žádosti vás ale může čekat i vyplňování řady přílohy, budete muset dokládat příjmy (nebo to, že je nemáte), budete muset vyplnit papír o svých majetkových poměrech, pokud jsou součástí žádající domácnosti děti, bude to chtít potvrzení o studiu.
Jaké je životní a existenční minimum v roce 2024?
Životní minimum | Částky za měsíc |
Jednotlivec | 4860 Kč |
První osoba v domácnosti | 4470 Kč |
Druhá a další osoba v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem | 4040 Kč |
Dítě do 6 let | 2480 Kč |
Dítě od 6 do 15 let | 3050 Kč |
Dítě od 15 do 26 let | 3490 Kč |
Existenční minimum | 3130 Kč |
Gabriel Pleska
Redaktor, editor a uměle inteligentní ilustrátor webů Peníze.cz a Finmag.cz. Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem