Hřebenovka Českým Švýcarskem
Pokud milujete dálkové pochody a sníte, jak jednou zdoláte aspoň část čtyři tisíce kilometrů dlouhé Pacifické hřebenovky, máme dobrou zprávu. Menší trénink můžete zkusit i v Česku. Jedna staronová hřebenovka se letos v dubnu otevřela i u nás.
Nečeká vás sice tisíce kilometrů divočinou, medvědi ani jedovatá havěť, přesto si užijete dobrodružství. Hřebenovka Českým Švýcarskem má sto kilometrů, je to část historické cesty po hřebenech od Pradědu k Aši. Ta v dobách největší slávy za první republiky měřila přibližně 800 km.
Zdroj: Shutterstock Vyhlídka Belveder nad údolím Labe je jen jedním z mnoha atraktivních výhledů na trase
Hřebenovka vede přes Lužické hory, České Nizozemí, České Švýcarsko a Labské pískovce. Nejvyšším bodem trasy je hora Jedlová (776 m n. m.) a nejníž položeným místem Hřensko (130 m. n. m). Po cestě objevíte skalní města i nádhernou přírodu s dechberoucími vyhlídkami.
V letošním roce se začne značit navazující úsek přes Krušné hory, dokončen by mohl být napřesrok.
Panoramatický vůz
Nejen milovníky vlaků nadchne novinka, která se o víkendu objevila na české železnici. K vlaku EC Porta Moravica, který jezdí z rakouského Štyrského Hradce do Přemyšlu v Polsku, se pravidelně připojuje švýcarský panoramatický vůz Apm61 Pano. Český úsek trati je Břeclav–Bohumín.
„Díky velkým obloukovým panoramatickým oknům má cestující až o 90 procent větší výhled oproti klasickému vozu a úhel, který může sledovat ze svého místa je o 25 až 40 procent větší. Navíc je podlaha v panoramatickém voze výš než v běžných vagonech, a tak mají cestující o něco lepší výhled i při jízdě kolem protihlukových stěn,“ popsal mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.
Základní jednosměrná jízdenka včetně místenky z Břeclavi do Ostravy vyjde na 433 korun. Před jízdou je dobré si udělat rezervaci, v rezervačním plánu je vůz označený jako 1. třída – Panorama. Panoramatické vozy by do tohoto vlaku měly být zařazovány až do prosince, České dráhy ale upozorňují, že jejich nasazení nemůžou garantovat – jejich připojení k vlaku je věcí švýcarské a rakouské železnice.
Pokud si chcete užít opravdu atraktivní výhledy, naplánujte si Portou Moravicou výlet z Česka do Rakouska. Síla panoramatického vozu se plně projeví mezi kopci. Porta Moravica projíždí v Rakousku i přes slavný Semmering, po nejstarší a určitě jedné z nejmalebnějších horských železnic světa.
Permonium v Oslavanech
Pokud dětem nebo vnoučatům chcete o prázdninách dopřát nejen zábavu, ale i poučení, dobrou volbou je zábavně-naučný park Permonium. Ráj permoníků se rozkládá nedaleko Brna, uprostřed výrobního areálu strojíren Oslavany. Najdete v něm největší nadzemní bludiště v Česku, imitující na povrchu systém důlních chodeb, důlní jezero, sopku propojenou s lanovým centrem, prales, důlní štoly a mnoho dalších atrakcí. Třešničkou na dortu je bývalá kulturní památka – rekonstruovaná těžní věž Kukla, která se tyčí do výšky čtyřiceti metrů.
Zdroj: Permonium Aktivity uvnitř i venku, plnění úkolů, pestrobarevně oblečené postavičky.
Od 1. září doplní zábavní areál novinka. V historické budově bývalé kompresorovny dolu vznikne ve dvou podlažích na 800 čtverečních metrech vnitřní park.
Atom muzeum Brdy
Pokud chcete nasát mrazivou atmosféru dob, kdy na sebe jaderné mocnosti hlasitě chrastily svým atomovým arsenálem a lidé na obou stranách se chystali, že to může bouchnout každou chvíli, nenechejte si ujít Atom Muzeum Javor 51 v Brdech.
Světový unikát se nachází v podzemním bunkru mezi vesnicemi Míšov a Borovno. Na 1600 metrech čtverečních si uprostřed brdských lesů můžete prohlédnout místo, které svého času bylo nejstřeženějším a nejutajovanějším místem v celém Československu.
Depot 10B je jediný sklad jaderné munice na světě, který je otevřený veřejnosti. Pod tunami betonu byly kdysi uloženy desítky kusů jaderné munice, která mohla zničit půlku Evropy. Dnes je tam k vidění třeba 80kilová jaderná mina.
Zdroj: Atom muzeum Brdy Bomba! Neutronová. Rozložená. Naštěstí jen model.
Od letošního roku na vás čeká také nová expozice věnována vesmíru, kosmonautice a UFO, kde bude možné si prohlédnout třeba nové dokumenty odtajněné americkým Kongresem.
Nezapomeňte na bundu. V podzemí je zima.
Nová lávka mezi Rakouskem a Českem
Zdroj: Imre Antal, NP Thayatal Když dva dělají totéž, může to být někdy i totéž. Krásy údolí Dyje chrání stejně tak jihomoravský národní park Podyjí jako jeho rakouský protějšek na druhém břehu Dyje, park Thayatal (tj. údolí Dyje). Správy obou parků mají za to, že příroda je jen jedna, a proto budují společnou okružní turistickou stezku. Břehy Dyje letos na jaře propojila nová visutá lávka v lokalitě U Poustevníka pod Hardeggem.
Výhledově se počítá s výstavbou druhé lávky nad Hardeggem. Dva propojené turistické okruhy se pak spojí do symbolického tvaru ležaté osmičky.
Tajemné Znojemské podzemí
Pokud vás fascinuje tajemno a neopovrhnete žádným dobrodružstvím, určitě se po cestě kolem Znojma zastavte v tamním legendami opředeném podzemí. Znojemské podzemí je největším systémem podzemních chodeb a sklepů v Česku. Dosahuje téměř 27 kilometrů a rozkládá se až ve čtyřech patrech. Patří mezi nejrozsáhlejší podzemní labyrinty ve střední Evropě.
Absolvovat můžete klasický prohlídkový okruh s výkladem o historii podzemí i místních legendách. Jestli ale máte rádi, když vám tuhne krev v žilách, vyzkoušejte některou z adrenalinových tras.
Zdroj: Znojemská beseda V letošním roce čeká na návštěvníky novinka. Nově otevřený kryt civilní obrany, zasvěcený druhé světové válce, studené válce a přípravám na válku atomovou. V 700 metrů dlouhé expozici si prohlédnete protichemický oblek, plynovou masku, funkční radiometr, polní telefon, dýchací přístroj i oživovací zařízení Spireta V.
Vlny v Praze
Zdroj: Vlny Štvanice V Praze si od dubna můžete kromě památek užít také trochu adrenalinu. U ostrova Štvanice tam díky spolku Vlny Štvanice vznikla místo bývalé armádní trénnkové dráhy unikátní dráha s divokou vodou. První říční surfingovou vlnu v Praze můžete sjíždět nejen na kajaku, ale i na surfu. Zájemci se musí registrovat a zapsat do rezervačního pořadače. V určitých termínech je k dispozici i surfařský trénink s instruktorem.
Musoleum Davida Černého v Praze
Díla výtvarníka Davida Černého budí rozpaky, pohoršení i nadšení, zkrátka emoce všeho druhu. Od letošního dubna si jeho tvorbu můžete prohlédnout v nové galerii v bývalém Lihovaru na pražském Smíchově. Na pěti patrech a 1200 metrech čtverečních najdete průřez celou jeho tvorbou.
Zdroj: David Černý, Musoleum Sochou trabanta s názvem Quo Vadis se David Černý proslavil hned zkraje své umělecké dráhy. Originál dnes stojí v Lipsku.
Sochy Davida Černého naleznete i ve veřejném prostoru po celé Praze. Mezi jeho nejznámější počiny patří bronzová mimina na Žižkovské věži či v parku na Kampě, obrácený kůň, na jehož břiše sedí sv. Václav v pasáži Lucerna nebo otáčející se hlava na počest Franze Kafky za nákupním domem Quadrio.
Sklep pod Novou radnicí v Brně
Míříte letos do Brna, chcete poznat historii města ale zároveň zabavit i ty nejmenší? Vyzkoušejte expozici ve sklepním komplexu pod Novou radnicí, dříve Mincmistrovský sklep.
Zdroj: Michal Růžička, TIC Brno Staré zdivo klidně poslouží stejně dobře jako moderní promítací plátno.
Od letošního dubna tam na vás čeká nová multimediální expozice nazvaná Ohnivý kůň a drak s využitím moderních technologií. Ta vás v tajuplném prostředí historického sklepa provede nejzajímavější brněnskou historií. Vrátíte se do středověku, na vlastní kůži zažijete obléhání Brna Švédy a setkáte se s nejzajímavějšími aktéry brněnských pověstí.
Tajná řeč netopýrů v jeskyni Na Špičáku
Zdroj: Kókay Szabolsc, CC BY-SA 3.0 Vrápenec malý, „nejčastější zimní spáč“ v jeskyni Na Šipce, je v Česku kriticky ohrožený. Ilustrace Szabolcs Kókay
Až nastanou vedra, přijďte se zchladit do jeskyně Na Špičáku, nejmenší zpřístupněné jeskyně v Česku. Od letoška vás kromě klasické prohlídky jeskynního systému v severním podhůří Hrubého Jeseníku čeká unikátní novinka. Jeskyně Na Špičáku je první v Česku, která turistům umožňuje slyšet neslyšitelné echolokační hlasy netopýrů a vrápenců. Savci z řádu letounů je vysílají na ultrazvukových frekvencích, které není lidské ucho schopné zachytit. Prostřednictvím speciálních zařízení je ale vědci dokáží převést do slyšitelné podoby.
Národní památník 2. světové války v Hrabyni
Nové expozice, kostýmy i výstavní mobiliář nabízí rekonstruovaný Národní památník 2. světové války v Hrabyni.
Památník je součástí Slezského zemského muzea a nachází se blízko míst, kde se odehrály jedny z nejtvrdších bojů konce války na území dnešního Česka. Dominantou areálu je památník představující velkolepou bojovou scénu z ostravsko-opavské operace. Mezi jedinečnými exponáty jsou makety sovětského tanku T-34 nebo německá i sovětská děla. Unikát představuje šifrovací stroj Enigma, který má muzeum zapůjčený od soukromého sběratele.
Zdroj: Slezské zemské muzeum Dům č. p. 72 poničený boji, centrální součást expozice Těžká léta 1938—1945.
Dozvíte se mnohé o každodenním životě za války, propagandě, koncentračních táborech, odboji i atentátu na říšského protektora Heydricha.
Rumburakův hrad
V Pardubickém kraji se zastavte na Kunětické hoře. Pozdněgotický hrad slavného rodu Pernštejnů, který se majestátně tyčí na hoře sopečného původu, od letošního roku nabídne k vidění víc než kdy dřív.
Zdroj: Národní památkový ústav Hrad prošel náročnou rekonstrukcí, poprvé je veřejnosti zpřístupněno severní křídlo paláce. Nový je také návštěvnický okruh s názvem Dušan Jurkovič, básník dřeva, zasvěcený životu a dílu slovenského architekta. Podle Jurkovičových návrhů vznikly třeba Pustevny na Radhošti nebo lázeňský areál v Luhačovicích; podílel se ale také na obnově hradu, který všichni známe jako sídlo čaroděje Rumburaka a jeho soudruhů Blekoty, Mekoty a Pekoty.
Součástí prohlídky jsou i sklepy s archeologickými nálezy, reprezentační rytířský sál, zbrojnice, inovovaná expozice parforsních honů a výstup na věž.
Z Kunětické hory je krásná vyhlídka do okolí a při toulkách třeba přijdete na kloub některé z legend, která je s hradem spojena. Třeba té o tajemném podzemí, v němž bloudí přízraky mnichů a hledají ztracený poklad z nedalekého kláštera. Podle legendy se Kunětická hora jednou do roka otevře, aby vydala svůj poklad. Třeba budete mít štěstí…
Císařské lázně v Karlových Varech
Zdroj: Císařské lázně Jedna expozice je věnovaná i dějinám lázeňství.
Karlovy Vary se od poloviny června můžou pyšnit novým společenským a kulturním centrem, které vzniklo v budově Císařských lázní. Pseudorenesanční budova připomínající divadlo je po čtyřleté rekonstrukci místem pro nejrůznějších akce, od promítání filmů přes koncerty po rauty.
Císařské lázně svého času patřily k nejmodernějším zařízením svého druhu na světě. Díky nové muzejní expozici se o zlaté epoše evropského lázeňství dozvíte spoustu zajímavostí ve světových i lokálních souvislostech.
S průvodcem i bez si můžete projít všechny reprezentativní prostory, včetně Zanderova sálu, který kdysi býval tělocvičnou, a historických čekáren a odpočíváren. Perličkou na dortu je samotná císařská lázeň – luxusní koupelna o čtyřech místnostech, která byla postavena pro Františka Josefa I.
Zámek Telč
V létě 2023 se po rozsáhlé rekonstrukci, která začala v roce 2019, znovu otevřou brány renesančního zámku v Telči. Znáte ho, i když jste v něm třeba nikdy nebyli: natáčely se tu třeba pohádky Pyšná princezna, Jak se budí princezny nebo Z pekla štěstí.
Zdroj: Shutterstock Když budete v Telči, nezapomeňte, že kromě zámku musíte vidět i samotné město. Historické jádro je na seznamu památek Unesco. Milovníci hudby spíše akustické můžou návštěvu spojit s některým z koncertů Prázdnin v Telči.
Komplex zámku a historického centra města, které je od roku 1992 součástí Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, bude díky rekonstrukci možné navštěvovat celoročně. Nově budou zpřístupněny všechny okruhy, včetně prostor, kam se dříve návštěvníci neměli šanci dostat –zámecké kuchyně a nebo pivovaru. Návštěvníci se můžou těšit i na novou expozici Zámeckého muzea a vylepšenou zámeckou zahradu.