Zdroj: Shutterstock
Vláda dnes podpořila novelu zákoníku práce, která je nejvýraznější za poslední roky. Navrhlo ji ministerstvo práce a sociálních věcí, teď zamíří k poslancům.
Kritikům se nelíbí hlavně změny u dohod o pracovní činnosti a o provedení práce. Řada protestů zaměstnavatelských svazů, krajů i dalších takzvaných připomínkových míst ale neprošla, protože změna vychází ze směrnic Evropské unie, které jsou pro Česko závazné a měly se do našich zákonů promítnout už do loňského srpna.
První skupina změn má zlepšit ochranu lidem pracujícím na dohodu a přiblížit je zaměstnancům s pracovní smlouvou. I dohodářům bude zaměstnavatel muset rozvrhovat práci, dostanou přímo ze zákona nárok na dovolenou i na takzvané překážky v práci – jako u pracovního poměru.
„Základní odlišení mezi dohodáři a zaměstnanci v pracovním poměru spočívá v rozsahu konané práce. Pouze tato skutečnost by však neměla znamenat eliminaci ani zásadní snížení ochrany, kterou pracovněprávní předpisy poskytují,“ myslí si Adam Hussein, advokátní koncipient v BDO Legal.
Nárok na poměrnou část dovolené za kalendářní rok dohodáři vznikne, když odpracuje alespoň čtyřnásobek stanovené týdenní pracovní doby, a za předpokladu, že dohoda trvá aspoň 28 po sobě jdoucích kalendářních dnů. Týdenní pracovní doba pro výpočet dovolené bude přímo ze zákona dvacet hodit týdně.
Dovolená se vypočítá podle vzorce: počet skutečně odpracovaných násobků týdenní pracovní doby : 52 × týdenní pracovní doba × výměra dovolené.
„Pokud například zaměstnanec pracoval 10 hodin měsíčně celý rok, a má tedy 12 odpracovaných měsíců (celkem 120 hodin), má nárok na dovolenou. Počet skutečně odpracovaných násobků týdenní pracovní doby je pak 6 (tedy 120 : 20) a při dosazení do vzorečku a při čtyřtýdenní výměře dovolené vychází zaměstnanci 9,23, tedy 10 hodin dovolené,“ vysvětluje advokátka Gabriela Donati z advokátní kanceláře Donati Legal.
Psali jsme podrobně: Změny v práci na dohodu. Zpřísnění vyžene lidi do švarcsystému, varují kritici
Práce z domova – home office – bude mít nově pravidla ukotvená přímo v zákoníku práce, konkrétně v § 317 nazvaném Práce na dálku. Dohoda o práci na dálku bude muset být písemná.
Původní návrh novely vypisoval náležitosti, které taková dohoda měla mít – její součástí mělo být například to, kde bude zaměstnanec práci vykonávat, jak bude práce rozvržená nebo jakým způsobem bude zaměstnavatel hradit zaměstnanci náklady na práci mimo pracoviště. Tyto podrobnosti z návrhu vypadly a dohoda tedy může být volnější. „Absence základních náležitostí dohody o práci na dálku dává příliš prostoru pro diskuzi a nepomáhá tak v konečném důsledku ani jedné ze stran,“ komentuje změnu Gabriela Donati z Donati Legal.
Home office bude možné v zákonem stanovených případech i nařídit. To dnes možné není. „Výkon práce na dálku má být možné výjimečně písemně nařídit v důsledku opatření orgánů veřejné moci, na nezbytně nutnou dobu (například na dobu epidemie), v souladu s oprávněnými zájmy zaměstnance. Podmínkou je, že místo výkonu práce na dálku bude pro výkon práce způsobilé,“ vysvětluje advokátka Klára Rücklová. V takovém případě není potřeba uzavírat písemnou dohodu.
Zaměstnavatel má i nadále v zásadě platit náklady za práci na dálku. „Je tomu tak i teď, byť to zákoník práce výslovně u práce na home office nestanoví,“ připomíná advokát David Borovec z advokátní kanceláře Borovec Legal. „Novinkou má ale být možnost dohodnout se zaměstnancem, případně jednostranně určit vnitřním předpisem takzvaný paušál, který by měl činit minimálně 2,80 koruny za každou započatou hodinu – s tím, že už nyní se počítá s mechanismem pro budoucí navyšování paušálu,“ dodává advokát.
Paušál ale nezahrnuje všechny náklady, které zaměstnanci potenciálně vzniknou. Ostatní náklady by tedy zaměstnanec musel nadále prokazovat. Kromě toho se firma s pracovníkem může dohodnout, že náklady na práci z domova proplácet nebude, říká ministr Marian Jurečka.
Původní návrh novely obsahoval pravidlo, podle kterého by zaměstnavatel musel řadě svých zaměstnanců práci na dálku umožnit, když o to požádají a pokud by tomu nebránily vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele. Mělo jít například o rodiče dětí do 15 let. S tím ale nesouhlasili zástupci zaměstnavatelů.
Podle dnes schválené verze návrhu novely můžou rodiče pečující o dítě do devíti let o výkon práce na dálku požádat, zaměstnavatel ale není povinen jim vyhovět. Když zaměstnavatel žádosti nevyhoví, musí zamítnutí písemně odůvodnit.
Psali jsme podrobně: Práce z domova dostane pravidla. Řeší se i příspěvek na energie
Jedna ze zásadních změn – digitalizace a snadnější doručování – z evropské směrnice neplyne. Vyžádala si ji praxe.
„Napříště bude možné většinu pracovněprávních dokumentů podepisovat a doručovat elektronicky, aniž by bylo třeba dodržet určitou úroveň elektronického podpisu stran. Svítá tak naděje na v podstatě kompletní digitalizaci HR agendy,“ uvádí Klára Rücklová z advokátní kanceláře GHS Legal.
Pracovní smlouvy, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti) a další dvoustranné dohody a smlouvy (změny uvedených smluv nebo dvoustranné dohody o ukončení) tak bude možné doručovat jakkoliv. Uzavírat je bude možné v elektronických systémech zaměstnavatele.
Když zaměstnavatel a zaměstnanec uzavřou smlouvu nebo dohodu takto elektronicky, musí pak zaměstnavatel zaslat písemné vyhotovení dokumentu na elektronickou adresu zaměstnance (jeho vlastní, nikoliv firemní). Od dohody pak může zaměstnanec písemně odstoupit do sedmi dnů od jejich doručení na elektronickou adresu. Pokud už ale zaměstnanec začal pracovat, takové odstoupení není možné.
Jednostranná právní jednání, jako je výpověď z pracovního poměru, odvolání vedoucího zaměstnance, ale i vytýkací dopisy nebo mzdové výměry, se dál musí doručovat v přísnějším režimu „do vlastních rukou zaměstnance“ – tedy osobně na pracovišti, datovou schránkou, poštou nebo za předem stanovených podmínek prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, například e-mailem. I tady ale dojde k posunu.
Inzeráty ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!
Nevíte, na jakou práci se hodíte? Udělejte si unikátní test pracovních předpokladů.
Do budoucna má být primárním způsobem doručování osobní doručení na pracovišti nebo prostřednictvím datové schránky. Až když to není možné, může zaměstnavatel přistoupit k doručení poštou. Pokud zaměstnanec převzetí na pracovišti nebo od poštovního doručovatele odmítne, považuje se písemnost za doručenou.
Doručit zaměstnanci písemnost určenou do vlastních rukou e-mailem bylo zatím prakticky nemožné. Chce-li zaměstnavatel doručit písemnost určenou do vlastních rukou elektronickou poštou, musí ji podepsat uznávaným elektronickým podpisem. V aktuálním znění zákoníku práce je navíc zakotveno pravidlo, podle kterého musí zaměstnanec přijetí písemnosti potvrdit „datovou zprávou podepsanou uznávaným elektronickým podpisem“. Pokud to neudělá do tří dnů od odeslání e-mailu, doručení je neúčinné.
Teď se pravidla konečně zjednoduší. Nadále platí, že s doručováním prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací musí zaměstnanec vyslovit souhlas, nově v samostatném písemném prohlášení, ve kterém zároveň uvede elektronickou adresu pro doručování (svou vlastní, ke které nemá zaměstnavatel přístup). Souhlas s doručováním e-mailem může zaměstnanec písemně odvolat.
„Velkou novinkou je v případě elektronického doručování fikce doručení, obdobně jako ji známe u doručování do datové schránky zaměstnance,“ vysvětluje advokátka Rücklová. Když zaměstnanec přijetí e-mailové zprávy nepotvrdí to 15 dnů od jejího dodání do své schránky, považuje se písemnost automaticky za doručenou. Pokud se zpráva zaměstnavateli vrátí jako nedoručitelná, doručení je neúčinné.
„Je třeba upozornit, že tento způsob doručování může být nadále rizikový a zaměstnavatelé zde musí velice obezřetně volit konkrétní formu elektronického doručování, aby následně byli schopni prokázat, zda a v jaký okamžik byla jejich elektronická zpráva s písemností skutečně druhé straně dodána (od tohoto okamžiku se totiž i odvíjí běh lhůty pro fikci doručení). V tomto směru se jeví jako velice problematické doručování písemností prostřednictvím e-mailu,“ napsalo ministerstvo k návrhu novely.
V doručování zaměstnanci datovou schránkou velké změny nebudou. Jako doposud by musel zaměstnanec s takovým doručováním udělit svůj písemný souhlas. U datových schránek nastává fikce doručení po deseti dnech.
Novela má rozšířit informační povinnosti zaměstnavatele a zkracuje lhůty, v nichž musí zaměstnance informovat o obsahu pracovního poměru.
Podle stávajícího zákoníku práce, neobsahuje-li pracovní smlouva veškeré informace o právech a povinnostech, které plynou z pracovního poměru, musí je zaměstnavatel zaměstnanci sdělit nejpozději do jednoho měsíce. Může jít například o výměru dovolené, informace o zkušební době nebo odborném rozvoji. Novela lhůtu zkracuje na sedm dnů, běžet začíná okamžikem vzniku pracovního poměru.
Informace může zaměstnavatel dodat i v elektronické podobě, musí být ale zaměstnanci přístupná tak, aby si ji mohl uložit nebo vytisknout. Zaměstnavatel je povinen při případné kontrole doložit, že je zaměstnanci předal.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
