Příspěvek na bydlení bude vyšší a pro víc lidí. Tady je návrh

Gabriel Pleska | rubrika: Co se děje | 14. 9. 2022 | 2 komentáře
Nové vládní nařízení má zvednout takzvané normativní náklady na bydlení. Na příspěvek díky tomu dosáhne víc domácností. A některým, které mají nárok už teď, může jeho výše stoupnout až o tisícovky. Nejvýraznější zvýšení čeká na jedno- a dvoučlenné domácnosti.
Příspěvek na bydlení bude vyšší a pro víc lidí. Tady je návrh

Zdroj: Filip Albert / Shutterstock.cz

Ministerstvo práce a sociálních věcí dokončilo konkrétní návrh, jak od října zvýšit příspěvek na bydlení a otevřít ho pro víc domácností. Během září by měla nová čísla schvalovat vláda.

Příspěvek na bydlení je tradičním nástrojem pomoci pro domácnosti, které mají problémy zaplatit bydlení a energie. Kromě toho vláda přišla s několika novými nástroji: takzvaným úsporným tarifem, odpuštěním příspěvku na obnovitelné zdroje (který je standardně součástí platby za elektřinu) a nově také s návrhem omezit maximální výši ceny plynu a elektřiny

Co se má změnit v příspěvku na bydlení? Pojďme si to vysvětlit podrobněji.

K čemu jsou normativní náklady

Kritérium pro získání příspěvku na bydlení je v zásadě jednoduché. Pokud náklady na bydlení, tedy zejména na nájem a energie, přesáhnou třicet (v Praze pětatřicet) procent příjmů domácnosti, doplácí všechno nad to stát.

Takhle jednoduché je to ale jenom na první pohled. Aby se ze státního rozpočtu nedotovalo bydlení nad poměry, stanovují se pro účely posuzování nároku na příspěvek normativní náklady na bydlení. To je číslo, která říká, jak vysoké by asi měly být pro domácnost o určitém počtu členů náklady na rozumné bydlení v obci určité velikosti. Když se pak zkoumá nárok na příspěvek na bydlení, berou se v úvahu jak skutečné, tak normativní náklady na bydlení a počítá se s těmi nižšími. A stejně se pak postupuje i v případě výpočtu výše příspěvku.

Pro snazší pochopení: Mějme tříčlennou rodinu, která žije třeba na Kladně. To je město, které má necelých 70 tisíc obyvatel a pro obec takové velikosti jsou normativní náklady na bydlení pro tříčlennou domácnost stanovené na 14 399 korun. Pokud by platili na nájmu třeba 8000 a na energiích 6000 korun, počítalo by se při zjišťování nároku na příspěvek se skutečnými náklady, 8000 + 6000 = 14 000 korun, což je míň než normativní náklady.

Proč normativní náklady nestačí

Odborníci opakovaně říkají, že normativní náklady jsou příliš nízké, že neodrážejí, co se stalo na trhu s energiemi, a že kvůli tomu příspěvek na bydlení nepomáhá dostatečně. Zejména ne jednočlenným a dvoučlenným domácnostem, pro které je stanovený výrazně níž. Když zůstaneme na Kladně, pro jednočlennou domácnost jsou normativní náklady na bydlení pro jednočlennou domácnost stanovené na 7935 korun. Za takové peníze by tedy člověk měl dokázat v daném městě sehnat nájemní byt, vytopit ho, uvařit si, občas si ohřát vodu na umytí a na úklid…

Když se podíváte na největší realitní server, nabídka nejmenších panelákových 1 + kk začíná na 8500 korunách. Jenom nájem, bez energií. Dejme tomu, že na zálohách na energie by se platilo celkem 2500 korun. To máme dohromady reálné náklady na bydlení 11 000 korun.

A teď sem nastěhujme penzistu s důchodem třeba 12 000 korun. Třicet procent jeho příjmů je 3600. Příspěvek na bydlení, který dostane, je 7935 (normativní náklady) minus 3600 (30 procent příjmů) = 4335 korun. Sám tedy bude muset na bydlení z důchodu dát 11 000 (nájem + energie) minus 4335 (příspěvek na bydlení) = 6665 korun. Na živobytí mu pak musí stačit necelých 180 korun denně.

A teď si představte, že by mu zálohy stouply dvakrát, na pět tisíc. Vlastně – to si ani nemusíte představovat, to už se stalo. Příspěvek na bydlení zůstává kvůli červené čáře normativních nákladů stejný. Na bydlení náš důchodce dá 13 500 (nájem + energie) minus 4335 (příspěvek na bydlení) = 9165 korun. A na den mu zbude ani ne 90 korun.

Změna k lepšímu se blíží

Že normativní náklady nejsou pro tuhle dobu správně vysoké, říkají i členové vlády, nejčastěji ministr sociálních věcí Marian Jurečka. Ten se taky opakovaně vyjádřil, že od října normativní náklady porostou. A v tomto týdnu přišel s konkrétním návrhem. 

Vyplývá z něj to, že normativní náklady se pro jedno- a dvouosobové domácnosti v nájmu a podnájmu bude zvedat o 4500 korun. Pro vícečetné domácnosti v nájmu nebo podnájmu mají normativy být vyšší o 2500 korun. O 2500 korun porostou taky normativní náklady pro vlastní byty (lidé si často myslí, že vlastníci nemovitostí na příspěvek na bydlení nemůžou dosáhnout, ale není to pravda), byty užívané na základě služebnosti nebo byty ve družstevním vlastnictví. 

Takhle mají vypadat normativní náklady od října (poprvé by se projevily v dávce, která přijde v listopadu, protože se vyplácí měsíčně pozadu). Samozřejmě: pokud je vláda včas v září projedná a schválí v navrhované podobě.

Normativní náklady pro domácnosti v nájmu nebo podnájmu

Počet osob v rodině

Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč

Praha

přes 100 000

50 000–99 999

10 000–49 999

do 9999

jedna

14 621

12 771

12 435

11 429

11 246

dvě

18 129

15 597

15 137

13 761

13 510

tři

20 812

17 500

16 899

15 099

14 771

čtyři a víc

24 995

21 002

20 277

18 106

17 711

Normativní náklady v družstevních bytech, bytech vlastníků a bytech užívaných na základě služebnosti 

Počet osob v rodině

Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč

Praha

přes 100 000

50 000–99 999

10 000–49 999

do 9999

jedna

8732

8732

8732

8732

8732

dvě

10 932

10 932

10 932

10 932

10 932

tři

14 061

14 061

14 061

14 061

14 061

čtyři a víc

16 868

16 868

16 868

16 868

16 868

S novými normativními náklady bude mít náš důchodce z Kladna s náklady na bydlení 11 000 korun nárok na příspěvek 7400 korun. Bude se počítat se skutečnými náklady, protože ty jsou nižší než nový normativ 12 435 korun. Když mu stoupnou o 2500 zálohy na energie, budou jeho náklady na bydlení 13 500 korun, tedy víc než normativ, a bude se počítat s normativem. Pak by dostal příspěvek 8835 korun. V prvním případě by mu na den zbylo 280 korun, ve druhém případě 245 korun.

Standardně se normativní náklady zvyšují koncem roku – na rok následující. Kvůli prudkému zdražování už ale letos došlo k jednomu mimořádnému navýšení normativních nákladů a vláda získala pravomoc zvyšovat je svým nařízením podle potřeby kdykoli během roku.

Navíc při tom nově může zohledňovat nejen ceny energií, jaké jsou, ale i odhad jejich dalšího růstu. A podle aktuálního odhadu, který zpracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem, je průměrné meziroční navýšení 129 % u elektřiny a 141 % u zemního plynu.“

Na Peníze.cz jsme pro vás připravili názorné příklady, kdo na příspěvek na bydlení dosáhne už teď. Nejsou vám ti lidé podobní?

Tihle lidé můžou dostat příspěvek na bydlení:

Příspěvek na bydleníZdroj: Peníze.cz, Shutterstock

Příklad z ministerstva sociálních věcí. Jana a Karel bydlí v nájmu v Ústí nad Labem a mají dvě děti ve věku 8 a 10 let. Jejich čistý příjem je 38 348 korun. Za nájem dají každý měsíc 12 000 korun a energie, voda a další je přijdou na 6620 korun, celkové náklady jsou tedy 18 620 korun. Do výpočtu se ale reálné náklady na bydlení nezahrnou, použijou se v něm takzvané normativní náklady na bydlení. Pro města do sta tisíc obyvatel stanovené pro čtyři osoby na 17 777 korun. Pracuje se vždycky s tím, co je nižší.

Když si Jana s Karlem zažádají o příspěvek na bydlení, dostanou rozdíl mezi (normativními) náklady a 30 procenty svých příjmů (11 504 korun). Příspěvek na bydlení je pro ně 6273 korun měsíčně.

Předpokládejme, že v ministerském příkladu Jana s Karlem vědí, že mají nárok na přídavky na dítě, a že tedy v jejich čistém příjmu je přídavek 3810 korun započítaný. Pokud je ale zatím nenapadlo o něj zažádat, můžou to udělat. Pomůže s tím kalkulačka přídavku na děti.

Příspěvek na bydlení jim pak sice klesne na 5130 korun, ale s přídavkem na děti budou pořád měsíčně 8940 korun v plusu. A co je důležité nezapomenout: jak o příspěvek na bydlení, tak o přídavky na děti lze žádat zpětně.

Příspěvek na bydleníZdroj: Peníze.cz, Shutterstock

Pavlovi se všecko sype. Dostal výpověď z práce, odešla od něj přítelkyně, na domek na vsi zůstal sám. A přišlo zvyšování záloh na energie. Na konci roku měl ještě plyn za 700 korun za MWh, v létě to bylo dvakrát tolik – a kdo ví, jaké zálohy mu napaří teď. Na vytápění nového úsporného domku loni stačilo 15 000 korun ročně a byli na to dva, dneska bude sám platit dvojnásobek. A zatím se mu nedaří dostat práci.

Před rokem, než ho vyhodili, bral Pavel 25 000 korun čistého. V září naposledy dostane podporu 11 250, stejnou jako měl od června, a pak už nemá nárok. To si můžete sami propočíst na kalkulačce podpory v nezaměstnanosti. Nájem neplatí, bydlí ve vlastním. Od června má zálohy na plyn 2500, dvojnásobek loňských záloh, za elektriku stejně, dohromady tedy 5000 korun.

Když si teď Pavel zažádá o příspěvek na bydlení, za každý ze tří měsíců zpátky může dostat příspěvek 2857 korun. Stejně si ale říká, že si měl v domě udělat pořádný kotel na dřevo.

Příspěvek na bydleníZdroj: Peníze.cz, Shutterstock

Další příklad od ministerstva sociálních věcí nám představuje důchodkyni Helenu, která sama žije ve vlastním domě ve městě Javorník. Nájem sice neplatí, ale za energie dá 6800 korun měsíčně – to je víc než třicet procent, skoro polovička jejího důchodu ve výši 13 800 korun. Dostala by příspěvek na bydlení 2092 korun měsíčně. A je to velký rozdíl, jestli vám na živobytí vychází sedm nebo devět tisíc na měsíc.

Mimochodem 6800 korun za měsíc za energie je na jednoho člověka docela dost. Staré domy bez zateplení jsou sice žrouti peněz, ale když je člověk sám, nemusí vytápět všecko – za rok jsou Heleniny náklady na bydlení brutálních 81 600 korun a s domem je velká starost. Při takovéhle platbě za energie by se v něm minimálně měla vyměnit okna a nasadit dveře. Takže možná by stálo za úvahu dům za dva miliony prodat a jít za 6000 měsíčně bydlet do nové garsonky v nedalekém Jeseníku. Při připočtení nějakých energií k nájmu by jí celkové náklady na bydlení sice trochu vzrostly, ale se dvěma miliony na spořicím účtu a – opět! – s příspěvkem na bydlení by se to asi dalo snést. Když k šestitisícovému nájmu připočteme třeba i 3000 korun na energie, příspěvek na bydlení by dostala 2789 korun.

Příspěvek na bydleníZdroj: Peníze.cz, Shutterstock

Svatava a Karel mají miminka Ivetu a Ivanu, Svatava má ještě sedmiletého syna Jirku z minulého manželství a v pražském bytě s nimi taky žije její maminka, důchodkyně.

Do příjmů domácnosti se počítá nejen Karlova čistá mzda 27 000 korun, rodičovský příspěvek 10 465 korun měsíčně, ale také přídavky na děti ve výši 3530, výživné 3500 korun, které posílá Jirkův tatínek, a babiččin důchod 12 500 korun. Celkem 56 995 korun.

Na nájemné rodina vydá 13 000 korun, což je na velký byt v Praze hezká cena, ale nahoru jim náklady zvedají energie a další výdaje, na které dávají 9000 korun. Celkem 22 000 korun. Pro výpočet příspěvku na bydlení se použijí skutečné náklady, normativní náklady jsou pro Prahu stanovené výš – na 22 495 korun.

Když si rodina zažádá o příspěvek, dostane na měsíc 2052 korun.

