Ministerstvo pro místní rozvoj chce změnit způsob, jak se rozúčtovávají náklady na teplo a teplou vodu v centrálně vytápěných domech. „Současný způsob nemotivuje k šetření. Nová pravidla pro rozúčtování povedou k férovějšímu nastavení plateb a podpoří snahy k úsporám,“ říká ministr Ivan Bartoš.
Spravedlivější ale neznamená úplně spravedlivá. „Není ambicí tohoto návrhu, a matematicky či ekonomicky to ani není reálné, postihnout všechny varianty různého tepelného užívání bytů. Nicméně jeho snahou je snížit největší rozdíly a podpořit snahu k úsporám,“ píše ministerstvo ve svém komentáři k novele rozúčtovací vyhlášky.
Bezezbytku spravedlivé rozúčtování není možné proto, že se nedá zohlednit všecko: Byty, které jsou mezi jinými byty, jsou vždycky částečně vytápěny sousedy. Z bytů nad nevytápěnými sklepy nebo pod střechou utíká víc tepla. Stejně jako z rohových bytů, odkud teplo prostupuje stěnami do volného prostoru. A podobně.
Novela si klade za cíl jednak pomoct těm, kteří netopí nad míru, zároveň ale nezruinovat ty, kteří už tak mají účty za teplo vysoké. Chce také zohlednit energetickou náročnost budovy – tedy jak je dům postavený nebo jestli došlo k jeho zateplení.
Změny v rozúčtovávání tepla v centrálně vytápěných domech chce ministerstvo pro místní rozvoj prosadit a zavést co nejdřív.
Jak se dnes rozúčtovává teplo v bytových domech?
Vyúčtování má dvě složky: základní a spotřební.
Základní složka se vypočítává z celkové spotřeby domu a podlahové plochy bytu. Dnes si „dům“ – tedy vlastník domu či společenství vlastníků – může rozhodnout, kolik z účtu za teplo pro celý dům se tak rozpočítá. Musí to být v rozmezí 30–50 procent.
Spotřební složka už odráží to, co ukazují měřiče na přívodu tepla do bytu nebo poměrové měřiče (indikátory) osazené na radiátoru. Dnes se na ni může rozpočítávat 50–70 procent celkových nákladů na teplo. Při výpočtu se ovšem ještě používají korektivy, které se snaží zohlednit například polohu v bytě, způsob připojení měřidel a další proměnné.
Při nastavování poměru mezi základní a spotřební složkou by správce budovy měl (ale nemusí) zohledňovat zateplení tak, že čím energeticky úspornější budova je, tím nižší by měla být spotřební složka.
Po rozpočítání nákladů na jednotlivé byty se ale ještě musí před konečným rozúčtováním porovnat výsledky. Pokud rozpočítání vyjde tak, že se v některém bytě spotřeba na čtvereční metr příliš odchýlila od průměru, provede se korekce.
Vyhláška v současné podobě říká, že pokud má někdo spotřební složku rozpočtenou na čtvereční metr o 100 procent vyšší nebo o 20 procent nižší, než je průměr v domě, v podstatě se k tomu už nepřihlíží.
Jinými slovy: když na metr čtvereční protopíte třeba jen 70 procent toho, co průměrný soused, šetřili jste zbytečně, stejně se vám započítá 80 procent. A ostatní zaplatí o to míň. Obdobně to platí pro ty, co „propálí“ na metr víc než jednou tolik, co v průměru sousedi: co je nad sto procent, rozpočítá se na vrub dalších obyvatelů domu.
Jak se má změnit rozúčtování tepla?
I od ledna 2024 bude mít vyúčtování dvě složky: základní a spotřební.
Dosavadní rozložení obou složek ale má zůstat jen pro ty nejmíň hospodárné domy, navrhuje ministerstvo v novele vyhlášky. V úspornějších budovách, ze kterých uniká do okolí míň tepla nebo skoro žádné, se bude snižovat poměr spotřební složky.
Základní složka bude stanovena na 40 procent u budov, které mají v energetickém průkazu písmeno F a G (tedy ty nejmíň úsporné), na 50 procent pro budovy v kategorii D a E a pro nejúspornější budovy v energetické třídě C, B a A na 60 procent. (U budov ve třídě A se ale často měření neprovádí, což legislativa umožňuje – nestálo by to za to.)
U všech typů budov je (stejně jako dneska) možné poměr základní složky zvýšit i snížit o 10 procent. Nově tedy možný poměr základní a spotřební složky bude vypadat takto:
Interval pro volbu základní a spotřební složky podle třídy energetické náročnosti |
Typ budovy | Třída | Základní složka | Spotřební složka |
Velmi nehospodárná a mimořádně nehospodárná | F a G | 30–50 % | 50–70 % |
Nevyhovující a nehospodárná budova | D a E | 40–60 % | 40–60 % |
Úsporná a vyhovující (v mimořádně úsporných budovách se zpravidla spotřeba bytu už neměří) | C a B (případně A) | 50–70 % | 30–50 % |
Zdroj: důvodová zpráva k novele vyhlášky o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům |
Změna v poměrech základní a spotřební složky má podle ministerstva motivovat vlastníky domů k zateplování.
Kromě ní se ale mění ještě jedno číslo: spodní limitní hodnota. Tedy číslo, pod které se už nevyplatí šetřit. Dneska může být v přepočtu na metr vaše spotřeba (spotřební složka) nejméně 80 procent průměrné spotřeby v domě. Pokud topíte ještě míň, doplácíte na míň spořivé sousedy.
Pokud novela projde, zvýší se tenhle spodní limit na 70 procent průměrné hodnoty v domě. Ministerstvo doufá, že to lidi namotivuje k šetrnějšímu nakládání s teplem.
Vyhláška prošla připomínkovým řízením, teď ji posuzují vládní experti. Když ji vláda schválí, začnou nová pravidla platit od 1. ledna 2024. Do konce letošního roku se tedy náklady na topení budou určitě účtovat ještě podle dosavadních pravidel.
Gabriel Pleska
Redaktor, editor a uměle inteligentní ilustrátor webů Peníze.cz a Finmag.cz. Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
25. 8. 2023 8:03, Občan
Prosim, naučte se procenta. U spodní hranice spotřební složky máte rozpor.Pokud mohu být 20% pod průměrem, tak kdyz protopim 15% co průměrný byt, tak mi nauctuji 80% a ne jen 20% prumeru. Taktez asi bude chyba na konci clanku v 30%. tzn ze spodni hranice nestoupne na 30% prumeru, ale klesne o 30%, tedy na 70% prumeru.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
25. 8. 2023 7:20, Tarzan
Další lumpárna, už takhle mrzneme.
V diskuzi je celkem (7 komentářů) příspěvků.