Pozdě podané přiznání daně z nemovitosti je za 500 korun

Zatímco loni se zvýšila základní sazba daně z nemovitosti u rodinných domů, bytů a pozemků (mimo zemědělskou půdu) na dvojnásobek, tedy z jedné na dvě koruny za metr čtvereční, letos zůstala stejná. Přiznání k této dani je třeba nadále podat příslušnému finančnímu úřadu do konce ledna. Vyplňují ho ti, kdo si loni koupili byt či jinou nemovitost, ale i další daňoví poplatníci, kteří již daňové přiznání podali, ale u nichž se něco změnilo, například výměra pozemku, způsob užívání stavby, nebo když si k původní nemovitosti přistavili třeba jedno či dvě patra. Jak upozornila Česká daňová správa, přiznání musí kromě nic podat také ti, kdo loni získali nemovitost darem, v rámci dědictví, nebo kolaudací.

Nově musí občan počítat s tím, že pokud podá přiznání k dani z nemovitosti o pět a více pracovních dnů později, zaplatí pokutu ve výši 0,05 % příslušné daně za každý den prodlení, nejméně však 500 korun. Maximálně může jít o 5 procent z vypočtené daně.

Došlo i k další významné změně. „Spoluvlastníci pozemku, stavby, bytu nebo nebytového prostoru mohou přiznávat svůj spoluvlastnický podíl samostatně, nikoliv jako dosud jen přes tzv. společného zástupce (obvykle daňového poradce),“ uvedl daňový poradce Ladislav Povr z firmy Fučík & spol., zabývající se daňovým poradenstvím, auditem a účetnictvím.

Když tedy podá některý spoluvlastník daňové přiznání na svůj spoluvlastnický podíl na nemovitosti, musí ho podat i její další vlastníci. Pokud tak neučiní, vyměří mu tuto daň bez předchozí výzvy správce daně (Finanční úřad). V tomto případě ale podle Povra správce daně dotyčného nepokutuje za opožděné podání daňového přiznání, ani mu nepočítá penále z vyměřené daně. “Přiznání za spoluvlastnický podíl nelze podat u pozemků, evidovaných v Katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem,” řekl rovněž Povr.

Zdarma to již nepůjde - daňové složenky skončily

Občan, který již daňové přiznání jednou podal, a u něhož nedošlo k žádné změně, ho již znovu nepodává a vyčká na složenku,  kterou dostane poštou. Daň z nemovitosti je třeba zaplatit do konce května. Pokud převýší 5000 korun , je ji možné uhradit ve dvou splátkách, první do 31. května a druhou do konce listopadu. Pokud je tato daň nižší než 30 korun, stát ji občanovi odpustí, musí však podat daňové přiznání.

Podobně jako ke klasickému daňovému přiznání, ani k úhradě daně z nemovitosti již letos není možné využít tzv. daňovou složenku, za kterou se neplatilo žádné poštovné, ale klasickou poštovní složenku typu “A”. Pokud nezvolíte jiný způsob placení této daně.

Daň z pozemků platí vlastník pozemku, v některých případech (u pronajatých pozemků, evidovaných v Katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem, nebo u pozemků, které spravuje Pozemkový fond či Správa státních hmotných rezerv aj.) pronajímatel. Případně i uživatel, pokud není znám správce pozemku. Podobně je tomu v případě daně ze staveb, která se vztahuje i na bytya samostatný nebytový prostor.

Jiné daně, jiné výpočty

U každého typu nemovitosti se počítá daň jinak, obecně ale platí, že se základ daně násobí stanovenou sazbou a v některých případech určeným koeficientem.

Zatímco u zemědělské půdy činí sazba daně od 0,25 do 0,75 %, u stavebních pozemků jsou to 2 koruny za metr čtvereční a navíc se násobí koeficientem stanoveným zákonem od 1,0 v obcích do tisíce obyvatel do 4,5 v Praze. Zastupitelé mohou přitom stanovit pro jednotlivé části obce jiný koeficient. Proto se vyplatí příslušná data si před podáním daňového přiznání ověřit, nejlépe na finančním úřadě. Praha například přijala koeficient pět pro stavební pozemky a vybrané stavby a 1,5 pro další vybrané stavby.

Základem daně z bytu nebo ze samostatného nebytového prostoru je podle zákona o dani z nemovitosti výměra podlahové plochy bytu v m2 nebo výměra podlahové plochy samostatného nebytového prostoru v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období, vynásobená koeficientem 1,20, (dále jen "upravená podlahová plocha"). Tu pak vynásobíme základní sazbou daně, která u bytů či samostatného nebytového prostoru činí od loňska dvě koruny za metr čtvereční. Výsledek je třeba znovu vynásobit koeficientem, stanoveným zákonem (viz výše).

Od roku 2008 mohou navíc města a obce využít tzv. místní koeficient a tuto daň díky místnímu koeficientu buď ještě zvednout, případně naopak snížit.

Přehled koeficientů, využívaných při výpočtu daně z nemovitosti najdete na webu Ministerstva financí http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/legislativa_metodika_11030.html?year . Není ale příliš přehledný a tak se vyplatí zjistit si pro jistotu výši skutečného koeficientu, případně místního koeficientu, na finančním úřadě, nebo na webu města či obce, v nichž jste hlášeni. Praha například místní koeficient nevyužívá.

Ti, kdo bydlí v družstevním bytě, daňové přiznání nepodávají – vyplní ji za ně družstvo. V případě Společenství vlastníků jednotek tvoří daň z nemovitosti daň z bytu, dále z podílu na společných prostorách a z pozemku, na němž dům stojí. Některé SVJ jednotlivým vlastníkům s výpočtem této daně pomáhají. Přehledně vás provedou výpočtem daně z nemovitosti formuláře, které najdete na:

//www.penize.cz/formulare/66952-priznani-k-dani-z-nemovitosti 

Daň z převodu nemovitosti

Nic se nezměnilo v případě daně z převodu nemovitosti. Kdo prodal dům, byt, či pozemek, musí ji zaplatit do tří měsíců od doby, kdy byla do katastru nemovitostí zapsána změna vlastníka. Zároveň také musí do té doby podat daňové přiznání. Platí se 3 % z vyšší ze dvou cen, té, kterou stanovil znalecký posudek (ceny obvyklé) a kupní ceny. Když je daň nižší než sto korun, občan nic platit nemusí. To ale není vzhledem k cenám nemovitostí pravděpodobné.

Penzijko s finančním bonusem

Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.

Spočítejte si svůj bonus

Sdílejte článek, než ho smažem