Hned po volbách do Sněmovny ohlásila dnešní vládní koalice, že bude revidovat důchodovou reformu vlády Petra Nečase. Kvůli změnám v penzijním systému sestavila důchodovou komisi a do jejího čela postavila sociologa Martina Potůčka. Komise má tři pracovní týmy, každý zaměřený na jeden okruh problémů, hlavní témata jsou ukončení druhého pilíře (tedy zrušení důchodového spoření, spouštěného v roce 2013), nastavení atraktivnějších parametrů ve třetím pilíři (doplňkovém penzijním spoření), úprava věku odchodu do důchodu, nastavení valorizace penzí, zásluhovost a převod peněz mezi státem a rodinami s dětmi, tedy „kompenzace“ za výchovu budoucích daňových poplatníků.
Co z návrhů důchodové komise se stalo skutečností, co je na spadnutí a co spadlo – pod stůl?
Největší počet schválených návrhů komise se týká třetího pilíře penzijního systému. Ten po zakonzervování penzijního připojištění a spuštění „nového penzijka“, tedy doplňkového penzijního spoření, stagnuje. Klientů ubývá a o nový způsob investování na stáří není velký zájem. Komise dostala za úkol vymyslet, jak nové penzijko zatraktivnit.
Několik dalších návrhů se pak zabývá nastavením prvního pilíře, tedy vlastních státních důchodů – jde zejména o věk odchodu do důchodu a lepší podmínky pro rodiny s dětmi. V otázce valorizací penzí se komisařům ještě nepodařilo najít shodu.
Návrhy na úpravu důchodového systému:
Konec druhého pilíře
První úkol důchodové komise byl vypracovat postup zrušení důchodového spoření. Komise návod vládě odevzdala v července 2014. Od poloviny roku 2015 už nebylo možné důchodové spoření uzavřít. 85 tisíc lidí, kteří důchodové spoření měli, se musí do konce letošního září rozhodnout, co se stane s penězi, které v něm mají. Část těchto peněz byla do fondů „vyvedena“ z jejich důchodového pojištění, část dávali ze svého. Nyní můžou volit ze dvou variant: buď peníze vyvedené z důchodového pojištění zase vrátí, vyberou si pouze ty, které šly z jejich kapsy – a všichni se budou tvářit, že se vlastně nic nestalo, nebo si nechají poslat peníze všechny, což ovšem znamená o něco málo nižší důchod. Penzijní společnosti pak musí svým klientům peníze vyplatit do konce roku.
Penzijní spoření: Peníze už v šedesáti
Jedna ze změn, které mají národ přitáhnout k doplňkovému penzijnímu spoření, je nové určení věku, kdy bude mít člověk nárok na výplatu peněz bez sankce. Ještě loni platilo, že na jednorázovou výplatu si musel počkat do důchodového věku. Ta podmínka není moc příjemná, když uvážíme nejistotu, jaká panuje kolem budoucího výpočtu důchodového věku.
Podle nových pravidel je možné všechny peníze vybrat už v šedesáti letech, tedy stejně, jako to je u klasického penzijního připojištění. Vláda chce ale lidi motivovat, aby si peníze nevybírali najednou. Ten, kdo si nechá peníze vyplácet rentou aspoň po dobu desíti let, nebude muset platit z výnosu patnáctiprocentní daň z příjmů.
Penzijní spoření i pro mimina
Kdo už jednou penzijko bude mít, třeba nevystoupí. Zvlášť když mu to neulehčíme. A tak můžou nově rodiče a prarodiče zakládat dětem doplňkové penzijní spoření a posílat peníze do fondů už od narození. Asi tak jako se dnes mladým spořívá ve stavebním spoření. Penzijním společnostem se změna přirozeně zamlouvá, striktně proti jsou stavební spořitelny – s důchodem by podle nich měli spíš pomáhat mladší lidé starším.
Opravdu, „spořit dětem na důchod“ zní poněkud absurdně. Však se také doplňkové penzijní spoření pro děti „prodává“ jako spoření na start do života. S příchodem plnoletosti totiž někdejší nezletilí budou moci až třetinu peněz vybrat. Původně se mluvilo o tom, že při tom přijdou o poměrnou část připsaných státních podpor. Nakonec ale s nejvyšší pravděpodobností bude všechno jinak a peníze ze státních příspěvků snad zůstanou lidem na účtech:
K uzavření nebo změně smlouvy pro nezletilou osobu nebude zákonný zástupce potřebovat souhlas opatrovnického soudu. Neměla by tedy vznikat podobná nedorozumění, s jakými se v posledních letech setkávali rodiče, když chtěli vybrat peníze ze stavebka založeného na jméno dítěte. Mimochodem po novelizaci zákona o stavebním spoření už rodiče nebudou potřebovat souhlas soudu ani pro manipulaci z penězi ze stavebního spoření svých dětí.
Penzijní spoření: Víc daňových úlev
Výrazně se zvýší limit daňových úlev pro zaměstnavatele přispívající zaměstnancům na pojištění a penzijní produkty. Teď si zaměstnavatel může odečíst z daní příspěvky na doplňkové penzijní spoření, penzijní připojištění, penzijní pojištění a soukromé životní pojištění svého zaměstnance do výše třiceti tisíc korun ročně. Hranice se posouvá na padesát tisíc korun.
Na atraktivnější daňové odpočty můžou dosáhnout i samotní klienti penzijních společností. Zatím si můžou z daňového základu odčítat ročně maximálně dvanáct tisíc korun. Napříště to má být až dvakrát tolik. Novinka ovšem potěší především ty, kteří si dokážou a můžou utrhnout od pusy víc – aby si člověk mohl teď odečíst dvanáct tisíc korun, musí měsíčně do penzijních fondů posílat dva tisíce. Pro nový maximální daňový odpočet to budou dokonce tisíce tři. Průměrně si ovšem lidé na penzijko (ať staré nebo nové) měsíčně posílají osm stovek.
Vyšší úlevy pro zaměstnavatele i zaměstnance platí až od daní za rok 2017.
Penzijní spoření: Víc peněz za zprostředkování
Tato novinka se klientů penzijního spoření nedotkne. Má jenom zvýšit jejich počet. Proponenti nápadu doufají, že finanční zprostředkovatelé a poradci teď začnou produkt víc nabízet. Víc totiž za jeho zprostředkování dostanou: zatím jim penzijní společnosti mohly nabídnout provizi maximálně 3,5 procenta průměrné mzdy (zhruba 880 korun), nyní je to procent sedm (zhruba 1760 korun).
Pro nás je zajímavý i fakt, že důchodová komise tenhle návrh neschválila. Zvýšení provizí do zákona bez ní prosadilo Ministerstvo financí.
Penzijní spoření: Vyšší poplatky
Opatření, které ocení zřejmě jen penzijní společnosti: maximální poplatky za správu fondů se zvýšily z 0,8 procenta na jedno procento. Vzrostla i odměna, kterou si můžou penzijní společnosti oddělit ze zisku: dřív se klientům strhávalo maximálně deset procent z ročních výnosů, nově to bude patnáct procent. Změna se týká všech fondů doplňkového penzijního spoření s výjimkou těch s konzervativní investiční strategií.
Změny se nevyhnuly ani starému penzijnímu připojištění v dnešních transformovaných fondech, které má stále 4,25 milionu lidí. Poplatek za správu majetku v těchto fondech se zvýší z 0,6 na 0,8 procenta, naopak odměna z podílu na zisku klesne penzijní společnosti z patnácti na deset procent.
I tento návrh důchodová komise zamítla, změnu v Parlamentu prosadilo Ministerstvo financí.
Důchodový věk: Čtvrtina života v důchodu
Další opatření, která důchodová komise vládě předkládá, se týkají přímo starobního důchodu. Debaty se vedly zejména kvůli důchodovému věku. Vláda Petra Nečase rozhodla, že se bude stále zvyšovat. Současná koalice slíbila, že důchodová komise vypracuje návrh na změnu. Podle komise by se měl stát snažit, aby člověk strávil v důchodu průměrně přibližně čtvrtinu života. Komise doporučuje věk odchodu do penze pravidelně přepočítávat podle předpokládaného věku dožití při vstupu do důchodu. Prognózu populačního vývoje by měla vláda ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí vyhodnocovat každých pět let. V případě výraznější (zákonem předem stanovené) odchylky by se věk odchodu do důchodu upravil.
