Kolik vám loni vydělalo penzijko: Známe výnosy penzijních společností

Penzijní společnosti připsaly za loňský rok klientům svých transformovaných fondů (tedy klasického penzijního připojištění) zhodnocení od 0,7 do 1,7 procenta. Ve většině případů šlo o nižší výnosy než za rok 2013. Nejspokojenější můžou být klienti, kteří mají sjednané penzijní připojištění u Penzijní společnosti České pojišťovny, naopak nejnižší výnos za loňský rok nabídla Conseq důchodová penzijní společnost (od letoška už se jmenuje pouze Conseq penzijní společnost, pozn. red.), která v roce 2013 převzala klienty společnosti Aegon.

Na boj s inflací, která byla loni extrémně nízko – 0,4 procenta, tedy výnosy penzijních fondů stačily. Z pohledu dlouhodobého zhodnocování úspor se ale nejedná o výsledek, ze kterého by měl mít člověk kdovíjakou radost. A lepší zítřky zatím v nedohlednu. Dlouhodobě totiž klesají výnosy státních dluhopisů, do kterých mají fondy zainvestovanou většinu prostředků.

Penzijní produkty v číslech

Ke konci roku 2014 si u penzijních společností spořilo na penzi 4 869 837 lidí. Z toho 4 557 812 v transformovaných fondech penzijního připojištění, 228 812 v účastnických fondech doplňkového penzijního spoření a 83 213 lidí se účastnilo důchodového spoření ve druhém pilíři.

Penzijní společnosti na konci loňského roku spravovaly ve svých fondech prostředky účastníků v celkové výši 318,6 miliard korun (z toho v transformovaných fondech 312,1 miliard, v účastnických fondech 4,8 miliardy a v důchodových fondech důchodového spoření 1,7 miliardy korun).

Příspěvek zaměstnavatele pobíralo k 31. prosinci 2014 ke svému penzijnímu připojištění nebo doplňkovému penzijnímu spoření celkem 952 983 lidí, tedy pětina z celkového počtu. Průměrný příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění byl 735 a na doplňkové penzijní spoření 859 korun měsíčně.

Na konci loňského roku se z doplňkového penzijního spoření vyplácely předdůchody 687 osobám. Průměrná výše vypláceného předdůchodu byla 9370 Kč.

Vyšší zhodnocení v účastnických fondech

V Česku si spoří na důchod v penzijním připojištění zhruba 4,5 milionu lidí. Další nepřibudou, Na konci listopadu 2012 je uzamkla vláda Petra Nečase a nejspíš snědla klíč. Náhradou má být doplňkové penzijní spoření. Lidé v něm můžou posílat peníze do účastnických fondů, které se od sebe odlišují různými investičními strategiemi. Na rozdíl od penzijka už nemusí každý rok skončit v plusu, což byla při dlouhodobém investičním horizontu podmínka, která prý bránila vyšším výnosům.

A loňské výsledky účastnických fondů potvrzují, že vyšší výnosy jsou skutečně možné. Dynamické účastnické fondy totiž dosahovaly zhodnocení v průměru kolem pěti procent. Výnos nejlepšího fondu na trhu se pak dokonce přehoupnul přes dvanáct procent. Možnost vyššího zhodnocení je ale na druhou stranu vykoupena rizikem, že v horších časech budou výnosy podstatně nižší, nebo dokonce i záporné. V účastnických fondech navíc není možnost výsluhové penze, tedy výběru poloviny naspořených prostředků po patnácti letech. Doplňkové penzijní spoření také odsouvá výplatu peněz až na dobu odchodu do důchodu. A kdo ví, kdy to vlastně bude… Naopak v případě penzijního připojištění je jednorázová výplata naspořených prostředků možná už v šedesáti letech.

Riziko neláká

Češi se zatím k přestupu do účastnických fondů moc neženou. Na konci loňského roku mělo u penzijních společností sjednané doplňkové penzijní spoření necelých 230 tisíc lidí. „Z dostupných dat je patrné, že počet smluv sjednávaných do účastnických fondů roste, avšak ne takovým tempem, aby to stačilo pokrýt odchody klientů z transformovaných fondů. Klienti tedy celkově ve třetím pilíři dlouhodobě ubývají, každý kvartál je to zhruba mínus 40 tisíc klientů. Důvodem nízkých prodejů je mimo jiné regulace distribuce, kterou by bylo vhodné zmírnit,“ tvrdí prezident Asociace penzijních společností ČR a generální ředitel Penzijní společnosti České pojišťovny Vladimír Bezděk, co kromě již zmíněných důvodů stojí za nižším zájmem o tento produkt.

Představa, že by prostředků v penzijním fondu mohlo nějaký čas také ubývat, je u nás pro mnohé stále jen těžko překonatelná. Takže když už lidé pro účastnické fondy rozhodnou, ani pak nejsou moc odvážní. „Stále převažuje zájem o konzervativní fond (cca 78% zastoupení). Vyvážený fond volí cca 15 procent klientů a dynamický pak sedm procent. Je to škoda, protože investice do dynamického fondu je vhodná například i pro mladého konzervativního investora – díky dostatečnému investičnímu horizontu je totiž riziko krátkodobého kolísání cen jednotek v jeho případě prakticky bezvýznamné, a fond přitom nabízí nejvyšší dlouhodobé zhodnocení,“ říká Klára Pačesová z penzijní společnosti České spořitelny, která má v tuto chvíli v účastnických fondech nejvíc klientů ze všech penzijních společností.

Chystají se změny

Důchodová komise, která má na starost reformu penzijního systému, by ráda zatraktivnila spoření ve třetím pilíři, zejména tedy v účastnických fondech. V polovině ledna proto předložila návrhy na úpravu doplňkového penzijního spoření, vesměs s cílem přilákat mu víc klientů. Prvním opatřením, které by výrazně rozšířilo počet potenciálních klientů, je možnost účastnit se doplňkového penzijního spoření už od narození. Rodiče a prarodiče by tak mohli svým potomkům zakládat smlouvy a posílat do penzijních fondů peníze podobně, jak je dnes běžné například u stavebního spoření.

Další novinkou, kterou důchodová komise navrhuje vládě, je změna danění výnosů při výplatě peněz. Nyní se totiž všech výplat týká patnáctiprocentní sazba z daně příjmů. V případě jednorázové výplaty se navíc daní nejen výnosy, ale i příspěvky zaměstnavatele. Důchodová komise navrhuje, aby byli od daně osvobozeni všichni klienti, kteří se rozhodnou, že si peníze z doplňkového penzijního spoření nechají vyplácet v podobě desetileté renty.

Zástupci penzijních společností by si ale představovali mnohem zásadnější změny: „V rámci Asociace penzijních společností navrhujeme tyto úpravy: podporu pro zapojení zaměstnavatelů například přes další daňové stimuly, návrat k výsluhovým penzím ve formě možnosti částečných výběrů vkladů v průběhu spoření, snížení regulace distribuce včetně úpravy/zrušení provizních stropů a vytvoření lepších podmínek pro investování penzijních společností,“ vyjmenovává Vladimír Bezděk. Všechna doporučení důchodové komise v současné době řeší Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo financí, která mají na starost připravit návrhy legislativních úprav. Ty budou později předloženy vládní koalici ke schválení. Už teď je tedy jasné, že nepůjde o bleskový proces, který by třetí pilíř proměnil jako mávnutím kouzelného proutku.    

naši komisaři

Komisaři vymýšlejí, jak zreformovat důchodovou reformu. Na Peníze.cz jsme zatím důkladněji vyzpovídali čtyři. 

Šéfoval dvěma komisím pro reformu důchodů, v té dnešní je jako zástupce Asociace penzijních fondů.

• Rozhovor s Vladimírem Bezděkem:
  Plný autobus: Na shodu má důchodová komise moc členů. Vladimír Bezděk je rád, že není řidič
  Deficit penzijního systému nebude tragický. Když se bude zvyšovat důchodový věk

Vysoce postavený odborář. Dnes šéf pracovního týmu důchodové komise, který má na starosti rušení druhého pilíře a přestavbu třetího.

• Rozhovor s Vítem Samkem:
  Nový třetí pilíř: Znovu výsluhová penze. A spoření na stáří už od kolíbky
  Povinný třetí pilíř dává smysl

Sociolog. Dlouholetý expert ČSSD na důchodovou problematiku. Šéf současné mnohohlavé důchodové komise.

• Rozhovor s Martinem Potůčkem
  Babišovy výroky mě netrápí
  Žijeme v kapitalismu, ale důchody máme pořád socialistické

Teoretický ekonom. Kromě teorie preferencí a teorie důvěry se ovšem zajímá také o demografii. V důchodové komisi má na starosti přerozdělování. Míněno přerozdělování vybraných peněz. Říká, že dlouhodobě znevýhodňujeme rodiny s dětmi – a že bychom je naopak měli podpořit.

• Rozhovor s Otakarem Hamplem
  Důchodový systém trestá rodiče, že mají děti

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Založte si DIP

Sdílejte článek, než ho smažem