Lze radikálně snížit nezaměstnanost?

Přirozená míra nezaměstnanosti není nějakou administrativně stanovenou hranicí, pod kterou dostat nezaměstnanost není možné. Jde o hranici, která nám říká, kolik procent obyvatelstva v současném stavu hospodářství není ochotno za nabízenou mzdu pracovat, se svou kvalifikací ji nenajde nebo práci nehledá z nejrůznějších důvodů (od rentiérů nebo bohatých, přes ženy dobrovolně v domácnosti až po natolik frustrované lidi, kteří již vzdali snahu hledat práci).

Minimální mzda roste

Z poslední roky vláda dokázala minimální mzdu zvyšovat. Podíl životního minima, ze kterého se odvíjejí mnohé sociální dávky, tak klesá. I tak je ale motivace nastupovat do práce nadále malá a nezaměstnanost nijak zřetelně neklesá. Ale alespoň klesá.

Proto neplatí, že přirozená míra nezaměstnanosti je ve všech zemích světa stejná. Jedním z faktorů, který tuto míru ovlivňuje, je štědrost sociálního systému. Řadě lidí poskytované dávky stačí k tomu, aby již práci nehledali. Sami si obvykle dokážou spočítat, že výdělek, který převýší poskytovanou sociální dávku třeba o 40 % (nebo pár tisíc) není zkrátka adekvátním oceněním jejich celodenní práce po dobu jednoho měsíce. To je i případ Česka. Při minimální mzdě 7 955 Kč a životním minimu jedince na domácnost a výživu 4 420 Kč je tento rozdíl 45 %, V případě absolutního srovnání minim jde o 3 535. Na toto téma viz článek Zvyšuje se minimální mzda, ale také třeba minimální daň a pojistné.

Chceme a musíme pracovat?

Odhaduje se, že například ekonomika Spojených států má přirozenou míru nezaměstnanosti na úrovni 4 %. Česká republika má odhad kolem 6 %, což znamená, že Češi za daných společenskoekonomických poměrů potřebují a chtějí pracovat méně, než je tomu u Američanů. Nic nového. My opravdu workholismem v takové míře netrpíme. Je však třeba vidět i další souvislosti. U nás se o nepracující stát postará lépe než v USA. Respektive pracující nemají u nás tak velké výhody proti nepracujícím. Bohužel, politická reprezentace tento fakt poněkud překrucuje.

Vláda ví jak na to

Když vláda říká a strany před volbami slibují, že vyřeší problém nezaměstnanosti a radikálně ji sníží, musíme si to přeložit následovně: "Milí voliči, za současných podmínek nesnížíme nezaměstnanost ani o polovinu, protože to zkrátka nelze. Slibujeme-li, že nezaměstnanost snížíme razantněji, znamená to nejen nalézt práci tomu, kdo ji hledá a chce, ale také motivovat další minimálně desetitisíce lidí k tomu, aby pracovat chtěly a musely."

Souvislosti této motivace si již dovedeme představit. Cest je několik. Rozhodne-li se vláda motivovat k práci bohaté, bude jim muset nejspíše bohatství sebrat, aby byli dostatečně motivováni (rozuměj donuceni) k práci. Pokud naopak bude chtít motivovat k práci tu skupinu, která práci nehledá, protože peníze, které z práce získá navíc, nepředstavují dostatečný motiv proti sociálním dávkám, bude muset postupovat jinak. Buď zajistí, aby tito lidé dostali v případném zaměstnání o dost více, nebo bude muset zajistit, aby sociální dávky nebyly na takové úrovni, aby mohly nahradit dostatečně vysoký podíl mzdy.
Na straně mzdy je možné nařídit vyšší minimální mzdu, což ovšem paradoxně nezaměstnanost zvyšuje, a dokonce může zvýšit i její přirozenou míru, protože po čase přibude lidí, kteří nebudou moci práci nalézt. Více se dočtete v článcích Jak minimální mzda zvyšuje nezaměstnanost, Zvýšení minimální mzdy nepřinese nic dobrého a Mít, či nemít... minimální mzdu, daň a pojistné.

Účinek je nejasný

Pokud slyšíme, že politici sníží nezaměstnanost, musíme zbystřit. Oni by chtěli, abychom slyšeli: "Pomůžeme těm nejslabším a nejchudším nalézt práci." Ale snížení nezaměstnanosti lze také chápat jako situaci, kdy státní plánovací komise rozhodla, že některý stav v ekonomice není žádoucí a že jej bude řešit zásahem. U takového zásahu je však velmi obtížné odhadnout, zda se podaří skutečně dosáhnout zamýšleného cíle.

Další možností je zajistit vyšší kvalifikovanost těchto nezaměstnaných. To je jistě systémové řešení, ale také stojí určité peníze. Zdá se však, že cesta kvalifikovanosti a vzdělanosti bude ve své podstatě nakonec tou nejúčinnější.

Jisté řešení představuje také snížení sociálních dávek. Někteří lidé by do práce nastoupili okamžitě, neboť jejich případná mzda by již "dostatečně významně" převyšovala jejich sociální příjem. Otázka je, jak velké množství lidí by to při jistém snížení bylo...

Je třeba rozpohybovat trh s bydlením

Dovolím si ještě upozornit, že podle současné metodiky je u nás nezaměstnanost na úrovni 8,5 %. Vzhledem ke spíše strukturálnímu, a tedy přeneseně regionálnímu charakteru nezaměstnanosti u nás je problém někde jinde. Práce za lidmi do regionu nepřijde. Investoři nebudou stavět provozy tam, kde je obecně nižší míra vzdělanosti obyvatelstva, ale i nízká kupní síla.

Ano, jde o určitou spirálu. Cesta z ní ale vede přes něco, na co nejsme jako Češi stále ještě příliš zvyklí: stěhování se za prací. Nejde jen o lidskou pohodlnost, jde také o to, že u nás stále ještě neexistuje dostatečně pružný trh s bydlením. A to ani na straně nabídky, ani poptávky. Bohužel s tímto problémem se vypořádáváme pomalu a je to stále ještě záležitost několika let. Návyky sociálního chování pak budeme měnit ještě pomaleji, obvykle více než jednu generaci.

Ucházíte se o dotaci z Evropské unie?

Nevíte přesně jak na to? Informujte se u nás jak postupovat! Zhodnotíme, zda má váš konkrétní projekt šanci na získání dotace, poradíme, na jaké dotace má šanci firma vaší velikosti a zaměření. Potřebujete zjistit, jaké je finanční zdraví vaší firmy, což je nutná podmínka pro získání dotace, nebo "jen" chcete pomoci se zpracováním žádosti či s výběrem vhodného dotačního titulu? Přečtěte si naše poradenské texty a obraťte se na naši novou unikátní poradnu získávání dotací ze strukturálních fondů EU! Čím více konkrétních informací nám poskytnete, tím přesnější odpověď získáte.

Jakým způsobem lze v ČR snížit nezaměstnanost? Jsou sociální dávky moc vysoké? Minimální mzda moc nízká? Pracovní síla nedostatečně kvalifikovaná? Kde vidíte problémy a jejich řešení vy?