Záloha za petky a plechovky má být vyšší než za pivní láhev

Jana Divinová | rubrika: Aktuality | 16. 5. 2023
Zálohování PET lahví a plechovek bude povinné. Konkrétní návrh zákona, který ho zavede a nastaví pravidla, vznikne podle ministra životního prostředí ještě letos. Systém má pak fungovat nejdříve od poloviny roku 2025.
Záloha za petky a plechovky má být vyšší než za pivní láhev

Zdroj: Shutterstock

Zálohování PET lahví a plechovek bude v Česku povinné. Konkrétní návrh zákona, který ho zavede a nastaví pravidla, vznikne podle ministra životního prostředí životního prostředí Petra Hladíka ještě letos. Systém má pak fungovat nejdříve od poloviny roku 2025. 

Do zálohového systému by lidé měli vracet všechny PET lahve a plechovky objemu 0,1 litru až 3 litry od nealkoholických nápojů a od alkoholických nápojů do 15 procent alkoholu. Láhve od mléka, oleje, mléčných nápojů, drogistických výrobků a alkoholu nad 15 procent vracet nepůjde.

Ministerstvo zatím počítá s tím, že záloha bude mezi čtyřmi až pěti korunami. V praxi to má fungovat stejně jako třeba u pivních láhví (které ovšem mají zálohu nižší: tři koruny). Pokud si zákazník koupí půl litru limonády za 17 korun s pětikorunovou zálohou, zaplatí 22 korun. Použitou, nesešlápnutou láhev s viditelným EAN kódem (tedy s původní etiketou) vrátí na sběrném místě, kde mu zálohu vrátí, případně si za ni může (ale nemusí) pořídit jiné zboží. Materiál se na místě slisuje a pak rozdělí podle barev a recykluje.

V každé obci

Sběrná místa mají povinně fungovat ve všech prodejnách potravin a čerpacích stanicích s prodejní plochou nad 50 metrů čtverečních. Počet sběrných míst bude zhruba 11 tisíc, plánuje ministerstvo. Dobrovolně do systému mohou vstoupit i menší obchodníci nebo obce.

Povinnost vybírat zálohované obaly budou mít i online prodejci potravin a ministerstvo počítá i s povinností zřídit výkup obalů v obcích nad 300 obyvatel, pokud ho nezajistí žádná prodejna nebo dobrovolník. Odběrné místo tu bude muset zřídit na svůj náklad operátor systému zálohování.

Operátora jako neziskovou organizaci založí společně výrobci plastových lahví, kteří společně dávají na trh nejméně 80 procent obalů, jaké budou podléhat zálohování. Jeho úkolem bude řídit sběr, třídění i prodeje. Financovat se má z poplatků výrobců, výnosů z prodeje druhotných surovin a nevyplacených záloh. Předkupní právo na obalový materiál dostanou výrobci obalových materiálů.

Vykupující obchody, benzinky a další subjekty by za každou vybranou láhev nebo plechovku měli dostávat manipulační poplatek, který jim nahradí náklady spojené s výběrem materiálu. „Každý rok se vezmou data z nákladů povinných subjektů, tedy obchodů a čerpacích stanic nad 50 metrů a na základě toho vznikne částka. Na základě aktuálních analýz předpokládáme, že by to mohla být koruna za PET láhev,“ odhaduje ministr Hladík.

Určitou sumu by měly dostávat i obce, které přijdou o zisky z prodeje materiálu nasbíraného ve žlutých kontejnerech. PET a hliník jsou totiž suroviny, o které je na trhu zájem. Předpokládá se, že obce by dostávaly nějakou část ze záloh vybraných za lahve, které se do systému nevrátí.

Jak vybrat nejvýhodnější půjčku? Snadno!

Srovnáme parametry včetně sazeb a najdeme tu nejvýhodnější a nejtransparentnější půjčku. Ať konsolidujete, či hledáte novou.

Devět z deseti

Cílem zálohového systému je lépe třídit, snížit množství odpadu, které lidé odhazují do přírody, a splnit cíle připravovaného nařízení Evropské unie.

To počítá se zavedením povinného zálohového systému na PET lahve a plechovky v těch zemích Unie, které do roku 2026 nedokážou sbírat 90 procent použitých nápojových obalů. Zatím platná evropská legislativa chce 90procentního zpětného sběru dosáhnout do roku 2029.

Česky sběr zatím nedosahuje ani 80 procent. V Česku se přitom jen za loňský rok vyprodukovalo 1,9 miliardy PET lahví a zhruba 800 miliard plechovek, což je dohromady přes 60 tisíc tun odpadu.

Pokud operátor splní cíl sběru pro daný rok, zbylé peníze z nevrácených nevybraných záloh se rozdělí v poměru 15 % pro obce a 85 % pro operátora. Pokud operátor cíl pro daný rok nesplní, zbylé peníze ze záloh se až do výše cíle stávají příjmem Státního fondu životního prostředí.

Systém zálohování PET lahví a plechovek funguje ve 13 zemích Evropské unie. Ministerstvo životního prostředí se inspirovalo především v Německu a na Slovensku, které systém spustilo nedávno. „Na Slovensku to opravdu zafungovalo a PET láhve z přírody zmizely,“ říká ministr Petr Hladík.

Na co budou žluté a šedé popelnice?

Budeme rušit žluté kontejnery a popelnice na plast a šedivé na plechovky? Není důvod. Je pořád dost jiného odpadu než ten nápojový.

  • Co se bude házet do žlutých popelnic
    Fólie, sáčky, plastové tašky, obaly od pracích, čisticích a kosmetických přípravků, kelímky od jogurtů, mléčných výrobků, balicí fólie od spotřebního zboží, obaly od CD disků a další výrobky z plastů. 
  • Co se bude házet do popelnic na kovy
    Veškeré kovové konzervy, kovové uzávěry nebo víčka (třeba od jogurtů), vyprázdněné tuby od potravin nebo kosmetiky a další kovové odpady.
Diskoman
Zdroj: Shutterstock, koláž Pleska

Na následujících slajdech najdete směsku mýtů a pověr o odpadech, jejich třídění a zpracování. Po přečtení a vyvrácení je můžete odhodit do koše.

Automat na petky. Natřený na zeleno

  • Když budu vracet petky a plechovky do výkupu, pomůžu tím přírodě a víc obalů se zrecykluje.

V Evropě by se do roku 2025 mělo vytřídit 77 procent petek uvedených do oběhu, Češi jich už teď vytřídí 80 procent. Podle Petra Havelky, ředitele České asociace odpadového hospodářství, jsme už od roku 2020 nad cíli, které si stanovila Unie.

„Jistě, stane se, že najdete PET lahev někde v křoví. Ale to se nezmění tím, že bude zálohovaná. Drtivá většina lidí ví, že petky patří do žlutého kontejneru, a dává je tam,“ dodává Petr Jindra, šéf třídičky Nykos ve Ždánicích.

Za systémem zálohování PET lahví, jaký teď testuje Lidl a Kaufland, je podle Havelky i Jindry lobby nápojářů. Chtějí získat hodnotný materiál jen pro sebe a za výhodnou cenu. Dnes o vytříděný PET soutěží s výrobci z textilního i automobilového průmyslu. 

PET lahve jsou nejlíp prodejný materiál na třídící lince a je ho tam nejvíc. „Pokud tento materiál zmizí, zbydou nám na třídění dvě až tři komodity s velmi nejistou prodejností. Ekonomika nám nebude vycházet, budeme po zákaznících požadovat víc peněz. A obce, respektive všichni občané, na ten systém doplatí,“ říká za třídičku Nykos Petr Jindra.

Jak ale dodává Petr Havelka, bez ohledu na to, jak třídíme, nejvíc by přírodě pomohlo, kdybychom místo balené vody prostě přešli na kohoutkovou, která je u nás většinou velmi kvalitní.

Trávu do popelnice, ať se zaplní 

  • Když není černá popelnice před odvozem plná, doplním ji třeba trávou ze zahrady, ať se to využije.

Možná už jste to někdy slyšeli: „Táto, ta popelnice je zase dražší, tak ji musíme naplnit co nejvíc, když už to platíme.“ Špatná úvaha. Z ekonomických i ekologických důvodů.

„Těm lidem nedochází, že když do černých popelnic budou rvát odpad, který tam nepatří, obec bude víc odpadu vozit na skládku. Tím se zvýší jeho cena, protože skládce se platí za váhu. A obec pak logicky bude muset zvýšit cenu za odvoz popelnic,“ říká Petr Jindra, šéf třídičky Nykos ve Ždánicích, dceřiné firmy dánského podniku Marius Pedersen Group.

