Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Drazí pozůstalí, i mrtvý musí platit daně!

| rubrika: Jak na to | 26. 8. 2014
Člověk má jisté jen dvě věci: smrt a daně. Neuteče ani jednomu. A na pořadí nezáleží. Když člověk dřív umře, než zaplatí, musí se za něj postarat dědicové. Součástí dědictví jsou totiž vedle majetku i pohledávky a závazky – včetně daňových povinností zemřelého podnikatele.
Drazí pozůstalí, i mrtvý musí platit daně!

Zůstane v našich vzpomínkách… A nejen v našich: ani úřady nezapomínají, a tak se pozůstalí nemusí vypořádat jen se ztrátou blízkého člověka, ale také se slušnou hromádkou papírů. Pokud zemře podnikatel nebo živnostník – tedy člověk, který před smrtí vykonával samostatnou výdělečnou činnost – musí někdo kromě jiného formálně uzavřít i jeho podnikání. Podat poslední daňové přiznání, přehledy pro sociálku a zdravotní pojišťovnu – a případně doplatit, co bude třeba. 

Dědic a správce dědictví. Kdo je kdo

„Kromě majetku jsou součástí dědictví také veškeré daňové povinnosti zesnulého, vyplývající například z podnikání nebo pronájmu. Ty je povinen vyřídit pozůstalý manžel nebo partner, jiný zákonný dědic nebo správce dědictví,“ říká Blanka Štarmanová ze společnosti TaxVision, specializované na daňové poradenství a účetnictví. O tom, kdo je a není dědicem, případně jaké budou dědické podíly, se rozhodne v dědickém řízení, které zahajuje místně příslušný okresní soud (v Praze obvodní soud), poté co ho matrika vyrozumí o úmrtí. Soud vybere soudního komisaře (notáře), který řízení o pozůstalosti vyřizuje. V období mezi úmrtím a ukončením dědického řízení spravuje dědictví takzvaný správce dědictví, kterého určí ještě za života zůstavitel nebo v dědickém řízení soud.

„Dědic přebírá daňové povinnosti až po ukončení soudního řízení o dědictví. Do té doby vyrovnává daňové povinnosti jménem zemřelého (a z jeho majetku) správce dědictví,“ popisuje Blanka Štarmanová z TaxVision.

Úmrtí podnikatele oznamovat nemusíte. Ale pro jistotu…

Úmrtím podnikatele jeho podnikání nebo jiná samostatná výdělečná činnost zaniká. Výjimkou je situace, kdy se některý z dědiců rozhodne v podnikání po zemřelém pokračovat; k tomu se vrátíme podrobněji níž.

Pro zákonného dědice, tedy obvykle pozůstalého manžela, manželku či potomka, případně správce dědictví, to znamená, že bude muset jednat hned s několika institucemi: finančním úřadem, zdravotní pojišťovnou, správou sociálního zabezpečení, případně také živnostenským úřadem.

Dědic nemá vůči úřadům žádnou oznamovací povinnost: informaci o úmrtí by měly dostat z obecního úřadu, který vede matriku, respektive z takzvaných základních registrů. Nic ale nedáte za to, když je obvoláte – a minimálně si s nimi vyladíte další postup. Zkušenost navíc ukazuje, že využívání registrů státními úřady vždycky nefunguje úplně spolehlivě.

  • „Správce daně (tedy i finanční úřad) využívá při své činnosti referenční údaje obsažené v příslušném základním registru. Mezi tyto referenční údaje patří mimo jiné i datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí daňového subjektu [čti: člověka, případně podnikatele, pozn. red.] došlo. Dědicovi tedy neplyne ze zákona povinnost oznámit finančnímu úřadu úmrtí daňového subjektu, a tedy ani žádná sankce s tím spojená. To však neznamená, že by dědicové takovou informaci finančnímu úřadu poskytnout nemohli,“ vysvětluje pro Peníze.cz mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová.
  • „Úmrtí pojištěnce oznamuje centrálnímu registru pojištěnců příslušný obecní úřad pověřený vedením matriky a má tak učinit do osmi dnů od zápisu do matriky,“ odpověděl nám na obdobnou otázku mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý.
  • „Oznámení o smrti OSVČ není uloženo zákonem. Z hlediska evidence OSVČ je však příznivé, pokud se příslušná okresní správa sociálního zabezpečení dozví o této skutečnosti co nejdříve. Z tohoto důvodu je vhodné tak učinit ze strany potenciálních dědiců či jiných blízkých osob. U okresní správy sociálního zabezpečení zjišťuje notář, který vyřizuje dědictví, stav pohledávek a závazků ke dni úmrtí podnikatele. Nejpozději se tedy okresní správa sociálního zabezpečení dozví o úmrtí OSVČ tímto způsobem,“ okomentovala pro Peníze.cz mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) Jana Buraňová.

Když se dědici nedohodnou

„Pokud je daňovou povinnost zůstavitele povinno plnit více osob spravujících pozůstalost, plní ji tyto osoby společně a nerozdílně. Pokud jsou osobami spravujícími pozůstalost například tři dědicové, správce daně je oprávněn jednat samostatně s kterýmkoliv z těchto dědiců a po kterémkoliv z nich vyžadovat plnění povinností při správě daní – tedy například podání daňového přiznání. Správce daně má rovněž právo vyzvat kteroukoliv z osob spravujících pozůstalost ke splnění povinnosti, která vznikla v rámci daňové povinnosti zůstavitele. Ať už tedy panuje mezi dědici spor, nebo nikoliv, daňové tvrzení (přiznání) může podat kterákoliv z osob spravujících pozůstalost,“ vysvětluje mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová. A dodává, že pokud povinnost podat daňové přiznání nebude splněna, bude pokuta. Ta jde na vrub pozůstalosti.

Dokdy podat daňové přiznání za zemřelého

Pokud měl zemřelý člověk povinnost podávat daňové přiznání, musí to dědic nebo správce dědictví udělat za něj – má na to tři měsíce ode dne úmrtí. Přiznání se podává za příslušnou část zdaňovacího období (od začátku roku do úmrtí). Když podnikatel nebo živnostník zemře na začátku kalendářního roku – dřív, než podá daňové přiznání za předešlý rok, je za něj navíc třeba podat i toto daňové přiznání, a to v řádném termínu.

Připomínáme, že přiznání k dani z příjmů fyzických osob za předešlý rok se každoročně standardně podává do prvního pracovního dne v dubnu – více v textech, které jsme věnovali letos podávaným daňovým přiznáním:

Kdy podat přehled pro zdravotní pojišťovnu

„Do jednoho měsíce ode dne, kdy mělo být podáno daňové přiznání, je třeba na formuláři zdravotní pojišťovny podat i přehled o příjmech a výdajích osoby samostatně výdělečně činné,“ objasňuje mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Dluhy na pojistném? Když dědictví neodmítnete, musíte je zaplatit

Úmrtím pojištěnce končí pojistný vztah mezi pojištěncem a zdravotní pojišťovnou. Pokud má zemřelý právního nástupce, tedy dědice, mají obě strany nárok na vypořádání vzájemných závazků a pohledávek. „Pohledávkami pojišťovny jsou zejména neuhrazené odvody pojistného a penále za prodlení. Závazkem pojišťovny je například vrátit případný přeplatek na pojistném nebo vrátit přeplatek ze zaplacených regulačních poplatků, vybraných za poskytování hrazené zdravotní péče,“ vysvětluje mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Když zemřelý člověk nezanechá majetek nebo zanechá majetek nepatrné hodnoty, je majetek vydán tomu, kdo se postaral o pohřeb, a dědické řízení se zastaví. „Nevzniká pak právní nástupnictví a odpovědnost za dluhy zůstavitele pojišťovna neuplatňuje,“ říká mluvčí VZP.

Když je výsledkem dědického řízení ustanovení dědice nebo dědiců, dochází k právnímu nástupnictví. „Pojišťovna je oprávněna vymáhat úhradu dlužného pojistného na dědici zůstavitele, podle výsledku dědického řízení / řízení o pozůstalosti. Dědic, který dluh na pojistném uhradil, může požádat o prominutí penále; pojišťovna takové žádosti vyhoví. Podle nového občanského zákoníku odpovídají dědicové za dluhy zůstavitele v plné výši, nikoliv jako dříve pouze do výše nabytého dědictví,“ dodává mluvčí VZP Tichý.

Sociálka: Přehled podávat nemusíte. Ale může se to vyplatit

Povinnost podat za zemřelého člověka přehled o příjmech a výdajích správě sociálního zabezpečení zákon neukládá. Podání je však vhodné tehdy, kdy výše vyměřovacího základu a doplacení pojistného může ovlivnit nárok na pozůstalostní důchod. Podat přehled za zemřelou OSVČ (a případně doplatit pojistné) může dědic nebo osoba, která uplatňuje nárok na pozůstalostní důchod.

Vdovský důchod - výpočet

„Dědicové, kteří dědictví přijali, jsou následně vázáni povinností uhradit případné nedoplatky pojistného a naopak po ukončení dědického řízení mají nárok na vrácení případného přeplatku pojistného,“ dodává mluvčí ČSSZ Jana Buraňová.

A další daně!

Vedle přehledů pro zdravotní pojišťovnu a sociálku a přiznání k dani z příjmů je třeba postarat se také o přiznání k dani z přidané hodnoty, případně přiznání k silniční dani – pokud měl zemřelý povinnost je podávat.

„Postupuje se stejně jako při ukončení podnikání. Například u DPH je třeba vypořádat, tedy částečně vrátit, daň z majetku, u kterého byl uplatněn odpočet DPH ve lhůtě pěti let, u nemovitostí deset let, před ukončením podnikání. Ovšem pouze v případě, že v podnikání nepokračuje někdo z dědiců,“ upozorňuje Blanka Štarmanová z TaxVision.

Když chcete v podnikání po zemřelém pokračovat

Pokud se právoplatný nástupce určený v závěti nebo na základě dohody s ostatními dědici rozhodne v zavedeném podnikání po zemřelém pokračovat, musí to oznámit živnostenskému úřadu do tří měsíců od úmrtí podnikatele. V takovém případě zůstane platné původní identifikační číslo a ke jménu zůstavitele se v živnostenském rejstříku přidá dodatek, například „syn“. Nástupce v podnikání přebírá všechny daňové povinnosti zesnulého předchůdce.

Do tří měsíců po skončení dědického řízení si pak musí nástupce v podnikání zajistit vlastní živnostenské oprávnění, ke kterému dostane i nové identifikační číslo. Živnostenské oprávnění i identifikační číslo zemřelého v té chvíli definitivně zanikne.

Anketa

Máte závěť?

Jak danit dědictví a peníze z jeho prodeje

Nabytí majetku děděním od letoška spadá pod daň z příjmů – a je od ní zcela osvobozeno. Dokonce i v případě, že dědí právnická osoba. „Majetek získaný děděním se do daňového přiznání k dani z příjmů neuvádí. Případný prodej dědictví – kromě majetku zařazeného v podnikání zůstavitele – je z hlediska daní považován za prodej osobního majetku, který je ve většině případů od daně z příjmů také osvobozen,“ vysvětluje daňová poradkyně Blanka Štarmanová.

Pokud měl zesnulý nemovitost, její prodej bude pro dědice osvobozen od daně za podmínky, že ji nabyvatel alespoň pět let vlastnil, přičemž si do lhůty může započítat i délku vlastnictví zesnulého příbuzného v řadě přímé nebo manžela. „Další možností je, že byla nemovitost alespoň dva roky vlastněna a zároveň užívána k bydlení nabyvatelem. Prodej motorového vozidla, které patřilo zesnulému, nebudou dědicové muset danit, počkají-li jeden rok od jeho nabytí. Pokud byl ale zděděný majetek zařazen v podnikání zemřelého, je jeho prodej vždy předmětem daně z příjmů jako příjem z podnikání,“ uzavírá Blanka Štarmanová.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+16
Ano
Ne

Diskuze

Žádný komentář nebyl vložen.

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Přímé daně, Veřejná emise, Likvidita, start-up, eet, fintech, lime, andrej babiš, Jeremy Grantham, dědění ze zákona, energetická koncepce, neplatiči, Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, rozpočtové výdaje, porod, KID, trenér, evropský fond

4C40689, 4P75572, 1U56446, 1SY3450, 0B00000

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK