Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Nový šéf Asociace penzijních společností: Povinné spoření na stáří? Nebránil bych se

| rubrika: Rozhovor | 6. 8. 2015 | 33 komentářů
Ve třetím pilíři důchodového systému si spoří zhruba 4,8 milionu Čechů. Jejich počet ale v posledních letech klesá. Jak trend zastavit? A jak lidi motivovat, aby si na stáří odkládali víc peněz? Ptali jsme se prezidenta Asociace penzijních společností a ředitele ČS penzijní společnosti Aleše Poklopa.
Nový šéf Asociace penzijních společností: Povinné spoření na stáří? Nebránil bych se

Letos v červnu vystřídal v čele Asociace penzijních společností Vladimíra Bezděka. Žádnou revoluci prý ale nechystá. „V rámci asociace se budu snažit zachovat dosavadní aktivní přístup k rozvoji sektoru doplňkového penzijního spoření a chceme dál ve prospěch klientů iniciovat a podporovat změny příslušných zákonů,“ vysvětluje Aleš Poklop. Nové účastnické fondy doplňkového penzijního spoření totiž Čechy zatím příliš nelákají, a dokud nedojde k úpravám, které by ho zatraktivnily, asi se na tom nic nezmění. Mezi nápady, které mají popularitu penzijního produktu zvednout je například zavedení předčasného výběru části nashromážděných prostředků nebo stanovení fixního věku pro výplatu peněz. Penzijním společnostem se ale zatím tyto úpravy nepodařilo prosadit v rámci důchodové komise, která má na starost reformu penzijního systému.


Aleš Poklop

Aleš Poklop

Po studiu na Vysoké škole zemědělské v Praze započal Aleš Poklop bankovní kariéru v České spořitelně v roce 1992, kde postupně zastával různé poradenské a manažerské pozice v retailovém a komerčním bankovnictví. Do Penzijního fondu České spořitelny nastoupil v lednu 2001 a o dva roky později byl jmenován ředitelem úseku obchodu a marketingu. V tomtéž roce se stal i členem představenstva společnosti a následně jejím místopředsedou. V roce 2008 odešel zpět do České spořitelny, kde působil ve vedení úseku externí prodej a kooperace.

Generálním ředitelem Penzijního fondu České spořitelny a předsedou představenstva byl jmenován v červnu 2010 a tyto funkce zastává i po transformaci fondu na penzijní společnost, ke které došlo 1. ledna 2013. Od této doby je zároveň odpovědný za řízení správního úseku ČS - penzijní společnosti. 

Od listopadu 2012 zastával funkci viceprezidenta Asociace penzijních společností ČR a v červnu 2015 byl zvolen jejím prezidentem.

Kdyby to bylo jen na vás, jak byste upravil český důchodový systém?

Zachoval bych státní solidární pilíř jako základ, zároveň bych se snažil, aby si Češi mnohem víc zažili soukromé spoření. Důležité je ale změny provádět uvážlivě a tak, aby měly dlouhodobou platnost. Co nejvíc škodí, je nestabilita. Časté změny vyvolávající nedůvěru lidí, jako je například rušení druhého pilíře. Bylo by dobré, aby se politická reprezentace nezaměřovala jen na jedno volební období, ale aby dokázala prosadit dlouhodobější vize a nastavený systém vylepšovala, a ne všechno hned rušila nebo měnila od základu.

Z jakých zemí bychom si třeba měli brát příklad?

Poučit bychom se mohli všude tam, kde mají jiný postoj k vlastnímu zajištění na stáří a také si spoří podstatně vyšší částky než tady, protože u nás je naprostá většina seniorů závislá pouze na příjmu ze státního důchodu. Třeba Rakousko má důchodový systém postavený na veřejných výdajích s náhradovým poměrem přes osmdesát procent – jen pro zajímavost v Česku je náhradový poměr přibližně jen padesát procent. Přesto si tam lidi na důchod spoří víc než u nás a začínají s tím už při nástupu do prvního zaměstnání.