Správný přístup je: tady máte modrou, žlutou, hnědou popelnici, ale tu černou nechte pokud možno prázdnou. Ušetří tak obec – a ve výsledku i vy, na poplatcích za odpad.

Je to dálka

  • Kontejnery na třídění jsou tak daleko, do popelnice je to blíž a stejně už ji platím.

Průměrná vzdálenost k nádobám na tříděný odpad se každoročně zkracuje. Sběrných nádob bylo na našem území podle údajů EKO-KOMu v roce 2021 k dispozici přes 678 000, průměrně jsme to k nim měli pouhých 89 metrů. A ve stále větším množství obcí lidé dostávají barevné popelnice přímo domů. Jedná se o takzvaný door-to-door systém, který disciplínu třídění výrazně zlepšuje.

Díky tomu se vytřídilo, recyklovalo či energeticky využilo 91 procent papírových obalů. Data Samosebou.cz (spadajícího pod EKO-KOM) říkají, že v Česku své odpady aktivně třídí 73 procent obyvatel, od roku 2000 došlo k 35procentnímu nárůstu třídičů. V roce 2022 vytřídil průměrně každý Čech téměř 72 kilo odpadu.

K roku 2035 má být podle platné evropské legislativy v obcích vytříděno nejméně 70 procent komunálních odpadů. Recyklovat se má minimálně 65 procent celkového objemu komunálního odpadu. Jinými slovy – na černé popelnice pomalu zapomeňte. Pokud ale budete třídit kvalitně, na směsný odpad vám opravdu zbude jen málo věcí.

Necpěte mi to na dvůr, kontejnery smrdí

  • Proč bych měl mít barevné popelnice u sebe na dvorku? Zabírá to místo a smrdí to.

Obce čím dál častěji nabízí takzvaný door-to-door systém třídění. Rozuměj: dostaneš od nás gratis žlutou, modrou i hnědou popelnici, tu si na dvorku plň a my ti ji budeme pravidelně odvážet. Obcím se to vrátí v tom, že mohou omezit svoz černých popelnic. Na systém svozu a třídění přispívá také neziskovka EKO-KOM, která má peníze od výrobců obalů.

Jakýkoliv vstřícný krok směrem k zákazníkovi se podle Petra Jindry, šéfa třídičky Nykos, vrátí v dobrém. Lidé jsou pak disciplinovanější, černé popelnice plní výrazně méně.

„Pětadevadesát procent obcí, které svážíme, má DTD systém. A je to znát na čistotě plastů – ve srovnání s tím, když nám sem přiveze nějaký odpad konkurence, která DTD systém nemá,“ pochvaluje si šéf třídičky, která sváží odpad ve významné části Středočeského kraje – od Benešova k Poděbradům a Nymburku až po Městec Králové a zpět.

A smrdí to úměrně tomu, co do toho házíme. Čím to bude čistější, tím to bude smrdět méně.

Třídím zbytečně, stejně to pak spálí

  • Kelímky od jogurtů nebo sáčky nemá smysl třídit, dál zpracovat nejdou.

Když sousedka tvrdí, že nemá smysl házet do žlutých nádob kelímky od jogurtů, nedejte na ni. A předneste jí logické argumenty.

Obalové materiály z měkkého plastu mohou být ještě využitelné. Záleží na technologickém vybavení třídičky a také na tom, zda je o ně zrovna na trhu zájem. Pokud ano, poslouží ještě jako obal k něčemu novému, když je třídička nevyužije, pošle je s dalším výmětem buď do spalovny, v lepším případě z nich ještě vyrobí efektivnější palivo z odpadu.

Záleží na poptávce. Všechny varianty jsou ale lepší než kelímky poslat s komunálem rovnou do spalovny nebo na skládku.

Technologie se mění, s nimi i zvyky

  • Plata od vajíček prý do papíru nepatří?

Když švagr vytáhne, že někde četl, že plata od vajec a ruličky od toaleťáku stejně už nejde recyklovat a je lepší je vyhodit do popelnice, neposlouchejte ho.

„Ještě zhruba před rokem tvrdil EKO-KOM (neziskovka, která z peněz hlavně od výrobců nápojových obalů zajišťuje celou síť sběru odpadů a jejich recyklaci, pozn. red.), že nemá smysl házet tyhle recykláty do modrých kontejnerů. Situace se ale změnila,“ řekl nám v třídičce papíru Pražských služeb Miloš Petr, vedoucí třídící linky ve Vysočanech.

„Papírny, které protříděný odpad z modrých kontejnerů odkupují od třídiček, zlepšily technologie a umí i tyto vícekrát recyklované materiály vrátit do oběhu,“ upřesňuje Miloš Petr. Vytříděný papír lze totiž recyklovat až sedmkrát. Takže se určitě vyplatí dát ruličkám šanci a švagra poučit.

Plechovky do žlutých? Jak kde

  • Viděl jsem v centru, že do žlutých kontejnerů házejí lidi plechovky. To mají snad radši už hodit do popelnice.

Každá obec může mít nastavený systém jinak. A to z různých důvodů. Třeba proto, že jí odpad sváží jiná společnost, která používá jinou technologii třídění a jinou formu sběru.

Samolepka na popelnici ku sběru kovuZdroj: Samosebou.cz

Informační nálepka. Zvětšit klikem

Takže někdy se stane, že je sloučené bílé sklo s barevným nebo že tetrapakové a kovové obaly mají místo ve žluté nádobě u plastů. Třeba v místech z hustou zástavbou, kde je obtížné umístit víc kontejnerů na jednom místě.

Anebo prostě proto, že třídička, do které ta která obec sváží, je technologicky dokonalejší a dokáže zpětně všechno zase rozdělit na správné hromádky. Dříve než tedy budete osočovat lidi z toho, že hází plechovky, kam nemají, je dobré si přečíst, co přesně stojí na nálepce na sběrné nádobě. Jiný kraj, jiný mrav.

Jana Divinová

Autor článku Jana Divinová

Vystudovala ekonomii a management na Vysoké škole báňské. V redakci NextPage Media působí od podzimu 2021, předtím pracovala v MF Dnes a iDnes.cz. Volný čas tráví nejraději s rodinou a přáteli. Miluje přírodu, cestování a... Další články autora.

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

-1
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 0 komentářů

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Otevírací doba na Velikonoce. Jak jsou otevřené obchody

29. 3. 2024 | Pavla Adamcová

Otevírací doba na Velikonoce. Jak jsou otevřené obchody

Velký pátek a Velikonoční pondělí – zákaz prodeje má pro každý svátek jiná pravidla. Tady je přehled pro rok 2024.

Lidl se srovnává s konkurenty. „Suverénně nejlevnější“ je o koruny

28. 3. 2024 | Pavla Adamcová | 3 komentáře

Lidl se srovnává s konkurenty. „Suverénně nejlevnější“ je o koruny

Nová kampaň využívá srovnávací reklamu. Velikonoční ceny v Lidlu a Penny přitom porovnal sám Lidl, a to dlouho před Velikonocemi. Je to v pořádku?

Čokoláda jako luxus. Letos zdraží o desítky procent

27. 3. 2024 | Pavla Adamcová

Čokoláda jako luxus. Letos zdraží o desítky procent

Cena čokolády v obchodech za poslední rok stoupla už asi o 15 procent. Výraznější růst ale teprve přijde, shodují se analytici i prodejci. Důvodem je raketové zdražování kakaa na komoditní... celý článek

Tesco prohrálo s Lidlem. Žlutý kruh v modrém čtverci musí pryč

21. 3. 2024 | Pavla Adamcová

Tesco prohrálo s Lidlem. Žlutý kruh v modrém čtverci musí pryč

Obchodní řetězec Tesco ve Velké Británii tento týden prohrál dlouholetý spor s konkurentem Lidl. Tamní soud s konečnou platností potvrdil, že logo jeho věrnostního programu Clubcard... celý článek

Deset věcí, které vás nejvíc štvou při nákupech. Máte další?

21. 3. 2024 | Pavla Adamcová | 3 komentáře

Deset věcí, které vás nejvíc štvou při nákupech. Máte další?

Chaos v cenách, bloudění po prodejně, špinavé a nedostupné košíky, ohmatané pečivo... V naší anketě jsme se čtenářů zeptali, co jim v obchodních řetězcích nejvíc vadí.

Partners Financial Services