V určitých případech má zaměstnanec nárok na odstupné. Jde především o výpověď z takzvaných organizačních důvodů, tedy když se:
- zaměstnavatel nebo jeho část ruší či přemisťuje,
- zaměstnanec stane nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele (...) o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.
Minimální výše odstupného je odstupňována podle počtu odpracovaných let u stejného zaměstnavatele: Lidé, jejichž pracovní poměr trval přes dva roky, mají nárok na odstupné ve výši trojnásobku svého průměrného výdělku za předchozí měsíce. Kdo u stejného zaměstnavatele pracoval méně než dva roky, ale alespoň rok, dostane dvojnásobek průměrného výdělku. A kdo tam byl méně než rok, dostane odstupné jenom ve výši jednoho měsíčního výdělku.
Počítá se i doba trvání předchozího pracovního poměru u stejného zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího nepřesáhla šest měsíců.
Při výpovědi ze zákonem stanovených zdravotních důvodů máte nárok na odstupné dokonce ve výši nejméně dvanáctinásobku svého průměrného výdělku.
V obou situacích – organizační i zdravotní důvody – vzniká nárok na odstupné automaticky ze zákona. Nezáleží na tom, jestli ho zaměstnavatel výslovně zmíní ve výpovědi nebo dohodě.
Rozhodující není ani to, jestli bezprostředně po ukončení pracovního poměru nastoupíte do nové práce. Určité omezení platí jen pro případ, že byste se brzy vrátil k předchozímu zaměstnavateli (který vám dal odstupné).
Na výši odstupného nemá vliv ani délka výpovědní doby. Když jste po obdržení výpovědi museli ještě nejméně dva měsíce pracovat a dostávali za to standardní mzdu, máte pak pořád nárok na odstupné – nijak se vám neodečítá.
Podrobně o výpovědi a právech zaměstnance: Výpověď a odstupné. Co si pohlídat, když už vás nechtějí
Mám nárok na odstupné i při ukončení pracovního poměru dohodou?
Na odstupné máte nárok nejen při výpovědi (dané zaměstnavatelem), ale i při dohodě ze stejných důvodů – tedy organizačních nebo zdravotních. Opět automaticky přímo ze zákona nezávisle na tom, jestli je odstupné zmíněno přímo v dohodě.
U dohody obecně není nutné, aby zaměstnavatel uváděl konkrétní důvod ukončení pracovního poměru. Když na tom však zaměstnanec trvá, má právo na napsání skutečného důvodu. To je důležité právě u těch organizačních nebo zdravotních – na jejich základě pak dostane odstupné.
Jinak je dohoda mnohem volnější než výpověď. Jak už jsme napsali, můžete si sjednat jak delší, tak i kratší nebo dokonce žádnou výpovědní dobu. Stejně tak se můžete dohodnout na vyšším odstupném nebo dalších podmínkách. Vždycky ale musí jít o to, s čím souhlasí obě strany.
O tom, proč bývá lepší nepřistoupit na nevýhodnou dohodu a nechat si radši dát výpověď, jsme podrobně psali v samostatném článku.
Jak odstupné ovlivní podporu v nezaměstnanosti?
Když máte nárok na odstupné, nedostanete po odpovídající dobu podporu v nezaměstnanosti. Tu můžete začít čerpat až po uplynutí doby, kterou pokrývá odstupné. A to bez ohledu na to, jestli už jste odstupné skutečně obdrželi.
Podpora se vám naštěstí jenom odloží. Nepřijdete o ni, nekrátí se vám – samozřejmě s výjimkou případů, kdy najdete novou práci dřív, než ji celou dočerpáte.
Je tu i další důvod, proč by dohoda měla zmiňovat případné organizační nebo zdravotní důvody. Dohoda je totiž považována za dobrovolný odchod pracovníka, takže se vám může krátit podpora v nezaměstnanosti – kromě situace, kdy k ukončení pracovního poměru dohodou došlo „z vážných důvodů“. A to jsou mimo jiné ty dva, které jsme zmínili.
Jak na to | Zdeněk Bauer | 15. 3. 2021 | 22 komentářů
Kdy může dát výpověď zaměstnavatel a kdy zaměstnanec? Jaké jsou výpovědní důvody? Jak se počítá výpovědní doba? Kdy má zaměstnanec nárok na odstupné? A jak odstupné ovlivní podporu v nezaměstnanosti? Tady je aktuální přehled.
Když se řekne | Petr Kučera | 28. 12. 2023 | 1 komentář
Kdo má nárok na podporu v nezaměstnanosti a na jak dlouho? Proč si dát pozor na dobrovolné ukončení předchozí práce bez vážného důvodu? Jak je to s odstupným? Může si nezaměstnaný přivydělávat? Tady je přehled.
Co se děje | Kateřina Hovorková | 22. 11. 2023
Nezaměstnaní získají podporu hned za první měsíc, i když dostali odstupné – dosud museli až několik měsíců čekat. Novela od ledna zároveň zpřísní opakované čerpání podpory; cílem je ušetřit a posvítit si na spekulanty.
Když se řekne | Zdeněk Bauer | 25. 4. 2022 | 10 komentářů
Kdo má nárok na podporu a na jak dlouho? Proč si dát pozor na dobrovolné ukončení předchozí práce bez vážného důvodu? Jak je to s odstupným? Může si nezaměstnaný přivydělávat? Tady je přehled.
Když se řekne | Zdeněk Bauer | 4. 1. 2023
Kdo má nárok na podporu a na jak dlouho? Proč si dát pozor na dobrovolné ukončení předchozí práce bez vážného důvodu? Jak je to s odstupným? Může si nezaměstnaný přivydělávat? Tady je přehled.
Když se řekne | Kateřina Hovorková | 26. 3. 2024
Kdy možné dát výpověď zaměstnankyni, která tráví část pracovní doby na internetových seznamkách? A musí si zaměstnavatel nechat kutila, který kvůli nepozornosti způsobí v práci výbuch? Advokáti z kanceláře Aegis Law upozornili na zajímavé příběhy, které se dostaly až k Nejvyššímu soudu.
Co se děje | Kateřina Hovorková | 1. 3. 2024 | 3 komentáře
Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje novelu zákoníku práce. Počítá se zásadními změnami. Mluví se především o výpovědích, řeší se ale i zkušební doba či odstupné pro nemocné zaměstnance.
Jak na to | Zdeněk Bauer | 11. 11. 2022
Kdy může dát výpověď zaměstnavatel a kdy zaměstnanec? Jaké jsou výpovědní důvody? Jak se počítá výpovědní doba? Kdy má zaměstnanec nárok na odstupné? A jak odstupné ovlivní podporu v nezaměstnanosti? Tady je aktuální přehled.
Jak na to | Petra Dlouhá | 14. 6. 2016 | 21 komentářů
Přišli jste o práci a jinou nemáte? Poradíme, jak a kde žádat o podporu v nezaměstnanosti. A kdy na úřad práce zamířit, abyste nepřišli o peníze.
Jak na to | Barbora Buřínská | 28. 2. 2012 | 15 komentářů
V lednu 2012 bylo evidováno zhruba 534 tisíc lidí bez práce, přičemž úřady práce vykazovaly jen 35 tisíc volných pracovních míst. A propouštělo se, míra nezaměstnanosti stoupla víc, než se očekávalo, na 9,1 procenta. Víte, co dělat, kdyby ztráta zaměstnání postihla vás?
Když se řekne | Petra Dlouhá | 5. 11. 2015 | 17 komentářů
Výpověď pro nadbytečnost můžete dostat jen z důvodů vymezených zákonem. Když šéf zkouší kličky a hledá způsob, jak se vás elegantně zbavit, nenechte si to líbit. Máme pro vás příklady z praxe s komentářem právníka. A návod, jak se bránit.
Když se řekne | Zdeněk Bauer | 17. 10. 2022 | 1 komentář
I když má zaměstnavatel problémy, zákoník práce dodržovat musí. Nenechte si vnutit „výpověď dohodou“. Proč si pohlídat rozdíl mezi výpovědí a dohodou?
Když se řekne | Terezie Nývltová Vojáčková | 22. 2. 2018 | 1 komentář
Když zemře zaměstnanec, jeho pracovní poměr přirozeně končí. Zůstávají nevyřízené pohledávky: dosud nevyplacená mzda, náhrady mzdy nebo nemocenské. Dobrá zpráva pro pozůstalé: můžou je dostat hned, bez čekání na dědické řízení.
Jak na to | Terezie Nývltová Vojáčková | 9. 8. 2018 | 4 komentáře
Samozřejmě nestačí, že jste z práce na nervy. Musíte mít papíry od doktorů. A možná taky budete muset zabojovat, ne každému zaměstnavateli se zrovna chce vyplácet vám roční odstupné.
Když se řekne | Terezie Nývltová Vojáčková | 25. 7. 2018 | 5 komentářů
Když se zaměstnavatel rozhodne někoho propustit, musí uvést výpovědní důvod. Ten nejčastější se jmenuje nadbytečnost. Podnikatel se jistě musí přizpůsobovat situaci na trhu a regulovat počet svých lidí. Jenže nadbytečnost se v praxi často také zneužívá, stačí se znelíbit a letíte… Dá se nějak bránit?
Když se řekne | Terezie Nývltová Vojáčková | 31. 7. 2018 | 10 komentářů
Okamžitý vyhazov je extrémní nástroj a zaměstnavatel si musí pořádně rozmyslit, než po něm sáhne. Zákoník práce totiž většinou chrání slabšího, tedy zaměstnance. Existuje ale výjimka, kdy v něm zaměstnanec nemá nejmenší zastání: když sáhne zaměstnavateli na majetek. A nemusíte si hned představovat krádež nebo zpronevěru...
Když se řekne | Terezie Nývltová Vojáčková | 13. 3. 2018 | 4 komentáře
Když podnik, pro který pracujete, koupí jiná firma, pronajme si ho nebo vydraží, vaše pracovní smlouva dál platí beze změny. Můžete ale také bez dalšího důvodu dát výpověď a nedržet výpovědní lhůtu nebo si říct o odstupné.
Jak na to | Táňa Chadrabová | 7. 4. 2008 | 17 komentářů
Češi mění v průměru zaměstnání jednou za dva až pět let, nejčastěji na začátku roku nebo na konci druhého čtvrtletí. Když opouští starou práci, měli by si třeba ověřit, zda za ně firma platila zdravotní a sociální pojištění.
Když se řekne | Terezie Nývltová Vojáčková | 29. 3. 2018
Někdy vám zaměstnavatel dá sbohem třeba proto, že se jeho firmě nedaří. Dělá organizační změny. Pak se mu ale podaří smyk vybrat a zavolá, jestli byste nešli zpátky. Proč ne. Jen pozor na to, že pravděpodobně budete muset vrátit odstupné nebo jeho část.
Seriál | Jiří Lojda | 27. 1. 2014 | 12 komentářů
V minulém díle našeho nového seriálu nás vyhazovali z práce. Nemilé. Dnes se podíváme na několik málo situací, kdy nás vyhodit nemůžou. A na odstupné, které nám případný vyhazov může aspoň trochu osladit. Kdy na něj máme nárok? A kolik dostaneme?
Když se řekne | Terezie Nývltová Vojáčková | 23. 10. 2018
Existuje cosi jako doba hájení, když člověk vyvede mladé? Existuje. A tak jako rybáři a myslivci musí i zaměstnavatelé tuto dobu respektovat. Před vyhazovem ze zaměstnání chrání zákoník práce těhotné a také rodiče, kteří jsou na mateřské nebo rodičovské dovolené. Víme jak.
Co si o tom myslíte | redakce Peníze.CZ | 26. 8. 2010 | 24 komentářů
Řada změn, které by měl přinést nově připravovaný zákoník práce, vyvolává silné emoce. Patří k nim zkrácení výpovědní lhůty, ale také postih těch, kdo sami dají výpověď.
Co se děje | Petra Dlouhá | 6. 12. 2011 | 32 komentářů
Jste „zaměstnaní na živnosťák“? Stát vyhlásil válku švarcsystému, připravte se na to, že byste se brzy mohli stát její obětí. Vašemu zaměstnavateli nezaměstnavateli hrozí od ledna pokuta čtvrt milionu až deset milionů. A vy sami byste mohli být lehčí až o sto tisíc!
Co se děje | Petra Dlouhá | 11. 11. 2011 | 32 komentářů
Poslanci měli minulý týden pohotovost. Zasedali a jednali, až se z nich kouřilo. Jen produktivita práce nestála za moc. Opozice se maratonem obstrukcí snažila bránit reformám, které stejně zvrátit nemohla. Koalice nakonec protlačila všechny. Jednou z nich je novela zákoníku práce. Co přináší?
Rozhovor | Martin Vlnas | 27. 6. 2015 | 8 komentářů
„Nemám nic proti regulaci jako takové. Pokud se pravidla hry pro distribuci pojištění nastaví správně, můžou klientům a trhu přinést mnoho dobrého. Návrh poslance Ladislava Šincla je ale špatný. A ještě horší je způsob, jakým je prosazován – pomocí bezohledného lobbingu pojišťoven,“ říká Petr Borkovec, generální ředitel Partners Financial Services, v exkluzivním rozhovoru.
Jak na to | Ondřej Preuss | 6. 8. 2020
Téměř 200 zájemců využilo od poloviny března poradnu, kterou web DostupnýAdvokát.cz spustil na pomoc s dopady pandemie Covid-19. Zakladatel služby Ondřej Preuss popisuje, jaké problémy řešili lidé při bezplatné konzultaci nejčastěji.
Články | Ludmila Řezníčková | 7. 12. 2006 | 1 komentář
Nový zákoník práce žádné převratné změny v oblasti propouštění nepřináší. Původní návrh vypustil např. výpovědní důvody, a podniky tak mohly zaměstnance volně propouštět i přijímat podle potřeby. Ve schválené verzi ovšem důvody k výpovědi, podle kterých lze jedině zaměstnance propustit, opět jsou. Zákoník je tak nadále v oblasti propouštění velmi rigidní. Co se změnilo?
Komiks | redakce Peníze.CZ | 9. 6. 2013 | 2 komentáře
Být ředitelem v bance by chtěl být každý. Je to krásný život, investujete a klidně si zariskujete. Když to vyjde, vydělali jste. Když to neklapne, klienti prodělali. A kdyby bylo jó zle, máte přece zlatý padák!
Co se děje | Martin Vlnas | 7. 11. 2011 | 16 komentářů
Po desítkách hodin obstrukcí stačilo 35 minut. Všechny reformní zákony vrácené senátem se koalici podařilo prosadit v původním znění. Teď je na řadě prezident. Poslední slovo ale bude mít pravděpodobně Ústavní soud. Na jaké klíčové změny se můžeme „těšit“?
Očima expertů | Ondřej Tůma | 22. 4. 2011 | 7 komentářů
Problematika zákoníku práce je vděčným mediálním tématem. Věčný spor, zda by měl být zákonem více chráněn zaměstanec, nebo zaměstnavatel, totiž pokaždé vzbudí emoce. Co si o tom myslí námi oslovení experti, se dozvíte na následujících řádcích.