Přípravu reformy penzí má na starost komise pod vedením sociologa a ekonoma Martina Potůčka. Ta o možných změnách zatím především diskutuje. Vláda dosud odsouhlasila pouze jedno konkrétní opatření – zrušení důchodového spoření, nového druhého pilíře penzijního systému. Další dvě možné změny pak vláda od důchodové komise dostala k projednání na konci minulého roku.
Letošek by ale změn týkajících se penzí mohl přinést podstatně víc. Sestavili jsme přehled návrhů, které se v souvislosti s důchodovou reformou nejčastěji skloňují. Dejte nám hlasováním vědět, jak se vám líbí.
Druhý pilíř je odsouzen k zániku, přesto do něho v posledních měsících vstoupily stovky lidí. Vycházejí z předpokladu, že se tak dostanou k části peněz, které posílají na důchodové pojištění. Jak předpokládal Aleš Tůma už v červnu loňského roku, z důchodového spoření se tak stává jakýsi termínovaný vklad se solidním zhodnocením. O něco se tak sice sníží důchod – ovšem státní důchod mnoho lidí bere jako věc obecně nejistou a řídí se tedy heslem lepší holub v hrsti nežli vrabec na střeše. Vláda se proto rozhodla co nejrychleji do druhého pilíře zabouchnout dveře. Do Sněmovny už dorazila novela, která se o to má postarat, platit by mohla od března.
První úkol důchodové komise bylo vypracování postupu ke zrušení důchodového spoření. Komise návod předala vládě loni na konci července. Koalice ho oficiálně schválila v listopadu. „Ministerstvo financí ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí v současnosti připravuje příslušné návrhy zákonů. Zákon o ukončení důchodového spoření by měl nabýt účinnosti 1. ledna 2016, kdy se zároveň zahájí proces ukončování druhého pilíře,“ řekl pro Peníze.cz Michal Žurovec z Ministerstva financí.
Zhruba osmdesát tři tisíc lidí, kteří do důchodového spoření vstoupili, dostane všechny peníze, které v něm mají, navíc si budou moci vybrat, jestli státu vrátí část vyváděnou z jejich důchodového pojištění, nebo zda si z druhého pilíře nechají všechny peníze – ale sníží si tak budoucí důchod.
Stát se přesto dost možná nevyhne žalobám ze strany některých zklamaných účastníků a zejména penzijních společností, které by mohly požadovat kompenzace za náklady vynaložené na zavedení a později i rušení druhého pilíře.
V polovině prosince představila důchodová komise další dva návrhy na úpravu penzijního systému, které předává vládě. Cílem prvního je srovnat rozdíl mezi penzemi manželů, z nichž jeden pracuje a druhý na určitou dobu obětuje kariéru rodině a výchově dětí. Starobní důchody rodičů se potom často výrazně odlišují. Fatální důsledky to může mít pro partnera, který zůstal s dětmi v domácnosti – když se vztah rozpadne a pár v důchodovém věku nežije ze společné kasy.
Spravedlivější důchod pro manžele by v praxi měl vypadat tak, že budou mít jeden sdílený vyměřovací základ a pozdější starobní penze se za dobu společného soužití mezi oba partnery rozpůlí. Pro manžele by společné sociální pojištění vznikalo automaticky, ukončeno by bylo rozvodem nebo odchodem jednoho z nich do důchodu. Pracovní tým důchodové komise zatím navrhuje, aby se toto opatření týkalo pouze osob žijících v manželství a registrovaném partnerství. V návaznosti na změnu by se mohly zrušit vdovské a vdovecké důchody.
... a komisaři vymýšlejí, jak zreformovat důchodovou reformu. Na Peníze.cz jsme zatím důkladněji vyzpovídali tři.
Šéfoval dvěma komisím pro reformu důchodů, v té dnešní je jako zástupce Asociace penzijních fondů.
Vysoce postavený odborář. Dnes šéf pracovního týmu důchodové komise, který má na starosti rušení druhého pilíře a přestavbu třetího.
Sociolog. Dlouholetý expert ČSSD na důchodovou problematiku. Šéf současné mnohohlavé důchodové komise.
Druhý z návrhů, které komise odeslala vládě, se zabývá revizí hranice důchodového věku. Podle komise by se měl stát snažit, aby člověk strávil v důchodu přibližně čtvrtinu života. Komise doporučuje věk odchodu do penze pravidelně přepočítávat podle předpokládaného věku dožití při vstupu do důchodu. Prognózu populačního vývoje by měla vláda ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí vyhodnocovat každých pět let. V případě výraznější (zákonem předem stanovené) odchylky by se věk odchodu do důchodu upravil. Důchodový věk by se přitom nesměl člověku měnit alespoň deset let před odchodem do penze, aby si mohl každý spočítat, kdy ho skutečně důchod čeká. Navrhované změny by se neměly týkat osob narozených před rokem 1966, pro které by podle současných pravidel zůstal strop pro odchod do penze v pětašedesáti letech.
Opatřením, o kterém se hodně diskutovalo, ale v prosincových návrzích komise předávaných vládě nakonec chybělo, je zavedení nižších odvodů důchodového pojištění pro rodiny s dětmi. Rodinnému rozpočtu by se za každé vyživované dítě ulevilo snížením pojistného. Vyměřovací základ pro starobní důchod by ale zůstal v plné výši, takže by se nižší odvody neprojevily snížením penze. Bezdětným párům by se naopak pojištění nepatrně zvýšilo.
V praxi by podle materiálů z webu komise mohla novinka vypadat následovně: Rodičům, kteří v domácnosti nevychovávají žádné dítě, by sazba pojistného narostla na 8,5 procenta hrubé mzdy. Jedno dítě v domácnosti by pro rodiče oproti současnému stavu neznamenalo žádnou změnu. Důchodové pojištění by jim tedy zůstalo na 6,5 procentech. Rodiče dvou vyživovaných dětí by pak odváděli státu 4,5 procenta, tří dětí 2,5 procenta a čtyř a více dětí dokonce jen 0,5 procenta hrubé mzdy.
Zvýšit by se tím měla také motivace rodin vychovávat větší počet dětí. Háček je v tom, že když se sníží výběr pojistného, sníží se také přísun peněz do státního rozpočtu. A protože důchody se vyplácet musí, bude potřeba výpadek řešit. Členové důchodové komise mluví zejména o vyšších daních.
Další z možných změn penzijního systému, o které se v komisi debatuje, je navýšení zásluhové části starobní penze za každé vychované dítě. Kompenzovat by se tím měly investice rodiny do budoucí generace plátců daní a pojistného. Návrh počítá s tím, že by se ve vzorci pro výpočet důchodu kalkulovalo s počtem dětí. V praxi by mohla tato novinka navazovat na dvě předchozí opatření – společný daňový základ manželů a nižší odvody pro rodiny s vyživovanými dětmi. Pro bezdětné páry by to naopak zřejmě přišlo snížení zásluhové části důchodu.
Kritici návrhu upozorňují, že se v podstatě jedná o dublování předchozích opatření. Rodiče s dětmi by byli státem podporováni jak nižšími pojistnými odvody, tak navýšením důchodu na základě počtu dětí. Otázka je, jestli je na dvojí podpoře rodičů něco špatného. Tak jako tak, v poslední verzi dokumentu s preferovanými změnami, které by komise ráda v dohledné době prosadila, už tento návrh nefiguruje. Není v něm ani zvažovaná možnost, že by lidé v produktivním věku přispívali částí sociálního pojištění přímo na důchody svých rodičů.
STÁT SE O VÁS NEPOSTARÁ. MY ANO…
Čím dříve začnete spořit na stáří, tím lépe se budete mít.
V Ušetři.peníze.cz dokážeme mnohem víc. Přesvědčte se sami.
Změny se v dohledné době určitě nevyhnou třetímu pilíři důchodového systému. Ten po zakonzervování transformovaných fondů penzijního připojištění a zavedení účastnických fondů doplňkového penzijního spoření stagnuje. Klientů ubývá a o nový způsob investování na stáří není zatím velký zájem. Důchodová komise vymýšlí, jak systém zatraktivnit.
Prvním opatřením, které by výrazně rozšířilo počet potenciálních klientů, je možnost účastnit se doplňkového penzijního spoření už od narození. Rodiče a prarodiče by tak mohli svým potomkům zakládat smlouvy a posílat do penzijních fondů peníze podobně, jak je dnes běžné například u stavebního spoření.
Vít Samek, vedoucí prvního pracovního týmu důchodové komise, v nedávném rozhovoru pro Peníze.cz uvedl, že by se tím mimo jiné odstranila diskriminace mezi zmíněnými finančními produkty. Navrhovaná úprava se správcům penzijních fondů přirozeně zamlouvá, naopak stavební spořitelny jsou striktně proti. S důchodem by podle nich spíš měli pomáhat mladší lidé starším než naopak.
Malý zájem o doplňkové penzijní spoření je prý způsobený také tím, že v něm chybí výsluhová penze. Na tu jsou lidé zvyklí z penzijního připojištění, kde stát umožňuje po patnácti letech vybrat až polovinu naspořených prostředků. V důchodové komisi se proto diskutovalo o tom, jestli by se neměla obdoba výsluhové penze zavést i v doplňkovém penzijním spoření. Uvažovalo se o tom, že člověk by měl šanci jednou během spořicí fáze vybrat až polovinu nashromážděných prostředků. Sice by v takovém případě přišel o část státní podpory, která by poměrně odpovídala tomu, kolik by z penzijního účtu vybral, výhoda by ale byla v tom, že by peníze později mohl do třetího pilíře zase vrátit. A pak by se mu připsaly zpět i státní příspěvky. Klient, který by o takovou možnost stál, by to ale musel předem hlásit a neměl by pak nárok na poskytnutí daňových výhod, tedy na odpočet příspěvků z daňového základu.
Pokud vám to připadá složité, nejste sami. Návrh přišel komplikovaný i penzijním společnostem, které se původně snažily obdobu výsluhové penze prosadit. Nakonec nad ní mávly společně s důchodovou komisí rukou.
Dnes máte u doplňkového penzijního spoření nárok na státní podporu od úložky ve výši 300 korun. Jeden z pracovních matriálů důchodové komise navrhuje, aby lidé do 26 let dostávali státní podporu i k nižším úložkám, konkrétně od sta korun. Úvaha za návrhem je jednoduchá: mladí lidé nemají moc peněz, přesto by stálo za to je k penzijnímu spoření přitáhnout.
Podle návrhu by účastník doplňkového penzijního spoření s měsíční úložkou 100 až 999 korun dostával státní příspěvek ve výši 50 korun plus dvacet procent z částky nad 100 korun. Tomu, kdo by si do fondu posílal nad tisíc korun, by příspěvek zůstal 230 korun stejně jako dnes.
Diskutovat se také ještě bude o návrzích, které se týkají daňového zvýhodnění účastníků třetího pilíře. Zástupci penzijních společností chtějí scelit limit pro daňovou úlevu zaměstnavatele a účastníka. Dnes může účastník na daních odepisovat až dvanáct tisíc ročně, zaměstnavatel, který svému zaměstnanci přispívá, pak třicet tisíc korun. Předseda Asociace penzijních společností Vladimír Bezděk navrhuje, aby se tento limit spojil a navýšil na padesát tisíc. V praxi by to znamenalo, že zaměstnavatel může přispět svému zaměstnanci až padesát tisíc korun ročně. Účastník, který od zaměstnavatele žádný příspěvek nedostává, by mohl stejnou částku na daních odečítat – samozřejmě, pokud by do spoření vložil dost peněz.