Dále bychom si mohli vzít příklad ze zemí, kde drtivá většina zaměstnavatelů přispívá svým zaměstnancům. To ale samozřejmě závisí na ekonomických podmínkách dané země.

Pokud by u nás bylo dostatečně rozšířené soukromé spoření vedle průběžného systému, tak by byl důchodový systém postačující, nijak zvlášť nevybočuje z toho, co mají jinde.

Kolik to sype

Výsledky fondů starého i nového penzijka

Ve třetím pilíři je přes čtyři a půl milionu lidí. Naprostá většina jich má penzijní připojištění, které je – vzhledem k výsledkům fondů – dobré leda tak k těžbě státních příspěvků a příspěvků zaměstnavatele. Novější doplňkové penzijní spoření už je konstruované tak, že by mohlo přinést i zajímavější výnosy (za cenu rizik, která staré penzijko nemá). Málokdo o něj ale stojí. A pokud si ho někdo zařídí, nejčastěji zůstává u fondů s nejkonzervativnější strategií, které se vlastně od fondů penzijního připojištění ani neliší.

Co dokázaly penzijní společnosti ve svých fondech loni:

Státní příspěvek ve třetím pilíři

úložka

 státní příspěvek

 

 

300 Kč

90 Kč

 

400 Kč

110 Kč

 

500 Kč

130 Kč

 

600 Kč

150 Kč

 

700 Kč

170 Kč

 

800 Kč

190 Kč

 

900 Kč

210 Kč

 

1000 Kč a více

230 Kč

 

Říkáte, že tu lidé nemají zažité soukromé spoření. Na druhou stranu si do třetího pilíře posílá peníze zhruba 4,8 milionu lidí. To přece není málo. Není problém spíš v tom, že když už si někdo spoří na stáří, tak to často není dost?

Máte pravdu, že si tu lidé odkládají příliš malé částky. Všude v rozvinutém světě je to daleko víc. Alespoň trochu pozitivní je, že u nás průměrná úložka ve třetím pilíři v posledních letech vzrostla a dnes přesahuje osm set korun měsíčně. Velký vliv na to ale měla motivace v podobě navýšení státních příspěvků v roce 2013. Na druhou stranu, řada klientů nespoří tolik, aby jim budoucí dávky zajistily slušné stáří, i když se sečtou s jejich státním důchodem. Alarmující je pak především to, že průměrný věk člověka, který si sjednává smlouvu s penzijní společností, je padesát let. To je hrozně pozdě.

Kolik klientů si například do penzijních fondů neposílá ani tři stovky měsíčně, a ztrácí tím pádem nárok na státní podporu?

Naše penzijní společnost má zhruba milion klientů a desetina z nich na státní příspěvek vůbec nedosáhne. Podobné to bude i u ostatních penzijních společností. Na tom je potřeba zapracovat.

A na kolik smluv si už klienti neposílají vůbec žádné peníze?

Podíl aktivních smluv, na které od ledna 2015 nepřišel žádný příspěvek účastníka, je zhruba šest procent. S těmito klienty se snažíme aktivně komunikovat a přimět je k tomu, aby pokračovali ve spoření.

Říkáte, že byla chyba zrušit druhý pilíř, proč by k fungujícímu soukromému spoření na stáří nemohl stačit jen třetí pilíř?

Stačit by mohl, ale musel by být trochu atraktivnější. Zejména, co se týče účastnických fondů doplňkového penzijního spoření. Aby třetí pilíř skutečně posílil a měl u lidí větší váhu, muselo by se udělat daleko víc úprav, než jaké jsou teď na stole. A to jak pro účastníky, tak pro prodejce.

Například?

Rádi bychom navýšili provizní strop pro prodejce doplňkového penzijního spoření. Pak bychom chtěli pro klienty zavést možnost částečného výběru ukládaných prostředků, tedy něco jako je výsluhová penze u penzijního připojištění. A systému by určitě pomohlo i to, kdyby se opět stanovil fixní věk šedesát nebo pětašedesát let pro vznik nároku na výplatu naspořených peněz. Dnes je to navázáno na pohyblivý věk odchodu do důchodu a to je pro lidi příliš abstraktní. Asociace penzijních společností se v rámci důchodové komise snažila tyto tři úpravy prosadit, ale ve vládním návrhu se bohužel zatím neobjevily.

Chtěl bych ale řešit i další možnosti, jak spoření na stáří zatraktivnit. Všichni víme, že spoustu klientů motivuje především státní příspěvek. Chápu, že ho stát nemůže navyšovat často, ale měla by se alespoň zvážit jeho valorizace. Strašně důležitý je pak i příspěvek zaměstnavatele. Ten by zasloužil větší podporu, zejména v oblasti daňových úlev.

Pro prodejce by zase bylo potřeba zjednodušit podmínky povinné certifikace, registrace a vůbec celého procesu při získávání oprávnění k prodeji doplňkového penzijního spoření.

Penzijní produkty v číslech

Ke konci roku 2014 si u penzijních společností spořilo na penzi 4 869 837 lidí. Z toho 4 557 812 v transformovaných fondech penzijního připojištění, 228 812 v účastnických fondech doplňkového penzijního spoření a 83 213 lidí se účastnilo důchodového spoření ve druhém pilíři.

Penzijní společnosti na konci loňského roku spravovaly ve svých fondech prostředky účastníků v celkové výši 318,6 miliard korun (z toho v transformovaných fondech 312,1 miliard, v účastnických fondech 4,8 miliardy a v důchodových fondech důchodového spoření 1,7 miliardy korun).

Příspěvek zaměstnavatele pobíralo k 31. prosinci 2014 ke svému penzijnímu připojištění nebo doplňkovému penzijnímu spoření celkem 952 983 lidí, tedy pětina z celkového počtu. Průměrný příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění byl 735 a na doplňkové penzijní spoření 859 korun měsíčně.

Na konci loňského roku se z doplňkového penzijního spoření vyplácely předdůchody 687 osobám. Průměrná výše vypláceného předdůchodu byla 9370 Kč.

Pojďme vzít jednotlivé návrhy popořadě. Proč podle vás důchodová komise neschválila navýšení provizí pro zprostředkovatele doplňkového spoření?

Zvýšení provizního stropu se v rámci důchodové komise probíralo dost podrobně. Důležité je, že na něm nakonec byla shoda. Bohužel navýšení nebylo schváleno jen proto, že část stálých členů komise musela poslední jednání opustit a zbytek už nebyl usnášeníschopný.

Dost možná se ale navýšení provizí u doplňkového penzijního spoření stalo obětí časového souběhu s debatou o omezení provizí v pojišťovnictví. Přitom u penzijního spoření je provize od počátku zákonem omezena na maximálně 882 korun a také je ze zákona stanoveno, že ji hradí penzijní společnost, takže si ji prostě nemůže ukrojit z majetku klientů uloženého v účastnických fondech. To je oproti investičnímu životnímu pojištění obrovský rozdíl.

Zmínil jste také možné zavedení alternativy k výsluhové penzi, která funguje u penzijního připojištění…

Určitě by to dávalo smysl. Už jen kvůli tomu, že pro vstup do doplňkového penzijního spoření přestane platit věková hranice osmnáct let, takže ho bude možné sjednat i dětem. Představa, že se takový účastník dostane ke svým úsporám třeba až v šedesáti letech, může být ale pro mnoho lidí odrazující.

Výsluhová penze přitom hraje hlavně psychologickou roli. Ve skutečnosti ji využije jen minimum klientů. Jde ale o ten pocit, že pokud by bylo potřeba, tak si člověk může sáhnout na část svých peněz bez jakékoli penalizace. U stanovení fixního věku pro nárok na výplatu naspořených prostředků je to podobné. Pro lidi není takový rozdíl, jestli peníze dostanou v třiašedesáti nebo pětašedesáti letech, většina chce ale znát konkrétní číslo, aby s tím mohla vnitřně počítat.

Jak by mohl v praxi vypadat částečný výběr z účastnických fondů?

Podle mě není šťastně konstruovaná ani výsluhová penze u penzijního připojištění. Cílem tohoto produktu je přece akumulovat prostředky na důchod. Proto se mi nelíbí, že někdo může předčasně vybrat polovinu peněz včetně státních příspěvků.

Konstrukce předčasného výběru z účastnických fondů by mohla být velmi jednoduchá. Klient by měl možnost jednorázově vybrat například až třicet procent naspořených peněz, ale musel by úměrně tomu vrátit státní příspěvky.

Investovat a šetřit!

Jasně – dobře si vychovat hodně šikovných dětí, pořídit si byt, aby se nemusel platit nájem, a zahrádku, aby si člověk sám vypěstoval lacino dobroty.

Ale k tomu pořád investovat a šetřit.

Rádi poradíme s výběrem a pomůžeme porovnat:

Jak do systému spoření na stáří víc zapojit zaměstnavatele?

Dnes má příspěvek zaměstnavatele pouze dvacet procent účastníků a průměrná výše příspěvku je zhruba sedm set korun. Je to dlouhodobý stav, sám trh zlepšení evidentně nevyvolá, podle mě je potřeba impulz ze strany zákona nebo přinejmenším podnícení ke změnám u kolektivních smluv. V tuhle chvíli si může zaměstnavatel na základě příspěvků pro své zaměstnance odečíst na daních ročně až třicet tisíc korun. My navrhujeme zvýšení na padesát tisíc.

Příspěvky zaměstnavatelů ale samozřejmě souvisí i s hospodářským cyklem, kdy po krizi v roce 2008 někteří zaměstnavatelé příspěvky snižovali, nebo dokonce rušili. Snad teď s lepšími ekonomickými výsledky opět začne hrát tento benefit větší roli, třeba při náboru nových zaměstnanců.

Dovedete si představit, že by měli všichni zaměstnavatelé ze zákona povinnost přispívat do penzijního fondu svým zaměstnancům?

V rámci důchodové komise se bavíme o možnosti, že by zaměstnavatelé museli povinně odvádět příspěvek alespoň zaměstnancům, kteří vykonávají profese s vysokou fyzickou náročností nebo s vysokým zdravotním rizikem. V některých zemích to funguje. A nemyslím přímo zaměstnanecké penzijní fondy, ty už u nás nemá smysl zakládat, protože tu jsou zavedené a stabilní společnosti, které příspěvek zaměstnavatele umí administrovat.

Místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek v loňském rozhovoru pro Peníze.cz hovořil o tom, že by se lidem mohla ze mzdy automaticky přeposílat určitá část peněz přímo do třetího pilíře. Co si o tom myslíte?

Povinnému spoření na důchod bych se určitě nebránil. Byla by to rychlá a efektivní cesta, jak lidem tvořit rezervy na penzi.

A kolik by to mělo být peněz?

Obecné poučky hovoří o tom, že bychom si během aktivního života měli odkládat deset procent ze svého příjmu na důchod. Nicméně to je při daňovém zatížení v Česku příliš mnoho. Podle mého názoru by to ale mělo být alespoň 300 korun měsíčně, aby lidé dosáhli minimálně na státní příspěvek. Při dlouhodobém spoření i tato částka dokáže vytvořit zajímavé úspory.

Jak vlastně hodnotíte dosavadní práci a návrhy důchodové komise? Váš předchůdce v čele Asociace penzijních společností Vladimír Bezděk byl v tomto ohledu dost skeptický

Rozsáhlá debata je určitě potřeba a vzájemné názorové obohacení akademických, politických a odborných pohledů členů komise také. Trochu mě mrzí, že je Asociace penzijních společností pouze přidružený člen bez hlasovacího práva. Velká škoda je i to, že se v závěrečné zprávě komise neobjevily některé návrhy, u kterých byla přitom v prvním pracovním týmu shoda.

Anketa

Kolik měsíčně spoříte nebo investujete na důchod?

Je šance, aby se tak velký počet lidí domluvil na nějakém smysluplném kompromisu?

Teoreticky ano. V praxi je to dost složité. Debata nad každým problémem je na můj vkus příliš zdlouhavá a někdy hodně obecná. Na jednu stranu je to daň za to, že je v komisi tak různorodé složení, na druhou stranu je to ale možná dobře, protože pokud komise něco doporučí, mělo by to pak mít širokou podporu. Že je širší shoda možná, dokládají některé navržené parametrické změny k vylepšení třetího pilíře, které v současné době na návrh důchodové komise projednává Sněmovna. Velmi dobrou práci odvádějí také jednotlivé pracovní týmy, ve kterých se diskutují a pro důchodovou komisi připravují návrhy ke schválení.

Ekonom a člen důchodové komise Jaroslav Vostatek navrhuje, aby se zavedl rovný důchod, který by byl pro všechny stejný. Zároveň by se ale vyplácela i druhá složka důchodu, která by se vypočítávala podle toho, kolik peněz do systému člověk reálně odvedl. Prý by se tím posílila zásluhovost. Co si o tomto návrhu myslíte?

K posílení zásluhovosti měl sloužit druhý pilíř, který pan profesor Vostatek kritizoval a byl pro jeho zrušení. To, co navrhuje, už tu tedy bylo v jiné podobě. Souhlasím s tím, že většina lidí dnes nerozumí, jak se jejich důchod počítá a z čeho se skládá, nicméně nemám jeho návrh k dispozici a nevím, zda by tuto složitost skutečně odboural. Navíc politici už deklarovali, že tento návrh nepodpoří.

Mají podle vás dnes politici vůbec snahu důchodový systém nějak zásadně měnit?

Za posledních dvacet let se v důchodovém systému provedla řada změn, takže snaha řešit důchodový systém tady je. Asi nejodvážnější změna přišla před třemi lety, kdy se zavedl druhý pilíř. Ten byl ale bohužel velmi rychle zrušen. Přitom možná stačilo upravit jen některé parametry. Politici tímto krokem vyslali velmi špatný signál. Reforma důchodového systému je potřeba, ale nemyslím si, že současná vláda přijde s něčím zásadním. Lidé by tak při zajištění na stáří měli místo na stát a politiky spoléhat především sami na sebe.

Sada důchodových kalkulaček

Některé věci si sami rozumně nespočítáte – výpočet pravděpodobné (nebo chvilku před důchodem už i přesné) výše důchodu vlastními silami... to je práce pro masochistu. Trpělivého a pozorného masochistu. Ten čas se dá strávit líp, proto nechejte počty důchodovým kalkulátorům od Peníze.cz:

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-77
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

6. 8. 2015 11:52, Jirka

S článkem v zásadě souhlasím - ale až na jednu věc a tou je povinné spoření na důchod. Vždyť tohle už funguje - státu odvádíme na důchod dost peněz. Jenže stát je špatný hospodář a peníze mizí v kapsách různých zlodějů, lobbistů a podobné pakáže o některých politicích ani nemluvě. Až stát bude schopen tomuto rozkrádání zabránit a ti šmejdi skončí v base, tak bude peněz na důchody dost a dost a důchodci si budou žít jako v Řecku. A nebudou se vymýšlet další kraviny jako je povinné spoření na důchod. Opravdu by mne zajímalo, z čeho by si asi tak povinně spořila matka-samoživitelka s dvěma malými dětmi a s podprůměrným platem, které stát ani není schopen zajistit, aby ji otec dětí na děti platil příslušné výživné. V tomto stát opět totálně selhává. Takže o tyhle věci ať se politici starají a nevymýšlejí kraviny typu povinné spoření na důchod, genderově vyvážení slabikáře, multikulti přístup nelegálním imigrantům atd. atp.

Reagovat

 

+42
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

6. 8. 2015 15:22, josef

uz v prvnim dnesnim prispevku jsem panu xls rikal, ze pokud vi o nejakem zpusobu, jak primet lidi, aby mysleli na duchod, tak sem s nim. Jde o to, ze lidi spolehaji jen na stat a ve finale se jim stejne budou muset nejake penize dat, protoze volby.

Reagovat

 

-17
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Veterán 06. 08. 2015 14:55)

Další příspěvky v diskuzi (33 komentářů)

12. 11. 2015 | 16:16 | jj

Tak jiste, ze souhlasi. On svoje odmeny z obratu a poctu uzavrenych smluv dostane hned..Sporici clovek az po hodne letech. více

7. 9. 2015 | 13:15 | racer

Penzijní připojištění je podvod na klientech. Stačí si spočítat, kolik zaplatíte při jednorázovém vyrovnání na daních (15%) a zjistíte že státu jeho příspěvek nejen vrátíte, ale dokonce přeplatíte. Pokud si necháte vyplácet...více

16. 8. 2015 | 13:53

Povinné spoření je jen skrytá daň. více

12. 8. 2015 | 9:49 | Miki

Je to sice úžasné spořit si na důchod - otázkou je zda se ho dožijeme. Další problém v povinném spoření na důchod vidím v tom, že spousta lidí je bez zaměstnání , žijí z ruky do úst - z čeho tedy budou spořit ??? Pánové tam...více

9. 8. 2015 | 17:16 | Mo

Penzijní fondy ? Výnosný kšeft s chudobou. Bohatí žádné takové spoření nepotřebují. Pokud vycházíme z toho, že většina lidí je svéprávných, tak bych nechal jejich finanční osud na nich a staral se, aby z toho co za život...více

Čtenáři také navštívili

28. 5. 2015 |  | 22 komentářů

Rodinám s dětmi se sníží sociální pojištění. Ostatní to zaplatí

Důchodová komise předkládá vládě další návrh na úpravu penzijního systému. Sociální pojištění by se vám mělo nově vypočítávat podle toho, kolik dětí právě vychováváte.

18. 4. 2015 |  | 26 komentářů

Otakar Hampl: Důchodový systém trestá rodiče, že mají děti

Tým, který řídí, má v důchodové komisi na starost systémové analýzy, zásluhovost a převody peněz mezi státem a rodinami. S Otakarem Hamplem jsme mluvili především o tom, koho důchodový systém znevýhodňuje...

12. 1. 2015 |  | 25 komentářů

Nápady důchodových reformátorů: Nový penzijní věk, sdílené penze manželů a jiné

Připravili jsme pro vás přehled změn, které se chystají na náš penzijní systém. Některé už projednala a odsouhlasila vláda, jiné teprve projednávat bude, některé teprve zváží důchodová komise. A jiné snad...

22. 8. 2014 |  | 25 komentářů

Očima expertů: Nástupce penzijního připojištění skoro nikdo nechce. Jak ho udělat přitažlivější?

Druhý pilíř penzijního systému je odepsán. Na penzijní připojištění si lidé posílají tak málo, že v důchodu jim to mnoho nepomůže, zaměstnavatelům se nechce příliš přispívat a o nové účastnické fondy doplňkového...

26. 7. 2014 |  | 9 komentářů

Plný autobus: Na shodu má důchodová komise moc členů. Vladimír Bezděk je rád, že není řidič

Jen těžko byste hledali někoho, kdo by zasvěceněji promluvil o českém důchodovém systému a o změnách, které by mu mohly zajistit dlouhodobou stabilitu. Současný šéf Asociace penzijních společností Vladimír...

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Absolutní hodnota, Ekvivalent, Cenová elasticita poptávky, nemoc, nemocenská, benefity, notáři, odměna notáře, Míra inflace, Eiffelova věž, 40/2009 Sb., Durace, výměna nemovitosti, oddlužovací společnost, Steven Pressfield, robert čapka, zájemce o práci, diplomky na zakázku

4T84729, 4J20970, FAKETAX1, 4T84729, 7A28959

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK