Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Vít Samek: Povinný třetí pilíř dává smysl

| rubrika: Rozhovor | 1. 11. 2014 | 16 komentářů
Ve druhé části rozhovoru s Vítem Samkem, místopředsedou ČMKOS a vedoucím pracovního týmu důchodové komise, který má na starosti úpravy třetího pilíře, bude řeč především o výpočtu státní podpory a větším zapojení zaměstnavatelů do spoření na stáří.
Vít Samek: Povinný třetí pilíř dává smysl

Jeho pracovní tým má za úkol vymyslet, jakým způsobem zvýšit úspory lidí ve třetím pilíři a jak dosáhnout toho, aby byly pro nové účastníky atraktivní i fondy doplňkového penzijního spoření. „Nelíbí se mi představa, že důchodci nebudou mít z čeho žít, a stát jim bude ponižujícím způsobem pomáhat dávkami,“ vysvětluje Vít Samek a popisuje, proč je klíčové do spoření na stáří v mnohem větší míře zapojit zaměstnavatele a jak celý systém odvodů peněz do třetího pilíře zautomatizovat.

Vít Samek

Vít Samek

Zabývá se důchodovou problematikou od roku 1975, měl možnost se jí pracovně věnovat během svého působení ve státní správě, soukromém sektoru i v odborech. Působil mimo jiné v obou Bezděkových komisích – v druhé z nich byl autorem varianty důchodové reformy doporučující pro Českou republiku kombinaci současného solidárního průběžně financovaného důchodového pojištění se zásluhovým penzijním připojištěním se státním příspěvkem, v němž by byla posilována úloha zaměstnavatelů a vazba příspěvků na mzdy zaměstnanců.

Měla by podle vás být účast ve třetím pilíři povinná?

Nechci nějak provokovat a tvrdit, že je to nezbytné. Pokud se ale podíváme na vývoj v zemích, kde jsou lidem do třetího pilíře automaticky odváděny peníze ze mzdy, tak to dává smysl. Například ve Švýcarsku či Nizozemsku, když už měly penzijní fondy tolik účastníků, že chybělo jen několik málo procent zaměstnanců, zavedli povinnou účast velmi jednoduše. Do zaměstnaneckých penzijních fondů zapojili ty zaměstnance, kteří v nich dosud nebyli, a pak samozřejmě každého, kdo nově nastupoval na pracovní trh. Avšak z mého pohledu dnes u nás není klíčové, aby byl třetí pilíř povinný, ale aby v něm lidé měli výrazně větší úspory na důchod než dnes. Budou je totiž potřebovat.

Jednou z možných změn, která by měla zvýšit celkový objem prostředků ve třetím pilíři, je automatické odvádění peněz ze mzdy. Jaká je vaše konkrétní představa?

Já bych byl pro zavedení nové, procentní formy státního příspěvku, např. v poměru čtyři ku jedné. Tedy podobně jako dnes u státního příspěvku, kdy za vlastní tisícikorunu dostane účastník státní příspěvek 230 korun. Odvod ze mzdy by vše zautomatizoval, zaměstnanci by zaměstnavatel každý měsíc strhl čtyři procenta ze mzdy a stát by mu jedno procento přidal. Vedle toho by zůstala stávající podoba státního příspěvku pro lidi, kteří jsou účastníky systému, i když nemají pravidelnou mzdu. Všechno je potřeba ještě důkladně propočítat z hlediska fiskálních dopadů, ale považuji za potřebné, aby byla státní podpora flexibilnější.

Jak to myslíte?

Stát by se například zavázal, že podpora v podobě státního příspěvku bude nejméně jedno procento ze mzdy s limitem maximální výše stanovené pevnou částkou. Zároveň by ale bylo možné reagovat na vývoj trhů a stav veřejných financí. Když by se ekonomicky dařilo, mohla by být podpora zvýšena například na 1,3 nebo 1,4 procenta mzdy zaměstnance, a naopak v hospodářsky slabších obdobích by mohla klesnout zpátky na jedno procento. Pod tuto hranici by už nešla.

STÁT SE O VÁS NEPOSTARÁ. MY ANO…

Čím dříve začnete spořit na stáří, tím lépe se budete mít.

V Ušetři.peníze.cz dokážeme mnohem víc. Přesvědčte se sami.

Nevznikl by ale dvojím výpočtem státních příspěvků příliš velký zmatek?

Věřím, že ne. Člověk by si v průběhu života volil podle své osobní situace, která z těchto variant je pro něj přínosnější. Důchodový systém by měl odpovídat potřebám života. Životní situace a potřeby jednotlivců se v průběhu času mění - nezaměstnanost, péče o děti a tak podobně  - , na to bychom měli být schopni zareagovat.

Získáte ale podporu politiků, kteří tyto změny musí nejprve legislativně ukotvit? Když jsem četl vyjádření zástupců parlamentních stran, a nebyli to jen lidé z opozice, nepřišlo mi, že se jim něco takového zamlouvá.

