Zdroj: Shutterstock
Když zaplatíte za popelnici nebo psa přes internet, dá vám město pětinovou slevu. Výhodná nabídka? Přinejmenším jednoho z občanů rozladila natolik, že si na ni stěžoval u Kanceláře veřejného ochránce práv (ombudsmana). Město podle něj znevýhodňuje lidi, kteří nepoužívají internet.
Podle ombudsmana Stanislava Křečka mají města na zavedení takové slevy právo. Místní poplatky, například za svoz komunálního odpadu, totiž podle zákona mohou snížit o 20 procent, pokud je žádost nebo jiný návrh k provedení úkonu podán na elektronickém formuláři. Maximálně může taková sleva dosáhnout tisíc korun. A město ji nemůže uplatnit, když nedá lidem jinou možnost než internet.
Otázkou podle ombudsmana zůstává, jestli je taková sleva spravedlivá. Kancelář ombudsmana se proto chce na tuto výhodu při využití různých webů veřejné správy (navazujících na státní Portál občana) zaměřit.
„Od ministerstva vnitra se budeme snažit získat podrobnosti k úvahám, které vedly ke stanovení 20% slevy u správních poplatků. Cílem je zjistit, zda se ministerstvo zamýšlelo nad možnými negativními dopady na seniory a další skupiny občanů, kteří nevyužívají internet. A jaké argumenty nakonec převážily a proč,“ vysvětluje mluvčí ombudsmana Iva Hrazdílková.
Stížnost tohoto typu směrovaná na Kancelář veřejného ochránce práv je sice podle mluvčí ojedinělá, přesto oblastí, v nichž senioři mohou být jistým způsobem znevýhodněni kvůli tomu, že neovládají moderní technologie, bude víc. Zmiňuje například rozmáhající se možnosti online rezervací konkrétních návštěvních časů na různých úřadech.
Třiaosmdesátiletá Helena H. považuje za největší znevýhodnění poplatky za vyřizování různých plateb na pobočkách bank. „Internet nepoužívám, nemám doma ani počítač. Příkazy k úhradě jsem roky zvyklá podávat přímo na přepážce. V mé bance za to dnes platím už skoro 100 korun. A platím i za platbu složenkami na poště. Stále více plateb za mě proto vyřizuje syn elektronicky, má to všechno zdarma. Pokud tedy nechci platit zbytečné poplatky, jsem vlastně závislá na druhých,“ vysvětluje.
Když se podíváme na tři největší tuzemské banky podle počtu klientů, vysoké poplatky za podání příkazu na přepážce mají všechny. A postupně je zvyšují. Česká spořitelna od letošního roku zdražuje „papírový“ příkaz z 80 na 100 korun. Zároveň však zavádí stoprocentní slevu pro klienty od 70 let věku: nově mají všechny přepážkové operace zcela zdarma.
ČSOB od dubna zdraží příkaz k úhradě na přepážce z 75 na 95 korun, levnější variantu podání do sběrného boxu z 60 na 75 korun. Klienti od 58 let mohou mít od dubna zdarma odchozí úhrady zadané platební kartou na poště. Klienti Komerční banky platí za podání jednoho papírového příkazu 85 korun místo dřívějších 69. Platby zadané přes internet jsou přitom u České spořitelny a ČSOB zdarma, u Komerční banky přijdou maximálně na šest korun.
Účty za telefon, elektřina, plyn. Neplatíte zbytečně moc? Poradíme, jak odlehčit rodinnému rozpočtu – porovnáme nabídky a vybereme tu nejlepší.
„Trendem posledních let je digitální bankovnictví. I proto se snažíme klienty směrovat do digitálních kanálů, kde mohou svůj účet obsluhovat odkudkoli, pohodlněji a zdarma. Poplatky za úkony na pobočkách se v celém bankovnictví za poslední roky zvedly a stejně tak u naší banky,“ říká mluvčí ČSOB Patrik Madle. A dodává, že pokud klienti navštíví jednu z poboček banky, personál se je snaží naučit digitální kanály obsluhovat.
Komerční banka zatím na seniory myslí s jinými službami. „V rámci zvýhodnění 58+ nabízíme jednou měsíčně zdarma doručení peněz na seniorem vybranou adresu. Rovněž jednou za měsíc mohou senioři na přepážkách zdarma vybrat hotovost. Již skoro rok je také v provozu linka pro klienty 70+, kde jsou speciálně vyškolení poradci,“ přibližuje Michal Teubner z tiskového oddělení.
„Seniorům, kteří mají stále nedůvěru k internetovému či mobilnímu bankovnictví, vadí zvyšující se poplatky za platby na přepážkách bank či na poště. Tady vnímáme cenové rozdíly mezi uživateli a neuživateli těchto technologií jako nejmarkantnější, říká Zdeněk Pernes, předseda Rady seniorů ČR. Problém podle něj ani tak nesouvisí s tím, že by starší lidé neuměli s moderními technologiemi zacházet, jde spíše o nedůvěru k online bankovnictví.
Platby složenkami přes Českou poštu se liší od typu poukázky i částky, kterou člověk jejich prostřednictvím platí. Například u poukázky typu A a částky do pěti tisíc korun zaplatí odesílatel 39 korun.
Také seniorům může rozvoj moderních technologií zjednodušit život – vedle rychlejšího přístupu k různým úřadům a firmám jde třeba i o pravidelnější kontakt se vzdálenou rodinou. Přesto je právě mezi nimi největší podíl těch, kteří internet, počítač nebo chytrý telefon nemají.
Podle údajů Českého statistického úřadu byla loni bez internetu skoro pětina (18 %) všech tuzemských domácností. Když se ale podíváme jenom na domácnosti osob starších 65 let, jsou jich bez internetu dvě pětiny (41 %). Ve většině případů uvádějí, že internet doma nechtějí nebo s ním neumějí pracovat.
K internetu se alespoň někdy připojuje 81 procent obyvatel Česka. Zatímco z lidí do 44 let ho používají skoro všichni (98 %), z řad starobních důchodců je to jenom 40 %, zjistili statistici. Podíl osob nad 65 let, které se připojují k internetu, ale dlouhodobě roste – od roku 2010 se ztrojnásobil.
„Máme příklady 80letých lidí, kteří bez problémů užívají elektronické bankovnictví, posílají fotky přes WhattsApp, komunikují e-maily a volají si s dětmi přes Skype. A na druhou stranu nám chodí i stížnosti 60letých, jak jsou technologie složité a starší lidi diskriminují,“ říká Pernes.
Smůlu mají někteří senioři třeba i při cestování vlakem. Hlavně na vytíženějších rychlících se jim stává, že si ve výchozí stanici sednou, ale ještě před odjezdem je z místa postupně „vyhodí“ hned několik lidí. Ti si totiž koupili nepovinnou místenku, která je u Českých drah zdarma při současném nákupu s jízdenkou přes internet.
Bohužel v praxi často není takové místo uvnitř vlaku označené, takže nemilé situace zažívají nejenom senioři, ale i lidé, kteří si nárokují jejich místo. Aby měli senioři jistotu, museli by si také koupit místenku. Jenže kdy to neudělají společně s nákupem jízdenky přes internet, přijde je to obvykle na 35 korun navíc. V principu na tom nic nemění ani momentální velkorysé slevy, které prosadila současná vláda – díky tomu platí senioři za samotnou jízdenku jenom čtvrtinu ceny.
Firmy i úřady často argumentují tím, že nejde o žádné znevýhodnění nebo dokonce diskriminaci. Senioři nemusí platit víc, než je standardní cena. Jde „jenom“ o to, že za určitých podmínek lze dosáhnout na slevu z té běžné ceny – a konkrétně při elektronickém vyřízení není nijak podmíněná věkem. Nemluvě o tom, že právě senioři (a děti či studenti) obvykle mívají slevu ze standardní ceny právě díky samotnému věku.
Antidiskriminační zákon sice zakazuje i diskriminaci na základě věku, připouští ale výjimky. Zjednodušeně řečeno všude tam, kde to dává smysl (minimální věk a praxe pro výkon některých povolání, činnosti typu řízení auta a podobně). Případné rozdílné zacházení musí být „objektivně odůvodněno legitimním cílem a prostředky k jeho dosažení musí být jsou přiměřené a nezbytné“. Diskriminace obecně zakazuje také zákon o ochraně spotřebitele – i tady firmy často argumentují tím, že jde o slevu a výhody při splnění určitých podmínek, nikoliv příplatek a znevýhodnění oproti běžnému spotřebiteli.
Poradenství s moderními technologiemi nabízí několik neziskových organizací. Mezi nimi i sdružení Život 90, které mimo jiné provozuje linku důvěry Senior telefon. „Náš záběr je široký, ale běžně pomáháme i s různými technickými problémy, například s vyhledáním informací, kontaktů na všemožné úřady, lékaře, sociální zařízení a tak dále,“ říká vedoucí linky František Horák
S nástupem první vlny pandemie se počet telefonátů na tuto linku zdvojnásobil. Značná část nárůstu připadá právě na problémy s ovládáním moderních technologií. „Lidé nemají možnost dohledat si na internetu nejnovější opatření a v médiích nezazní vždy vše. Nicméně se ukazuje, že celá řada seniorů za tímto účelem používá teletext,“ upřesňuje Horák.
Rada seniorů ČR zaznamenala potíže spojené s aplikací eRouška, která měla být součástí systému chytré karantény ministerstva zdravotnictví. „Část seniorů je v rámci aplikace takzvaně ze hry, protože mají staré tlačítkové telefony. Druhou skupinou jsou lidé, kteří mají strach, že budou sledováni a jejich data mohou být zneužita. Těm prostě chybí více podrobných informací. A část z těch, kteří si eRoušku stáhli, si stěžuje na to, že by potřebovali lepší operační systém,“ popisuje Pernes.
Co je pro lidi při využívání internetového či mobilního bankovnictví nejdůležitější? Co jim vadí? Jak se přihlašují? Projděte si výsledky rozsáhlého průzkumu.
K Portálu občana se nově přihlásíte přes internetové bankovnictví. Ověření přes takzvanou bankovní identitu spustily jako první ČSOB a Česká spořitelna. Hodně klientů však má zatím smůlu.
Neuhrazené poplatky za popelnici či psa, nedoplatky na sociálním pojištění, pokuty za dopravní přestupky či nedoplatky na daních... Možností, jak se stát dlužníkem státu nebo samosprávy, je plno. Přestože úřady mají povinnost dlužníka o existenci závazku informovat, ten o něm velmi často neví a dluh tak narůstá i několik let.
Ministerstvo zdravotnictví kvůli zachování anonymity nezpracovává žádné osobní údaje týkající se uživatelů eRoušky, proto neumí poskytnout údaj, jaký podíl z nich tvoří senioři. „Na uživatelské podpoře jsme nezaznamenali, že by se na nás uživatelé se staršími verzemi operačních systémů obraceli s jinými dotazy než ti s novějšími,“ říká k tomu Kryštof Berka z tiskového oddělení.
Během pandemie vzrostl význam elektronických receptů. Na ty si však senioři podle Pernese zvykají bez větších problémů. „Z naší zkušenosti můžeme říci, že většina seniorů zvládá využít eRecept, který jim dorazí esemeskou a mohou si tak vyzvednout své léky bez nutnosti čekání v čekárně u lékaře,“ potvrzuje také Horák. Kdo neumí manipulovat s telefonem, může o vyzvednutí léku prostřednictvím elektronického receptu požádat někoho z rodiny.
Koronavirová omezení motivovala mnoho seniorů k tomu, aby moderní technologie takzvaně vzali na milost. Výrazně je to vidět třeba i v online nakupování potravin. E-shopy hlásí nárůst klientů z řad starších ročníků, s prvními objednávkami jim často pomáhají potomci.
E-shop Košík.cz nabízí seniorům a držitelům průkazů ZTP ve spolupráci s Kontem bariéry výhodnější nákupy v rámci klubu Plná péče. „Seniorské domácnosti aktuálně tvoří zhruba pětinu zákazníků e-shopu a týdně jich jeho prostřednictvím nakoupí několik tisíc,“ říká mluvčí František Brož.
Speciální program pro seniory zavedl také internetový obchod Rohlik.cz. V rámci Klubu bez bariér nabízí přinesení nákupu až ke dveřím, platbu v hotovosti a také asistenční telefonní linku. „V tomto klubu máme aktuálně téměř deset tisíc aktivních nakupujících – nepočítám do toho tedy zákazníky, kteří se někdy zaregistrovali, ale aktuálně nejsou aktivní,“ upřesňuje mluvčí Zdeňka Svobodová Kuhnová.
Podle vedoucí Centra aktivního stáří organizace Život 90 Lucie Rybyšarové senioři nicméně internetové prodejny potravin příliš nevyužívají – mimo jiné i proto, že nejsou zvyklí nakupovat jídlo ve velkém. Mnozí si také rádi vybírají z papírových akčních letáků.
„Je zřejmé, že v oblasti obsluhy moderních technologií nehraje roli ani tak věk, jako ochota učit se novým věcem a překonání strachu z neznámého. A v neposlední řadě strach z nákladů na pořízení, který pochází z dob, kdy počítače stály násobně více. Celkově se ale počítačová gramotnost seniorů výrazně zlepšuje a roste,“ zdůrazňuje Pernes.
Renata Lichtenegerová
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
17. 1. 2021 14:04, Michael Lamberg
Domnívám se, že poplatek za bankovní příkaz podaný v bance je nemorální a diskriminační. Banky nemají data v internetovém bankovnictví zabezpečená, a nutit klienty formou vysokých poplatků riskovat a hazardovat s daty na internetu je zločin !!!
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
17. 1. 2021 13:12, Honza
Nikdo se nestal seniorem hned,internet funguje desítky let,kdy jsme byli mladí, měli čas se to naučit. Taky jsem senior,složenku jsem naposledy na poště platil už hodně dávno.Pracovnici na pobočkách nejsou zadarmo.
V diskuzi je celkem (59 komentářů) příspěvků.