Chtěli byste si spořit na důchod v Německu, Francii nebo třeba v Estonsku? V Evropské unii se pomalu rozjíždí systém, který to má umožnit. Jmenuje se trochu kostrbatě: panevropský osobní penzijní neboli PEPP (Pan-European Personal Pension Product).
Ocenit ho mají hlavně lidé, kteří dlouhodobě pracují v různých zemích EU. Celoevropské penzijko je totiž – na rozdíl od produktů penzijních společností – snadno přenositelné napříč státy.
Potřebná legislativa pro vznik tohoto spoření je v Česku účinná od letošního května. Zatím tu ale není žádná firma, která by ho nabízela. První licenci na jeho prodej dostala nedávno slovenská brokerská společnost Finax. Je zatím jedinou firmou v Evropě, která evropské důchodové spoření prodává.
„PEPP chceme nabízet především nadnárodním společnostem a mladým lidem s pracovní mobilitou v rámci EU,“ říká Juraj Hrbatý, předseda představenstva Finaxu.
O licenci na prodej tohoto nového finančního produktu mohou žádat banky, záložny, pojišťovny, obchodníci s cennými papíry nebo třeba investiční společnosti. Penzijní společnosti nikoli – přesto ty české nevnímají PEPP jako velkou konkurenční hrozbu.
„Nemyslím si, že o tento produkt bude výrazný zájem. Vznikl zejména z toho důvodu, že jednotlivé penzijní systémy členských států Evropské unie jsou rozdílné a jejich přenositelnost není možná. Tento produkt je určen především pro ty, kteří střídají zaměstnání v rámci EU. Je to vhodné spíš pro cizince, kteří dočasně pracují v Česku a mohou si následně převést tohle spoření do své země,“ říká například Lucie Jurníčková, produktová ředitelka penzijní společnosti Rentea. Podobně mluví i další zástupci penzijních společností.
Atraktivitu celoevropského penzijka snižuje v Česku fakt, že ho stát zatím nijak nepodporuje. Daňové zvýhodnění se na něj má začít vztahovat teprve ve chvíli, kdy začne fungovat takzvaný investiční penzijní účet. S ním by si pak lidé mohli s podporou státu na důchod spořit třeba i v podílových fondech, přes ETF nebo i akcie. Se vznikem investičních penzijních účtů počítá ministerstvo financí od začátku roku 2024; návrh na jejich zřízení a daňovou podporu by měla ještě letos projednat vláda a pak poslat do Poslanecké sněmovny. Psali jsme podrobně: Stát podpoří i investice.
„Svou povahou bude PEPP připomínat pojistný produkt, vklad nebo investiční produkt. Tyto produkty PEPP pak budou mít stejné daňové zacházení jako ostatní produkty zabezpečení na stáří. Celková maximální částka ve výši 48 tisíc korun, o kterou bude možné snížit základ daně z titulu příspěvků zaplacených poplatníkem, se tak bude vztahovat i na produkty PEPP,“ říká Gabriela Krušinová z tiskového oddělení ministerstva financí.
Na státní příspěvek, jaký dostávají u produktů penzijních společností, ale lidé využívající PEPP nedosáhnou. „Ke státnímu příspěvku na penzijní připojištění či doplňkové penzijní spoření nepředpokládáme rozšíření jeho poskytování na další produkty vytváření úspor na stáří, tedy ani na PEPP,“ říká Krušinová.
PEPP kromě přenositelnosti mezi státy EU láká třeba i na nízké poplatky. Jejich maximální výše je omezena na 1 % ze spravovaných peněz ročně. České penzijní fondy s dynamickou investiční strategií si účtují 1 % z obhospodařovaných peněz plus 15 % z ročního zhodnocení majetku. Celkový jednoprocentní poplatek je pak na úrovni investičních služeb jako Fondee, Indigo nebo Portu, které nabízejí investici do několika investičních strategií sestavených z ETF.
A na stejném principu je založený i první evropský PEPP od Finaxu. Jde o slovenského online obchodníka s cennými papíry, který působí i v Česku, Chorvatsku, Maďarsku a Polsku. Firma funguje od roku 2018 a stará se o majetek ve výši 350 milionů eur (téměř devět miliard korun) pro více jak 40 tisíc klientů. Také ona se zaměřuje na prodej investic do ETF.
„Rozdíl například oproti Portu je u nás v tom, že o strategii rozhoduje stoprocentně algoritmus, jede se podle automatu a člověk do investiční strategie nezasahuje,“ říká Petr Žabža, manažer Finaxu pro Česko. Autorem zmíněného algoritmu je Radoslav Kasík, spoluzakladatel a šéf prodeje Finaxu, který dřív působil jako portfoliomanažer v investiční společnosti Across Wealth Management.
Finax si účtuje poplatek za správu ve výši 0,72 %. V rámci PEPP nabízí jedinou investiční strategii, která investuje všechny peníze do akciových ETF. Deset let před důchodovým věkem pak začíná akcie lehce ředit i dluhopisovými ETF, až se v době dosažení důchodového věku dostane na poměr 60 % akcie a 40 % dluhopisy. V tomto poměru pak lidé mohou pokračovat s investicemi do PEPP i dál.
Finax chce novinku nabízet postupně i v Česku. Zatím ale nikam nespěchá – cílí až na okamžik, kdy tu i pro celoevropské penzijko budou platit daňová zvýhodnění, tedy nejdřív od roku 2024.
Jak je to s přenositelností v rámci EU u klasického penzijka? Co když si člověk spoří na důchod a přestěhuje se třeba do Německa? „Doplňkové penzijní spoření ani penzijní připojištění (takzvaný transformovaný fond) nejsou v rámci EU přenositelné. V doplňkovém penzijním spoření však lze pokračovat i jako rezident cizího státu. Pro transformovaný fond platí, že smlouva se změnou trvalého pobytu do zahraničí zaniká,“ odpovídá Lenka Kejíková, předsedkyně představenstva Generali penzijní společnosti.
V rámci doplňkového penzijního spoření (účastnické fondy) má nárok na státní příspěvek člověk, který má bydliště na území členského státu EU, a účastní se důchodového pojištění v Česku, požívá důchod z tohoto důchodového pojištění nebo se účastní veřejného zdravotního pojištění v Česku.
Když se tedy někdo nyní z Česka odstěhuje do jiného státu EU a bude v něm pracovat, bude na penzijku tratit. Při zrušení smlouvy a výběrem peněz před 60. rokem života totiž na řadu přicházejí sankce. Takový člověk by přišel o už vyplacené státní příspěvky a také by například musel zpětně zdanit příspěvky od zaměstnavatele (15% sazba), pokud je dostával. S evropským penzijkem PEPP bude člověk moci pokračovat v investicích na důchod dál u stejného poskytovatele, případně si je převede mezi různými poskytovateli bez toho, aniž by musel cokoli dodaňovat.
Jiří Hovorka
O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem