V prosinci představila důchodová komise první návrhy na úpravu penzijního systému a předala je vládě. Cílem jednoho z nich je srovnat rozdíl mezi penzemi manželů, z nichž jeden pracuje a druhý na určitou dobu obětuje kariéru rodině a výchově dětí. Starobní důchody rodičů se potom často výrazně liší, a když se vztah rozpadne, je na tom pochopitelně bit ten, který zůstal s dětmi doma. V praxi by to mělo vypadat tak, že manželé budou mít jeden sdílený vyměřovací základ a pozdější starobní penze se za dobu společného soužití mezi oba partnery rozpůlí.
Otakar Hampl by ale rád prosadil i další opatření. Ve hře jsou zejména nižší odvody na důchodové pojištění pro rodiče s dětmi a také navýšení starobního důchodu za každé dítě. Nutné je ale podle něj nastartovat demografický vývoj. „Stát by měl rodinám s dětmi vyslat jasný signál, že je chce podporovat,“ říká rozhodně Otakar Hampl. Chybějící peníze do důchodového systému by se podle něj mohly zajistit například navýšením daně z příjmu právnických osob a daně z nemovitosti.
Dlouhodobě se zabývá systémovými přístupy v ekonomii a reálnými omezeními teoretických i aplikovaných modelů. V aplikacích modelů se v posledních letech zaměřuje především na oblast ekonomie rodiny, reprodukce lidského kapitálu a demografického zadlužování v kontextu konkrétních prvků rodinných politik a důchodových systémů. V širších souvislostech se zabývá základy ekonomické teorie jako teorie preferencí a teorie důvěry, systémovými aspekty tržních selhání a problematikou nedělitelnosti důvěry v rámci jednotlivých trhů.
Váš pracovní tým má v důchodové komisi na starosti mimo jiné také „narovnání transferů mezi rodinou a společností“? Co si pod tím má člověk vlastně představit?
V podstatě jde o přerozdělování peněz v rámci daní, sociálního a zdravotního pojištění. Bez toho si už moderní společnost nedokážeme ani představit. Největší převody probíhají při financování důchodového a zdravotního systému. U nás ty transfery nejsou dobře nastavené. Zjednodušeně se dá říci, že rodiny s dětmi jsou velmi znevýhodněné oproti lidem, kteří děti nemají. Jejich zásluhy v podobě vysokých nákladů a práce spojené s výchovou dětí se v systému dostatečně nezohledňují.
O dětech mluvíte jako o významné investici, kterou stát dostatečně nepodporuje. Proč?
Z hlediska fungování celé ekonomiky představují náklady na děti investici do budoucího rozvoje. Jsou to naše děti, kdo bude jednou formovat ekonomiku, tvořit hrubý domácí produkt, platit daně a sociální a zdravotní odvody. Bez nich to zkrátka nebude fungovat. Stát by měl proto mnohem víc takové investice podporovat. Zatím je to ale obráceně.
Nedojde pak ale k opačnému efektu a nebudou zase znevýhodněné bezdětné páry?
Rovnováha je vždycky otázkou společenské dohody a společného vnímání zásluhovosti a solidarity. Proto se snažíme mapovat transfery mezi rodinou a společností. Naše výpočty jasně ukazují, že rodiny s dětmi jsou současným systémem trestány. A týká se to všech příjmových kategorií. Typické přitom je, že u rodin se středními a vyššími příjmy se tato ztráta výrazně zvyšuje. To všechno se pak projevuje i v nižší porodnosti. Samozřejmě to není jediný důvod, proč se rodí méně dětí. Na druhou stranu je materiální zabezpečení s ohledem na počet dětí v rodině velmi důležité. Tím se zabývá spousta vědeckých prací.
Kde je tedy z hlediska státu hlavní chyba?
Zásadní zlom nastal při přechodu z daně ze mzdy na daň z příjmu fyzických osob v roce 1993. Postavení rodin s dětmi se tím výrazně zhoršilo. Předtím měly rodiny nárok na určitou systémovou kompenzaci, která byla ve velké míře založená na procentním snížení jednotně odváděné daně ze mzdy. Zohledňovalo se tak, že se rodiče snaží vydělat peníze, aby mohli zajistit život svých dětí. Procentní snížení daní se ale změnilo na fixní částku, která je vzhledem k reálným nákladům na děti velmi malá. Spolu s tím zavedené samostatné sociální odvody jsou přitom o hodně vyšší a tam rodiče žádné slevy na děti nedostali. Zároveň se z univerzálně poskytovaných kompenzačních přídavků na děti staly chudinské dávky.
Je to s naším demografickým vývojem opravdu tak špatné?
Pokud se nic nezmění, tak bude časem deficit celých našich veřejných financí obrovským způsobem narůstat. Už nyní nám Evropská komise říká, že je sice dobré, že nejsme výrazně zadluženi, na druhou stranu ale vidí hrozbu v demografickém vývoji. Nemůžeme se na to však dívat tak, že jde o něco fatálního, co nejde změnit. Naopak bychom se měli snažit nepříznivý demografický vývoj zvrátit. Je potřeba vyslat rodinám pozitivní signály a odstranit protipopulační prvky za systému.
Pojďme ke konkrétním opatřením, o kterých se diskutuje ve vašem pracovním týmu. Nejvíc se mluví o sdílení vyměřovacích základů manželů, snížení odvodů důchodového pojištění pro rodiče s dětmi a navýšení starobního důchodu za každé vychované dítě. Věříte, že už jen tato tři opatření můžou mít viditelný dopad na demografii?
Především jde o to, aby se systém narovnal a byl vůči rodinám s dětmi spravedlivý. Tím pádem by mohlo být úplně jedno, jestli se to na demografii nějak projeví, nebo ne. Máme ale spoustu důvodů věřit, že už jen tato dílčí opatření můžou mít pozitivní vliv na chování rodin. Tak jako v době krize po roce 2008, kdy se na lidi hrnula jedna negativní zpráva za druhou, porodnost výrazně poklesla, můžeme počítat s tím, že pokud stát rodiny s dětmi viditelně podpoří, porodnost se zase zvýší. Naše historické zkušenosti a také zkušenosti ze zahraničí to dokládají.
Loni se deficit důchodového systému pohyboval kolem čtyřiceti miliard korun. A stát není schopný jen na důchodovém pojištění vybrat dost peněz. Jak tuhle „černou díru“ ucpat?
Je potřeba si uvědomit, že důchodový systém, tak jak je dnes nastavený, plní celou řadu dalších funkcí. Samostatnou položkou jsou například invalidní důchody, které se rozhodně netýkají zabezpečení na stáří. Stát by tedy měl hledat další zdroje, například z daní. To je v mnoha evropských zemích běžné.
Ale z jakých? Buďte prosím víc konkrétní.
Velký problém je u nás například ve zdanění práce. Relativně vysokou daní je zatížená nízkopříjmová práce, zatímco vysokopříjmová práce ve srovnání s Evropou takové zatížení nemá. Dalo by se tedy uvažovat o rozumném nastavení progresivní daně z příjmu. Dále je možné navýšit korporátní daň, tedy daň z příjmu právnických osob. Ta je u nás dramaticky nízká ve srovnání s Německem, ale i s dalšími evropskými státy, se kterými se musíme chtě nechtě poměřovat. Navýšení nemusí být nijak výrazné, velké skoky nejsou pro ekonomiku dobré, ale několik málo procentních bodů by neměl být problém. Otázkou samozřejmě je možnost shody v současné vládní koalici. Určitý prostor je také v dani z nemovitostí. I tady bych si dokázal představit, že by se nastavila progresivně. Jinak by hrozilo, že to, co běžná rodina s dětmi ušetří na nižších odvodech pojistného, později zase zaplatí na vyšší dani z nemovitosti. Nebo by se to dotklo důchodců, kteří mají nemovitost jako investici na stáří.
Něco takového by pravice asi těžko skousla. A na důchodové reformě by přece měla být alespoň nějaká širší shoda, aby se všechno za pár let opět nerušilo. Vzpomeňme si na druhý pilíř.
Nerad bych právě u tohoto problému příliš rozlišoval na to, co je pravicové a co levicové. V naší politice jsou to navíc často nálepky, které se posouvají různými směry. Podívejte se na americké, francouzské i německé milionáře, kteří vyzvali své vlády, aby je více zdanily. Dobře si uvědomují, že když peníze budou ležet jen u nich a nebudou je mít obyvatelé na straně koupěschopné poptávky, tak se kola ekonomiky přestanou točit a nebudou mít na čem vydělávat.
Komisaři vymýšlejí, jak zreformovat důchodovou reformu. Na Peníze.cz jsme zatím důkladněji vyzpovídali tři.
Šéfoval dvěma komisím pro reformu důchodů, v té dnešní je jako zástupce Asociace penzijních fondů.
Vysoce postavený odborář. Dnes šéf pracovního týmu důchodové komise, který má na starosti rušení druhého pilíře a přestavbu třetího.
Sociolog. Dlouholetý expert ČSSD na důchodovou problematiku. Šéf současné mnohohlavé důchodové komise.
Máte už nějakou zpětnou vazbu od vlády, že změnu, kterou v rámci doporučení důchodové komise prosadil váš pracovní tým – tedy sdílení vyměřovacích základů manželů – skutečně podpoří a předloží Sněmovně?
Vláda náš návrh přijala a pověřila Ministerstvo práce a sociálních věcí, aby připravilo příslušné zákonné úpravy. Takže podporu vlády máme, pracuje se na tom.
A kdy by měla novinka vstoupit v platnost?
Výchozím předpokladem je, že by toto opatření fungovalo od 1. ledna 2017. V roce 2016 by tak měl být dostatek času, aby se na to připravily informační systémy správy sociálního zabezpečení a také lidé, kterých se to bude týkat.
Zruší se se zavedením sdílených vyměřovacích základů vdovské a vdovecké důchody?
O téhle možnosti se sice diskutovalo, ale nakonec jsme ji zamítli. Vdovské a vdovecké důchody totiž plní řadu dalších funkcí.
Hodně se mluvilo také o tom, že by rodiče, kteří právě vychovávají dítě, platili nižší sociální pojištění a stát by jim přitom počítal plnou sazbu. Proč se tento návrh nakonec neobjevil v loňském doporučení důchodové komise?
Byla tu obava, že by takové opatření mohlo vést ke snížení příjmů důchodového systému. Nakonec jsme se shodli na tom, že je ještě potřeba zpřesnit propočty, se kterými jsme pracovali.
Jaké zatížení pro státní rozpočet by to znamenalo?
Snažíme se navrhnout rozpočtově neutrální opatření.
Dá se toho ale dosáhnout? Pokud stát rodičům s dětmi sníží odvody sociálního pojištění, ale bude jim započítávat plnou sazbu, tak se přece celkový výběr sníží…
Počítáme s nepatrným jednoprocentním zvýšením základní sazby u domácností, které v současné době nevychovávají žádné děti.
A co nápad navýšit důchod za každé vychované dítě? Je pořád ještě ve hře?
Ve hře je stále. Takové řešení v rámci důchodového systému prosazuje například i významný německý ekonom Hans-Werner Sinn. Už jde ale o mnohem složitější a zásadnější diskuzi, než v předešlých dvou případech.
STÁT SE O VÁS NEPOSTARÁ. MY ANO…
Čím dříve začnete spořit na stáří, tím lépe se budete mít.
V Ušetři.peníze.cz dokážeme mnohem víc. Přesvědčte se sami.
Nepřekrývají se vzájemně tato opatření? Rodiče s dětmi zvýhodníte nižším pojistným a ještě i vyšším důchodem?
Nepřekrývají. Spíš se doplňují. První znamená, že rodinám uznáme náklady na děti jako určitou část pojistného, takže by rodiče už nemuseli tolik platit. A tyhle peníze jim zůstanou ve chvíli, kdy je nejvíc potřebují pro své děti. Zohlednění počtu dětí ve výši důchodu je zase důležité z hlediska stabilizace systému. Rodiče by za každé dítě, do kterého při výchově investovali čas, energii a peníze, dostali v důchodu něco navíc. Systém by se pak automaticky stabilizoval v závislosti na počtu nových plátců.
Spekulovalo se také o možnosti přímého propojení sociálního pojištění aktivně pracujících a důchodů jejich rodičů…
Je to věc, o které hodně diskutujeme a porovnáváme její výhody a nevýhody. Na první pohled to zní velmi dobře. Jde totiž o jakousi totální zásluhovost. Na druhou stranu by ale často docházelo k situacím, kdy by člověk měl snížený důchod kvůli tomu, že jeho dcera právě vychovává dítě na rodičovské, nebo když by jeho dítě bylo postižené. To by bylo nespravedlivé. Navíc by byl takový systém procyklicky propojen s ekonomickými krizemi. V okamžiku vysoké nezaměstnanosti by se skokově snížily penze důchodcům. Tím pádem by se ztratila důležitá vlastnost důchodového systému jako prvku, který je i v době krizí poměrně stabilní.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
18. 4. 2015 11:38, Mirek
Zvýšený důchod jen za početí dětí - bez vazby na to ,zda pak takové dítě do systémů přispívá nebo ne se mi jeví jako hloupost.
Před pár lety bylo v jednom z návrhu důchodového systému ,aby děti mohly poslat / tuším/ 1 nebo 2% ze svého daňového odvodu na důchod svých rodičů.V podstatě to měla být taková "prémie " rodičům za výchovu nových "daňových poplatníků" .
Je škoda , že to neprošlo, protože já osobně tady vidím vazbu na snahu rodičů o to, aby se jejich děti prosadily ,vydělávaly a ne pouze neparazitovaly na sociálním systému.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
18. 4. 2015 9:45, klídek
Na druhou stranu říká, že to chce dělat progresivně, takže je jasné, kam tím budou cílit. Přijde mi, že prostě chtějí zatlačit na velké firmy a bohatší lidi a ty peníze dát do důchodového systému, není to moc šťastné řešení, ale dalo se to čekat. U nás je daň z nemovitosti ve srovnání se Západem opravdu směšně nízká.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (26 komentářů) příspěvků.