Příspěvek na bydleníZdroj: Peníze.cz, Shutterstock

Samoživitelka Petra a její dvě děti (8 a 11 roků) bydlí v nájemním bytě v Olomouci. Její měsíční příjem je 27 290, určitě si do něj započítala i přídavky na děti 2540 korun. Kdyby tatínek nebo tatínkové platili výživné, počítalo by se taky, nicméně definice samoživitelky tuhle možnost vylučují. Pokud neplatí, ale měli by, byla by tu pro Petru možnost říct si o náhradní výživné – stát by jí poslal peníze a sám vymáhal dlužné alimenty.

Za bydlení vydávává Petra 15 620 korun, což je dost přes polovičku jejího příjmu. Když si řekne o příspěvek na bydlení, dostane podle ministerstva 6813 korun měsíčně. A znovu připomínáme, že je možné žádat až o tři měsíce do minulosti.

Ovšem… tohle platilo, dokud byla Olomouc statisícovým městem. Normativní náklady na bydlení se stanovují podle velikosti obce a Olomouc spadla počtem lidí pod sto tisíc, Petra tedy dostane 6212 korun.

Příspěvek na bydleníZdroj: Peníze.cz, Shutterstock

Nebyl problém. Dohromady měli Petr a Petra čistý příjem kolem 60 000 korun, pronajmout si za 17 000 měsíčně půl domku se zahradou na Kladně nebyl špatný nápad. Do Prahy, kde pracovali, kousek; vázat se na pevné místo hypotékou se jim nechtělo, zvlášť při těch cenách. Dojíždění je nezlobilo, ani daleko, ani draho, navíc většinu práce zvládli z domu.

Petra ale o práci přišla a teď má už nějakou dobu rodina příjem 40 000 v čistém. Když se k nájmu 17 000 připočtou náklady na vytápění – topí se dřevem ve sklepním kotli – a na elektriku, je to pro ně zásah. Za elektřinu platili poslední dobou zálohy 2000 korun, za plyn 800, 200 korun za svoz odpadu, který není započtený v nájmu. Dřevo na vytápění samozřejmě taky něco stojí, ale do výpočtu příspěvku na bydlení jeho cena nijak nevstupuje, je tam stanovený paušál.

Když si zažádají o příspěvek na bydlení, dostanou 2399 korun.

Příspěvek na bydleníZdroj: Peníze.cz, Shutterstock

Paní Helenu jsme si vypůjčili z jednoho příkladu, na kterém u ombudsmana vysvětlují, pro koho je příspěvek na živobytí. Helena je vdova a má invalidní důchod 6000 korun a za nájem bytu platí 5500 korun. Na příspěvku na živobytí dostane pár stovek – ale to pořád není k žití. A věřte, že těch 6000 korun invalidního důchodu je realistické číslo. Pokud jste pracovali třeba deset roků za 30 000 hrubého a po nich vám doktor přiklepne invaliditu druhého stupně – to znamená, že vaše pracovní schopnost podle něj klesla minimálně o půlku – nedostanete ani těch pět a půl tisíce, co platí Helena na nájmu. Zkuste si to na kalkulačce invalidního důchodu.

O moc víc o Heleně nevíme. Počítejme tedy, že těch 5500 korun není jen nájem, ale i výdaje za energie, i tak je to příklad k nevydržení. A nechejme ji bydlet třeba v Brně, když jsme si ji půjčili od ombudsmana, který tam má sídlo. V takhle nastaveném příkladu by paní Helena dostala na příspěvku na bydlení 3475 korun. Příspěvek na živobytí se do příjmů při počítání příspěvku na bydlení nepočítá.

Příspěvek na bydleníZdroj: Peníze.cz, Shutterstock

Jarda dělá rukama. Masáže v jednom rehabilitačním zařízení. Nemá ale pracovní smlouvu, je to klasický švarcsystém: podnik zabezpečuje všecko vybavení od prostor a masážních stolů až po olejíčky. Jarda má živnostenský list, každý měsíc vystaví fakturu na 70 000 a při výpočtu daně z příjmů si uplatní výdaje paušálem, i když fakticky žádné nemá. Při výpočtu příspěvku na bydlení se mu tedy jako čistý příjem bude počítat 28 000 korun (42 000 si odečetl jako 60procentní paušální výdaj).

Jana přinese ze svého částečného úvazku do rozpočtu 10 000 korun měsíčně. Kromě nich v bytě v lepší pražské čtvrti bydlí ještě jejich dvě děti. Nájem je 20 000 korun, další náklady, ve kterých je kromě elektřiny, vody a plynu ještě příspěvek na společný internet v domě a nějaké další výdaje, dělají 6000 korun.

Jardu naštěstí nenapadne, že by si měli zažádat o příspěvek na bydlení. Dostali by 9195 korun. Na té výši se v tomhle případě hodně podepsalo to, že bydlí v Praze, v krajských městech nad sto tisíc lidí by to bylo o dva tisíce míň. Ale stejně – jak se říká v memech. Tohle je Jarda, o příspěvek na bydlení si neřekl. Buď jako Jarda.

Příspěvek na bydleníZdroj: Peníze.cz, Shutterstock

Průměrný důchod české ženy je 14 060 korun. Hana má penzi jen 12 000. Teď se jí bude mimořádně valorizovat kvůli inflaci a taky stoupne o pětistovku za výchovu Hany mladší. Hana mladší žije s maminkou v družstevním bytě v Plzni, do práce nechodí, Hanička nejmladší je ještě malá, Hana na ni bere rodičák 10 000 měsíčně a 630 korun přídavek. Tatínek v rodném listě neuveden, výživné tedy žádné.

Družstevní byt je terno, družstvu se sice platí vyšší nájem – kromě běžných služeb se v něm vypořádává půjčka na velkou rekonstrukci, zateplení a výtah, ale i tak to jde. Nájemné je tedy 4000, dalších 1500 korun dají Hany za elektřinu a plyn a dalších 1500 za centrálně rozváděné teplo. Příspěvek na bydlení ve výši 219 korun sice nevypadá bůhvíjak, ale Hana prostřední se stejně rozhodla o něj zažádat. Přihlásila se do počítačových kurzů, a protože si přečetla, že se o příspěvek na bydlení dá žádat po internetu, rozhodla se, že si na něm vyzkouší, co už dovede.

Spočítejte si, jestli máte nárok na příspěvek na bydlení podle dosavadních čísel (před chystaným zvýšením od října):

Spočítejte si příspěvek na bydlení 2022

Měsíční náklady na bydlení

Náklady se uvádějí jako průměr z minulého kalendářního čtvrtletí. Například v dubnu tedy sečtěte náklady za leden, únor a březen a vydělte je třemi.

Další kalkulačky

Gabriel Pleska

Autor článku Gabriel Pleska

Vystudoval český jazyk a literaturu. Pracoval v literárním časopise a na tiskovém oddělení České pošty, později na volné noze jako korektor a editor. Editoval články pro Peníze.cz, pro Finmag.cz i pro papírový Finmag. Psává... Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+4
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 2 komentářů

A tohle už jste četli?

Příspěvek na bydlení bude vyšší a pro víc lidí. Nová kalkulačka

21. 9. 2022 | Gabriel Pleska | 2 komentáře

Příspěvek na bydlení bude vyšší a pro víc lidí. Nová kalkulačka

O příspěvek na bydlení bude moct od října zažádat víc lidí. Mnoho současných příjemců příspěvku dostane víc peněz, rozhodla dnes vláda. Spočítejte si to.

Až sto tisíc domácností si neřeklo o příspěvek na bydlení. Nejste to vy?

9. 9. 2022 | Gabriel Pleska

Až sto tisíc domácností si neřeklo o příspěvek na bydlení. Nejste to vy?

V červenci se vyplatilo 177 tisíc příspěvků na bydlení. Podle ministerstva sociálních věcí na něj ale může mít nárok až 280 tisíc domácností. Zjistěte, jestli mezi nimi nejste i vy.... celý článek

Dosáhnete teď na příspěvek na bydlení? Odpovědi na nejčastější otázky

22. 8. 2022 | Gabriel Pleska | 8 komentářů

Dosáhnete teď na příspěvek na bydlení? Odpovědi na nejčastější otázky

Po letošních změnách je příspěvek na bydlení dostupnější a vyšší. Poradíme, jestli na něj máte nárok a jak žádat.

„Příspěvek na bydlení pro tebe.“ Pozor na SMS falešného ministerstva

19. 8. 2022 | Gabriel Pleska

„Příspěvek na bydlení pro tebe.“ Pozor na SMS falešného ministerstva

Podvodníci, kteří chtějí získat přístup k vaší platební kartě nebo internetovému bankovnictví, mají nový trik. Rozesílají SMS, abyste si řekli o příspěvek na bydlení. Na webové stránce,... celý článek

Fiala slíbil na drahé energie víc, než měl. Příspěvek má limit

18. 8. 2022 | Jiří Hovorka

Fiala slíbil na drahé energie víc, než měl. Příspěvek má limit

Lidé v Česku zaplatí za bydlení maximálně 30 %, v Praze 35 % svých příjmů včetně poplatků za energie. Veškeré náklady nad tuto hranici jim proplatí stát přes příspěvek na bydlení. Po... celý článek

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.