Od začátku dubna se rozšířil okruh vozidel, za které je nutné platit povinné ručení. Nově se může týkat i elektrických koloběžek, segwayů, zahradních traktůrků, motorových golfových vozítek, pracovních strojů nebo průmyslových zařízení schopných samostatného přemístění, sněžných skútrů nebo roleb – pokud překračují rychlostní nebo hmotnostní limit.
Zákon totiž nově definuje pojem vozidlo. Povinné ručení se tak v zásadě může týkat všech motorových vozidel s konstrukční rychlostí vyšší než 25 kilometrů za hodinu. A také motorových vozidel s konstrukční rychlostí vyšší než 14 kilometrů za hodinu, která váží víc než 25 kilogramů.
Pojištění odpovědnosti z provozu vozidel mají nově platit také provozovatelé těžkých a rychlých elektrokoloběžek nebo vozítek segway. Má to zlepšit postavení lidí, které jezdec zraní nebo jim způsobí jinou škodu. Za případnou újmu na zdraví či majetku dostanou oběti nově odškodnění přímo od pojišťovny z povinného ručení. I dosud sice platila obecná povinnost nahradit škodu, ale vymáhání bylo komplikovanější a záleželo na tom, jestli viník má vůbec dost peněz.
Porovnání konkrétních nabídek pojišťoven pro nový okruh vozidel včetně elektrokoloběžek už nabízí služba Rixo.cz.
„Zmatek způsobuje třeba potřeba mít řidičský průkaz při řízení koloběžek s vyšším výkonem nebo nejistota ohledně postavení elektrokoloběžek v pravidlech silničního provozu,“ hodnotí první dotazy klientů Martin Ždímal, šéf Rixo.cz. „Setkali jsme se s četnými dotazy například na potřebu řidičského průkazu u elektrokoloběžky s výkonem 1200 W nebo na možnost jezdit po chodníku,“ říká.
„Otázky klientů nám napovídají, že pokud dlouhodobě řídí elektrokoloběžku jen tak bez řidičáku, samotné povinné ručení jim v případě škody příliš nepomůže. Pojišťovna z povinného ručení totiž škody nezaplatí nebo plnění krátí, pokud byly při řízení porušeny základní povinnosti, jako je třeba právě řízení bez příslušného oprávnění nebo jízda mimo povolenou komunikaci. To by navíc pro řidiče neměla být novinka, protože tyto předpisy platí již mnoho let,“ upřesňuje Ždímal.
Nový zákon od dubna obsahuje také definici provozu vozidla. Rozumí se jím „jakékoli použití vozidla odpovídající jeho obvyklé funkci jako dopravního prostředku, a to bez ohledu na vlastnosti vozidla a bez ohledu na terén, ve kterém je vozidlo provozováno, a na to, zda vozidlo stojí, nebo je v pohybu“.
Unijní směrnice – a tedy i český zákon – nově výslovně stanoví, že povinné pojištění odpovědnosti nevztahuje na neregistrovaná vozidla (tedy ta, která nedostávají registrační značku – „SPZ“), která jsou „provozována pouze v prostorech nebo objektech, které jsou uzavřené nebo jsou v souladu s jiným zákonem jinak nepřístupné veřejnosti“.
Typickým příkladem, kdy by se škoda měla platit z povinného ručení, je zranění chodce zahradním traktorem při jízdě na chodníku v městském parku. Naopak v klidu můžou zůstat provozovatelé zahradních traktorů, pokud neopustí veřejnosti nepřístupný pozemek svého provozovatele.
„Pojem ‚uzavřený prostor nebo objekt‘ je třeba vykládat v souladu se směrnicí, která hovoří o ‚právním nebo fyzickém omezení přístupu‘. Uzavřenost tedy může spočívat buď v tom, že do určitého prostoru nebo objektu je zabráněno vstupovat veřejnosti fyzickou překážkou (například plot, zeď nebo jiné ohrazení), nebo v tom, že vlastník využije svého oprávnění a právně vyloučí veřejnost z užívání jeho prostoru nebo objektu,“ upřesnil loni mluvčí ministerstva financí Filip Běhal na dotaz webu Peníze.cz.
„V případě fyzického omezení se nevyžaduje, aby překážka působila zcela absolutně. Je běžné, že i do oplocených objektů mohou určité osoby vstupovat, ať už s výslovným nebo s předpokládaným souhlasem vlastníka objektu (například členové rodiny, návštěva, pošťák); tím se z těchto objektů nestávají objekty přístupné veřejnosti. V případě právního omezení je důležité, aby takové omezení bylo komunikováno vůči třetím osobám. Nebude-li to zřejmé z povahy věci, měl by tedy vlastník prostor nebo objekt označit způsobem, z něhož bude vyplývat, že jde o prostor nebo objekt, kterýhttps://www.top-pojisteni.cz/povinne-ruceni/povinne-ruceni-elektrokolobezky není přístupný veřejnosti,“ vysvětluje ministerstvo.
Cílem výjimky pro uzavřené prostory je předejít nejasnostem, které se v minulosti dostaly až k Soudnímu dvoru Evropské unie. Jedním z nich byl „případ Vnuk“ z roku 2014: Slovinský traktorista couval při ukládání balíků sena do stodoly, naboural do žebříku a ten při pádu zranil člověka. Pojišťovna odmítla škodu proplatit z povinného ručení, protože to se podle ní nevztahuje na použití traktoru jako pracovního stroje při práci v uzavřeném areálu statku. Soud ale konstatoval, že povinné ručení se má vztahovat i na tyto situace – pojem „provoz vozidla“ se vztahuje na jakékoliv použití, které odpovídá jeho obvyklé funkci.
Na druhou stranu se povinné ručení ani dosud netýkalo situací, kdy traktor nebo podobný stroj slouží třeba jen jako zdroj energie. Příkladem je zemědělský traktor na vinici, jehož hlavní funkcí v okamžiku nehody nebylo sloužit jako dopravní prostředek, ale jen poskytovat hnací sílu čerpadlu herbicidního postřikovače.
„Z definice vozidla se vylučují drážní vozidla a vozidla, která se pohybují s použitím lidské nebo zvířecí síly, anebo vznášedla,“ píše ministerstvo financí. Povinnosti platit povinné ručení nebudou podléhat ani elektrokola, protože motor u nich podle ministerstva není hlavním zdrojem pohybu. Rozhodnutí, jestli povinné ručení zavedou i pro elektrokola, zůstalo na jednotlivých státech – Česko takové rozšíření odmítlo. Majitelé silnějších elektrokol ale můžou s chybějícím pojištěním narazit v cizině. Aktuální stav plný nejasností jsme popsali v samostatném článku.
Povinné ručení se nebude týkat ani invalidních vozíků, pokud je užívá výlučně osoba s tělesným postižením.
Petr Kučera
Zaměřuje se na osobní finance a spotřebitelská témata. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Přes pět let vedl web Peníze.cz, předtím ekonomicko-finanční rubriku... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem