Životní úroveň může být životní úroveň jednotlivce nebo třeba životní úroveň rodiny, ale když o ní mluví ekonomové a sociologové, většinou mají na mysli životní úroveň společnosti nebo její nějak ohraničené a vymezené – sociálně a/nebo geograficky – části. Například životní úroveň obyvatel České republiky, životní úroveň hispánských přistěhovalců ve Spojených státech a tak podobně.
Životní úroveň má různé definice, vyvozuje se z ukazatelů ekonomických, sociálních, ale i politických nebo ekologických. Započítává se ekonomická úspěšnost, spotřeba energie, výše výdělků a cena zboží, politická svoboda a úroveň bezpečí, dostupnost dopravy a služeb, úroveň školství nebo čistota životního prostředí. Různé přístupy přitom dávají důraz na různé ukazatele. Ekonomové nejraději porovnávají výdělky (očištěné o vlivy inflace) s cenami a dostupností zboží, jiní vědci dávají přednost jiným kategoriím nebo problamtický pojhem životní úroveň raději úplně opuštějí a nahrazují podobně obtížně definovatelnými pojmy, jako je třeba kvalita života.
Další články na téma životní úroveň najdete na Finmag.cz.
Seřadit podle: čtenosti |
chronologicky |
hodnocení
Analýza | Adam Páleníček | 6. 8. 2019 | 27 komentářů
Hospodaření Andreje Babiše má jediný cíl: okamžitě zvyšovat jeho popularitu. Musí být dobře vidět, musí se dobře prodávat. A budoucnost? Po nás ať přijde potopa! A ti, co přijdou vládnout po něm, budou s prázdnou kasou prakticky odsouzeni k neúspěchu.
Aktuality | Petr Kučera | 28. 10. 2020 | 29 komentářů
Nejkvalitnější život v České republice mají lidé v Říčanech u Prahy. Ukazují to výsledky třetího ročníku Indexu kvality života. Ten sestavuje společnost Obce v datech, jejímž hlavním konzultačním partnerem je Deloitte.
Články | Simona Ely Plischke | 18. 5. 2006 | 4 komentáře
Ze zemí Visegrádské čtyřky vyděláváme nejvíce. Na vrchol evropského žebříčku to ale máme hodně daleko. Vyděláme si totiž pouhých 13 % toho, co za stejnou práci dostanou Dánové. Jak je to s platy a koupěschopností v Evropě? Cítíme se chudí, nebo bohatí, když jsme prokazatelně 34. nejbohatším státem ze 176 zemí světa? A proč z celé EU krademe nejvíce právě my?
Aktuality | Jiří Hovorka | 13. 12. 2021 | 5 komentářů
Nejkvalitnější život v České republice mají lidé v Říčanech u Prahy. Ukazují to výsledky třetího ročníku Indexu kvality života. Ten sestavuje společnost Obce v datech, jejímž hlavním konzultačním partnerem je Deloitte.
Co se děje | redakce Peníze.CZ | 22. 11. 2010 | 2 komentáře
Šetření Centra pro výzkum veřejného mínění ukazuje, že téměř tři pětiny českých domácností mají problém vyjít se svými příjmy. Financování svých koníčků a zájmů si může dovolit pouze polovina dotazovaných.
Otázka dne | František Mašek | 29. 10. 2010
Přestože mnozí Češi považují hospodářskou situaci země za špatnou, s životní úrovní své domácnosti je většina z nich spokojena. Víte, kolik jich je? Tipněte si a dozvíte se více!
Články | Jiří Tuvora | 21. 11. 2001
Mezi deseti "posvěcenými" zeměmi pro vstup do EU v roce 2004 jsou Kypr, Maďarsko, ČR, Polsko, Slovinsko, Estonsko, Slovensko, Lotyšsko, Litva a Malta. Co toto roční hodnocení Bruselu přináší jednotlivým zemím? Jsou na jedné lodi nebo mezi sebou soupeří?
Co se děje | Jan Pekař | 11. 12. 2007 | 33 komentářů
Vysoký růst hrubého domácího produktu se odráží i do zvyšující se životní úrovně Čechů. Odvrácenou stranou ekonomického úspěchu jsou rychle rostoucí ceny.
Otázka dne | František Mašek | 3. 9. 2010 | 4 komentáře
Počet Čechů, kteří si uvědomují, že si musí spořit na důchod sami, sice roste, daleko více z nich je však stále přesvědčeno, že je jejich penze věcí státu. Víte, kolik jich je? Tipněte si a dozvíte se více!
Co se děje | Eva Sovová | 7. 7. 2008 | 13 komentářů
Češi budou mít za dvanáct let stejný majetek jako Rakušané. Aktiva domácností střední Evropy porostou v nejbližších letech o čtyři procenta rychleji než ve zbytku Evropy. Vyplývá to ze studie KBC.
Články | Vladimír Bádr | 14. 11. 2006
Ještě v polovině 90. let patřili Češi k nejspořivějším národům v Evropě. Tradičně preferovali úspory před okamžitou spotřebou, kdy masově využívali především bankovních produktů. Jaká je situace se spořením v současnosti? Česká míra úspor je na nižší úrovni než evropský průměr. Zadlužení domácností rapidně vzrůstá a s nimi související i počet soudních exekucí. Přečtěte si, co vlastně znamená žít na úvěr a proč bychom neměli podlehnout touze po okamžité spotřebě a místo toho část našich příjmů odkládat.
Analýza | Eva Sovová | 24. 9. 2009 | 7 komentářů
Léta hojnosti vystřídají v Česku hubenější roky. Žít se nám bude nejspíš hůře než dosud. Kvůli krizi začnou podle odhadů expertů klesat reálné příjmy a s tím i životní úroveň. Pocítí to tisíce rodin. Podívejte se, jak se nám žilo v uplynulých 15 letech.
Analýza | Martin Krištoff | 17. 12. 2019 | 17 komentářů
Porovnali jsme náklady domácností na vánoční nákup v letech 1989 a 2019. Výsledek vyznívá jednoznačně ve prospěch toho letošního.
Aktuality | Kateřina Hovorková | 14. 6. 2023 | 1 komentář
Polovina Čechů počítá s tím, že v důchodu nevyjde se svými úsporami. Skoro dvě třetiny (64 procent) se obávají poklesu životní úrovně ve stáří. Zjistil to průzkum společnosti Ipsos pro Broker Consulting na vzorku více než tisícovky respondentů.
Co se děje | Jan Pekař | 19. 6. 2008 | 10 komentářů
Rodiny s dětmi, učitelé či úředníci. To jsou oběti letošní vysoké inflace. Ta se drží kolem sedmi procent a podle některých odhadů se této hranice hned tak nepustí.
Články | Petr Vykoukal | 7. 11. 2001
Obrazy, sochy, grafika, věci, které si většina z nás umí představit pouze jako dekoraci do bytu, mohou být také nástrojem pro uložení peněz. Navíc, narozdíl od cenných papírů, komodit a jiných finančních investic si je v případě "prohry" můžete pověsit na zeď či dát do vitríny.
Analýza | Evropa v datech, Jana Králová | 11. 11. 2019 | 10 komentářů
Lidé v chudších státech EU utrácejí za jídlo větší podíl svých výdajů než ti v bohatších státech.
Články | Tomáš Mergl | 5. 9. 2002
Předpokladem úspěšného řízení osobních financí je osvojení několika zásad finančního plánování. Zejména jde o dodržování rozpočtu, účelné využívání dluhu, pojištění vlastních rizik a pravidelné spoření a investování.
Články | Jan Heřman | 5. 12. 2001 | 1 komentář
Vláda vyrukovala do boje s nezaměstnaností s další zbraní. Zvýšila minimální mzdu. Podrobnější analýza však ukazuje, že ostří této zbraně je poněkud tupé. Při současné výši státní sociální podpory a životního minima plat 5 700 korun hrubého téměř nikoho pracovat nepřiměje.
Články | Petr Vykoukal | 28. 11. 2000
Provozovatelé našich mobilních sítí si pro nás připravili dárky. Některé z nich se mohou jevit jako velmi hodnotné (SIM karty zdarma, kredit navíc či hodinový hovor za tři koruny), při pohledu přes hranice se však neubráníme pocitu chudých příbuzných. Noví operátoři v sousedním Německu a Rakousku totiž rozdávájí mobilní telefony, noční hovory do vlastní sítě poskytují zdarma bez omezení jejich délky a uživatelům paušálu odpustí několik měsíčních plateb.
Články | Tomáš Prouza | 13. 12. 2000
Není pochyb o tom, že za dvacet či třicet let nebude státem vyplácený důchod stačit na víc než zaplacení nájmu, inkasa a chleba s vodou. Pokud chcete jiný životní styl, je potřeba začít spořit. Čím dříve, tím lépe.
Co se děje | redakce Peníze.CZ | 7. 10. 2010
Nejvýhodnějším městem pro podnikání v Evropě je Londýn. Vyplývá to alespoň ze studie European Cities Monitor, kterou tento týden uveřejnila poradenská společnost Cushman & Wakefield. Hned v závěsu za britskou metropolí stojí Paříž a Frankfurt.
Analýza | David Navrátil, Michal Skořepa | 12. 11. 2019 | 27 komentářů
I po započtení růstu cen si Češi můžou dovolit o dvě třetiny víc zboží a služeb než v roce 1989. Pořád rádi spoří, naučili se ale výrazněji využívat půjčené peníze, hlavně kvůli pořízení bydlení. Ukazuje to analýza České spořitelny.
Aktuality | Petr Kučera | 13. 8. 2019 | 1 komentář
Nejvyšší kvalitu života mají – stejně jako před rokem – lidé v Říčanech u Prahy. Naopak nejhůř opět skončila Orlová v Moravskoslezském kraji. Vyplývá to z druhého ročníku Indexu kvality života sestavovaného projektem Obce v datech a konzultační společností Deloitte. Výsledky zveřejnil web Aktuálně.cz.
Články | Vladimír Pikora | 10. 6. 2003
Navrhovaná reforma veřejných financí jde v zásadě správným směrem. Je ovšem připravována nesourodou vládou, která na mnoho věcí jen těžko hledá společný názor. A tak se z důkladné reformy stává spíše sada dílčích opatření.
Články | Jakub Dusílek | 4. 4. 2002
Reforma důchodového systému je možná vděčné téma pro nalákání voličů v předvolební kampani, avšak její realizace je nevděčná a tím pro politiky odtažitá.
Aktuality | Petr Kučera | 20. 9. 2019 | 4 komentáře
Celkové bohatství domácností loni celosvětově pokleslo, a to jak ve vyspělých, tak v rozvojových zemích. Zmenšilo se o 0,1 procenta, ukázala studie Allianz Global Wealth Report, která analyzuje úspory a dluhy v 53 zemích.
Články | David Petráček | 14. 12. 2001
Přinášíme vám přehled toho, co se stalo v uplynulém týdnu na kapitálových trzích.
Články | Pavel Kohout | 1. 11. 2004
V první polovině 20. století patřila Argentina k nejbohatším zemím světa. Hospodářskou výkonností se řadila na úroveň Kanady. Během 20. století byla ovšem postižena neuvěřitelnou sérií zásadních chyb v hospodářské politice. V roce 2002 se octila ve stavu platební neschopnosti. Jak k tomu došlo?
Analýza | Jan Traxler | 3. 7. 2017 | 56 komentářů
Máme se líp než před dvaceti lety. Z průměrného příjmu si můžeme pořídit víc. Dokonce i důchodci. Nevěříte? Podívejme se, jak se od sametové revoluce vyvíjí naše životní úroveň.
Stránka 1/2
Předchozí
Následující
