Za covidu se létalo málo, chvílemi vůbec. A letiště sekala náklady. Došlo samozřejmě i na personál. Početní stavy zaměstnanců dodnes nejsou na předpandemických číslech. Už před sezónou se objevovaly problémy s odbavením, které se často táhlo hodiny (případně – vyjádřeno délkou fronty – desítky metrů). Server Schengenvisainfo na začátku prázdnin spočítal, že na madridském letišti Barajas od března zmeškalo let kvůli frontám 15 tisíc cestujících. A americký Forbes připomínal, jak kvůli nim na dublinském letišti v jediný květnový den zmeškalo svůj let přes tisíc lidí.
Do toho přišly dovolené. Pro mnoho lidí první po covidu, pro spoustu lidí možná poslední před krizí. Každý chce letět. Přibývá zpožděných i zrušených letů a my jsme už psali, jak si říct o odškodnění: Jak na odškodnění za zpožděný nebo zrušený let. Jenže: co když neodletíte proto, že prostě není možné se do letadla včas dostat?
Praha v klidu, za problémy do zahraničí
Letiště Praha, jak potvrdila mluvčí Eva Krejčí, zatím naštěstí žádné potíže s provozem nemá. „Průměrné zpoždění letů za celý den se teď pohybuje okolo 20 minut, zpožděných je z nejrůznějších důvodů zhruba polovina odletů. K rušení letů dochází pouze výjimečně,” konstatuje Krejčí. Ani neúměrně dlouhé fronty se na pražském letišti netvoří.
Problémy vás ale můžou potkat jinde v Evropě. Kritická je podle zahraničních médií situace na některých britských, španělských, francouzských, nizozemských, irských a německých letištích.
Podle odborníků to letos lepší nebude. Letištní personál není, specialistů je málo, nábor a zaškolení nových se vleče. A obří tlak, kterému jsou teď vystaveni ti pracovníci, které letiště má, je vede k pořádání nejrůznějších protestů a stávek kvůli stresu a obecně nepříznivým podmínkám.
Další let, rychle!
Když se do takové fronty dostanete, můžete zkusit najít někoho z personálu a vysvětlit mu, že už vás volali k odletové bráně. Nikdo ale nezaručí, že se vám to povede a že to k něčemu povede.
Když pak zmeškáte odlet, doporučuje se kontaktovat leteckou společnost. Některé se vás pokusí bez poplatku přerezervovat na jiný let. K takovým společnostem patří podle magazínu ChronicleLive například British Airways nebo Virgin Atlantic.
Méně štědré jsou pak prý EasyJet nebo Ryanair. EasyJet nabízí „záchranné tarify“, které lidem umožňují přerezervovat si let za poplatek, pokud byli na letišti dvě hodiny před plánovaným odletem. Ryanair si za přerezervování letu, i když ho cestující nezmeškal svou vinou, účtuje sto liber (2887 Kč) za cestujícího.
Kdo vám tohle zaplatí?
Když z vás opadne stres – ať už proto, že v nějakém letadle sedíte, nebo je naopak konečně jasné, že jen tak v nějakém sedět nebudete – asi vám dojde, že jste o něco ne vlastní vinou přišli. O kus dovolené nebo o celou, o důležitou nebo i nedůležitou schůzku. Někdo za to může a měl by za to platit. Odškodnit vás. Ale kdo?
Odpověď není jednoduchá nebo jednoznačná. Odborníci se většinou shodnou, že letecké společnosti jsou tentokrát z obliga. „Za tyto situace dopravce neodpovídá, nelze chtít kompenzaci po něm, nejde o žádné porušení povinnosti,“ říká Martina Boráková z advokátního projektu VaseNaroky.cz. „Momentálně je to bohužel neřešitelné,“ tvrdí.
Stejnou odpověď jsme dostali i od Marty Twardowské z projektu Zpozdeno.cz, který cestujícím pomáhá s kompenzacemi za zpožděné nebo zrušené lety: „Letecké společnosti nenesou za dlouhé fronty na letištích odpovědnost. Nejsou tedy povinné odškodnit ani cestující, kteří pozdě dorazí k bráně a je jim odepřen nástup do letadla.“ Existují ale odlišné názory.
„Pokud se cestující dostaví na letiště dvě hodiny před odletem, jak mu uložily aerolinky při koupi letenky, a přesto nestihne odlet kvůli frontám na letišti nebo čekání v rámci služeb, pak vina není na jeho straně,“ říká vedoucí spotřebitelské poradny dTest Jana Marková. „Za fronty a čekaní může odpovídat letiště, pokud nezajistilo dostatek lidí pro svůj řádný provoz. Za problémy ale může být odpovědná i letecká společnost, pokud měla například na přepážkách zajistit své vlastní zaměstnance,” upozorňuje.
Co to ale znamená pro cestujícího? Má si snad vybírat, po kom bude chtít nahradit škodu? Podle Jany Markové se má vždycky obracet na leteckou společnost. „Mezi cestujícím a samotným letištěm nevzniká žádný smluvní vztah,“ zdůrazňuje Marková. Smlouva vzniká mezi mezi cestujícím a leteckou společností při koupi letenky. A letecká společnost zas má své smlouvy s provozovatelem letiště, který se mimo jiné zavazuje poskytnout cestujícím určitý servis, aby mohli odletět. „To by mělo znamenat, že cestující bude v každém případě požadovat náhradu škody po letecké společnosti, která mu kompenzaci vyplatí.“ A když nebude vina u ní, může dál kompenzaci požadovat od letiště – ale to už se cestujícího netýká.
Cestující, který chce žádat kompenzaci, by měl v první řadě poskytnout důkaz, že na letišti byl v dobu, kterou mu letiště nebo letecká společnost doporučili. Pomoct při tom může i lístek na autobus, stvrzenka z taxíku nebo parkovací lístek, účtenka z obchodu nebo restaurace v terminálu. Řešení je ovšem nejisté a není vyloučeno, že se cestující bude muset obrátit na soud.
Evropa zaspala
Evropská unie chrání práva cestovatelů v případech, že jejich problémy způsobilo chování aerolinek, na problémy způsobené třetí stranou – například letištěm a jeho ochrankou – ale nemyslila. „Nově vzniklá situace na letištích je zásadní problém, ke kterému by rozhodně nemělo docházet, zejména pokud cestující dodrží všechny doporučení od dopravce,” říká místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová s tím, že se o věci chystá jednat s komisařem Didierem Reyndersem, do jehož gesce ochrana cestujících spadá.
Charanzová zároveň cestujícím, kteří nestihli své letadlo kvůli frontám, doporučuje, aby se zkusili informovat o legislativě v zemi, kde leží letiště. „Někdy se stává, že některý stát Evropské unie má vyšší ochranu spotřebitele než Unie jako celek,” připomíná Charanzová.
Pojišťovny se probouzejí
Situace je nová i pro pojišťovny. Cestovní pojištění pomůže většinou jen případech, kdy jde o let zpožděný nebo zrušený vinou leteckého dopravce. Další variantou, kterou pojišťovny dokážou pojistit, je zmeškání odletu kvůli objektivním potížím cestou na letiště. „Například, když se po cestě na letiště stane dopravní nehoda nebo vynechá pravidelná linka, se kterou máte jet,“ vysvětluje mluvčí pojišťovny Direct Nela Maťašeje.
Marie Petrová z pojišťovny Allianz doplňuje, že ještě jiná situace je, když člověk zmešká přestup, protože jedno letadlo je kvůli kalamitě zpožděné a navazující na něj nečeká. Pak by podle ní bylo možné vyplatit pojistku z pojištění storna zájezdu. Pokud ho tedy cestující měl sjednané.
Jinak podle oslovených pojišťoven zatím v Česku neexistuje pojištění, které by cestující pro případ letu zmeškaného kvůli frontám na letišti chránilo. Pojišťovna Uniqa už situaci zkouší řešit: „Naše servisní společnost pro službu Click2Claim už tyto důvody nestihnutí letu řeší s naší advokátní kanceláří. Společně jsme podali žalobu a čekáme na verdikt. Pokud bude kladný, můžeme začít pomáhat cestujícím, kteří měli na letišti takový nebo podobný problém. Zatím je možné uplatnit stížnost a žádost o odškodnění vůči konkrétnímu letišti, nelze ale předjímat, zda bude úspěšná,” vysvětluje Eva Svobodová z tiskového oddělení Uniqa. A fakticky tak doporučuje opak toho, co Jana Marková z dTestu.
Tak si vyberte.
Jana Divinová
Vystudovala ekonomii a management na Vysoké škole báňské. V redakci NextPage Media působí od podzimu 2021, předtím pracovala v MF Dnes a iDnes.cz. Volný čas tráví nejraději s rodinou a přáteli. Miluje přírodu, cestování a... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem