Pokračujeme v našem seriálu o novém zákoníku práce, který začne platit s 1. lednem
2007. V prvním díle (Nový
zákoník práce: počátek pracovního vztahu) jsme probrali právní
úpravu týkající se uzavírání pracovních poměrů. V druhém (Nový
zákoník práce: co se změní pro již zaměstnané ) se podívali na
vlastní "průběhu" pracovního vztahu. Dnes si povíme o dovolených.
Mateřská a rodičovská dovolená
V oblasti mateřské dovolené k velkým změnám nedochází. Mateřská dovolená bude i
nadále začínat 6 až 8 týdnů před termínem porodu (přesné datum jejího zahájení si
matka spolu s gynekologem stanoví sama) a bude trvat 28, resp. 37 týdnů. Dosud měly
na delší, 37týdenní, výměru mateřské dovolené nárok i osamělé matky. Protože se
však osamělost špatně dokazovala a často bylo tohoto nároku zneužíváno, budou mít
podle nového zákoníku na tuto výměru nárok pouze matky "vícerčat" (dvojčat,
trojčat apod.).
Po dobu této "dovolené" bude matka pobírat peněžitou pomoc v mateřství (o nové výši
tzv. mateřské jsme psali v článku
Zemětřesení v systému sociálních dávek: narození dítěte ).
Dávkami pro rodiny jsme zabývali v článcích:
Pro orientační výpočet těchto dávek jsme pro vás připravili
kalkulačky:
Jednou z výrazných změn roku 2007 je skutečnost, že i na tuto dávku bude mít nyní
nárok otec dítěte. Dosud jej měl pouze ve výjimečných případech, kdy matka
dítěte zemřela či dítě opustila. Mohl sice také zůstat s dítětem doma, ovšem pobíral
vždy pouze rodičovský příspěvek. Nyní se budou moci rodiče na mateřské dovolené vystřídat
, a po ukončení šestinedělí již bude moci tuto dávku pobírat místo matky i otec
dítěte.
Na mateřské či rodičovské dovolené mohou být oba rodiče současně . Finanční
zabezpečení v podobě rodičovského příspěvku či peněžité pomoci v mateřství bude
ovšem pobírat pouze jeden z nich.
Co se týče rodičovské dovolené, ta bude i nadále trvat nejdéle do 3 let dítěte.
Samozřejmě může rodič nejprve požádat o výměru kratší a teprve později požádat o
její prodloužení, a to i opakovaně až do oněch 3 let. Zabezpečením v podobě rodičovského
příspěvku se zabýval článek
Rodičovský příspěvek, dojde k slibovanému zvýšení? .
Dovolená
Co se týče právní úpravy dovolené, nový zákoník práce pamatuje prakticky na 3 druhy
dovolené:
-
dovolenou za kalendářní rok,
-
dovolenou za odpracované dny,
- dodatkovou dovolenou.
V současné době máme 4 druhy dovolené, kromě těchto uvedených ještě další dovolenou,
která je určena lidem s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou. Od ledna 2007 tato
dovolená již nebude, nahradí ji některá zvláštní ustanovení k čerpání "běžné" dovolené,
navíc také bude mít zaměstnavatel možnost rozsah dovolené rozšířit nad zákonný rámec,
viz níže.
Na dovolenou za kalendářní rok má podle nového zákoníku nárok zaměstnanec,
který v daném roce u zaměstnavatele odpracoval nepřetržitě alespoň 60 pracovních
dnů. Pokud splnil tuto podmínku, ale nechodil přitom do tohoto zaměstnání
po dobu celého roku (nastoupil během pracovního roku nebo před koncem roku odešel),
náleží mu poměrná část dovolené ve výši 1/12 za celý kalendářní měsíc trvání pracovního
poměru. Toto ustanovení je důležité nejen kvůli čerpání dovolené, ale i kvůli náhradě
za nevyčerpanou dovolenou třeba právě v případě výpovědi.
Základní výměra této dovolené činí 4 týdny. Kromě toho zmiňuje skupiny zaměstnanců,
např. v rozpočtových organizacích, kteří mají nárok na 5 týdnů dovolené, či učitele,
jimž stanoví 8 týdnů. Novinkou tohoto zákoníku je možnost pro zaměstnavatele dobrovolně
výměru 4 týdnů jakkoliv prodloužit . Nyní lze také poskytovat dovolenou
v delší výměře, ale pouze na základě kolektivní smlouvy či vnitřního předpisu zaměstnavatele,
a to v podnikatelské sféře i o několik týdnů, v nepodnikatelské sféře o 1 týden.
Co přinese do sociální oblasti Nový rok?
V rámci článků věnovaných problematice změn v sociálních dávkách s platností od
ledna 2007, jsme vydali následující články:
Na dovolenou za odpracované dny má nárok zaměstnanec, který nepracoval u zaměstnavatele
oněch 60 pracovních dnů . Tato dovolená pak náleží ve výši 1/12 z výměry
dovolené za celý kalendářní rok za každých 21 odpracovaných pracovních dnů. Např.
zaměstnanec, který nastoupí do zaměstnání k 1. 11. 2006, bude mít nárok na dovolenou
za rok 2006 jen ve výši 1/12 z výše dovolené, kterou firma zaměstnancům normálně
poskytuje. A to proto, že do konce roku 2006 odpracuje právě jen 40 dnů.
Dodatková dovolená se poskytuje v délce 1 týdne pracovníkům pracujícím ve
ztížených pracovních podmínkám – např. horníkům.
Kratší dovolená za absence
I nadále zůstávají v zákoníku práce také zakotveny podmínky, za kterých lze dovolenou
zkrátit .
Za omluvenou nepřítomnost zaměstnance v práci se dovolená krátí za 100 neodpracovaných
dnů o 1/12 a dále pak za každých 21 neodpracovaných dnů o další dvanáctinu. Např.
tedy zaměstnanci, který byl v roce 2006 od května do října na nemocenské,
čímž neodpracoval 127 dnů, může zaměstnavatel zkrátit dovolenou o 2/12. Zde došlo
ke snížení počtu dnů pro zkrácení z původních 22 na 21 dnů .
Za omluvenou dovolenou se považuje nemoc či rodičovská dovolená , za ty lze
krácení "normální" dovolené tedy uplatnit. V případě mateřské nelze krácení aplikovat,
ta se považuje za výkon zaměstnání, za ni tedy dovolená náleží.
V praxi to tedy znamená, že pokud žena otěhotní, náleží ji za dobu mateřské dovolené
také nárok na "běžnou" dovolenou , jakoby pracovala. Po ukončení mateřské
dovolené si ji může vyčerpat, tj. je doma s dítětem a ještě od zaměstnavatele dostane
peníze za dovolenou. U rodičovské dovolené tato možnost není, za ni dovolená nenáleží.
U neomluveně zameškaných směn se dovolená krátí mnohem razantněji, a to o
1 až 3 dny za každý neomluveně zameškaný pracovní den . Ovšem i po zkrácení
by zaměstnanci pracujícímu u zaměstnavatele po celý kalendářní rok měla zůstat dovolená
v minimální výši 2 týdnů.
Na dovolenou posílá šéf
Čerpání dovolené bude i nadále určovat zaměstnavatel podle rozvrhu čerpání
dovolené. Zaměstnavatel by měl zaměstnanci písemně oznámit minimálně 14 dnů předem,
že mu určil čerpání dovolené. Zároveň by měl zaměstnavatel dovolenou rozvrhnout
tak, aby ji zaměstnanec mohl mít alespoň 2 týdny vcelku .
Pokud je pro zaměstnavatele nutné stanovit hromadné čerpání dovolené, může tak na
maximálně 2 týdny učinit po souhlasu odborové organizace. Na tomto místě dodejme,
že nový zákoník práce posiluje roli odborů
, proto jej ty tak vehementně prosazují. Výhody vyjednané odbory se budou týkat
i zaměstnanců, kteří v odborech nejsou.
Za dobu dovolené pak zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši průměrného platu
(zde se nic podstatného nezměnilo). Zaměstnanec si dovolenou musí fyzicky vybrat
, finanční náhrada za nevyčerpanou dovolenou se bude poskytovat pouze v případě
skončení pracovního poměru. (Nyní je to tak, že pokud si zaměstnanec dovolenou sám
nevybere do konce října následujícího roku, musí na ni podle zákona od listopadu
nastoupit a vybrat si ji. Když si ji ani do konce následujícího roku nevybere, propadá
mu.)
Co si o úpravě myslíte? Posuďte nový zákoník práce z pohledu zaměstnance a zaměstnavatele.
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
17. 11. 2006 20:31, Petr S.
Pokud tyto neupřesněné a zřejmě neexistující nepřesnosti neuvádíte na pravou míru, dopouštíte se něčeho ještě horšího.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
16. 9. 2008 8:41, Petra
Dobrý den.Nevím jestli mi dokážete poradit,ale potřebovala bych se dozvědět: jestli je možné,když mému synkovy budou 4roky,23.října a já jsem těhotná 3měsíce.Jsem stále zaměstnaná,zaměstnavatel mi držel 4roky místo a ještě jsem nedostala výpověď,tak se chci zeptat zdali je možné,když budu na neschopence přijme mi jí zaměstnavatel a bude mě nadále platit?Děkuji
V diskuzi je celkem (25 komentářů) příspěvků.