Ještě před rokem se ceny elektřiny na burze pohybovaly kolem 300 eur za megawatthodinu. V posledních týdnech klesly na 120 eur. Podobný vývoj je u plynu – jeho cena za rok spadla ze 150 eur za megawatthodinu na 50 eur.
„Je to úžasný pokrok. A dodavatelé toho využívají a hezky se předzásobili na rok 2024. Všechny zodpovědné společnosti mají podstatnou část energií už zajištěnou a za dobré ceny. Žádný dodavatel ale nemůže nakupovat sto procent, vždy si musí nechat něco na bilancování,“ říká Jiří Gavor z Asociace nezávislých dodavatelů energií.
Podle něj je překvapivé, že po razantním snížení spotřeby v roce 2022 Češi dál šetří i letos. Snižující se poptávka má pozitivní vliv i na koncové ceny. Dodavatelé je snižují už od léta.
Většina Čechů si tedy polepší, za energie zaplatí míň. Je ale taky dost domácností, které se radovat nebudou. Jde o zákazníky s fixacemi.
Vyhnuli se krizi, teď si připlatí
Nejvíc vyděšení jsou podle ředitele energetické společnosti Yello Michala Kuliga lidé, kteří si zafixovali v roce 2021 cenu na dva roky. Překlenuli tak bez problémů cenové šoky z loňska, kdy se ceny vyšplhaly do historicky nejvyšších hodnot, letos už se ale krizi – respektive jejím dozvukům – nevyhnou.
„Volá nám řada zákazníků a ptají se, jak je možné, že mají platit víc, když ceny klesají. Jenže v roce 2021, kdy uzavírali smlouvy, byla cena zhruba na polovině toho, kde je dnes. Tito zákazníci tak musí počítat se zvýšením cen na dvojnásobek. Jsou tedy v šoku v době, když už všichni jásají. U nás končí dvouleté fixace zhruba desetině klientů. Na celém trhu odhaduji, že by mohlo jít o zhruba 15, maximálně 20 procent všech zákazníků,“ říká Michal Kulig.
Těmto lidem doporučuje porovnat nabídky dodavatelů, ať už přímo, nebo přes různé srovnávače.
V nabídkách dodavatelů můžou být velké rozdíly, zejména s ohledem na to kdy a za kolik sami energie nakupovali.
Fix nad stropem
Jiný problém můžou mít lidé, kteří podepsali smlouvu s fixací na dva nebo tři roky loni na podzim. Tehdy byly ceny nejvyšší, jenže tu jejich část, která byla nad vládou stanovený cenový strop, doplácel stát. Cenový strop ale k začátku roku 2024 končí a lidé budou muset platit plnou cenu.
„Jsou teď závislí na milosti dodavatelů. Ti jim zřejmě nabídnou nebo už nabízejí nový produkt, ale většinou opět s podmínkou delší fixace. A rozhodně to nebude nejlepší cenová nabídka, bude to nějaký kompromis,“ míní Gavor.
Podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) se to týká zhruba tří set tisíc odběrných míst, což jsou zhruba 4 procenta domácností.
„Většina dodavatelů již oslovila nebo v dohledné době plánuje oslovit své zákazníky, kteří mají ceny zafixované nad cenovými stropy, s nižší nabídkou. Je však třeba apelovat také na spotřebitele, aby na nabídky dodavatelů, které jsou zpravidla časově omezené, včas zareagovali. Jedná se totiž o změny smluvních podmínek, které musí zákazník aktivně odsouhlasit,“ upozorňuje Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.
Podle něj někteří zákazníci na nabídky nereagují, buď vyčkávají nebo jsou nekontaktní.
„Spotřebitelům, které dodavatel dosud nekontaktoval, doporučujeme, aby se na něj obrátili sami, a to co nejdříve. Díky aktivnímu přístupu mohou získat nižší cenu u současného dodavatele, nebo přejít včas k dodavateli novému, i kdyby to mělo znamenat, že za předčasné ukončení smlouvy zaplatí sankci. Rozdíly v nabízených cenách jsou nyní tak výrazné, že sankci v některých případech vynahradí. Potřeba je ale dobře počítat a jednat,“ nabádá Markéta Zemanová, členka Rady ERÚ.
