Česko pořád bohatne jako divé

Hrubý domácí produkt zjednodušeně řečeno vyčísluje všechny nové hodnoty, které byly vytvořeny za sledované období. Je-li jeho přírůstek kladný, zvyšuje se bohatství státu, firem i občanů, je-li nulový, obměnily se pouze stávající hodnoty (nahrazení dosloužilých). A pokud HDP klesne, ekonomika se nachází v tzv. zúžené reprodukci. Ekonomové říkají, že už nižší než dvouprocentní růst HDP je v podstatě stagnace, vyloučíme-li vliv inflace.

Zatímco v dřívějších letech se na rychlém růstu HDP podílel největší měrou export, v současné době je to soukromá spotřeba a ve 3. čtvrtletí tohoto roku také investice.

Tato tvrzení dokládají i pravidelná hlášení Českého statistického úřadu o výdajích domácností (ve 3. čtvrtletí reálně o 5,6 %). Investice vzrostly za období červenec-září o 5,7 procenta ve srovnání se stejným obdobím loni.

"Klíčovou roli v růstu HDP hraje zpracovatelský průmysl, kde figurují silné sektory dopravních prostředků nebo elektroniky," všímá si David Marek, šéfekonom investičního portálu Patria Online.

Také vývoz zůstává přispěvatelem k hospodářskému růstu, i když už zdaleka nehraje prim jako kdysi. Ovšem meziroční růst objemu exportu o 16 % se mírně kladně projevit musel.

Česká ekonomika rostla sice o 3 procentní body pomaleji než ekonomika slovenská, ale zase výrazně rychleji, než HDP starých členských zemí EU. "I tak bude české ekonomice trvat ještě mnoho let, než se dostane na úroveň zemí dnes tvořících eurozónu," říká Vladimír Pikora, hlavní ekonom společnosti Next Finance. "Rozdíl mezi ekonomikami je značný. Rychlé dohánění západní Evropy bude postupně zpomalovat s tím, jak bude česká ekonomika růst ze stále vyššího základu." Ze stejných důvodů, ovšem z inverzního pohledu, se také postupně uzavřou nůžky mezi hospodářským růstem ČR a Slovenska.

Za celý letošní rok je tempo růstu českého HDP ekonomy odhadováno na více než 6 procent a ČR by měla ve vytvořeném HDP na obyvatele dosáhnout 82 % průměru 27 zemí Unie. Loni to bylo 79 procent.

Celkový pohled na hospodářský růst ukazuje, že i když svůj vrchol má ČR už za sebou, ekonomika roste stále rychle a na velmi zdravých základech. V průměru od roku 1995 činil přírůstek hrubého domácího produktu 3,5 procenta ročně, takže i 5,5 procenta, které se odhadují pro příští rok, bude velice slušných.

Jde o to, že na hospodářském růstu se podílejí perspektivní obory i služby, že ekonomika vytváří nové pracovní příležitosti a zajišťuje lidem vyšší příjmy. V pondělí zveřejněná statistika hovoří o rekordně nízké nezaměstnanosti. Činila 5,6 procenta, přičemž o jedno volné místo se ucházely v průměru 2,4 nezaměstnaného, nejméně za posledních deset let.

Rychlý hospodářský růst však s sebou přináší také velmi nepříjemný jev, a tím je vyšší inflace. A tak když údaje o HDP a nezaměstnanosti byly pro ekonomy příjemným překvapením, míra inflace byla naopak šokující: 5 procent.

Spotřebitelské ceny žene vzhůru nejen spotřebitelská poptávka živená rostoucími platy a relativně levnými úvěry, ale také vnější vlivy: zdražováním potravin na světových trzích, vysokými cenami ropných paliv a energie a nakonec špatnou zemědělskou a ekologickou politikou, která je ovšem rovněž globální.

Meziročně potraviny zdražily o 10 procent, přičemž pšeničná mouka o 57 procent, mléko o 38 procent. "O více než 10 procent přitom u nás potraviny zdražily naposledy v roce 1996, takže jde skutečně o výjimečný jev," upozorňuje V. Pikora.

Vysoká míra inflace je signálem pro centrální banku, která může na cenový vývoj reagovat zdražením úvěrů, tzn. zvýšením základní úrokové sazby. Už by to patrně byla udělala, kdyby proces znehodnocování peněz (růst cen) nebyl současně doprovázen jejich zhodnocováním - růstem kruzu koruny k hlavním světovým měnám dolaru a euru.

Ekonomové však slibují, že v příštím roce se ceny zklidní (pokud se nebude dál napínat světový ropný trh) a že v polovině příštího roku by i ČNB mohla z úroků zase mírně slevit.

Cítíte na své životní úrovni, že česká ekonomika rychle roste?