Zdroj: Pleska/Dall-e
Ceny elektřiny prudce rostly už v roce 2021, se začátkem války o Ukrajinu se už úplně utrhly.
Vláda pomáhala domácnostem nejdřív příspěvkem a od začátku roku 2023 takzvaným cenovým stropem. Zavázala se, že žádná domácnost nebude platit za elektřinu víc než pět tisíc korun za megawatthodinu. Když někdo bude mít cenu vyšší, vláda zbytek doplatí. Neříkala už tak nahlas, že těch pět tisíc je bez daně z přidané hodnoty, takže ve skutečnosti je strop o víc než tisíc korun vyšší.
Odpustili nám taky příspěvek na podporované zdroje energie, vláda je podporovala sama. To samozřejmě berte s nadsázkou. Pokud vláda něco platí sama, platí to stejně z vašich peněz.
Teď ceny elektřiny klesají. Většinou jsme si s dodavateli domluvili nějakou nižší cenu, než jsme měli na začátku roku. Jenže teď stejně slyšíme, že od ledna nejspíš budeme platit víc?
Konečná cena, kterou za elektřinu zaplatíte, totiž není jenom za samotnou elektřinu. Má víc složek – a některé váš dodavatel vůbec neovlivní, protože je stanoví Energetický regulační úřad. Jak moc tyhle státem určené položky zdraží, se přesně dozvíme na konci listopadu. Jisté je, že porostou hodně.
Abychom tomu dobře porozuměli, naučíme se spolu přečíst roční vyúčtování elektřiny. A ukážeme si i faktický rozsah státní pomoci, která trvá od loňského října do konce letošního roku.
Všechno si ukážeme na konkrétním vyúčtování od jedné konkrétní společnosti. Co má ale faktura obsahovat, to je státem předepsáno pro všechny. Proto i u dalších dodavatelů bude její obsah z většiny stejný a rozložení podobné. Dělí se například na části A, B a C. Začneme samozřejmě od A.
1. V ohrádce Zákaznický účet je číslo zákazníka. Dobré vědět, kde ho hledat. Firmy bůhvíproč trvají na tom, že ho máte při komunikaci s nimi používat.
2. Faktura má číslo. Dobré znát pro reklamaci. Mělo by ale stačit cokoli, čím ji identifikovat, třeba datum vystavení.
3. Číslem a adresou včetně čísla bytu je jednoznačně určené odběrné místo, k němuž se faktura vztahuje.
4. Celková spotřeba zjištěná odečty hodnot na elektroměru (před rokem a před vyúčtováním). Znát celkovou spotřebu je fajn, bude ale ještě rozepsaná v části B vyúčtování. Asi užitečněji.
5. Zkratka VT = vysoký tarif. Tato domácnost má jednotarifovou sazbu; jsou ale i sazby dvoutarifové, kde se za elektřinu odebranou v různých časech platí různá cena – například přes den víc, v noci míň. Pak jsou na faktuře dvojí spotřeba a dvě zkratky: NT pro nízký (lacinější) tarif a VT pro vysoký.
To, co vidíte nerozmazané, hledáme pokaždé jako první: jak to dopadlo. Tedy srovnání toho, co jsme za rok zaplatili na zálohách, s tím, kolik jsme nakonec skutečně spotřebovali. A jaký máme přeplatek (pokud byly zálohy vyšší), nebo nedoplatek (pokud byly nižší).
Fialově jsme zvýraznili položku, kterou asi víckrát na faktuře neuvidíte: Příspěvek na úhradu nákladů za energie. To byla první pomoc, kterou vláda poskytovala loni od října do konce roku. Možná si vzpomenete, že se tomu říkalo úsporný tarif. Mimochodem ta pomoc taky způsobila zmatky při počítání inflace letos v říjnu a zbytku roku.
Dodavatel navrhuje výši záloh pro další rok. Na vypořádání několika prvních použil krásný přeplatek, který vám vznikl.
Můžete se s dodavatelem dohodnout, že vám přeplatky místo započtení (na další zálohy) vrátí přímo. To se ale většinou dělá ve smlouvě. Ta se dá změnit, ale je lepší to dělat s předstihem, ne s čerstvým vyúčtováním v ruce.
I o výši záloh se samozřejmě můžete s dodavatelem bavit.
Jsme v části označené B. Zeleně zvýrazněné jsou údaje o tarifu, zahrnují název produktu a sazbu. D 02d je jedna z nejběžnějších sazeb: jednotarifní sazba pro domácnosti, které elektřinou svítí a pohánějí běžné domácí spotřebiče. Nepoužívají elektřinu k topení nebo ohřevu vody. Důležitá je i hodnota jističe, za rezervovaný příkon se platí.
Fialově zvýrazněné D znamená, že množství spotřebované elektřiny není odečtené z elektroměru, ale je stanovené odhadem. Odhad se nedělá od oka, ale na základě modelů spotřeby, vypracovaných ze skutečných měření u různých odběratelů. Když si všimnete data u odhadů, uvidíte, že jsou to data, kdy se něco mění: od 1. října fungoval takzvaný úsporný tarif, od 1. ledna se každoročně mění ceny regulovaných složek ceny elektřiny podle rozhodnutí regulačního úřadu.
Fialově jsme zvýraznili peníze, které jdou vašemu dodavateli – v tomhle případě je to Pražská energetika (PRE).
