Výchovné se začalo vyplácet od ledna 2023. Procentní výměra starobního důchodu díky němu stoupla o 500 korun měsíčně za každé vychované dítě.
Tento bonus už před jeho zavedením kritizovala Národní ekonomická rada vlády (NERV). V době hledání úspor jde podle ní o nákladnou položku státního rozpočtu – jen loni se na výchovném vyplatilo přibližně 19 miliard korun. Dostává ho kolem 1,4 milionu lidí, převážně ženy.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) výchovné obhájil s tím, že je potřeba co nejdříve alespoň částečně dorovnat rozdíly mezi důchody žen a mužů. Ženy před zavedením výchovného dostávaly v průměru o tři tisíce korun nižší důchod než muži, nyní se rozdíl snížil o zhruba pětistovku.
Podle návrhu důchodové reformy, kterou by letos měla schvalovat vláda i parlament, se ale výchovné pro ženy, které do důchodu půjdou, změní. A to zásadně. Zůstat by mělo jen ženám, které vychovají tři a více dětí. Ovšem i u nich dojde k určitým změnám.
Ženám s jedním či dvěma dětmi se bude výchovné postupně snižovat, až ho plně nahradí především fiktivní vyměřovací základ.
Ocenit výchovu dětí má ale i další novinka: společný vyměřovací základ manželů. A pak také delší pobírání vdovských důchodů. Cíl je jasný: dorovnat rozdíly v penzích žen a mužů, ale s nižším zásahem do státního rozpočtu.
Výchovné se nebude valorizovat
Jak by tedy změny měly vypadat?
Ženám se třemi a více vychovanými dětmi zůstane výchovné zachováno. A to nejenom těm, které už teď v důchodu jsou, ale začnou ho dostávat i ženy, které do starobního důchodu teprve vstoupí.
Na rozdíl od současné úpravy se výchovné v budoucnu už nebude valorizovat. Plán je takový, že se výchovné odečte od procentní výměry důchodu, takto snížený důchod se zvalorizuje a poté se opět výchovné přičte. Jeho reálná hodnota bude tedy v čase klesat, protože nebude zvyšováno o inflaci.
„Tento postup se poprvé použije při zvýšení vyplácených důchodů v lednu 2027,“ píše ministerstvo v návrhu reformy.
U budoucího výchovného se chystá ještě jedno omezení. V současnosti žena, která vychovala například pět dětí, pobírá výchovné ve výši 2500 korun (5x500). Po schválení důchodové reformy by se výchovné vyplácelo za počet dětí snížený o dvě. Žena s pěti dětmi tak bude pobírat výchovné vlastně jen za tři děti, tedy 1500 korun; žena se třemi dětmi bude pobírat jen jedno výchovné, tedy 500 korun.
Snížené výchovné o dvě děti se zavádí proto, že za první dvě děti bude ženám náležet právě novinka v podobě fiktivního vyměřovacího základu. Ten nahradí výchovné všem ženám s jedním či dvěma dětmi.
Jak má fungovat fiktivní vyměřovací základ důchodu?
Fiktivní vyměřovací základ se bude zavádět postupně. „Aby nevznikaly skokové rozdíly v důsledku odbourání výchovného za první a druhé dítě, stanoví se přechodné období, v němž výchovné za tyto dvě děti sice bude náležet, avšak ve snížené výši,“ píše ministerstvo v návrhu a nabízí tabulku:
Výchovné za první a druhé vychované dítě u důchodů přiznaných:
- v roce 2027 činí 300 Kč,
- v roce 2028 činí 200 Kč a
- v roce 2029 činí 100 Kč.
„Účel zavedení tohoto institutu, který bude aplikován výhradně na nově přiznávané důchody, je dvojí. Částečně zmírnit dopady omezení, respektive odbourání výchovného za první a druhé vychované dítě a zavést dodatečné zvýhodnění pro osoby pečující o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby,“ vysvětluje ministerstvo.
Fiktivní vyměřovací základ bude částka, která sice není ani nebyla příjmem započitatelným do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na důchodové pojištění (příspěvky do důchodového systému z ní tedy nebyly odváděny), ale při výpočtu procentní výměry důchodu se na ní bude pohlížet, jako by jím byla.
„Tím se rozšíří míra ocenění zásluh a docílí se pozitivního efektu na výši důchodu. To platí zejména u kategorií osob s nízkými a středními příjmy, kdy fiktivní vyměřovací základ je vyšší než měsíční průměr jejich úhrnných celoživotních příjmů dosahovaných před započetím péče a po jejím ukončení,“ píše ministerstvo ve svém návrhu.
Fiktivní vyměřovací základ se má počítat za náhradní doby péče o dítě ve věku do tří let a pak také za péči o závislou osobu. Podle návrhu jde o doby, které „generují významný společenský efekt spočívající v přínosu nového pojištěnce do základního důchodového pojištění anebo v odbřemenění systému sociálních služeb.“
Pokud jde o náhradní doby péče o dítě ve věku do tří let, bude se fiktivní vyměřovací základ počítat jen za péči od roku 1986. Od té doby se totiž počítají odvody na sociální pojištění potřebné pro výpočet důchodu.
Příklad: Žena narozená v červnu 1968 vychovala tři děti. Dvojčata se jí narodila v květnu 1988 a třetí dítě v červnu 1990. Pro fiktivní vyměřovací základ se za první a druhé dítě považují dvojčata. Fiktivní vyměřovací základ bude náležet od května 1988 do května 1991 ve výši 100 procent průměrné mzdy. Současně bude přiznáno výchovné za třetí vychované děti stanovené podle vzorce (3 – 2) x 500 Kč = 500 Kč.
Druhý příklad: Žena narozená v červnu 1963 vychovala 2 děti – první se narodilo v květnu 1981 a druhé v říjnu 1982. Fiktivní vyměřovací základ ji nebude náležet, neboť obě děti dosáhly věku tří let před 1. lednem 1986. Nedostane ani výchovné v plné výši, neboť vychovala pouze dvě děti. Žena dosáhne důchodového věku v únoru 2027, při žádosti o důchod k tomuto datu ji bude náležet výchovné už snížené, a to za dvě děti 600 korun. Pokud požádá o předčasný starobní důchod nejpozději do konce roku 2026, bude jí náležet ještě výchovné ve výši 1000 Kč. K postupnému snižování výchovného totiž dojde až od roku 2027.
Hodnota fiktivního vyměřovacího základu se bude odvozovat od všeobecného vyměřovacího základu určeného pro rok, do kterého péče spadá. Tento základ stanovuje každý rok vládní nařízení. Například v roce 2022 šlo o částku 40 638 Kč za měsíc.
Zatímco u péče o dítě do tří let a u péče o osoby ve III. a IV. stupni závislosti se bude fiktivní vyměřovací základ počítat ze 100 procent, na polovinu se zkrátí u náhradní doby péče o osoby s nižším stupněm závislosti (stupeň I. a II.).
„Osoby pečující o tyto osoby mají větší šance dosahovat vyměřovacích základů ze zaměstnání na kratší pracovní úvazek, který se k fiktivnímu vyměřovacímu základu vždy připočítává. Pokud by i těmto osobám náležel fiktivní základ v plné výši, zvýhodňovalo by je to ve srovnání s osobami zajišťujícími náročnější péči o více závislé osoby,“ vysvětluje ministerstvo.
Aby nebyl pro některé ženy fiktivní vyměřovací základ méně výhodný než současná pravidla, bude sociální správa porovnávat, zda je pro žadatele o důchod výhodnější využít fiktivní základ za náhradní dobu pojištění nebo zda je výhodnější náhradní dobu, pokud to jde, označit zároveň za dobu vyloučenou, kdy se k příjmům nepřihlíží. Vyloučené doby se započítávají do důchodu jako pojištěné, zároveň se ale u nich nezohledňují výdělky.
„Plátce důchodu bude toto porovnání provádět automaticky z moci úřední, s tím, že pojištěnci následně přizná procentní výměru důchodu v té výši, která z tohoto srovnání vyjde jako výhodnější. Tím se zajistí u pojištěnců s podprůměrnými příjmy výhodnější výpočet než podle dosavadní právní úpravy,“ píše se v návrhu reformy.
Společný základ manželů
Přiblížit, případně dorovnat důchody žen a mužů má také další chystaná novinka – společný vyměřovací základ manželů. Nově by se manželé a registrované páry mohli dohodnout, že jejich odvody sociálního pojištění budou za dobu trvání manželství započítané společně.
Těmto manželům by pak byl zpravidla vyměřen stejný nebo velmi podobný důchod. Opatření by bylo dobrovolné, o rozpočítání by šlo požádat i zpětně při odchodu do důchodu. Novinka má fungovat od ledna 2027 – stejně jako fiktivní vyměřovací základ.
Společný vyměřovací základ se stanoví jako polovina součtu vyměřovacích základů obou partnerů za dny, kdy byli v daném roce oba výdělečně činní v Česku.
„Pomocí tohoto parametru se následně stanoví částka, která se více vydělávajícímu partnerovi odečte z úhrnu dosažených vyměřovacích základů a méně vydělávajícímu partnerovi se k tomuto úhrnu přičte. Oběma partnerům se tak za toto sdílené období započte stejně vysoký vyměřovací základ,“ upřesňuje ministerstvo práce a sociálních věcí v návrhu.
Psali jsme podrobně: Manželé se podělí o důchod. Jak má novinka vypadat a komu se vyplatí
Delší vdovské důchody
Také třetí plánovaná změna míří hlavně k ženám a jejich příjmům. Jde o úpravy u vdovských a vdoveckých důchodů. Nárok na ně by nově mělo mít více lidí.
Vdovský či vdovecký důchod se vyplácí v zásadě jeden rok. Delší dobu ho lze čerpat jen při splnění určitých podmínek – například pokud dotyčný pečuje o dítě nebo je v důchodovém věku. Bez těchto podmínek nárok po roce zanikne. Může se však obnovit, pokud výše uvedené podmínky nastanou do dvou let od zániku nároku na vdovský důchod.
Nově by se toto období pro obnovení nároku mělo prodloužit na pět let po skončení předchozí výplaty. „Změna by se týkala především lidí, kteří pobírají vdovský důchod už během aktivní pracovní kariéry,“ píše ministerstvo.
Návrh počítá se zpětnou výplatou pozůstalostních důchodů od roku 2012 do současnosti – tedy za dobu, kdy platí přísnější pravidla. Zavede se fikce předchozího nároku. O obnovený nárok budou muset lidé sami požádat.
Kateřina Hovorková
Na Peníze.cz se věnuje hlavně osobním financím a trhu práce. V médiích pracuje od 90. let. Začínala v České tiskové agentuře, později prošla redakcemi MF Dnes, iDnes, pracovala v Hospodářských novinách a na webu Aktuálně.cz.... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem