Podle studie PayWell 2006: Efektivně řídit, efektivně odměňovat společnosti PricewaterhouseCoopers (dále PwC) české firmy nahlížejí na odměňování zaměstnanců jako na prostředek naplňování firemní strategie a dosahování strategických cílů. "Pomocí odměňování se firmy snaží eliminovat určité negativní projevy chování zaměstnanců jako je zvýšená absence či fluktuace talentů. Naopak se je snaží motivovat k inovativnímu přístupu a zodpovědnosti za svou práci i výsledky svého týmu," říká Martina Wolfová, manažerka oddělení Poradenství pro lidské zdroje PwC.
Absence: stále velký problém
Palčivým problémem mnoha společností v ČR stále zůstává nemocnost zaměstnanců. Průměrná doba jednoho případu pracovní neschopnosti narostla z 24,4 dní v roce 1995 na 32,79 dní v roce 2005, za letošní pololetí zatím ČSÚ údaje nezveřejnil, viz tabulku. Oproti roku 2004 jde sice o zlepšení, rozhodně je to ale mimořádně nepříznivý stav, pokud si uvědomíme, že průměrná doba pracovní neschopnosti je delší než 1 měsíc!
Jak to vypadá, zaměstnavatelům se s absencemi pracovníků bojovat příliš nedaří. Ačkoli oproti roku 2004 průměrná doba pobytu na neschopence klesla, vzrostl v loňském roce počet celkově prostonaných dní, počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti i průměrné procento pracovní neschopnosti.
Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz |
Ukazatel |
1995 |
2000 |
2001 |
2002 |
2003 |
2004 |
2005 |
Kalendářní dny pracovní neschopnosti (tis.) |
105 693 |
106 730 |
110 431 |
110 411 |
110 306 |
94 083 |
99 346 |
Nově hlášené případy pracovní neschopnosti na 100 nemocensky pojištěných |
91,9 |
84,4 |
86,2 |
80,4 |
81,7 |
61,6 |
68,19 |
Průměrná doba trvání 1 případu pracovní neschopnosti (kalendářní dny) |
24,4 |
28,0 |
28,6 |
30,8 |
30,5 |
34,8 |
32,79 |
Průměrné procento pracovní neschopnosti |
6,2 |
6,5 |
6,7 |
6,8 |
6,8 |
5,9 |
6,1 |
Zdroj dat: ČSÚ Pozn: data za pololetí 2006 ještě nebyla zveřejněna |
O něco optimističtější údaje přinesla v květnu Česká správa sociálního zabezpečení (novější data zatím nejsou k dispozici). V prvním čtvrtletí 2006 lidé stonali méně než ve stejném období roku 2005. ČSSZ evidovala celkem 875 073 ukončených pracovních neschopností, což je o 22 % méně než za první tři měsíce minulého roku.
Snížil se také celkový počet prostonaných dnů. V letošním prvním čtvrtletí byli lidé nemocní celkem 30 442 567 dnů, což je o 6 % méně než ve stejném období roku 2005. (K největšímu meziročnímu poklesu došlo Praze, naopak k mírnému nárůstu počtu prostonaných dnů došlo v kraji olomouckém).
Tato statistika nás ale nemůže ukolébat, přece jenom jde o údaje za jediné čtvrtletí. Navíc v hodnoceném prvním čtvrtletí 2006, lidé stonali delší dobu než ve stejném období roku 2005. Průměrná doba trvání jedné pracovní neschopnosti k 31. 3. 2006 byla 34,79 dne, přičemž loni trvala "jen" 28,81 dne. (Nejdelší průměrná doba trvání jedné neschopenky, 41,29 dne, byla v Moravskoslezském kraji, naopak nejkratší v Praze: 29,05 dne.)
Bonusy za (ne)chození do práce a orientace na výkon
Studie PayWell: |
se skládá ze dvou částí:
- mzdového průzkumu (mzdy od roku 1992, 270 pozic, 12 sektorů),
- průzkumu odměňování a zaměstnaneckých výhod (nejnovější trendy).
Letos se zúčastnilo 142 společností působících ve 12 sektorech (automobilový průmysl, banky a finanční služby, chemický průmysl, distribuce energií, farmacie, high-tech, importéři automobilů, média, obchod a distribuce, průmyslová výroba, rychloobrátkové zboží, spedice). Převážnou většinu respondentů tvořily společnosti se zahraniční majetkovou účastí (76 %). |
Řada společností proto podle studie
PayWell 2006 váže
vyplácení výkonnostních odměn na absenci pracovníků, a to zejména u pracovníků ve výrobě. Převažuje přitom nadále spíše negativní forma motivace, tj.
snižování bonusů v případě příliš vysoké absence. Tuto formu používá u dělníků
56 % společností. Některé firmy využívají i kombinovaného přístupu, tedy
kombinace s pozitivní formou, kdy v případě nízké absence může zaměstnanec obdržet vyšší bonusy.
Firmy také
upouštějí od kompenzace mzdy v případě dlouhodobé nemoci. V roce 2003 tento benefit poskytovalo 28 % firem, letos 18 %. Oproti tomu ale roste počet společností, které svým zaměstnancům
kompenzují mzdu v případě krátkodobé nemoci, a to formou poskytování tzv. sick days -
zdravotních dnů volna, kdy zaměstnanec může zůstat doma i bez lékařského potvrzení (obvykle 5 dní za rok) a dostává přitom mzdu. V roce 2003 poskytovalo tento benefit 25 % firem,
letos již 36 %.
