Druhý pilíř důchodového systému je zatím v roli otloukánka. Ještě ani nezačal fungovat a opoziční ČSSD nekompromisně prohlašuje, že ho po příštích volbách zruší. A když už se o něm v médiích hovoří v nějaké jiné souvislosti, zdůrazňuje se především to, že z něj nelze vystoupit. Průzkumy veřejného mínění, které zkoumají, jak velký bude mezi obyvateli o důchodové spoření zájem, přinášejí stále nižší a nižší čísla. Lví podíl na tom má vláda, která nezvládla důležitý úkol, bez kterého se neobejde žádná reforma – všechny změny důkladně a včas vysvětlit lidem. Přitom by se daly najít hlediska, z nichž druhý pilíř vychází pro zajištění na stáří jako velmi výhodný. Nikdo o nich ale nemluví. Takovým hlediskem je nákladovost fondu, jinak řečeno poplatky, které klient zaplatí finanční instituci. Ve fondech druhého pilíře jsou zákonnými normami stlačeny hluboko pod průměr, na který jsou klienti jiných fondů zvyklí. „Nyní bude záležet na analýzách, které potenciálním klientům poskytnou finanční analytici, případně novináři. Na konkrétních číslech lze jasně dokázat, že fond s celkovou nákladovostí pod jedno procento může klientovi v porovnání s fondem s nákladovostí 2,5 procenta přinést na konci spořicího období i dvojnásobně vysokou. A to se už počítá. Zatím ale medializace druhého pilíře tyto výhody příliš nezviditelňuje. V diskuzi pro i proti jsou daleko více citovány politické argumenty,“ říká David Vondrák z odborného serveru ProduktovéListy.cz.
Nízké poplatky
Dnes se Češi na důchod chystají s pomocí nejrůznějších finančních nástrojů: penzijní připojištění (které ve třetím pilíři záhy doplní doplňkové důchodové spoření), podílové fondy, programy pravidelného investování či investiční životní pojištění (přestože kombinaci investic a pojištění v „investičku“ mnozí považují za kočkopsa, navíc zbytečně nákladného). Od ledna 2013 k nim přibudou také důchodové fondy druhého pilíře. Ty budou díky přísné legislativě a regulaci ze strany státu z hlediska nákladovosti jednoznačně nejlevnější variantou pro ty, kteří si chtějí odkládat a investovat peníze na důchod a nemají v úmyslu je vybírat s předstihem. Penzijní společnosti, které budou fondy druhého pilíře spravovat, si totiž nesmějí účtovat vstupní (pořizovací) poplatky. I manažerské poplatky za správu investovaných peněz jsou ve srovnání s ostatními zmiňovanými investičními produkty také velmi nízké. Celková nákladovost se tak u fondů všech čtyř investičních strategií ve druhém pilíři bude pohybovat pod jedním procentem. „Pokud budou avizované stropy skutečně dodržovány, byly by důchodové fondy levnější nežli ostatní zmíněné produkty. Určitě ale ne levnější než burzovně obchodované fondy,“ vysvětluje Vít Kalvoda z think-tanku TANK. Nedá se však příliš počítat s tím, že by lidé, na které je mířena důchodová reforma, obchodovali s akciemi burzovně obchodovaných fondů (ETF).
