Nejasnosti u DIPu. Pozor na daňové potvrzení a přesuny peněz

Dlouhodobý investiční produkt (DIP) od letoška nabízí podobné daňové úlevy jako další státem podporované produkty zajištění na stáří, tedy penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření, životní pojištění se spořicí složkou či nově pojištění dlouhodobé péče.

Za zmíněné způsoby zajištění na stáří si lze dohromady odečíst ze základu daně až 48 tisíc korun ročně. Kdo například investuje nebo spoří jen v rámci DIPu, může si při pravidelné úložce 4000 korun měsíčně snížit samotnou daň o 7200 korun ročně (počínaje daní z příjmů za rok 2024). 

Jak je to s příspěvkem zaměstnavatele?

Na DIP můžou svým zaměstnancům přispívat i zaměstnavatelé – podobně jako dosud na penzijko nebo životko. Limit pro daňové úlevy na příspěvek zaměstnavatele je 50 tisíc korun ročně – i tento limit je společný pro všechny čtyři státem podporované produkty (penzijko, životko, DIP a pojištění dlouhodobé péče). Pro zaměstnavatele je tento příspěvek daňově uznatelným výdajem, pro zaměstnance je osvobozený od daně z příjmů a neplatí z něj pojištění. Příspěvek tak vychází pro obě strany finančně lépe než navýšení mzdy. 

Právě u plateb klienta (zaměstnance) a zaměstnavatele na jeden účet u poskytovatele DIPu může nastat problém. Jak upozorňuje poradenská společnost Kodap, v předpisech ohledně DIPu chybějí některá upřesnění.  

Jde o to, že finanční instituce, které DIP nabízejí, nemají ze zákona povinnost technicky oddělovat platby klientů a zaměstnavatelů. V ročním přehledu o investovaných prostředcích tedy můžou lidem poskytnout potvrzení, na němž bude částka uvedena společně. Jenže zaměstnanci budou pro daňové přiznání potřebovat jen potvrzení o výši svých vlastních vkladů.  

„Zaměstnanci by pak od zaměstnavatelů vyžadovali dodatečné doložení poskytnutých příspěvků pro účely daňového přiznání, a tím zatíží mzdová oddělení dodatečnou administrativou,“ upozorňuje daňový expert Vlastimil Sojka z Kodapu. 

Sojka doufá, že situaci vyřeší legislativní úprava. Nebo to, že finanční instituce samy dobrovolně začnou evidovat příspěvky zaměstnance a zaměstnavatele odděleně. 

Podle vyjádření ministerstva financí se ale žádná další legislativní úprava u DIPu nechystá. „Daňový režim příspěvků zaměstnavatele se v určitých situacích liší od daňového režimu příspěvků klienta-střadatele. Z povahy věci je tedy vhodné evidovat příspěvky zaměstnavatele odděleně. Zákon o daních z příjmů však pro žádný z daňově podporovaných produktů spoření na stáří explicitně požadované technické ujasnění nestanovuje,“ říká Filip Běhal z tiskového oddělení ministerstva.

Některé společnosti, které DIP poskytují, už samy začaly platby oddělovat. Mimo jiné i proto, aby se vyhnuly případnému nezájmu ze strany zaměstnavatelů. Právě oni totiž mají právo se rozhodnout, jakému poskytovateli DIPu budou příspěvek pro zaměstnance posílat.  

„I když to zákon vysloveně neukládá, zaměstnanecké příspěvky evidujeme zvlášť na úrovni plateb,“ potvrzuje Tomáš Jícha, manažer investiční společnosti Atris. „Činíme tak z hlediska obezřetnosti vůči možným budoucím požadavkům ze strany zaměstnavatelů, klientů či státu. Příspěvky zaměstnavatele evidujeme zvlášť i z toho důvodu, abychom klientovi byli schopni poskytnout potvrzení o platbách za účelem odpočtu, kde je nutné oddělit finanční prostředky zaslané klientem a finanční prostředky zaslané zaměstnavatelem,“ dodává.

Podobně postupují v investiční společnosti Cyrrus. „Oddělení plateb zaměstnanců a zaměstnavatelů skutečně není pořádně legislativně určeno. My tyto platby ale oddělujeme a budeme tak zvlášť identifikovat platby od zaměstnavatelů a platby od zaměstnanců,“ říká Anna Píchová z Cyrrusu. Zájem o DIP podle ní roste.

Platby odděluje i společnost Fondee. „V našem systému jsou vklady rozděleny podle toho, ze kterého bankovního účtu odešly. Máme tedy přehled, zda vklad přišel z účtu našeho klienta, nebo jeho zaměstnavatele. Kvůli bezpečnosti jsou všechny příchozí platby prověřovány. Klient může posílat a vybírat peníze jen z bankovního účtu otevřeného na jeho vlastní jméno. Díky tomu pro nás nebude problém v potvrzení pro daňové účely rozdělit vklady od klienta a od zaměstnavatele,“ vysvětluje Jan Hlavsa, zakladatel Fondee. 

Podle evidence České národní banky k 12. březnu poskytuje DIP už 26 společností, z toho čtyři banky a tři zahraniční firmy.

„Každý den odpovídáme na mnoho dotazů ohledně fungování DIP – největší zájem je o informace k příspěvkům od zaměstnavatele. Kontaktují nás také firmy se zájmem dozvědět se víc o možnosti, jak pomocí DIP přispět svým zaměstnancům k bohatšímu stáří,“ říká Hlavsa z Fondee. 

Změna poskytovatele s podmínkou

Vlastimil Sojka z poradenské společnosti Kodap zmiňuje také další nejasnost. „Za zmínku stojí otázka, jak zajistit přechod z jednoho DIP do druhého tak, aby zároveň nebyl narušen běh desetileté spekulační lhůty, po kterou nesmí držitel DIP vybrat investované prostředky bez ztráty výhod,“ upozorňuje.  

Podle pravidel je možné vybrat si peníze z DIP – bez ztráty daňové výhody – až po deseti letech investování a nejdříve v šedesáti letech klienta. Kdo to nedodrží, bude muset daňovou úsporu vracet.

„V případě převodu prostředků z jednoho DIPu do jiného zůstane daňová podpora zachována jen tehdy, pokud při převodu prostředků k jinému poskytovateli DIPu původní DIP zanikne," reaguje Filip Běhal z ministerstva fnancí. Klient může mít více DIPů najednou, připouští. Omezení je pouze v tom, že celková daňová podpora ročně na všechny produkty zajištění na stáří nemůže přesáhnout 48 tisíc ročně u klientových příspěvků a 50 tisíc korun ročně u příspěvků poskytovaných zaměstnavatelem.

„Jestliže si klient založí jeden DIP a kupříkladu po dvou letech se rozhodne založit si DIP u jiného poskytovatele a převést si k němu všechny prostředky ze starého DIPu, který zruší, pak tak může učinit a nebude při převodu nijak sankcionován. Ale u nového DIPu se mu desetiletá lhůta pro výběr prostředků bez sankce začne počítat znovu od začátku. Odspořené dva roky na starém DIPu se do nového DIPu nepřevádějí," vysvětluje Běhal. 

Daňový expert Sojka ale vidí úskalí i v možnosti mít více účtů DIPu. „Lidé si můžou založit více DIPů, příspěvky mezi nimi v podstatě libovolně rozkládat a své rozhodnutí průběžně měnit. Pokud bude muset zaměstnavatel několikrát ročně měnit nastavení a směřování příspěvků, vytvoří pro mzdovou účtárnu další administrativní zátěž. Jestliže tomu nechá zaměstnavatel volný prostor, musí počítat s nárůstem pracnosti zpracování mezd a tedy i se zvýšenými náklady,“ varuje. 

Doporučuje proto zaměstnavatelům, aby si určili pravidla. „Zaměstnavatel se například rozhodne přispívat jen prostřednictvím určité finanční instituce nebo sjednané určitým makléřem a připustí změnu směřování příspěvku jen jednou ročně. Variant omezení může být ale mnoho,“ říká Sojka. 

Ještě zůstaňte

Zdroj: Shutterstock

• Posílat víc nestačí. Příspěvek k penzijku klesne, když nezměníte smlouvu 
• Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla
• Nová daňová výhoda. Pomůže, až budete závislí na pomoci druhých
• Podpora penzijního spoření se změní. Nová tabulka i daňové výhody
• Stát podpoří investice i spoření. Jaké výhody vám přinese DIP
• Manželé se podělí o důchod. Jak má novinka vypadat a komu se vyplatí

Kateřina Hovorková

Na Peníze.cz se věnuje hlavně osobním financím a trhu práce. V médiích pracuje od 90. let. Začínala v České tiskové agentuře, později prošla redakcemi MF Dnes, iDnes, pracovala v Hospodářských novinách a na webu Aktuálně.cz.... Další články autora.

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem