Kdy půjdete do penze? Růst důchodového věku očima expertů

Důchodový věk by měl v příštím desetiletí začít růst nad současný strop 65 let. Bez toho nebudou české penze udržitelné, řekl webu Seznam zprávy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Vláda vedená Petrem Fialou na sebe toto rozhodnutí ještě brát nemusí – bude to až na té příští, dodal. To nejhorší nás totiž čeká po roce 2030, kdy začne důchodců výrazně přibývat a naopak ubyde lidí v produktivním věku, kteří na aktuální důchody přispívají nejvíc. Už teď je v Česku 2,363 milionu starobních důchodců (podle dat ČSSZ k půlce roku 2022). 

Politické body na zvyšování důchodového věku spíš ztratíte. Není proto divu, že současné vládě do posouvání důchodového věku nechce, i když je podle Jurečky přesvědčená, že to je nutné. 

Penzijní perpetuum mobile nefunguje. Dožít se důchodu bude těžší

Důchodový věk každoročně roste podle předem schválených pravidel. Postupně vše směřuje k tomu, že se věk pro nástup do řádného starobního důchodu sjednotí pro muže a ženy na 65 letech. Už teď je stejný důchodový věk pro muže a bezdětné ženy (poprvé se to týkalo lidí narozených v roce 1957), konkrétně je to letos 63 let a 10 měsíců. U mužů a bezdětných žen teď důchodový věk každým rokem roste o dva měsíce. Následující ročníky 1959 tak do důchodu jdou v 64 letech.

Ženám s dětmi důchodový věk roste rychleji: každý rok o šest měsíců. Je to proto, aby došlo ke zmíněnému sjednocení – jejich důchodový věk je totiž zatím stále nižší. Ženy s jedním dítětem, které letos dosáhnou důchodového věku, jsou ročník 1959 a jejich důchodový věk je 63 let a dva měsíce. U žen s dvěma dětmi je letos důchodový věk 62 let a dva měsíce, s třemi a čtyřmi dětmi je to 61 let a dva měsíce a s pěti a více dětmi 60 let a dva měsíce.

Ke sjednocení důchodového věku na současném stropu ve výši 65 let začne docházet od roku 2030. Až do 65 let věku si budou muset jako první počkat muži, bezdětné ženy a ženy s jedním dítětem s ročníkem narození 1965. Žen se dvěma dětmi se to začne týkat od ročníku narození 1966, se třemi a čtyřmi dětmi od ročníku 1969 a všech dalších od ročníku1971.

Váš důchodový věk podle současných pravidel si můžete spočítat na naší kalkulačce.

A teď už otázky na experty: Souhlasíte, že by se důchodový věk měl zvyšovat? A máme případně rozhodnutí odkládat až před rok 2030? Vidíte nějakou alternativu ke zvyšování důchodového věku, jak výrazně pomoci udržitelnosti důchodového systému? Máme práci i pro lidi nad 65 let? Neskončí případné zvýšení důchodového věku jen větším počtem odchodů do předčasného důchodu? A pomůže nějak výrazně, když se důchodový věk zvýší třeba o dva roky na 67 let?

Štěpán Jurajda

ekonom CERGE EI, člen poradního týmu Mariana Jurečky k důchodové reformě

Pomalé zvyšování důchodového věku nad 65 let v delším časovém výhledu považuji za nezbytné z pohledu udržitelnosti důchodového systému. Takové rozhodnutí by podle mého soudu mělo padnout co nejdříve, protože ovlivňuje očekávání a tedy chování pracujících již dnes a zároveň by pomohlo s tím, jak ČR vnímají finanční trhy. Pokud nebudeme mít jasnou strategii udržitelnosti veřejných financí, zdraží se nám náklady dluhové služby už teď, což ještě sníží udržitelnost důchodů.

Výrazně by s danou situací pomohla úprava daní, především majetkových a daní z příjmů na úroveň celkové zátěže, na které jsme byli před několika málo roky. Jsou i další kroky v oblasti nastavení důchodového systému, které s jeho udržitelností mohou pomoci, ať už dostupnost předškolní péče, která by napomohla dřívejším návratům rodičů na trh práce nebo úpravy nastavení předčasných důchodů, ale tyto doplňkové a důležité kroky nemění potřebu nastavit očekávání ohledně trajektorie věku odchodu do důchodu.

Lenka Desatová

předsedkyně Rady seniorů ČR

V první řadě bych si dovolila uvést několik dat, s nimiž se nepracuje. Pravděpodobně se všichni domnívají, že jde pouze o ojedinělý jev a že se situace vrátí. Nicméně nyní klesá počet příjemců starobních penzí. Za poslední dva roky konkrétně o zhruba 51 tisíc lidí. I z těchto dat je patrné, že demografické prognózy přesné nebudou. Další věcí je, že věk dožití, o němž pan ministr mluvil, se vskutku prodlužoval, avšak pouze do roku 2019, od roku 2020 začal naopak klesat (k obojímu došlo kvůli covidu a zvýšené úmrtnosti – poznámka redakce). Navíc věk, kdy je člověk schopen fungovat bez větších zdravotních omezení a bariér, ani zdaleka nedosahuje 65 let.

Souhlasíme s tím, že ve stávající podobě je důchodový systém dlouhodobě neudržitelný, je ale třeba se zaměřit i na jeho financování. Ten náš je téměř z 99 % financován výnosy ze sociálního pojištění, což je rarita. Analýza OECD jasně uvádí, že je třeba více zapojit daňové výnosy. Velmi málo do systému, oproti okolním zemím, přispívají i OSVČ. Na to ale politici napříč politickým spektrem neslyší.

Také je třeba myslet na to, jak jsou senioři přijímáni na trhu práce. Každý, kdo má trochu povědomí o ekonomických cyklech, ví, že se neúprosně střídají období růstu a období recese a je třeba přemýšlet, co budu s nadbytečnou pracovní silou dělat v době recese. Ostatně v Norsku o tom vědí své. Byli v důsledku ekonomické krize a vysoké nezaměstnanosti seniorů dokonce nuceni zcela přeměnit systém předčasných důchodů.

David Klimeš

komentátor Aktuálně.cz a Českého rozhlasu Plus

Diskuze o prodlužování věku pro odchod do důchodu příkladně ukazuje bídu tuzemské sociální a ekonomické politiky. V roce 2011 zrušila vláda Petra Nečase strop pro důchodový věk a nahradila ho automatickým vzorečkem, aby se nutný věk postupně zvyšoval. To bylo vzhledem ke stárnutí populace, prodlužujícímu se produktivnímu věku i očekávanému demografickému tlaku na důchodový systém správné. Ale také velmi politicky nepopulární.

Takže další vláda Bohuslava Sobotky v roce 2016 zas strop zavedla, a to na 65 letech. Pro zastropování tehdy byli jednotně i koaliční lidovci. Jenže tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka se mezitím stal reformním ministrem práce ve vládě Petra Fialy a tak pro změnu zas navrhuje prolomení stropů...

Toto politické kolotočářství je tristní. Přitom je zřejmé, co potřebujeme. Prodlužování věku (a doby pojištění) pro odchod do důchodu je nevyhnutelné, musí být ale doprovázeno sociální i ekonomickou jistotou. Pracující senioři potřebují rozvinutou „stříbrnou ekonomiku“, tedy dost pracovních příležitostí a pobídky k částečným úvazkům. Zároveň je nutné výrazně bonifikovat pozdější odchod do důchodu. Průměrný i minimální důchod by pak za to stát měl garantovat slušným procentním poměrem k průměrné mzdě, který stačí na důstojný život v penzi.

Samotné posouvání stropu je tedy nezbytné, ale je to jen jeden dílek z mozaiky penzijní reformy, kde vše do sebe musí dobře zapadat, jinak to veřejnost nepřijme.

Martin Potůček

sociolog, bývalý předseda důchodové komise

Důchodový věk je pouze jedním z parametrů důchodového systému, který je nutno posuzovat spolu s dalšími podmínkami výpočtu důchodu, jako je délka účasti na důchodovém pojištění, malusy za předčasný odchod do důchodu nebo bonusy za pracovní aktivitu i po odchodu do důchodu. Zároveň je nezbytné hledat v rozpočtu nové příjmy oslabením přemrštěné dotace třetího pilíře či prostřednictvím změn daňového systému.

Dosavadní příprava důchodové reformy připomíná ženu inspektora Colomba ze slavného amerického seriálu: ví se, že existuje, ale nikdo ji zatím neviděl. Za největší slabinu dosavadního působení vlády v této oblasti proto považuji způsob postupné přípravy změn důchodového systému v pořadí od úzké skupiny poradců na MPSV k vedení MPSV, posléze ke koalici, pak k opozici, a nakonec do parlamentu. To je komunikačně nemotorné, vede to k enormní ztrátě relevantních poznatků a zúžení prostoru pro dorozumění, a tím se zvyšuje riziko nedosažení původních záměrů vládního prohlášení. Ztrácíme zbytečně čas, bohužel nikoli poprvé v novodobé historii.

Spekulace o možném zvýšení důchodového věku jako jednoho z parametrů veřejného důchodového pojištění je proto jen špičkou ledovce, na který, obávám se, nakonec narazí Titanic záměru vládního prohlášení „připravit návrh penzijní reformy, která bude postavena na celospolečenském konsenzu, který zajistí dlouhodobou perspektivu“, a to do konce roku 2023.

Filip Pertold

ekonom CERGE-EI, člen poradního týmu Mariana Jurečky k důchodové reformě

Pokud nebudeme dělat nic, tak se bude důchodový účet a spolu s ním i státní rozpočet postupně propadat do deficitu 5 % HDP a to jenom díky demografickému vývoji, kdy v důchodu budou silné populační ročníky a na trhu práce ty slabé. V současné chvíli bychom tedy neměli deficit státních financí 6 % HDP, ale 11. To by bylo udržitelné jen velmi krátkou dobu a brzy bychom padli do fiskální a měnové krize s prudce oslabující měnou. Skoková fiskální restrikce by způsobila recesi a společensko-ekonomický rozvrat.

Něco je tedy třeba dělat a postupné a pozvolné posouvání důchodového věku je jedna z cest, jak se částečně vyhnout nejhorším scénářům. Od roku 1996 se důchodový věk postupně zvyšuje a do roku 2030 se prodlouží u mužů i žen o pět až deset let (na věk 65 let), aniž to způsobilo nějaká významné problémy na trhu práce. Až do dnešní doby se důchodový systém nedostal do průblémů díky postupnému přílivu zahraniční pracovní síly, která zatím nevstoupila do důchodu.

Pokud tedy v budoucnu chceme, aby důchody plnily roli zabezpečení na dožití, bude se muset nejen posouvat důchodový věk, ale i příjmy důchodového systému a to jak z veřejných, tak i ze soukromých zdrojů. Současná vláda musí ze zákona o důchodovém věku rozhodnout v roce 2024. Podle mého soudu nelze posouvat rozhodnutí o odstropování na další vládu, protože by rozhodnutí padlo až příliš brzy před rokem 2030 a reálně by se důchodový věk zastropoval navždy.

Máme další články!

Zdroj: Shutterstock

• Snadnější cesta k důchodu? Se zkrácením potřebné doby Jurečka narazil
• Kdy půjdu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla
• Jak vysoký důchod vás čeká. Co všechno se teď počítá
• Blízko do důchodu? Požádejte ještě letos, vyplatí se to
• Příspěvek 500 Kč k důchodu: Příjem žádosti o výchovné začíná
• Chudším důchodcům přidají méně. Změní se mimořádná valorizace?
• Nová čísla o důchodech: Sedmnáct lidí bere přes 70 tisíc měsíčně
• Po náročné práci dřív do penze. Zatím jen pro záchranáře

Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.

Penzijko s finančním bonusem

Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.

Spočítejte si svůj bonus

Sdílejte článek, než ho smažem