Mimořádné valorizace důchodů kvůli inflaci – letos přišly hned dvakrát: v červnu a v září – zvyšují penze různě. Kdo má nižší důchod, dostává přidáno méně, a to nejen v absolutní částce, ale i v relativním vyjádření. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto připravuje změny, které mají být součástí chystané důchodové reformy.
Na nespravedlnost upozornila Národní ekonomická rada vlády (NERV) – poradní orgán vlády složený z ekonomů. Ukázala i konkrétní výpočty: Například důchody ve výši 40 tisíc korun měsíčně jsou v září 2022 valorizovány o 4,7 %, zatímco důchody ve výši 10 tisíc jen o 3,2 %.
„Paradoxem současné podoby valorizace je, že i procentuálně pomáhá více vysokopříjmovým důchodcům. Mimořádná valorizace tak velmi málo pomáhá nízkopříjmovým důchodcům čelit inflaci. Velmi málo také pomáhá samostatně žijícím důchodcům, na které nejvíce dopadá inflace cen bydlení, pokud mají nižší příjmy,“ píše NERV v dokumentu s návrhy na zmírnění dopadů energetické chudoby. „Roste počet důchodců, kteří mají výdaje shodné či vyšší než měsíční příjmy a zůstávají akutně ohrožení. Na druhé straně roste počet vysokopříjmových důchodců schopných akumulovat úspory,“ dodává.
Nižší zvýšení penzí pro lidi s nižšími důchody vychází z dosavadních pravidel v zákoně. Inflace byla v posledních letech nízká, takže nastavení podmínek pro mimořádnou valorizaci neřešila současná ani předchozí vláda.
Podle zákona se při mimořádné valorizaci kvůli inflaci zvedá jen zásluhová část penzí. A ta je tím menší, čím menší je důchod: Při penzi ve výši 10 tisíc korun zbyde po odečtení základní výměry (ta letos dělá 3900 korun) 6100 korun. Při mimořádné valorizaci stoupne jen tato část – v září to bylo o 5,2 %, tedy o 318 korun. Desetitisícový důchod tak celkem stoupl o 3,2 %.
U důchodu ve výši 40 tisíc měsíčně se zvýšení počítá z částky 36 100 korun, z nichž 5,2 % dělá 1878 korun. Čtyřicetitisícový důchod tak v září stoupl o celkem 4,7 %.
Mimořádná valorizace důchodů v září 2022 |
Výše důchodu | Absolutní navýšení | Relativní navýšení |
10 000 Kč | 318 Kč | 3,2 % |
12 000 Kč | 422 Kč | 3,7 % |
14 000 Kč | 526 Kč | 3,8 % |
16 000 Kč | 630 Kč | 3,9 % |
20 000 Kč | 838 Kč | 4,2 % |
25 000 Kč | 1 098 Kč | 4,4 % |
30 000 Kč | 1 358 Kč | 4,5 % |
40 000 Kč | 1 878 Kč | 4,7 % |
Zdroj: NERV |
Co na to říká ministerstvo práce a sociálních věcí, pod které správa důchodového systému spadá? Považuje taková pravidla za nespravedlivá a chystá změnu? „V současné době probíhají přípravné práce na důchodové reformě, v rámci které by mohly být upraveny i parametry řádné a mimořádné valorizace, přičemž se počítá se změnou jak u solidární (základní výměry), tak zásluhové (procentní výměry) složky důchodů,“ odpovídá mluvčí Jakub Augusta.
„Změny se promítnou do legislativy po skončení odborné a politické diskuse, což předpokládáme během příštího roku,“ dodává.
Podle NERVu je žádoucí jednat rychleji. Ekonomové navrhují dvě změny:
- Mimořádným opatřením nastavit minimum mimořádné zářijové valorizace starobních důchodů například na 700 korun. To zhruba odpovídá valorizaci při průměrném důchodu a bude to částečně simulovat valorizaci základní složky důchodů u důchodců s nižšími příjmy. Toto opatření pomůže přibližně milionu důchodců s důchodem pod 16 tisíc korun a specificky těm, kteří mají příjmy do 12 tisíc.
- Připravit změnu systémové valorizace, aby se inflace kromě procentuální složky projevovala do růstu základní složky (dnes jedna desetina průměrné mzdy) i zásluhové složky. Například aby základní složka důchodu byla valorizována o inflaci, ale nejméně tak, aby odpovídala jedné desetině průměrné mzdy.
Vláda na to zatím nereagovala, jde jinou cestou. Domácnosti, kterým příjmy nestačí na pokrytí rostoucích nákladů (hlavně na vyšší ceny energií), odkazuje na systém sociálních dávek, především pak na příspěvek na bydlení. Ten vláda mimořádně upravovala už na začátku roku a od října chystá další zvýšení jeho dostupnosti i navýšení maximálních možných částek, které lze přes příspěvek získat. Podrobnosti najdete v textu Příspěvek na bydlení bude vyšší a pro víc lidí. Tady je návrh.
Další zvýšení penzí přijde s lednovou výplatou důchodů. Tentokrát je to řádná valorizaci, při které roste i základní výměra. Vysoká inflace se v ní ale nepropisuje, protože reaguje – na rozdíl od zásluhové části důchodu – jen na vývoj průměrné mzdy. Průměrný důchod má od ledna vzrůst o 4,7 %, respektive 821 korun a má nově dělat kolem 19 tisíc korun.
Od ledna některé důchody zvedne také novinka ve výši 500 korun za vychované dítě. Penze zvýší hlavně ženám, které mají dlouhodobě podstatně nižší důchody než muži. Kromě jiného je to dáno právě tím, že ženy většinou pečují o děti, přicházejí o roky v práci a tím se jim snižuje pobíraná mzda. To se pak odráží i v nižších důchodech. Psali jsme víc: Kdo a jak dostane výchovné
„Valorizace základní složky k 1. lednu a 500 korun za vychované dítě chudším důchodcům trochu pomůže. Ale je to pozdě a málo. Systém valorizace chce změnit,“ říká sociolog Daniel Prokop, který je členem NERVu. Volá také po zvýšení normativů na bydlení, což je už zmíněná změna, kterou vláda od října chystá u příspěvku na bydlení. Přidal by ještě jednorázový příspěvek k penzím chudších důchodců.
Jiří Hovorka
O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem