Zdroj: Shutterstock
Řádově o několik stovek korun nižší důchod dostali v lednu lidé v exekuci nebo v oddlužení (osobním bankrotu). Stoupl jim sice díky novoroční valorizaci, ale stát z něj pak srazil víc, než podle aktuálních pravidel měl.
Česká správa sociálního zabezpečení, která důchody vyplácí, totiž opět nestihla včas reagovat na zvýšení nezabavitelné částky. Příslušné nařízení schválila vláda 21. prosince, ve Sbírce zákonů bylo zveřejněno až 30. prosince.
Podle zákona – občanského soudního řádu – přitom nesmí být dlužníkům sražena z důchodu minimální částka, kterou stanoví nařízení vlády. To nejnovější je účinné od 1. ledna, takže se týká i lednové výplaty důchodů. Důchody se vyplácejí na měsíc dopředu – ne zpětně jako mzdy.
Například člověk, který má výměr invalidního důchodu 15 720 korun, dostal v lednu na účet o 609 korun méně, než podle platných předpisů dostat měl. Podobné to bylo už při předchozím zvýšení nezabavitelného minima od října 2022 – úřad ani tehdy nestihl včas zareagovat. Problém se týká zhruba 70 tisíc lidí, jimž ČSSZ sráží část důchodu kvůli exekuci nebo insolvenci.
Bohužel: stát svou chybu ani tentokrát nenapraví alespoň zpětně. Částku, kterou lidem srazil navíc, jim v následující výplatě důchodu nevrátí. Za únor už sice srážku spočítá správně, ovšem bez doplatku té lednové.
“S politováním musíme sdělit, že takový postup není možný,“ říká mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jitka Drmolová. „Při provádění srážek z důchodu plní ČSSZ úkoly plátce mzdy a je vázána vykonatelnými rozhodnutími příslušných orgánů veřejné moci. O provedenou „zvýšenou“ částku došlo k ponížení dluhu povinného, částka byla využita v jeho prospěch. Pakliže by předmětnou částku ČSSZ vyplatila znovu, došlo by na straně povinného k bezdůvodnému obohacení, kdy by částka byla poukázána jak oprávněnému, za účelem uspokojení jeho pohledávky vůči povinnému, tak současně i povinnému,“ vysvětluje.
Stovky korun, které měly v lednu zůstat dlužníkům, tedy správa sociálního zabezpečení ještě v prosinci poslala na účet exekutorů nebo insolvenčních správců, kteří tyto peníze dále předávají věřitelům. Navrácení těchto částek a jejich následné vyplacení penzistům neplánuje úřad řešit. Web Peníze.cz zjišťoval, jestli s takovým přístupem souhlasí i vedení ministerstva práce a sociálních věcí, do jehož resortu ČSSZ spadá. Odpověď jsme bohužel nedostali ani po týdnu.
K podobné situaci došlo už v první polovině loňského roku. Vláda na jeho začátku rozhodla o mimořádném navýšení normativů na bydlení, ale zákon napsala tak nešťastně, že nebylo jasné, zda se má zvyšovat i nezabavitelná částka. ČSSZ zastávala výklad, že nikoli. Ke změně právního názoru ji až v červnu přesvědčil Nejvyšší soud. Úřad pak začal vyšší penze posílat až od července, za první půlku roku už lidem nic nedoplácel.
„Je to opakované a systematické selhávání ČSSZ,“ myslí si Daniel Hůle, který dlouhodobě pomáhá lidem s nezvladatelnými dluhy v rámci neziskové organizace Člověk v tísni. „Loni se dokonce rozhodla vědomě postupovat v rozporu se stanoviskem ministerstva spravedlnosti a několik měsíců lidem srážela v exekuci více, než jak poté rozhodl soud. Je to nehorázný přístup,“ dodává.
Na příspěvek na bydlení teď dosáhne víc lidí a dostanou víc peněz. Poradíme, jak na to.
Na dotační program Nová zelená úsporám Light, který přispívá nízkopříjmovým domácnostem na stavební úpravy, vyčlení vláda dvojnásobek peněz. A chystá i úplně novou podporu.
Dodejme, že zvýšení nezabavitelného minima úzce souvisí se zvýšením normativních nákladů na bydlení. Ale zatímco normativy (pro účely příspěvku na bydlení) navrhuje ministerstvo práce a sociálních věcí, způsob výpočtu nezabavitelné částky spadá pod ministerstvo spravedlnosti.
Správa sociálního zabezpečení mimo jiné zdůrazňuje, že vždy musí čekat na zveřejnění příslušného nařízení ve Sbírce zákonů. A k tomu došlo až 30. prosince. Vláda nicméně definitivně rozhodla 21. prosince – a přinejmenším právě od „nadřízeného“ ministerstva práce a sociálních věcí by ČSSZ mohla dostat oficiální potvrzení. U nařízení nehrozí, že by se mezi schválením vládou a publikací ve sbírce nějak věcně změnilo – na rozdíl od zákonů nejde do Parlamentu.
Jenže: správě sociálního zabezpečení by nestačil ani větší náskok. Výplaty totiž zadává s několikatýdenním předstihem. I když odečteme vánoční svátky, potřebuje úřad nejméně tři týdny, aby přepočítal víceméně automatickou – pravidelnou a předvídatelnou – novoroční valorizaci. I důchod, který příjemci dostávají 8. až 12. ledna na následující měsíc, musí uzavřít už 15. prosince a odeslat s předstihem do České národní banky.
„Vzhledem k tomu, že v průběhu kalendářního prosince je zároveň připravovaná pravidelná valorizace důchodů od 1. ledna, dochází ke zkrácení harmonogramu pro realizaci změn. V roce 2022 byl valorizační soubor pro splatnosti 8 až 12 s předepsanou změnou výše dávky důchodového pojištění od výplatního ledna 2023 pro cca 870 000 důchodců pro jakékoliv změny uzavřen 15. prosince,“ odpověděla ČSSZ na otázku webu Peníze.cz.
Chystá správa sociálního zabezpečení nebo ministerstvo nějaké vylepšení systému (technologického či organizačního), aby rychlost odpovídala možnostem roku 2023? Na to už jsme bohužel odpověď nedostali.
„Obecně u ČSSZ běžně zpracování požadavků trvá 90 dní a s klienty to vcelku často řešíme,“ podotýká Daniel Hůle z Člověka v tísni.
Funguje podobný přístup také obráceně? Tedy: Když má občan nějakou lednovou povinnost vůči České správě sociálního zabezpečení, může ji v lednu nesplnit s argumentem, že příslušný předpis vyšel ve Sbírce zákonů třeba až 30. prosince? A nesplnit takovou povinnost ani dodatečně?
„V případě, že občan nemůže splnit stanovenou povinnost z objektivních důvodů, lze požádat správní orgán o odklad plnění povinnosti, případně požádat o prominutí zmeškání úkonu,“ odpovídá ČSSZ.
V praxi bývají úřady samozřejmě přísnější.
Například daňový balíček na konci roku 2012 schválil Parlament až 19. prosince, ve Sbírce zákonů se s ním mohli lidé seznámit až 31. prosince – přesto se jím museli řídit hned od 1. ledna 2013.
A třeba na konci loňského roku ministerstvo průmyslu a obchodu vysvětlovalo, proč dalo obchodníkům – často drobným živnostníkům – po zveřejnění ve sbírce jen měsíc času, aby se připravili na velké změny v oblasti ochrany spotřebitele: novela se prý chystala přes dva roky a vycházela hlavně z unijní směrnice, s kterou se mohli včas seznámit…
Petr Kučera
Jakou cenu má vaše nemovitost?
Získejte na pár kliknutí jediná certifikovaná data o realitním trhu a rozhodujte se na základě správných informací.
Sdílejte článek, než ho smažem