Například u PRE se ale už jedná asi jen o tisícovku klientů. „Nyní je kontaktujeme a nabízíme jiné smlouvy. Ceny nejsou lehce vyšší než základní běžná cena,“ říká mluvčí společnosti Karel Hanzelka.
Víc jsme psali zde: Stropy cen energií skončí. Kolik zaplatíte za elektřinu a plyn?
Podle Michala Kuliga je důležité, aby lidé s takovými smlouvami nečekali, jestli je dodavatel osloví s lepší nabídkou, ale aby se na něj sami obrátili a o změnu aktivně usilovali.
Ceny nám zvedne i úřad
Finální cena, kterou zákazníci najdou na svém vyúčtování za energie, se skládá ze dvou složek. Neregulované a regulované.
Neregulovaná je cena za vlastní energii nebo energetickou surovinu – silovou elektřinu nebo plyn, kterou určuje dodavatel.
Regulovanou složku ale dodavatel ani zákazník ovlivnit nemůžou. Určuje ji cenovým rozhodnutím Energetický regulační úřad (ERÚ) a pro příští rok ji oznámí zřejmě v listopadu.
Její největší část tvoří u plynu i elektřiny poplatek za distribuci, pak poplatek za služby operátora trhu energií (OTE) a u elektřiny ještě příspěvek na podporované (obnovitelné) zdroje energie, který byl ale od října loňského roku na základě rozhodnutí vlády všem odpušten. Od ledna se ale poplatek vrátí, domácnostem tak cena stoupne o 599 korun s DPH za megawatthodinu.
Naše kalkulačka vám poví, o kolik vám účet za elektřinu kvůli poplatku příští rok stoupne.
Bude laciněji
Válka na Ukrajině nám ukázala, jak jsou ceny energií závislé na politické situaci ve světě.
„Ceny tehdy rostly tak vysoko, že dosáhly až desetinásobku toho, na co jsme byli zvyklí,“ připomíná Kulig. Může ceny energií ovlivnit i konflikt mezi Izraelem a Palestinci?
„To co se děje v Izraeli, překračuje běžné šarvátky. Má to dopady i na energetický trh, ale nebudou podle mého katastrofální. Doufejme, že to nebude mít takový vývoj jako Ukrajina,“ říká Gavor.
U plynu sice v posledních dnech cena vyrostla o třetinu, ale rostla z velmi nízké úrovně. Dostala se tak k nynějím zhruba 50 eurům za megawatthodinu. „U elektřiny je navýšení stejné, tady zhruba o 10 eur za megawatthodinu. V minulosti by to byla velká změna, ale nyní už jsou obchodníci zvyklí na velké výkyvy,“ hodnotí expert.
I kdyby tento výkyv na trhu vydržel dva týdny nebo měsíc, podle Gavora se nic nestane. Kdyby ale konflikt eskaloval a šířil se, bylo by to horší a trhy by mohly reagovat výrazněji.
Mluvčí PRE Karel Hanzelka je ale přesvědčený, že ceny energií – elektřiny i plynu – budou u nás dál klesat. „Předpokládáme, že se nízké ceny nějakou dobu udrží, možná ještě o něco málo klesnou, pokud se nějak výrazně nezmění geopolitická situace,“ uvádí.
Sám by doporučil smlouvy v současnosti nefixovat nebo jen na krátkou dobu, ideálně na rok, maximálně ale do roku 2025.
Stejný názor má ředitel Yello Michal Kulig. „Nebál bych se nefixovat. A pokud ano, tak jen na krátkou dobu,“ dodává.
Data PXE, graf Peníze.cz Vývoj cen ročního kontraktu na dodávky elektřiny na burze Power Exchange Central Europe
Data PXE, graf Peníze.cz Vývoj cen ročního kontraktu na dodávky plynu na burze Power Exchange Central Europe
Kateřina Hovorková
Na Peníze.cz se věnuje hlavně osobním financím a trhu práce. V médiích pracuje od 90. let. Začínala v České tiskové agentuře, později prošla redakcemi MF Dnes, iDnes, pracovala v Hospodářských novinách a na webu Aktuálně.cz.... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem