Nežádoucí druhý pilíř je už v propadlišti dějin. Doplňkové penzijní spoření ve třetím pilíři se možná povedlo zatraktivnit. Brzy by se měl schválit nový mechanismus pro stanovení a revidování věku odchodu do důchodu. A řeší se i opatření, které by mělo snížit sociální pojištění rodičům, kteří zrovna vychovávají děti. Takové jsou zatím úpravy důchodového systému v podání vlády premiéra Bohuslava Sobotky. Opozice kritizuje, že k výrazným změnám nedošlo, vláda se ale hájí, že jde o běh na dlouhou trať a že k dalším reformním krokům ještě brzy dojde. Posuďte sami.
Projděte si podrobný soupis schválených změn v rámci důchodového systému:
Chtějí politici reformovat?
Důchodový systém je každý rok v deficitu desítky miliard korun. Klesá počet pracujících vůči počtu důchodců a dlouhodobé demografické vyhlídky nejsou růžové. Při pohledu na fakta se politici shodují, že důchodový systém zásadní reformu potřebuje. Shoda na její podobě ale nepanuje.
Odborná komise pro důchodovou reformu se na konci minulého roku ozvala s tím, že se zadáním, jaké dostala, je v podstatě hotova. A že pokud chtějí politici důchodový systém skutečně měnit, budou muset rozhodnout, co vlastně chtějí, definovat cíle a priority. „Osobně tuto diskuzi považuji za zásadní, neboť pro potřebné reformy důchodového systému v dlouhodobější perspektivě je nutno hledat co nejširší podporu napříč politickým spektrem, pečlivě je prodiskutovat, odpovědně připravit a posléze i realizovat. V tomto smyslu se domnívám, že připravujeme půdu nejen této, ale i budoucí politické reprezentaci,“ říká předseda důchodové komise Martin Potůček. Na konci minulého roku proto představil Cestovní mapu české důchodové reformy, dokument, ve kterém klade politikům otázky, které by jim měly pomoci cíle a priority si ujasnit.
Co se stihne schválit?
Můžeme nějaké zásadnější změny systému čekat do konce funkčního období této vlády? Některé návrhy, které by přicházely v úvahu, jsou sice už rozpracované, nad jinými se ale jen vedou teoretické debaty. Dá se ale očekávat, že vládní partaje pravděpodobně nebudou chtít výraznějšími změnami popudit před volbami žádnou skupinu potenciálních voličů. Příští rok nebo dva roky nejspíš žádný zásadní zásah do důchodového systému nepřijde. „Pokud nemáte na mysli dílčí – spíše technické – novely existujících zákonů, je pravděpodobnost dalších legislativních změn v důchodovém systému malá. Je to dáno dvěma faktory: délkou samotného legislativního procesu (příprava zákona trvá víc než rok) a blížícími se volbami, které za jinak stejných okolností přinášejí nižší míru ochoty politických subjektů k nalezení rozumného kompromisu,“ potvrzuje portálu Peníze.cz Martin Potůček.
Podle jeho kolegy z důchodové komise Víta Samka ale nejsou výraznější změny ani potřeba. Postačí prý dotáhnout návrhy, které se blíží legislativnímu schválení. „Výraznější reformu není třeba dělat, konec konců reformujeme od počátku 90. let minulého století neustále. Nedávno byl schválen snížený důchodový věk pro horníky, upravují se podmínky pro valorizaci důchodu, zastropování důchodového věku spolu s nastavením mechanismu jeho vyhodnocování ve stanovených intervalech. Myslím tedy, že tato vláda ještě neřekla své poslední důchodové slovo,“ říká místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů a vedoucí jednoho ze tří pracovních týmů komise Vít Samek.
Pojďme si tedy projít návrhy, které mají šanci projít důchodovou komisí a být s doporučením odevzdány politikům:
Nová pravidla valorizace penzí
Důchody se každoročně navyšují o celou míru inflace a třetinu růstu průměrné mzdy. Například letos to ale stačilo na průměrné zvýšení důchodu o pouhých čtyřicet korun. A tak se vláda rozhodla přidat důchodcům ještě mimořádný příspěvek. Důchodová komise teď „na zakázku“ vládní kolice řeší, jak nově nastavit způsob valorizace důchodů. Při tom současném by prý mohlo rychle začít přibývat seniorů ohrožených chudobou.
Podle lidí z důchodové komise je slabým místem dnešního nastavení valorizace například to, že se za její základ bere obecná míra inflace. Inflace se ale počítá z poměrně obsáhlého spotřebního koše, jehož skladba se výrazně liší od toho, co nejčastěji kupují důchodci. Ti ve srovnání s ekonomicky aktivními lidmi vydávají poměrně větší část příjmů na bydlení, stravování, léky a zdravotní péči. Proto by prý bylo vhodnější, kdyby se důchody valorizovaly podle vývoje inflace vztažené přímo ke spotřebnímu koši důchodců.
Jak by ale měl nový výpočet valorizace vypadat a jaké další změny by bylo možné udělat, aby se při výpočtu penzí udržovala zásluhovost, a přitom nehrozila důchodcům chudoba, na tom se ještě komise, Ministerstvo práce a sociálních věcí a vláda neshodly. Přesto se podle našich informací počítá s tím, že k legislativní změně dojde ještě do voleb.
Povinné příspěvky zaměstnavatelů
Jedním z opatření, které má podle našich zdrojů poměrně velkou šanci na úspěch, je povinná účast ve třetím pilíři důchodového systému pro lidi v extrémně namáhavých a rizikových profesích. Povinnost by se ale v praxi týkala především jejich zaměstnavatelů, kteří by jim na účet v penzijní společnosti museli povinně přispívat. Jestli by si k tomu pracovníci přidali i ze svého, by už záviselo jen na nich. Opatření by se týkalo zaměstnanců, jejichž práce jsou zařazené do 3. a 4. kategorie rizika.
„Byli bychom rádi, kdyby se zaměstnavatelé více podíleli na důchodovém zajištění pracovníků v náročných povoláních. To je kostlivec, který se v našem systému zabydlel poté, co byly začátkem 90. let zrušeny pracovní kategorie. Po letech tento problém vylétl jak čertík z krabičky v podobě aktuální insolvence OKD. Obávám se, že takových krabiček jako je OKD, jejichž náklady je pak za zaměstnavatele nakonec donucen zaplatit stát, se může otevřít vice,“ dodává šéf důchodové komise Martin Potůček.
Další z možných změn penzijního systému, o které se v komisi debatuje, je navýšení zásluhové části starobní penze za každé vychované dítě. Kompenzovat by se tím měly investice rodiny do budoucí generace plátců daní a pojistného. Návrh počítá s tím, že by se ve vzorci pro výpočet důchodu kalkulovalo s počtem dětí. V praxi by mohla tato novinka navazovat na nižší odvody pro rodiny s vyživovanými dětmi. Pro bezdětné páry by to naopak zřejmě znamenalo snížení zásluhové části důchodu.
Kritici návrhu upozorňují, že se v podstatě jedná o dublování předchozích opatření. Rodiče s dětmi by byli státem podporováni jak nižšími pojistnými odvody, tak navýšením důchodu na základě počtu dětí. Otázka je, jestli je na dvojí podpoře rodičů něco špatného. „Protože má řada rodičů v době, kdy se starají o malé děti, nižší příjmy, měli by mít kompenzaci v podobě nižších odvodů. Současně, pokud například chtějí vychovat vysokoškoláky, musí místo spoření ve třetím pilíři víc investovat do dětí. Proto mi přijde správné, aby byli odměněni také vyšším důchodem,“ řekl v nedávném rozhovoru pro portál Peníze.cz člen důchodové komise demograf Tomáš Fiala.
„Spoření“ na stáří pro děti
Možnost přispívat dětem na důchodové spoření už „od kolébky“ platí teprve od začátku letošního roku. Přesto by se ale nastavení pravidel mohlo brzy změnit. Dnes vše funguje tak, že rodiče a prarodiče můžou svým potomkům založit smlouvy a na jejich účet u penzijní společnosti posílat peníze. Asi tak jako se mladým už dlouho spořívá ve stavebním spoření. Paradoxní je, že i doplňkové penzijní spoření má sloužit jako spoření na start do života. S příchodem plnoletosti totiž někdejší nezletilí budou moci vybrat až třetinu peněz. A právě v tom je ten problém.
Ministerstvo financí totiž podle našich informací připravuje novelu zákona o dani z příjmů, podle které by měl smlouvy o doplňkovém spoření, ze kterých klienti při nabytí zletilosti vyberou peníze, přijít o možnost daňového zvýhodnění. „Jestliže si střadatel vybere prostředky spořené na stáří před tím, než stáří dosáhne, pak se nemůže jednat o spoření na stáří, a tudíž nedává smysl poskytovat příslušné daňové zvýhodnění. Kromě toho, že takový prvek narušuje základní cíl směřování daňové podpory, jde o nežádoucí typ výjimky v daňovém systému, která jej komplikuje a přidělává administrativní zátěž. Ministerstvo financí proto navrhuje, aby s účinností od 1. 1. 2017 situace, kdy dojde k výběru prostředků z DPS před dosažením šedesáti let věku znamenala ztrátu daňového zvýhodnění,“ uvedl pro portál Peníze.cz Filip Běhal z oddělení vnějších vztahů a komunikace Ministerstva financí. Toto opatření se vůbec nelíbí Vítu Samkovi, který má v důchodové komisi úpravy třetího pilíře na starost: „Samozřejmě se tento návrh budeme snažit v kterékoliv fázi legislativního procesu z novely odstranit,“ odpověděl na náš dotaz.
Už v polovině prosince 2014 představila důchodová komise návrh na úpravu penzijního systému s cílem srovnat rozdíl mezi penzemi manželů, z nichž jeden pracuje a druhý na určitou dobu obětuje kariéru rodině a výchově dětí. Starobní důchody rodičů se potom často výrazně odlišují. Fatální důsledky to může mít pro partnera, který zůstal s dětmi v domácnosti – když se vztah rozpadne a pár v důchodovém věku nežije ze společné kasy.
Komise proto navrhla, aby měli manželé jeden sdílený vyměřovací základ a pozdější starobní penze se za dobu společného soužití mezi oba partnery rozpůlila. Pro manžele by společné sociální pojištění vznikalo automaticky, ukončeno by bylo rozvodem nebo odchodem jednoho z nich do důchodu. Ministerstvo práce a sociálních věcí nakonec návrh zamítlo. V důchodové komisi ale stále doufají, že se povede nápad vrátit do hry. „Ukázalo se, že konkrétní verze připravená ministerstvem by byla v některých speciálních situacích pro manželské páry dokonce nevýhodná. Pro jiné by efekt skutečně nebyl významný. Myšlenka jako taková však zamítnuta nebyla a určitě bude stát za to se k ní vrátit, až bude čas na detailnější analýzu a důkladnější přípravu konkrétního návrhu,“ řekl nám vedoucí druhého pracovního týmu důchodové komise Otakar Hampl.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
18. 5. 2016 9:16, otikfido
při inflaci která je si můžete spořit jak chcete a v důchodu si z toho nezaplatíte ani chleba.
na důchodovém účtu by bylo peněz dost ,kdyby tam vláda vrátil to o co jej okradla - tak jest o inflaci.
Při inflaci která je neboť státy nechtějí správně hospodařit a jen vše rozkrádají, musí kompletně důchody zajišťovat stát.
"hlavně víc,víc, víc- víc šetřit ať mají víc na rozkrádání a větší inflaci"
inflace = okrádání poctivých lidí,kteří si šetří a stejně nikdy nic mít nebudou.
vyšší výkon ekonomiky = inflace = velká lež
vyšší výkon ekonomiky bez inflace,zbylo by víc pro stát na útraty,ale to by nesměl být rozkradený = inflace ,aby se samo zaplatilo co se rozkradlo
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
18. 5. 2016 11:09, jungvoj
zrušit , zakázat pracující důchodce,
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (14 komentářů) příspěvků.