Nejdůležitější je silová elektřina. Všimněte si, jak se od ledna zvedla cena: na pět korun za kilowatthodinu. Tak kulaté to číslo není náhodou: je to to totiž jen část ceny. Pět korun byl cenový strop: co bylo nad něj, neplatil odběratel – dodavatel to dostal ze státního rozpočtu. Pokud si pamatujete, že jste platili víc, je to správně: všechny ceny jsou tu bez DPH. Strop platí do konce roku.
Další položka je plat za odběrné místo (někdy se říká stálý měsíční plat). Platí se pevná cena za měsíc, není co řešit. Ani to nebývá moc peněz.
Až na daň z elektriky můžete fialové položky ovlivnit: ptát se dodavatele, jestli sleví, když mu neutečete; zkusit u něj vybrat jiný tarif. Nebo mu opravdu utéct.
Zelené položky ale nezměníte. To jsou peníze, které dodavatel posílá distributorovi. Toho si vybrat nemůžete – patříte k němu podle toho, kde elektřinu odebíráte. Nenechte se zmást, že se tady jmenuje podobně jako dodavatel: totožné ty firmy být nesmějí.
Distributor elektřiny – to je ten, kdo se stará o dráty a zařízení, díky kterým elektřina doteče až k vám. Je to činnost, která z povahy věci vylučuje konkurenci. Není dobře možné, aby krajinu křižovaly dráty deseti různých společností. Ale chceme, aby na trhu s energiemi byla konkurence. Řešení je podobné jako na dráze: máme vlastníky drátů (kolejí), kteří na ně musí pustit každého dodavatele (dopravce), který splní předepsané podmínky. Distributoři jsou tři – jak mají rozparcelovanou republiku, vidíte na obrázku.
Aby distributor nezneužíval svůj monopol, stanovuje ceny za distribuci Energetický regulační úřad.
A tady je jádro zdražování, které teď přijde. Loni na konci roku cena za distribuci pro odběratele klesla. Vidíte to na jednotkové ceně do konce roku a od začátku roku nového. Část jí platil stát. V normálním roce by rostla. A teď úřad jednak cenu zvyšuje o to, co platil stát, jednak se snaží vyjít vstříc distributorům, kteří argumentují, že kvůli inflaci potřebují na údržbu nebo rozvoj sítě víc peněz. A to ještě není všechno.
Zpátky k našemu vyúčtování a zeleně značeným penězům pro distributora. Platí se za dodané kilowatthodiny aza rezervovaný příkon neboli za jistič. Tedy za to, že distributor ví, kolik nejvíc budete chtít energie spotřebovat a je ji vždycky připravený vám ji dodat.
Obojí cena od ledna poroste. U sazby D 02d, o kterou jde na naší vzorové faktuře, a u nejslabšího jističe jako tady, to budou desítky korun. U dvoutarifových sazeb a silných jističů ale stovky za měsíc.
I modrá část jsou služby, jejichž cena je určovaná Energetickým úřadem. Systémové služby – to je v podstatě příspěvek distributorovi na to, aby mohl platit elektrátrnám za to, že budou připravené v záloze, kdyby se v dodávkách něco pokazilo. Poplatek operátorovi trhu s energiemi, společnosti OTE, je za to, že dohlíží nad „logistikou“ dodávek elektřiny. Nejsou to ani vysoké, ani jinak zajímavé položky.
Zajímavá je položka Podpora elekt. z podporovaných zdrojů energie. Česko se v Evropské unii zavázalo, že bude některé zdroje energie podporovat. A uvalilo na občany poplatek, který můžeme nazvat ekologická daň. Všimněte si ale, že dodavatel ji platil jen do konce loňského září. Od října je na faktuře nula. Bude tam do konce roku 2023. Podpora podporovaných zdrojů nám byla odpuštěna, stát je podporoval z eráru.
Od ledna se nedobrovolný příspěvek vrací, znovu v hodnotě 495 Kč/MWh, s DPH 599 Kč/MWh. Domácnost, ke které patří tohle vyúčtování, na něm i při své spíš skromnější spotřebě zaplatí skoro dvanáct stovek ročně.
Jak už jsme upozorňovali, zatím byla většinou řeč o cenách bez daní. Tedy přesněji bez daně z přidané hodnoty. Narazili jsme ale na „ekologickou daň“ zvanou podpora podporovaných zdrojů a na daň z elektřiny.
I daň z elektřiny je v podstatě ekologická daň (odpouští se u elektřiny vyrobené z čistých zdrojů). Většinou se dozvíte, že ji nemusíte řešit: odvádí ji dodavatel a v podstatě by vám ji ani na fakturu nemusel psát. Ale napíše ji tam, protože uvidíte, že zlý tady není on. Stejně jako třeba u daně z pohonných hmot je i tato daň ještě jednou zdaněna sazbou daně z přidané hodnoty.
Porovnání spotřebované energie několik let zpátky potěší zejména ty, kteří dokázali „přijmout úsporná opatření“, protože vidí, jak jim to pěkně klesá.
Část B vyúčtování pak ukončuje přehled zaplacených (v tom správném případě) záloh.
Část C vyúčtování už je docela nuda. Její součástí musí být kontakty na dodavatele, reklamační postupy, poučení o postupu při změně dodavatele a taky – a to může být důležité – kontakty na Energetický regulační úřad a na ministerstvo průmyslu a obchodu. Zejména ten úřad se může hodit, pokud se nebudete moct s dodavatelem dohodnout: to je správný adresát vašich stížností.
Nepovinnou součástí je pak případně nějaké to promo dodávající firmy.
Poslední kousek faktury. Ponaučení o použitých zkratkách a o způsobu výpočtu DPH.
A máme to za sebou.
Gabriel Pleska
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