Plat za výkon, ne za 14. měsíců v roce
Výkonnost se společnosti nesnaží zvyšovat jen snižováním absencí. Ve stále větší míře využívají také různé formy výkonnostních složek mzdy, a to u všech kategorií pracovníků. "Největší nárůst byl přitom zaznamenán v kategorii odborní pracovníci (81 % vs. 73 % firem v loňském roce) a administrativa (71 % vs 63 %)," uvádí studie.
Naopak pomalu přestává existovat institut tzv. garantovaných 13. a 14. platů, tj. odměn, jejichž vyplácení mají zaměstnanci garantováno bez ohledu na skutečné výsledky své či celé firmy.
Platy rostou o 4 až 5 % ročně
Podobně jako v předchozích letech i letos studie potvrzuje, že trh je relativně stabilizovaný a meziroční nárůsty mezd se pohybují v rozmezí 4 až 5 %. Účastníci průzkumu plánovali navýšit mzdy pro letošní rok o něco méně, než kolik činily skutečné nárůsty v roce 2005 (4,8 % vs. 5,1 %).
Nejvyšší nárůsty mezd plánovaly farmaceutické společnosti a banky. Tyto instituce i nadále odměňují nejlépe (114 % resp. 112 % průměru celé České republiky), a nabízejí také nejvyšší nástupní mzdy absolventům jak vysokých tak středních škol. Mzdové úrovně v jednotlivých odvětvích jsou patrné z následujícího grafu:
Mzdové úrovně podle sektorů hospodářství
Zdroj: PwC
Z regionálního hlediska již tradičně lépe odměňují firmy v Čechách než na Moravě. Vyloučíme-li Prahu, pak rozdíl mezi mzdami v Čechách a na Moravě představuje zhruba 11 %. Mzdové úrovně v jednotlivých regionech znázorňuje následující graf:
Mzdové úrovně podle krajů
Zdroj: PwC
Zaměstnanci jako v bavlnce
Nejen platební páska je odměnou za zaměstnancův výkon. Těmi nejčastěji poskytovanými výhodami jsou letos vedle benefitů z oblasti pracovních pomůcek (tj. např. služební automobil či mobilní telefon, viz níže) tyto:
-
občerstvení na pracovišti (které poskytuje 85 % společností),
-
nadstandardní délka dovolené pro všechny zaměstnance (82 % společností),
-
stravenky (72 %),
-
penzijní připojištění (70 %),
-
sportovní akce (60 %).
Jak je vidět, pokračuje trend v poskytování daňově výhodných zaměstnaneckých výhod a benefitů. Vzrostl tak počet firem, které přispívají na penzijní připojištění svých zaměstnanců (65 % v roce 2005, letos 70 %). "Výhody typu příspěvků na penzijní připojištění jsou pro zaměstnance velice atraktivní a jejich využívání navíc umožňuje firmám dosahovat lepších výsledků," zdůvodňuje oblibu těchto tzv. work-life balance benefitů Martina Štěpinová, senior konzultantka v oddělení Poradenství pro lidské zdroje PwC. Firmě totiž umožní jednak zvýšit čistý příjem zaměstnanců s podstatně nižšími náklady než zvýšení hrubé mzdy o stejnou částku a navíc ušetřit na daních, více viz tento poradenský text.
Roste počet společností, které poskytují pátý týden dovolené. V roce 2004 tak činilo 65 % firem, loni 77 % a letos je to již 82 %. Stejně tak roste počet firem, které poskytují zaměstnavatelům tzv. zdravotní dny volna (viz výše).
Oproti loňskému roku se začíná více využívat tzv. pružný pracovní týden, při němž si zaměstnanec sám volí začátek a konec pracovní doby, ale je povinen odpracovat v příslušném týdnu celou týdenní pracovní dobu.
Přehled častých zaměstnaneckých výhod a jejich využívání (% společností) |
Rok |
Podpora stravování |
Občerstvení na pracovišti |
Přístup k internetu ze svého PC |
Přístup k internetu z domova |
Služební mobil |
Služební vůz |
Přenosný počítač |
2004 |
93 % |
71 % |
89 % |
35 % |
93 % |
92 % |
98 % |
2005 |
96 % |
72 % |
87 % |
51 % |
98 % |
94 % |
97 % |
2006 |
96 % |
85 % |
letos nezjišťováno |
letos nezjišťováno |
99 % |
95 % |
letos nezjišťováno |
Zdroj dat: PayWell 2004, 2005, 2006 |
Dlouhodobě můžeme naopak sledovat pokles počtu společností, které svým zaměstnancům poskytují zaměstnanecké půjčky. V roce 2003 tak činilo 42 % společností, v letošním roce již jen 32 %, přičemž z pochopitelných důvodů jde zejména o banky.
Exekuce majetku: práva exekutora a práva vaše |
Hrozí vám exekuce? Nebo už vám dokonce exekutor stojí v kuchyni? Přečtěte si, co vám smí a nesmí zabavit. Že dlužník nejste vy? Nevadí, exekutor může sebrat i cizí věci. Chcete vědět, proč tomu tak je a jaká práva máte? Připravili jsme pro vás nový seriál, v jehož rámci vám nabízíme právní i praktické rady jak se zachovat v případě, kdy vám hrozí exekuce nebo již dokonce máte s exekutorem co do činění. Exekuce majetku: práva exekutora a práva vaše. |
Zdroj: PricewaterhouseCoopers, ČSÚ, ČSSZ
Co si o výsledcích studie myslíte vy? Jak často marodíte? Čím si vykládáte tak obrovskou nemocnost, kterou statistiky předkládají?