Na tuto změnu navazuje návrh, který chce upravovat způsob výpočtu výše daňového zvýhodnění účastníka. Nyní vypočítává tak, že se od zaplacených příspěvků, které člověk do fondu za rok naposílal, odečte dvanáct tisíc korun. Nově by se jednalo o součet všech příspěvků účastníka minus příspěvky účastníka, na které se vztahovala státní podpora. Výhodné by to bylo pro klienty, kteří si dnes do penzijního fondu posílají měsíčně méně než tisíc korun, ale na konci roku se snaží optimalizovat daně vyšším mimořádným vkladem.
Vladimír Bezděk odhaduje, že změna by mohly zvýšit příspěvek do třetího pilíře o pět až deset miliard korun ročně, většina tohoto zvýšení by byla ve formě příspěvku účastníka. Někomu by to ale mohlo přijít jako zbytečná ztráta při výběru daní. Šéf Asociace penzijních společností však namítá: „Neviděl bych to nijak dramaticky. Naopak bych si dovolil připomenout, že v roce 2012 došlo ke zvýšení DPH kvůli vykrytí výpadku z odvodů do druhého pilíře. Ten se nyní ruší, ale DPH zůstává v původní výši.“
Způsob, jak do třetího pilíře zapojit co největší počet lidí, by mohl být celkem jednoduchý. Alespoň podle místopředsedy Českomoravské konfederace odborových svazů a člena důchodové komise Víta Samka – účast v systému by totiž podle něj mohla být v budoucnu povinná. „Nechci nějak provokovat a tvrdit, že je to nezbytné. Pokud se ale podíváme na vývoj v zemích, kde jsou lidem do třetího pilíře automaticky odváděny peníze ze mzdy, tak to dává smysl,“ říkal v listopadovém rozhovoru pro Peníze.cz. Povinná účast v doplňkovém penzijním spoření by se například mohla týkat všech osob, které nově vstupují na pracovní trh. Zaměstnancům působícím v extrémně namáhavých a rizikových profesích by podle Víta Samka měli jejich zaměstnavatelé přispívat peníze do třetího pilíře rovněž automaticky. Povinný třetí pilíř je ale v současné době jen těžko politicky průchodný, takže se nedá očekávat, že by se tento návrh ve Sněmovně v dohledné době objevil.
Velkou mediální pozornost v loňském roce získal také návrh člena důchodové komise ekonoma Jaroslava Vostatka, který by chtěl v Česku zavést rovný důchod.
To by však znamenalo razantní změnu celého penzijního systému. Každému důchodci by se přímo ze státního rozpočtu posílala stejná částka, zhruba 7600 korun. Tyto peníze by stát musel vybrat na daních. Dosavadní důchodové pojištění by se využívalo jako zdroj druhé složky důchodu, která by se vypočítávala podle reálně odvedeného pojistného. Reálně by to ale znamenalo, jak upozorňují odpůrci tohoto řešení, že by se skokově muselo do důchodového systému nalít z veřejných rozpočtů výrazně víc prostředků než dnes. Vláda proto k něčemu takovému jen těžko přistoupí.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
13. 1. 2015 7:58, Jana
Žádný systém nebude pro všechny přijatelný, ale preferovar rodiny s více dětmi oproti bezdětným je diskriminační. Určitě lze zvýšit porodnost jiným způsobem. Takový návrh nahrává jen nepřizpůsobivým skupinám občanů, kteří budou vyšším počtem dětí zvýhodňování na úkor ostatních pracujících, kteří těmto lidem vydělávají na sociální dávky. Kde to jsme? Matka,která rodí jedno dítě za druhým (které nenaučí nic, jen těžit z dávek)bude mít lepší důchod než žena,která vychová rádně dvě děti a celý život pracuje?
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
12. 1. 2015 11:51, ttt
Mate asi patent na pravdu, ze? Mate pravdepodobne nejaky diagram, ktery popisuje vase zivotni kroky nakresleny na velkem plakatu a prepodkladate, ze vas diagram pouzivaji i vsichni ostatni. No tak vezte, ze si to myslite spatne. Nekdo dokonce muze povazovat vasi tezi o nechani sporeni na duchod az nakonec za idiotskou.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (25 komentářů) příspěvků.