Další zákaz. Nejpoužívanější zářivky mají zmizet z prodeje

Automat na petky. Natřený na zeleno

• Když budu vracet petky a plechovky do výkupu, pomůžu tím přírodě a víc obalů se zrecykluje.

V Evropě by se do roku 2025 mělo vytřídit 77 procent petek uvedených do oběhu, Češi jich už teď vytřídí 80 procent. Podle Petra Havelky, ředitele České asociace odpadového hospodářství, jsme už od roku 2020 nad cíli, které si stanovila Unie.

„Jistě, stane se, že najdete PET lahev někde v křoví. Ale to se nezmění tím, že bude zálohovaná. Drtivá většina lidí ví, že petky patří do žlutého kontejneru, a dává je tam,“ dodává Petr Jindra, šéf třídičky Nykos ve Ždánicích.

Za systémem zálohování PET lahví, jaký teď testuje Lidl a Kaufland, je podle Havelky i Jindry lobby nápojářů. Chtějí získat hodnotný materiál jen pro sebe a za výhodnou cenu. Dnes o vytříděný PET soutěží s výrobci z textilního i automobilového průmyslu. 

PET lahve jsou nejlíp prodejný materiál na třídící lince a je ho tam nejvíc. „Pokud tento materiál zmizí, zbydou nám na třídění dvě až tři komodity s velmi nejistou prodejností. Ekonomika nám nebude vycházet, budeme po zákaznících požadovat víc peněz. A obce, respektive všichni občané, na ten systém doplatí,“ říká za třídičku Nykos Petr Jindra.

Jak ale dodává Petr Havelka, bez ohledu na to, jak třídíme, nejvíc by přírodě pomohlo, kdybychom místo balené vody prostě přešli na kohoutkovou, která je u nás většinou velmi kvalitní.

Trávu do popelnice, ať se zaplní 

• Když není černá popelnice před odvozem plná, doplním ji třeba trávou ze zahrady, ať se to využije.

Možná už jste to někdy slyšeli: „Táto, ta popelnice je zase dražší, tak ji musíme naplnit co nejvíc, když už to platíme.“ Špatná úvaha. Z ekonomických i ekologických důvodů.

„Těm lidem nedochází, že když do černých popelnic budou rvát odpad, který tam nepatří, obec bude víc odpadu vozit na skládku. Tím se zvýší jeho cena, protože skládce se platí za váhu. A obec pak logicky bude muset zvýšit cenu za odvoz popelnic,“ říká Petr Jindra, šéf třídičky Nykos ve Ždánicích, dceřiné firmy dánského podniku Marius Pedersen Group.

Správný přístup je: tady máte modrou, žlutou, hnědou popelnici, ale tu černou nechte pokud možno prázdnou. Ušetří tak obec – a ve výsledku i vy, na poplatcích za odpad.

Je to dálka

• Kontejnery na třídění jsou tak daleko, do popelnice je to blíž a stejně už ji platím.

Průměrná vzdálenost k nádobám na tříděný odpad se každoročně zkracuje. Sběrných nádob bylo na našem území podle údajů EKO-KOMu v roce 2021 k dispozici přes 678 000, průměrně jsme to k nim měli pouhých 89 metrů. A ve stále větším množství obcí lidé dostávají barevné popelnice přímo domů. Jedná se o takzvaný door-to-door systém, který disciplínu třídění výrazně zlepšuje.

Díky tomu se vytřídilo, recyklovalo či energeticky využilo 91 procent papírových obalů. Data Samosebou.cz (spadajícího pod EKO-KOM) říkají, že v Česku své odpady aktivně třídí 73 procent obyvatel, od roku 2000 došlo k 35procentnímu nárůstu třídičů. V roce 2022 vytřídil průměrně každý Čech téměř 72 kilo odpadu.

K roku 2035 má být podle platné evropské legislativy v obcích vytříděno nejméně 70 procent komunálních odpadů. Recyklovat se má minimálně 65 procent celkového objemu komunálního odpadu. Jinými slovy – na černé popelnice pomalu zapomeňte. Pokud ale budete třídit kvalitně, na směsný odpad vám opravdu zbude jen málo věcí.

Necpěte mi to na dvůr, kontejnery smrdí

• Proč bych měl mít barevné popelnice u sebe na dvorku? Zabírá to místo a smrdí to.

Obce čím dál častěji nabízí takzvaný door-to-door systém třídění. Rozuměj: dostaneš od nás gratis žlutou, modrou i hnědou popelnici, tu si na dvorku plň a my ti ji budeme pravidelně odvážet. Obcím se to vrátí v tom, že mohou omezit svoz černých popelnic. Na systém svozu a třídění přispívá také neziskovka EKO-KOM, která má peníze od výrobců obalů.

Jakýkoliv vstřícný krok směrem k zákazníkovi se podle Petra Jindry, šéfa třídičky Nykos, vrátí v dobrém. Lidé jsou pak disciplinovanější, černé popelnice plní výrazně méně.

„Pětadevadesát procent obcí, které svážíme, má DTD systém. A je to znát na čistotě plastů – ve srovnání s tím, když nám sem přiveze nějaký odpad konkurence, která DTD systém nemá,“ pochvaluje si šéf třídičky, která sváží odpad ve významné části Středočeského kraje – od Benešova k Poděbradům a Nymburku až po Městec Králové a zpět.

A smrdí to úměrně tomu, co do toho házíme. Čím to bude čistější, tím to bude smrdět méně.

Třídím zbytečně, stejně to pak spálí

• Kelímky od jogurtů nebo sáčky nemá smysl třídit, dál zpracovat nejdou.

Když sousedka tvrdí, že nemá smysl házet do žlutých nádob kelímky od jogurtů, nedejte na ni. A předneste jí logické argumenty.

Obalové materiály z měkkého plastu mohou být ještě využitelné. Záleží na technologickém vybavení třídičky a také na tom, zda je o ně zrovna na trhu zájem. Pokud ano, poslouží ještě jako obal k něčemu novému, když je třídička nevyužije, pošle je s dalším výmětem buď do spalovny, v lepším případě z nich ještě vyrobí efektivnější palivo z odpadu.

Záleží na poptávce. Všechny varianty jsou ale lepší než kelímky poslat s komunálem rovnou do spalovny nebo na skládku.

Technologie se mění, s nimi i zvyky

• Plata od vajíček prý do papíru nepatří?

Když švagr vytáhne, že někde četl, že plata od vajec a ruličky od toaleťáku stejně už nejde recyklovat a je lepší je vyhodit do popelnice, neposlouchejte ho.

„Ještě zhruba před rokem tvrdil EKO-KOM (neziskovka, která z peněz hlavně od výrobců nápojových obalů zajišťuje celou síť sběru odpadů a jejich recyklaci, pozn. red.), že nemá smysl házet tyhle recykláty do modrých kontejnerů. Situace se ale změnila,“ řekl nám v třídičce papíru Pražských služeb Miloš Petr, vedoucí třídící linky ve Vysočanech.

„Papírny, které protříděný odpad z modrých kontejnerů odkupují od třídiček, zlepšily technologie a umí i tyto vícekrát recyklované materiály vrátit do oběhu,“ upřesňuje Miloš Petr. Vytříděný papír lze totiž recyklovat až sedmkrát. Takže se určitě vyplatí dát ruličkám šanci a švagra poučit.

Plechovky do žlutých? Jak kde

• Viděl jsem v centru, že do žlutých kontejnerů házejí lidi plechovky. To mají snad radši už hodit do popelnice.

Každá obec může mít nastavený systém jinak. A to z různých důvodů. Třeba proto, že jí odpad sváží jiná společnost, která používá jinou technologii třídění a jinou formu sběru.

Zdroj: Samosebou.cz

Informační nálepka. Zvětšit klikem

Takže někdy se stane, že je sloučené bílé sklo s barevným nebo že tetrapakové a kovové obaly mají místo ve žluté nádobě u plastů. Třeba v místech z hustou zástavbou, kde je obtížné umístit víc kontejnerů na jednom místě.

Anebo prostě proto, že třídička, do které ta která obec sváží, je technologicky dokonalejší a dokáže zpětně všechno zase rozdělit na správné hromádky. Dříve než tedy budete osočovat lidi z toho, že hází plechovky, kam nemají, je dobré si přečíst, co přesně stojí na nálepce na sběrné nádobě. Jiný kraj, jiný mrav.