Pro nárok na starobní důchod je potřeba splnit dvě základní podmínky: dosáhnout důchodového věku a nasbírat potřebnou dobu důchodového pojištění (odpracovat dostatečný počet let).
Letos mohou do důchodu odejít lidé narození v letech 1960 až 1963, tedy ve věku 61 až 64 let. Podle současného modelu totiž záleží na tom, zda jde o muže či ženu, a na počtu vychovaných dětí. Už dříve schválená pravidla počítají nejen s každoročním růstem důchodového věku, ale také s tím, že se do roku 2030 sjednotí na 65 letech jak pro muže, tak pro ženy (s dětmi i bez).
Ale co potom?
Vláda se drží doporučení expertů z důchodové komise, podle nichž by lidé měli v důchodu strávit vždy čtvrtinu života, což bude zhruba 21 až 22 let. A protože se lidé dožívají stále vyššího věku, je potřeba hranici věku odchodu do důchodu posouvat.
Návrh důchodové reformy z dílny ministerstva práce a sociálních věcí, který teď projedná vláda, vychází z údajů Českého statistického úřadu o střední délce života v padesáti letech věku. Důchodový věk by se nově stanovil vždy pro osoby, které v daném roce dosáhnou 50 let.
Například statistické údaje za rok 2024 by se tedy použily pro určení, kdy půjdou do důchodu lidé narození v roce 1974. Ovšem údaje za rok 2024 budeme znát až v roce 2025. Proto ministerstvo zatím zveřejnilo jenom čísla týkající se lidí narozených do roku 1972.
Výchozí hodnotou by byla vždy střední délka života (prostý průměr žen a mužů) v 50 letech dosažená v roce 2015, takže jde o ročník narození 1965. Věk odchodu do starobního důchodu pro lidi narozené v roce 1966 by se pak určil jako důchodový věk narozených v roce 1965 (tedy 65 let) plus průměr střední délky života mužů a žen v 50 letech v roce 2016 – to znamená v roce, kdy lidé narození v roce 1966 dosáhli 50 let věku.
To by konkrétně znamenalo zvýšení důchodového věku pro ročník narození 1966 o pět měsíců oproti dosavadním pravidlům. Další růst důchodového věku ale v tomto návrhu vychází ze zásady, že maximální zvýšení mezi dvěma ročníky nemůže být vyšší než dva měsíce – proto by šly ročníky 1966 do důchodu v 65 letech a dvou měsících.
Věk odchodu do důchodu podle navrhované reformy |
Rok narození | Střední délka života v 50 letech | Minimální důchodový věk | Maximální důchodový věk | Nově stanovený důchodový věk |
1965 | 30,13 | 65 | 65 | 65 let |
1966 | 30,56 | 65 | 65,17 | 65 let a 2 měsíce |
1967 | 30,51 | 65,17 | 65,33 | 65 let a 4 měsíce |
1968 | 30,6 | 65,33 | 65,5 | 65 let a 5 měsíců |
1969 | 30,83 | 65,42 | 65,58 | 65 let a 7 měsíců |
1970 | 29,88 | 65,58 | 65,75 | 65 let a 7 měsíců |
1971 | 28,97 | 65,58 | 65,75 | 65 let a 7 měsíců |
1972 | 30,7 | 65,58 | 65,75 | 65 let a 7 měsíců |
Zdroj: MPSV |
Demografové chtějí lineární posouvání
Jiný výpočet nabízí Česká demografická společnost, která ministerský návrh obsažený v důchodové reformě kritizuje.
„Každoroční stanovování důchodového věku pro jednu generaci podle aktuální naděje dožití v 50 letech povede k rozkolísaným výsledkům průměrné doby strávené v důchodu napřílad vlivem pandemií a epidemií. Návrh povede k rozdílům v očekávané strávené době v důchodu mezi jednotlivými generacemi,“ píše Česká demografická společnost ve svém materiálu.
Demografové si myslí, že vhodnou charakteristikou doby pobírání starobního důchodu je generační naděje dožití ve věku 65 let – tedy počet let, které zbývají na dožití 65leté osobě příslušející dané generaci.
„Podle aktuálních prognóz očekáváme růst její hodnoty téměř lineárně, rozdíl mezi jednotlivými generacemi se bude jen velmi pomalu měnit. Proto doporučujeme lineární zvyšování důchodového věku se stejným rozdílem mezi jednotlivými generacemi,“ píše Česká demografická společnost.
Při výpočtu by se vycházelo z prognóz ČSÚ prováděných v pětileté periodě (2018, 2023, 2028, ...). „Pro generace narozené 1966 – 1978 by se stanovil růst důchodového věku o jeden měsíc pro každou generaci na cílových 66 let plus jeden měsíc pro generaci 1978. Podle další prognózy v roce 2028 stanovit důchodový věk pro generace 1979 – 1983,“ upřesňují demografové.
Věk odchodu do důchodu podle návrhu demografů | |
Rok narození | Věk odchodu do důchodu |
1965 | 65 let |
1966 | 65 let a 1 měsíc |
1967 | 65 let a 2 měsíce |
1968 | 65 let a 3 měsíce |
1969 | 65 let a 4 měsíce |
1970 | 65 let a 5 měsíců |
1971 | 65 let a 6 měsíců |
1972 | 65 let a 7 měsíců |
1973 | 65 let a 8 měsíců |
1974 | 65 let a 9 měsíců |
1975 | 65 let a 10 měsíců |
1976 | 65 let a 11 měsíců |
1977 | 66 let |
1978 | 66 let a 1 měsíc |
Zdroj: Česká demografická společnost |
Zpráva o důchodovém systému: až v 68 letech
A další výpočet nabízí nová zpráva o stavu důchodového systému, kterou každých pět let vypracovává ministerstvo práce a sociálních věcí. To ji sice plánuje zveřejnit až v polovině května, ovšem v pracovní podobě se už objevila na jednání o důchodové reformě, které svolal prezident republiky Petr Pavel se zástupci vlády a opozice.
Tato zpráva počítá s posouváním důchodového věku až na hranici 68 let. Vychází z demografické prognózy Českého statistického úřadu z října 2023 – právě z ní je odvozeno nastavení věkové hranice pro odchod do důchodu, při jejíž aplikaci by důchodci trávili v důchodu v průměru právě čtvrtinu života.
Věk odchodu do důchodu podle zprávy o stavu důchodového systému |
Rok narození | Věk odchodu do důchodu |
1970 | 65,26 let |
1971 | 65,37 let |
1972 | 65,48 let |
1973 | 65,59 let |
1974 | 65,7 let |
1975 | 65,8 let |
1976 | 65,91 let |
1977 | 66,01 let |
1978 | 66,12 let |
1979 | 66,22 let |
1980 | 66,32 let |
1981 | 66,42 let |
1982 | 66,52 let |
1983 | 66,62 let |
1984 | 66,72 let |
1985 | 66,81 let |
1986 | 66,91 let |
1987 | 67 let |
1988 | 67,09 let |
1989 | 67,19 let |
1990 | 67,28 let |
1991 | 67,37 let |
1992 | 67,45 let |
1993 | 67,54 let |
1994 | 67,63 let |
1995 | 67,72 let |
1996 | 67,8 let |
1997 | 67,88 let |
1998 | 67,97 let |
1999 | 68,05 let |
Nová pravidla u důchodového věku by měly začit platit od roku 2025, přičemž ke změnám dojde nejdříve od roku 2031 (tedy v roce, kdy mají jít do důchodu lidé narození v roce 1966).
Důchodová reforma míří do vlády
Návrh důchodové reformy má na konci dubna schvalovat vláda, pak ji projednají poslanci. Jaký model výpočtu nakonec dostane přednost, zatím není jasné.
Hlavním cílem reformy je zpomalit zvyšování rozdílu mezi příjmy a výdaji v důchodovém systému.
Spočítejte si, v kolik půjdete do důchodu podle návrhu důchodové reformy od ministerstva práce a sociálních věcí:
Kateřina Hovorková
Na Peníze.cz se věnuje hlavně osobním financím a trhu práce. V médiích pracuje od 90. let. Začínala v České tiskové agentuře, později prošla redakcemi MF Dnes, iDnes, pracovala v Hospodářských novinách a na webu Aktuálně.cz.... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
28. 4. 2024 19:21, Zvirekovič
Současní důchodci se mají nelépe v historii důchodů. Všichni další už budou mít poměr důchodu k průměrné mzdě menší.
Nybylo by tedy spravedlivé, aby se na udržitelné důchodové situaci v budoucnu podíleli i současní důchodci ?
Tedy řešit budoucí důchod 3 způsoby: Snížením současných důchodů, zvýšením odvodů na důchod a zvýšením důchodového věku. Když by se to takto zkombinovalo, tak nic z toho nebude tak bolestivé, jako pouhá změna jednoho z těchto parametrů a navííc to bude i spravedlivé, nehodí se na hrb vše jjen budoucím důchodcům ,a le budou se na tom podílet i ti současní.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
25. 4. 2024 7:24, Tarzan
Doživotní pracovní kriminál...
V diskuzi je celkem (9 komentářů) příspěvků.