Myslím si, že ještě neznají podrobnosti tohoto návrhu, diskuse o něm teprve začíná a věřím, že jejich hodnocení poté, až se s ním podrobněji seznámí, bude příznivé. Slabší účast zástupců politických stran na jednáních pracovních týmů důchodové komise je ovlivněna jejich povinnostmi v Poslanecké sněmovně či v jiných veřejných funkcích, ale vše důležité budeme prezentovat na společném jednání celé komise. Věřím, že politici náš záměr nakonec pochopí a podpoří jej.

Pokud by se ale státní příspěvek vypočítával procentem ze mzdy, tak by stát na příspěvcích musel pravděpodobně vyplatit víc peněz než dosud. Pochopil by to i ministr financí, který chce naopak na výdajích co nejvíc šetřit?

Záleží samozřejmě na nastavení nové formy státního příspěvku, ale je třeba vzít v úvahu základní smysl a poslání třetího důchodového pilíře. Stát bude vyplácet o něco víc, jestliže si budou ve větší míře odvádět i účastníci. Jinak se skutečného účelu třetího pilíře, kterým je zajištění doplňkových důchodů, dosáhnout nedá. Je potřeba, aby v naší zemi měli lidé v důchodovém věku víc peněz než dnes. Pokud bychom nastavili penzijní systém tak, že důchodci budou představovat jen chudou vrstvu české společnosti, tak je to cesta do pekel. Je potřeba dosáhnout toho, aby i starší lidé měli kupní sílu zajišťující jim na jedné straně důstojný život ve stáří a na druhé straně, aby jako velmi početná skupina spotřebitelů utráceli na vnitřním trhu. Nelíbí se mi představa, že důchodci nebudou mít ve stáří z čeho žít, a stát jim bude pro ně ponižujícím způsobem v nejtíživějších případech pomáhat dávkami.

Kalkulačka: důchodový věk

Rozšířená verze kalkulačky

Další kalkulačky

Dalším proklamovaným cílem důchodové komise je větší zapojení zaměstnavatelů do třetího pilíře. Je ale větší příspěvek na důchod pro zaměstnance opravdu tak velký benefit?

Rozhodně ano. Pro zaměstnance je to velmi atraktivní. Dostávají totiž peníze, na které by jinak neměli nárok. Navíc si tím vytváří úspory, které se jim na stará kolena budou hodit. Za odbory vedeme jednání se zaměstnavateli a je vidět, že se o tuhle problematiku opravdu zajímají. Uvědomují si třeba to, že pokud budou mít jejich zaměstnanci ve třetím pilíři dost peněz, tak se jim to může hodit i kvůli předdůchodům. Ty je možné využít už pět let před dosažením důchodového věku, například v situaci, kdy podnik, v němž účastník doplňkového penzijního spoření pracuje, musí nevyhnutelně propouštět. Nejohroženější jsou v takové chvíli starší zaměstnanci. Pokud jim jejich zaměstnavatel posílal do třetího pilíře průběžně větší příspěvky, je propuštění zaměstnance v předdůchodovém věku méně bolestivé pro obě strany.

Jak ale motivovat zaměstnavatele, aby svým zaměstnancům posílali víc?

Opět bychom se měli podívat na podnikovou kulturu na Západě. Firmy ví, že pokud nebudou mít spokojené zaměstnance, tak se jim jen stěží bude dlouhodobě dařit. Proto se je snaží udržet i nejrůznějšími benefity. Mezi ně patří velmi často právě penzijní plány založené na příspěvcích zaměstnavatelů na důchod. Dobrý zaměstnavatel by podle mě měl svým zaměstnancům na důchod přispívat i v České republice – mnoho z nich tak už v současné době činí.

Má ještě smysl, aby se tu zakládaly klasické zaměstnanecké fondy? Předseda důchodové komise Martin Potůček to nevylučoval, naopak šéf Asociace penzijních společností Vladimír Bezděk o takovém řešení pochybuje.

Za vlády premiéra Miloše Zemana a tehdejšího ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Špidly jsme vytvořili návrh zákona o zaměstnaneckých penzijních fondech. To byl v podstatě poslední pokus zavést v České republice zaměstnanecké penzijní připojištění po vzoru nejvyspělejších zemí. Vláda sice tento návrh schválila, ale v Parlamentu nakonec o pár hlasů neprošel do druhého čtení. Dnes už je na další pokus pozdě. Trh je zaplněný a zaměstnavatelé by o takový doplňkový systém, v němž by hráli spolu se zástupci zaměstnanců větší roli, ani nestáli. Zvykli si, že se lze takový důchodový produkt na trhu „koupit“ i s vědomím, že část jejich příspěvků půjde na krytí nákladů penzijních společností, na jejichž chod nemají žádný vliv.

Chtěl bych ale prosadit, aby zaměstnavatelé, jejichž zaměstnanci působí v extrémně namáhavých a rizikových profesích, museli příspěvek do třetího pilíře odvádět povinně a aby byly vytvořeny příznivější podmínky pro růst zapojení zaměstnavatelů do doplňkového penzijního spoření.

Změny, o kterých jsme spolu hovořili, se budou týkat především účastnických fondů doplňkového penzijního spoření. Myslíte, že se podaří přesvědčit klienty, aby do nich přestupovali z transformovaných fondů? Vidina každoročního nezáporného zhodnocení se zdá být nepřekonatelná, ač je to z pohledu dlouhodobého investování nedává moc smysl…

Novinkami, které se snažíme zavést, by mohlo získat doplňkové penzijní spoření na přitažlivosti. Přijde mi fér, aby se každý účastník s úsporami v transformovaném fondu sám rozhodl, která podoba III. pilíře mu přijde smysluplnější. Nikoho nechceme nutit. Myslím si, že pokud by měli např. účastníci v transformovaných fondech pět let po sobě zhodnocení kolem nuly, což se bohužel vzhledem k situaci na trhu může snadno stát, a naopak pokud by některé účastnické fondy dokázaly „porážet“ inflaci, tak by si to mohli rozmyslet. Týkat se to bude samozřejmě spíše mladších ročníků, které před sebou mají ještě delší investiční horizont. Pro účastníka ve věku krátce před penzí to naopak není rozumné s výjimkou případu, že by chtěl využít předdůchod.

A co když přesto zůstane drtivá většina lidí v transformovaných fondech. Nepřijde tím vaše práce na zmar?

Tímhle se opravdu nezabývám. Snažíme se lidem nabídnout alternativu, která by dávala smysl a byla by pro ně přitažlivá a pokusíme se jim vše dobře vysvětlit. Posouzení individuálního rizika je ale v individuálních spořících programech, mezi které doplňkové penzijní spoření patří, jen na účastnících samotných. Penzijní společnosti a jejich poradci jim v tom mohou velmi pomoci.

Dokážete si představit, že by se atraktivita účastnických fondů zvýšila tím, že se fondům transformovaným sníží státní podpora?

To bych rozhodně nedělal. Nepřišlo by mi to slušné ani spravedlivé. Náš mandát nás opravňuje III. pilíř vylepšovat, nikoliv omezovat „nabytá práva“. Když už mají lidi přestupovat v rámci III. pilíře, tak jen kvůli tomu, že pro ně budou účastnické fondy opravdu lákavé, nikoliv pod ekonomickým tlakem vyvolaným zhoršením stávajících podmínek ve transformovaných fondech.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-21
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

1. 11. 2014 10:42, vrbicka

Nezapomente, ze pan Samek neni zadny nezavisly odbornik, ale sedi na teple zidli u odborarskeho korytka. A byl u toho, kdyz si stat s PP delal co chtel az jej nakonec soupnul na slepou kolej, bez souhlasu 5 mio lidi...a ted mu mame verit ?

Reagovat

 

+24
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu ( 01. 11. 2014 09:44)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

1. 11. 2014 9:44

mně se ty změny náhodou docela líbí

Reagovat

 

-4
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (16 komentářů)

19. 12. 2014 | 23:02

Neni soudruh jako soudruh. Soudruh Vit Samek je opravdu uvedomnéy soudruh a jakmile zacneme prerozdelovat na zaklade zadluh urcite dojde oceneni! více

19. 12. 2014 | 22:57

Soudruh Samek vzdy hajil zajmy pracujiciho lidu proti zajmum velkokapitalu, revansistum a kontrarevolucionarum. A nikdy se nezaproda za mzrky peniz! Čest jeho obetave praci! více

4. 11. 2014 | 6:23 | Octopus

Tady těm nesmyslum se musí zabránit stůj co stůj! více

2. 11. 2014 | 15:13 | Jan Solver

Tak v první řadě bych vyházel důchodce ze státního a dal na jejich místa z těch půlmilionu nezaměstnaných. Pak by se vidělo, možná by se ani nemuselo nic řešit :-) více

2. 11. 2014 | 8:06 | VlK

Dle mě by pro začátek stačilo, aby DPS nebral zpětně státní příspěvky pozůstalým (na rozdíl od TF). Dále aby doba trvání smlouvy byl ve smlouvě a nebyl závislý na podobných "lidech" jako je pan Samek. Když tam bude výsluhová...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Garanční fond burzy, Střední hodnota, Očekávaná výnosnost, čtú, účastnické fondy, jan sedláček, odstoupení od smlouvy, transformované fondy, investiční chyby, Sdružení na ochranu nájemníků, překvapení, znalec vína, ručitel, Městská policie Praha, all risk pojištění, Premium SMS, Česká školní inspekce, délka fixace

5J54658, 2SC4511, 2L02877, 1H11283, 5J72340

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK