Očima expertů: Zákoník práce – zaměstnanec vs. zaměstnavatel!

Ministerstvo práce a sociálních věcí plánovalo výrazné změny v zákoníku práce již na rok 2011. Nakonec se však ministr Jaromír Drábek rozhodl, že k větší úpravě zákoníku dojde až o rok později v rámci rozsáhlejší reformy. Jednou z mála změn, které vešly v platnost již 1. ledna 2011, bylo, že dohoda o provedení práce musí být povinně potvrzena písemnou formou. V současné době je návrh Drábkovy novely ve fázi připomínkového řízení. Jeho kritici však důrazně namítají, že pokud budou schváleny všechny jeho body, tak bude napříště výrazně posílena pozice zaměstnavatele na úkor zaměstnance. Došlo by totiž například ke snížení odstupného pro některé zaměstnance, k prodloužení zkušební doby vedoucích pracovníků či k možnosti snadnějšího rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele.

Co nás bude v roce 2012 čekat na pracovišti?

• Již nebude předepsaná jednotná výše odstupného. Zaměstnancům, kteří dostanou výpověď z organizačních důvodů, a těm, u nichž dojde k rozvázání pracovního poměru dohodou, bude vyměřeno odstupné podle délky jejich zaměstnání. Pokud například pracovní poměr zaměstnance trval méně než jeden rok, dostane jako odstupné pouze jednonásobek průměrného měsíčního výdělku.

• Zaměstnavatel již nebude muset zaměstnanci dávat přiměřenou dobu na odstranění pracovních nedostatků a bude ho moci propustit po jednom upozornění na možnost výpovědi z důvodů porušení pracovní povinnosti.

• Výpověď bude moci dostat také zaměstnanec, který poruší léčebný režim v době pracovní neschopnosti.

• Dojde ke zvýšení maximálního limitu dohody o provedení práce u jednoho zaměstnavatele v jednom kalendářním roce. Místo stávajících 150 hodin tak bude možné na dohodu o provedení práce pracovat 300 hodin.

• U vedoucích pozic bude délka zkušební doby prodloužena na šest měsíců. U pracovních poměrů na dobu určitou nově nesmí zkušební doba trvat déle než polovinu smluvené doby.

• Délku konkurenční doložky bude možné zaměstnavatelem ve smlouvě stanovit až na dva roky. Zároveň se sníží minimální výše finančního odškodnění za znevýhodnění zaměstnance na pracovním trhu, které z dané konkurenční doložky vyplývá.

Jaký mají názor na plánovanou reformu zákoníku práce námi oslovení experti? Mělo by podobným způsobem docházet k legislativnímu posilování pozice zaměstnavatele na úkor zaměstnance? Nebo si myslí, že k ničemu takovému nedochází?

PETR MACH

ekonom

Zákoník práce by měl být pouze doporučeným kodexem, na který se mohou zaměstnavatelé a zaměstnanci v pracovní smlouvě odvolat. Měli by ale mít právo uzavřít pracovní smlouvu za odlišných podmínek. Pokud by někomu lépe vyhovovaly jiné podmínky (jiná délka zkušební doby, pravidla výpovědi ze strany zaměstnance a zaměstnavatele, úprava přesčasů apod.), měl by mít právo si je smluvně stanovit. Pokud by si zaměstnavatel a zaměstnanec odlišné podmínky ve smlouvě nesjednali, mělo by se za to, že platí podmínky obsažené v zákoníku práce. Pozice obou smluvních stran – zaměstnance i zaměstnavatele by měla být rovnocenná. Bylo by na jejich dohodě, jaké podmínky si sjednají.

TOMIO OKAMURA

viceprezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur

Otázka nezní na čí úkor, ale proč. Zákony, a to veškeré, jsou od toho, aby udržovaly rovnováhu mezi slabšími a silnějšími. Zákoník práce by měl udržovat vyvážený vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Asi nikdo z nás by si nepřál poměry devatenáctého století, kdy lidé (často i děti od pěti let) pracovali bez jakékoli ochrany 16 hodin denně šest dní v týdnu. Poměry a jednání se zaměstnanci v některých nadnárodních firmách jsou i dnes leckde skandální. Na druhé straně – ochranu potřebuje také leckterý zaměstnavatel.

Z mého pohledu je potřeba nejenom chránit práva zaměstnanců, ale je také velmi důležité dostatečně zpružnit pracovní trh a pracovněprávní vztahy z pohledu zaměstnavatele tak, aby se zaměstnavatelé nebáli kvůli příliš přísným pravidlům zaměstnávat legálně nové pracovníky. To je bohužel často stávající stav. V konečném důsledku by to prospělo i zaměstnancům, a to především z hlediska vyšší míry zaměstnanosti v ČR a také z hlediska státu na vyšších odvodech na daních a pojistném, minimalizovaly by se důvody pro nelegální zaměstnávání „načerno“. Co se týče zaměstnávání načerno, které se novela snaží řešit, tak bych se naopak u některých činností vrátil o těch sto let zpět a stanovil např. daňový paušál na nádenické nebo jiné nekvalifikované práce s tím, že když člověk složí jistinu, tak ať si kope příkopy nebo hrabe zahrady bez toho, že by měl účtovat každou padesátikorunu. To samé platí mj. i o prostitutkách.

Práci načerno nikdy nevymýtíme. Ostatně kde začíná a končí? Výpomoc u souseda za flašku je také práce a správně bychom ji měli danit – a to je přece nesmysl. Cestou je kompromis: za malé peníze umožnit lidem legálně si přivydělávat. Zákony by měly vycházet z reality, zlepšovat ji, ale nedeformovat.

VLADIMÍR PIKORA

ekonom

Pokud si chceme udržet ve stávajícím neurvalém světě mezinárodní konkurenceschopnost, obávám se, že nemáme jinou možnost než v oblasti pracovního práva přitvrdit. Konkurence je permanentní boj. Je ale na politicích, aby rozhodli, kam až jsme jako společnost ochotni zajít. To už není ekonomická, ale politická otázka.

Co si o plánované novele zákoníku práce myslíte vy? Napište nám svůj názor.