„V současné době připravujeme návrh ukončení zvyšování důchodového věku v 65, respektive 67 letech (alternativy vyplývají z rozhodnutí vlády) a zavedení procesu pravidelného sledování souladu důchodového věku a vývoje střední délky života. Tento návrh bude do konce června letošního roku předložen vládě. Materiál je nyní před předložením do vnějšího připomínkového řízení,“ popisuje aktuální stav vedoucí tiskového oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí Petr Sulek.
Nižší důchodové pojištění pro rodiny s dětmi
Další z připravovaných změn, které důchodová komise předložila vládě, počítá s tím, že by se výše sociálního pojištění odvozovala podle toho, kolik člověk aktuálně vychovává dětí. Rodinnému rozpočtu se má za každé vyživované dítě ulevit snížením pojistného. Vyměřovací základ pro starobní důchod by ale zůstal v plné výši, takže by se nižší odvody neprojevily snížením penze. Bezdětným a rodičům, kteří už mají děti z domova, by se naopak pojištění nepatrně zvýšilo – základní sazba by jim vzrostla z 28 na 29 procent hrubé mzdy. Jedno dítě v domácnosti by pro rodiče oproti dnešní sazbě neznamenalo žádnou změnu. Rodiče dvou vyživovaných dětí by pak odváděli státu 26,5 procenta hrubé mzdy, tří dětí 24 procent a čtyř a více dětí dokonce jen 21,5 procenta hrubé mzdy.
Ministerstvo práce a sociálních věcí už vypracovalo návrh zákona, který je nyní v mezirezortním připomínkovém řízení. To by mělo probíhat do konce května. V průběhu července nebo srpna by se pak měl návrh ve finální podobě předložit na jednání vlády.
Společné důchody manželů
Už v polovině prosince 2014 představila důchodová komise návrh na úpravu penzijního systému s cílem srovnat rozdíl mezi penzemi manželů, z nichž jeden pracuje a druhý na určitou dobu obětuje kariéru rodině a výchově dětí. Starobní důchody rodičů se potom často výrazně odlišují. Fatální důsledky to může mít pro partnera, který zůstal s dětmi v domácnosti – když se vztah rozpadne a pár v důchodovém věku nežije ze společné kasy.
Komise proto navrhla, aby měli manželé jeden sdílený vyměřovací základ a pozdější starobní penze se za dobu společného soužití mezi oba partnery rozpůlila. Pro manžele by společné sociální pojištění vznikalo automaticky, ukončeno by bylo rozvodem nebo odchodem jednoho z nich do důchodu. Ministerstvo práce a sociálních věcí nakonec návrh zamítlo. „V tomto případě jsme provedli velmi podrobnou analýzu. Ukázalo se však, že realizace záměru v navržené podobě by si vyžádala řešení mnoha zásadních problémů a situací pro současné pojištěnce. Navíc je zřejmé, že i po překonání těchto problémů by předpokládaný výsledný efekt ‚sdílení‘ byl v řadě případů relativně zanedbatelný,“ vysvětluje Petr Sulek z MPSV.
A tady je přehled, jak pokračuje práce důchodové komise, jaké další návrhy na úpravu penzijního systému přicházejí v úvahu a jestli se k některým z nich stihne Parlament vyjádřiit ještě před volbami:
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
11. 5. 2016 10:58, Jarka z Brna
Živí se na tom za drahé peníze již dlouho spousta vyžírků a výsledek k npláči. Můj návrH Nejdříve trestně stíhat politiky,. kteří vytunelovali, takzvaně si půjčili peníze z penzijních fondů a nevrátili je. Po komunistech tam byly našetřené peníze na desítky let. Vše doslova politicky vytunelováno, začalo to za Klause, pak všechny vlády, I ČSSD. Jinak znám jediný system jak znovu naplnit důchodové fondy a to je změna režimu. Proto budou rozumní lidé a levicová uskupení volit KSČM.Budou-lim mít dost hlasů, dokáží prosadit lidské zákony a korupci hodně omezit. Jen tak mají důchodci šanci , že neskončí vybíráním popelnic.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
11. 5. 2016 12:12, Pavel
Po komunistech zbyl cár papíru, na kterém bylo napsáno, že důchody jsou tolik a tolik v plusu. Jenže žádné peníze nikde nebyly, to rozkradli už komunisté. A papír, jak známo, snese všechno.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (7 komentářů) příspěvků.