Srovnání poplatků u dlouhodobých finančních produktů
| Poplatky | Celková nákladovost (TER) |
Vstupní (pořizovací) | Manažerské na úrovni fondů | Success fee1 |
Důchodový fond | |
Státní dluhopisy2 | - | 0,3 % | 10 % ze zhodnocení proti minulému období | 0,4 % |
Konzervativní | - | 0,4 % | 0,5 % |
Vyvážený | - | 0,5 % | 0,6 % |
Dynamický | - | 0,6 % | 0,7 % |
Podílový fond3 | |
Peněžního trhu | 0,5 % | 0,3 % | Obvykle min. 10 % ze zhodnocení proti minulému nejvyššímu výsledku fondu | 0,6 % |
Dluhopisový | 1,5 % | 1,3 % | 1,4 % |
Smíšený | 2,5 % | 1,5 % | 1,8 % |
Akciový | 4,0 % | 2,0 % | 2,5 % |
Program pravidelného investování | |
Konzervativní | 0,5–2,5 % | 0,8–1,3 % | Různá výše, v portfoliu jsou často navíc fondy, které samy tuto odměnu vybírají | 1–2,3 % |
Vyvážený | 1,25–4 % | 1,03–1,8 % | 1,5–2,5 % |
Dynamický | 3,7–5 % | 1,4–2,4 % | 1,8–2,7 % |
Investiční životní pojištění4 | |
Konzervativní | 120–240 % roční platby, z každé další 1,5 %–5 % | TER fondů a poj. 1,5–5 %, za správu 30–70 Kč měsíčně | Různé | 28–40 % |
Vyvážená | Různé |
Dynamická | Různé |
1. Zpětně vyplácený poplatek, který si investiční společnost účtuje, pokud dosáhne předem stanovených cílů čí úspěchů 2. Jako dluhopisový fond je uvažován fond státních dluhopisů 3. U podílových fondů se jedná o vzorek typických poplatků, u jednotlivých fondů se mohou lišit, a to i dle výše investice. U konzervativních podílových fondů uvažujeme fondy vedené v Kč, u dynamických pak fondy zaměřené na Evropu. 4. U IŽP je počítáno s investičním horizontem 30 let. Zdroj dat: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Ministerstvo financí ČR, investiční společnosti, vlastní výpočty |
Modelový příklad
Srovnání nákladovosti fondů druhého pilíře a podílových fondů si můžeme předvést na modelovém příkladu. Klient, kterému bude v roce 2013 třicet let, odejde do důchodu ve věku 68 let. Jeho investiční horizont je tedy 38 let. Počítejme s tím, že každý měsíc pobírá mzdu 25 tisíc korun. V takovém případě by jeho měsíční úložka do fondu druhého pilíře byla 1250 Kč. Z toho 750 Kč jde z odvodu na sociální pojištění a dalších 500 Kč z vlastní kapsy.
Pojďme se nyní podívat na to, jak by to mohlo vypadat s výnosy ve fondech druhého pilíře a v podílových fondech. V prvním případě budeme počítat s měsíční úložkou 1250 Kč, druhý příklad nám ukáže rozdílnost v předpokládaných výnosech při úložce 500 Kč. Uvažované roční zhodnocení bude samozřejmě u obou finančních produktů stejné – tzn. od 2,5 procenta ročně u fondů státních dluhopisů až po 5,5 procenta u dynamických fondů.
V případě měsíční investice 1250 Kč jsou rozdíly mezi důchodovými a podílovými fondy hodně výrazné. U nejkonzervativnější strategie bychom za předpokladu stejného výnosu měli o téměř 190 tisíc korun víc, u nejdynamičtější by pak rozdíl činil dokonce 600 tisíc korun. Vyšší nákladovost u podílových fondů by tedy v tomto případě vzala klientovi víc než třetinu zhodnocení.
Pokud investujeme měsíčně částku 500 Kč, tedy peníze, kterých se investující bude muset opravdu vzdát (750 korun jde z odvodů do prvního pilíře), tak bude u nejkonzervativnější strategie druhého pilíře výnos očištěný o náklady vyšší o téměř 76 tisíc korun než u stejné investiční strategie v podílových fondech, u nejdynamičtější strategie je pak rozdíl víc než 240 tisíc korun. Vyšší nákladovost se tak i v tomto případě výrazně podepíše na celkových výnosech.
Srovnání nákladů u důchodových a podílových fondů (při stejných předpokládaných výnosech)
| Důchodový fond | Podílový fond | Rozdíl ve výnosu mezi důchodovým a podílovým fondem |
Strategie | Uvažované zhodnocení | TER | Výnos | Vstupní poplatek | TER | Výnos |
Investice 1250 Kč |
Státní dluhopisy | 2,5 % | 0,3 % | 887 477 Kč | 1,0 % | 1,4 % | 698 461 Kč | 189 016 Kč |
Konzervativní | 3,0 % | 0,4 % | 966 593 Kč | 1,2 % | 1,6 % | 739 868 Kč | 226 725 Kč |
Vyvážená | 3,5 % | 0,5 % | 1 054 249 Kč | 1,4 % | 1,8 % | 784 174 Kč | 270 075 Kč |
Dynamická | 5,5 % | 0,6 % | 1 621 017 Kč | 2,0 % | 2,5 % | 1 019 542 Kč | 601 475 Kč |
Investice 500 Kč |
Státní dluhopisy | 2,5 % | 0,3 % | 354 991 Kč | 1,0 % | 1,4 % | 279 384 Kč | 75 607 Kč |
Konzervativní | 3,0 % | 0,4 % | 386 637 Kč | 1,2 % | 1,6 % | 295 947 Kč | 90 690 Kč |
Vyvážená | 3,5 % | 0,5 % | 421 700 Kč | 1,4 % | 1,8 % | 313 670 Kč | 108 030 Kč |
Dynamická | 5,5 % | 0,6 % | 648 406 Kč | 2,0 % | 2,5 % | 407 817 Kč | 240 589 Kč |
Zdroje dat: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Ministerstvo financí ČR, investiční společnosti, vlastní výpočty |
Druhý pilíř jako nástroj diverzifikace
Fondy druhého pilíře nebudou rozhodně výhodné pro všechny. Čím mladší bude klient a čím vyšší bude jeho příjem, tím pro něj také bude tento způsob zajišťování na stáří atraktivnější. Například podle studie Jiřího Šatavy a Ondřeje Schneidera z institutu CERGE se tento finanční produkt vyplatí zhruba polovině mužů a třetině žen. Důležité je připomenout také to, že druhý pilíř sám o sobě problémy českého důchodového systému nevyřeší. Měl by tedy sloužit především k diverzifikaci při investování do budoucna a k doplnění dalších spořicích produktů. „Pokud se penzijní fondy v prvních letech osvědčí a příští vláda je nezruší, mohly by představovat velmi zajímavý investiční nástroj,“ domnívá se Ondřej Schneider.
Často se také fondům druhého pilíře vytýká, že přes svůj dlouhodobý charakter a přes nemožnost po vstupu je opustit nemají žádný garantovaný výnos. To se snaží vysvětlit analytik Aleš Tůma: „Mnoho lidí vnímá jako nevýhodu, že nejde o garantovaný produkt. Tak to ale nejde brát. Bez určitého rizika zkrátka nelze dosáhnout vyššího výnosu. Komu i v produktu na 30 let vadí krátkodobé výkyvy trhů, může volit konzervativní fond. Což je ovšem poněkud z deště pod okap, protože riziko nízké státní penze jen nahradí rizikem státních dluhopisů.“
O tom, že bude o druhý pilíř nakonec mnohem větší zájem, než ukazují některé průzkumy veřejného mínění, je přesvědčený David Vondrák: „Češi bývají obvykle největšími skeptiky v Evropské unii. Ve finále se ale obvykle většinou rozhodují racionálně. V okamžiku, kdy budou postaveni před volbu, zda spoléhat na nejistý důchod od státu, nebo aspoň část pozdějších příjmů postavit na nezávislém pilíři, se rozhodnou nakonec tak, jak učí každá učebnice osobních financí – pro diverzifikaci.“
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
13. 12. 2012 9:15, Vít Suchý
Poradenská firma Partners jako majitel zdejšího webu si pořídila 10% z penzijní společnosti Allianz, ok, to je výchozí bod k diskuzi o PR článku.
Na téma II.pilíře jen krátce – všichni analytici zapomínají na to, že se především jedná o politicky ovlivnitelný systém, bez jakékoli historie, kde klient má jen dvě základní jistoty : 1) Never comeback, 2) snížení nároku na státní penzi o poměrnou část, odpovídající vyvedení 2% sociálního pojistného.
Nevšiml jsem si, že by někde v zák. 426/20011Sb.,potažmo ve 427/2011Sb. bylo uvedeno, že sazebníky poplatků jsou nedotknutelné dogma a klientům vydrží ve stejné výši až do jejich důchodového věku.
Já osobně nevěřím kvalitě legislativy, která je pro nejen druhý, ale i pro třetí pilíř nastavena, nakonec paskvil typu umožnění prodeje fondů v prvním půlroce reformy nekvalifikovanými subjekty není neznámou věcí a těžko odhadnout, co postupně vyplave na povrch dále.
V situaci, (další nepochopitelný paskvil) kdy klient nemá k dispozici žádný opravný prostředek proti vstupu do II.pilíře, na základě zkušeností s legislativou ukončeného penzijního připojištění najdeme zpětně nejednu paralelu, proč vůči státem regulovanému a jednostranně manipulovatelnému systému být opatrný.
Příklad – v r. 1994 se autoři legislativy PP byli v prsa , jak je to super systém,bezpečný, se státní podporou. V prvních 6-ti letech fungování systému ale fyzicky šlo do likvidace 12 penzijních fondů a ne všechny vrátily vklady svým klientům, našly se i fondy, které nevrátily nic ( viz rejstřík úpadců ). Sice se to týkalo cca 60.000 klientů, ale poukazuji tím jen na systémovou chybu, která se stala, resp. na precedentní nedokonalost penzijní legislativy, kterou si ale nikdo na startu systému nepřipustil, také i zde, podle zák. 42/1994Sb. tehdy dohlíželi depozitáři a MF atd…
Další paralela k úvaze o systémových zásazích státu – penzijní připojištění pro klienty nevydrželo na trhu ani pro jednu generaci obyvatelstva, po 18 letech skončilo se spoustou otazníků… A jak se obecně vyvíjí fondové pilíře v Evropských státech si zájemce o informace může najít na netu sám…
A propos – ještě na okraj k dokreslení úvahy o kvalitě penzijní legislativy a nerovného postavení klient vers. stát - i v tolik veřejností oblíbeném penzijním připojištění nemá nikdo ve smlouvě uveden závazek státu, že po celou dobu trvání klientovy smlouvy se i stát zavazuje přispívat…a přesto se do systému podařilo nalákat neuvěřitelný počet osob.
Ano, stát má nemalou negativní roli na poli informování veřejnosti a na poli jejího finančního vzdělávání. Jenže co chtít dnes za kvalitu po systému, kde v oblasti distribuce finančních produktů došlo vlivem nečinností státního dohledu a „kvalitní“ práce poradenských firem k tolika deformacím ?
Konkrétně opět třeba na poli prodeje penzijních fondů – finanční poradci houfně účastníkům doporučovali, aby si do penzijních fondů nespořili více peněz, než jen nezbytnou částku k získání maximální státní podpory…úplně postaveno na hlavu… A pokud opět zmíním architekty penzijního připojištění – asi si také kdysi nemysleli, že systém spoření na stáří finanční poradci postupně přetransformují jen na místo „odběru“ státního příspěvku…Takže máslo na hlavě rozhodně nemá jen stát…
A co říci na závěr, pod čarou desítek různých tabulek a poměřování grafů předpokládaného zhodnocování ve fondech II. pilíře ? „Cui Bono „ ? Skvěle vylobbovaný byznys pro fondy : stornokvóta finančního produku v úrovni nadpozemského 0% a desítky let trvající závazek příjmu 5% klientovy mzdy…no neberte to…
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
10. 1. 2013 9:51, Petr
Jednou a to tou největší výhodou je to,že budete 100% OKRADENI !!!!!
A zbydou vám jen oči pro pláč !!!!! Neboť tento "PILÍŘ" není a nebude nijak zabezpečen, tudíž jsme asi špatně vaše peníze investovali, tak co se dá dělat ŽÉ!!!
Nu a špatný investiční záměr není trestný tak,že majitelé (a to budou jen majitelé bez jakékoliv kontroly) jsou beztrestní a za vodou nu a jelikož majiteli se stanou poslanecko-vládně-mafiánští bosové tak není co řešit a kdyby to ještě nakrásně nevyšlo tak CÓ ???
No přece tu máme onen nelontrolovatelný a neovlivnitelný prezidentský NÁSTROJ no přece AMNESTII a pokud by se to ještě jaksi zadrhlo tak jsou tu prezidentské MILOSTI ŽÉ !!!!!§§§§§§
Nu a jak z toho VEN ???!!! To nechám na vašem rozhodnutí,pokud toho ovšem budete schopni vážně přemýšlet !!!!
A následně konat !!!!
V diskuzi je celkem (49 komentářů) příspěvků.