Zdroj: Pleska / Midjourney
Nová pravidla pro mimořádnou valorizaci důchodů, které loni prosadila vláda vedená Petrem Fialou, dnes potvrdil Ústavní soud. Zamítl návrh opozičního hnutí ANO na zrušení škrtů.
Sporná novela se týkala mimořádné valorizace loni v červnu. Podle původních pravidel měl tehdy průměrný důchod stoupnout přibližně o 1770 korun měsíčně, po vládním zásahu však byla valorizace nižší zhruba o tisícovku měsíčně.
Vláda tehdy na poslední chvíli změnila výpočet tak, aby ve státním rozpočtu ušetřila skoro 35 miliard korun jen za loňský rok. Zdůvodnila to rizikem značných hospodářských škod. Původní pravidla totiž údajně nepočítala s tím, že inflace bude tak vysoká, jako byla v letech 2022 a 2023.
Podle opozice byl takový zásah retroaktivní a „narušil legitimní očekávání důchodců“. Kritikům vadil hlavně způsob, jakým vláda novelu prosadila: s návrhem přišla teprve v únoru a ve sněmovně ho nechala schválit v režimu legislativní nouze, tedy ve zrychleném projednání. Opozice i přesto měla několik dnů prostor pro prezentaci svých výhrad a obstrukce, vládní koalice pak schválila novelu na začátku března.
I podle některých ekonomů přitom vláda musela už na podzim 2022 vědět, že kvůli vysoké inflaci porostou důchody podle dosavadních pravidel tak výrazně, že to bude pro státní rozpočet neúnosné. Například Národní rozpočtová rada na podzim upozorňovala, že jen tato valorizace zvýší výdaje rozpočtu v roce 2023 o přibližně 20 miliard. Koalice namítala, že musela počkat až na přesná čísla o inflaci za leden 2023 a teprve pak přijít s konkrétním návrhem. Lednová inflace byla ještě výraznější, než se očekávalo.
K vládnímu argumentu se většinově přiklonil i Ústavní soud, podle něj nešlo o úmyslné zneužití institutu legislativní nouze. Vláda se podle soudu nemohla spoléhat jen na odhadovaná čísla. Podstatné je, že jakmile Český statistický úřad 10. února oznámil čísla o inflaci za leden, vláda jednala rychle.
Ústavní soud připomněl, že i při zkráceném schvalování poslanci tuto novelu projednávali dvanáct dnů, z toho na plénu pět dnů, což bylo přibližně 67 hodin čistého času – většinu využila opozice, a to i pro obstrukce. Samotná novela přitom byla velice stručná a jednoduchá, ani opozice tedy nepotřebovala víc času na podrobné prostudování návrhu.
Například šéf SPD Tomio Okamura při schvalování novely mluvil déle než sedm hodin, šéf ANO Andrej Babiš přibližně 200 minut, předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová více než hodinu. Přinejmenším část jejich vystoupení přitom podle soudu měla obstrukční charakter, což přímo ve sněmovně potvrdili i Okamura se Schillerovou. Parlamentní menšina proto měla dostatek času se k novele věcně vyjádřit.
Platíte hodně za plyn?
Změňte dodavatele
Čím dříve se do změny dodavatele pustíte, tím víc ušetříte. Neotálejte a podívejte se, jaké nabídky pro vás máme.
Ústavní soud odmítl i námitku retroaktivity. Podle opozice vznikl důchodcům nárok na mimořádnou valorizaci podle pravidel v tehdy platném zákoně už ke konci ledna 2023, následné vládní nařízení by jenom potvrdilo parametry zvýšení. Ústavní soudci to většinově vidí jinak: samotné zjištění konkrétního čísla o růstu cen ještě samo o sobě nezakládá nárok, ale teprve startuje valorizační proces, jehož výsledkem je vydání vládního nařízení. Důchodcům tak vznikl nárok na zvýšení podle zákona až pátým kalendářním měsícem po splnění podmínky.
Nešlo tedy o pravou retroaktivitu, která je obecně nepřípustná, ale jen retroaktivitu nepravou, která je nepřípustná pouze výjimečně – jenom když zásadně zasahuje do legitimního očekávání občanů a důvěry v právo. Soud připouští, že dosavadní zákon takové očekávání u důchodců zakládal, posílila ho pak čísla o inflaci za leden. Nová pravidla nicméně poslanci přijali ještě s dostatečným předstihem před skutečným vznikem právního nároku, domnívá se soud.
Vládní škrty nevedly ani k nominálnímu snížení už přiznaných důchodů, ani k jejich zmrazení – jiné skupiny výdělečně činných osob na tom ve stejném období byly hůř. Škrty vedly „pouze“ k valorizaci důchodů v nižší než předem předpokládané výši, konstatoval soud. Podstatou základního práva na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří je záruka důstojného života. To podle soudu znamená spravedlivý a přiměřený důchod, nikoliv jeho automatické navyšování nebo dokonce kopírování inflace. Pokud nenaruší toto ústavní právo, může vláda (poslanci) přijímat takové úpravy výpočtu důchodů, které odpovídají její politice a zohledňují také stav veřejných financí.
Kompletní nález včetně odlišných stanovisek tří soudců je k dispozici na webu Ústavního soudu.
Výdaje státního rozpočtu na důchody.
Sporná novela se týkala jednorázově pouze mimořádného zvýšení důchodů v červnu 2023. Na komplexnější dlouhodobou změnu – pro následující řádné i mimořádné valorizace – potřebovala vláda víc času. Systémovější novelu pak parlament schválil v létě, účinná je od října 2023. O této novele ústavní soud nerozhodoval.
V posledních letech se důchody při řádné valorizaci zvyšovaly o celou inflaci a o polovinu růstu reálných mezd. Od ledna 2025 se budou dál zvyšovat o inflaci, ale k tomu jen o třetinu růstu reálných mezd. Tato komplexnější novela také zrušila dosavadní alternativu v počítání inflace: Nově se bude vycházet jen z růstu životních nákladů důchodců. Dosud se počítal buď růst spotřebitelských cen domácností důchodců, nebo růst spotřebitelských cen všech domácností – do výpočtu valorizace se použila ta inflace, která byla vyšší.
Komplexnější novela také do budoucna zrušila mimořádnou valorizaci, která zvyšovala důchody v případě, že za sledované období od posledního přidání meziměsíční přírůstek cen překročí pět procent. Stát bude místo mimořádné valorizace vyplácet dočasný příspěvek do další řádné valorizace. Zároveň by se zvedla, opět jen dočasně, zásluhová část penze. O kolik procent by zásluhová část dočasně vzrostla, o tolik procent by pak v lednovém navýšení byla nižší. Dočasný příspěvek a zvýšení procentních výměr má odrážet 60 procent růstu cen za sledované období.
Znáte svůj důchodový věk? Tušíte, jak jsou teď vysoké důchody? A kolik se na ně platí peněz? Vyzkoušejte kvíz.
Znamená to, že důchody dál porostou, ale pomaleji než dosud. „Stále platí, že důchody budeme každoročně v lednu navyšovat. Stejně tak senioři zůstanou chráněni proti extrémní inflaci. Důchody budeme o inflaci plně valorizovat, jen měníme systém tak, aby byl spravedlivější a hlavně udržitelný. Skutečně nyní taháme za záchrannou brzdu,“ řekl loni ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Podle něj se už také nebudou dál rozevírat nůžky mezi bohatšími a chudšími seniory.
Součástí schválené novely je omezení předčasných penzí, které se právě kvůli inflaci a mimořádným valorizacím staly zvláště v loňském roce výhodnější než standardní odchod do důchodu.
Na důchody jde třetina výdajů státu. Kvůli stárnutí populace výdaje dál porostou. Podle ministerstva práce a sociálních věcí je současný systém neudržitelný. Schodek systému důchodového pojištění loni podle ministerstva financí dosáhl 73 miliard korun.
Petr Kučera
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
25. 1. 2024 20:03, Fla
Za sebe říkám, že mne opravdu překvapilo, jak pro laickolu veřejnost soud svoje zdůvodnění v televizi přednesl - bylo to naprosto srozumitelné a jasné. Pokud Richard Fuld není právnička exministryně Schillerová, pak opravdu nerozumím, jak tomu někdo nemůže rozumět. A pokud jste Schillerová, pak Vám to vysvětlovat nechci.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
25. 1. 2024 11:45, Richard Fuld
Ano, zpochybňuji rozhodnutí 12 z 15 ústavních soudců a nemám s tím nejmenší problém, pokud to rozhodnutí považuji za zásadně vadné a nespravedlivé. Doby kdy nějaká instituce měla vždy pravdu a nikdo nemohl mluvit o tom, že ji nemá, jsou (snad) už pryč.
Splněním podmínky růstu inflace nad 5% došlo ke vzniku práva důchodců na předmětnou valorizaci důchodu. Skutečnost, že toto právo zatím není nárokem nemá na posouzení retroaktivity vliv. Právo se stává nárokem až v okamžiku splatnosti dané valorizace, tedy někdy v červenci 2023. Ústavní soud je ale povolán k ochraně nabytých práv, nikoli k ochraně nabytých nároků, které nebyly ze strany povinného splněny v době splatnosti.
Skutečnost, že důchodcům vzniklo právo na valorizaci již nárůstem inflace k danému datu poněkud bezelstně potvrdil i soudce Šimíček, když v této souvislosti kladl otázku, kdy může důchodce nejdříve podat žalobu k soudu z důvodu, že mu nebyla přiznána předmětná valorizace. Odpověď soudce Šimíčka byla, že po uplynutí lhůty pro vydání předmětného nařízení vlády. Pokud by právo vznikalo až nařízením vlády neměl by soud o čem rozhodovat, protože předmětné právo důchodce by zde neexistovalo. Proto právo důchodce na valorizaci existuje již před vydáním nařízení vlády a tohoto práva se může důchodce domáhat.
Jedním ze základních principů demokratického právního státu je pravidlo, že práva a povinnosti jednotlivců mohou vznikat pouze na základě zákona, tedy nikoliv na základě podzákonných předpisů jakým je např. nařízení vlády. I z tohoto důvodu není možné tvrdit, že právo na valorizaci vzniká důchodcům až vydáním nařízení. Zcela konkrétní právo na valorizaci včetně jeho splatnosti (tedy dne, kdy se toto právo stane nárokem) vzniká každému důchodci již z předmětného zákona, nikoliv na základě v podstatě toliko administrativního a deklaratorního nařízení vlády.
Opakuji, že problematičnost daného nálezu spočívá v posuzování zasažení do NÁROKU na valorizaci (který v době přijetí napadeného zákona neexistoval) namísto posuzování zasažení do práva na valorizaci (které v době přijetí napadeného zákona již existovalo).
Z uvedeného důvodu šlo o pravou retroaktivitu.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (11 komentářů) příspěvků.