Škrty v důchodech platí. Nižší valorizaci potvrdil soud

Srozumitelné to sice bylo, ale chyběly tam zásadní věci, jako např. proč byl při hodnocení existence pravé retroaktivity posuzován okamžik vzniku právního nároku na valorizaci, namísto okamžiku vzniku práva na valorizaci samotného. Laik samozřejmě opomenutí takové klíčové otázky samozřejmě nepostřehne, protože nemá ponětí o tom, že mezi právem a nárokem mohou být pro daný případ relevantní rozdíly.
A pak to tvrzení, že právo legitimní očekávání sice vzniklo ale trvalo jen krátce, takže nevadilo, že bylo toto právo novelou zákona popřeno. Nebylo vysvětleno, proč je otázka doby trvání nějakého práva důležitá ani nebylo vysvětleno, jak dlouhá by tato doba trvání práva musela být, aby se držitel tohoto práva mohl spolehnout, že toto jeho právo bude zákonodárcem a ústavním soudem respektováno. Prostě těžkou bramboračku z toho udělali.
Zákonodárce se při přijetí novely na práva důchodců vykašlal a 12 ústavních soudců zákonodárcův k právům důchodců bezohledný postup posvětilo. Takto vypadá "právní stát" v ČR.

O.K. v obecné rovině mohou práva vznikat samozřejmě i z jiného titulu, než ze zákona. Tady jsem se nevyjádřil správně. Měl jsem uvést přesnější tvrzení, že povinnosti může stát (prostřednictvím svých orgánů) jednostranně ukládat jednotlivci pouze přijetím zákona a nebo na základě zákona (individuální správní akty např.), nikoliv však přijetím podzákonného předpisu nebo na základě podzákonného předpisu.
V konkrétním případě ale právo na valorizaci vzniká ze zákona, nikoliv až přijetím předmětného nařízení vlády. Pokud by tomu tak nebylo, nemohl by soudce zpravodaj v odůvodnění nálezu uvést, že:
"Ústavní soud zastává názor, že kdyby vláda této své povinnosti (vydat prováděcí předpis) z jakéhokoliv důvodu ve stanovené lhůtě nedostála, nemohlo by to mít žádný vliv na (později vzniklou) povinnost státu vyplatit důchod jeho příjemci v zákonem přepokládané výši, resp. pojištěnec by mohl svůj nárok na důchod v takové výši uplatnit úspěšně u soudu."
Jinými slovy i bez vydání nařízení vlády vzniká důchodcům právo na valorizaci přímo ze zákona, a to splněním zákonných podmínek. Ochrany tohoto práva se mohou důchodci úspěšně domoci u soudu v případě, že daní nařízení není vydáno. Právo na valorizaci zde vzniká již v okamžiku splnění zákonných podmínek, nikoliv až v okamžiku nesplnění povinnosti vydat prováděcí předpis. Skutečnost, že toto právo je splatné až v červenci, kdy se z tohoto práva stává nárok, je pro posouzení retroaktivity působení dané novely bez významu.
Rovněž představa, že teprve nevydání vládního nařízení je právní skutečností, která způsobí vznik práva na valorizaci ze zákona, je poněkud absurdní. Nikde totiž v zákoně není ustanovení, které by spojovalo vznik práva na valorizaci s porušením zákona ze stran vlády. Dané právo vzniká již na základě splnění zákonem pro valorizaci stanovených podmínek.
Je zvláštní, že v případě nezákonného nevydání nařízení vlády by měli důchodci právo na valorizaci, pokud ale vláda toto právo ZPĚTNĚ zruší vydáním nového zákona, tak najednou se důchodci svého práva domoci nemohou, protože nejde o pravou retroaktivitu? To je zcela neobhajitelný a totálně absurdní názor. Jasnější příklad pravé retroaktivity lze jen stěží najít.

Vzdyt ty ve svem vlastnim prispevku ukazujes, ze tem vecem nerozumis:
"Jedním ze základních principů demokratického právního státu je pravidlo, že práva a povinnosti jednotlivců mohou vznikat pouze na základě zákona, tedy nikoliv na základě podzákonných předpisů jakým je např. nařízení vlády. "
Moje prava opravdu nevznikaji jen na zaklade zakona...

Za sebe říkám, že mne opravdu překvapilo, jak pro laickolu veřejnost soud svoje zdůvodnění v televizi přednesl - bylo to naprosto srozumitelné a jasné. Pokud Richard Fuld není právnička exministryně Schillerová, pak opravdu nerozumím, jak tomu někdo nemůže rozumět. A pokud jste Schillerová, pak Vám to vysvětlovat nechci.

Když Vám vznikne právo na platbu ve výši 1750,-Kč, která bude splatná za 6 měsíců a následně ten, kdo Vám má zaplatit rozhodne jednostranně před splatností, že to bude jen 750,-Kč, pak je podle Vás vše O.K. a nedošlo zde k retroaktivní změně Vašeho práva?
Přesně o tomto je předmětná situace s valorizací. Jednou vzniklé právo nelze retroaktivně změnit jinak než na základě dobrovolné dohody povinného a oprávněného. Samozřejmě i u pravé retroaktivity existují výjimky, které ale musí být výslovně uvedeny v zákoně a nelze je dotvářet judikaturou.

Ano, zpochybňuji rozhodnutí 12 z 15 ústavních soudců a nemám s tím nejmenší problém, pokud to rozhodnutí považuji za zásadně vadné a nespravedlivé. Doby kdy nějaká instituce měla vždy pravdu a nikdo nemohl mluvit o tom, že ji nemá, jsou (snad) už pryč.
Splněním podmínky růstu inflace nad 5% došlo ke vzniku práva důchodců na předmětnou valorizaci důchodu. Skutečnost, že toto právo zatím není nárokem nemá na posouzení retroaktivity vliv. Právo se stává nárokem až v okamžiku splatnosti dané valorizace, tedy někdy v červenci 2023. Ústavní soud je ale povolán k ochraně nabytých práv, nikoli k ochraně nabytých nároků, které nebyly ze strany povinného splněny v době splatnosti.
Skutečnost, že důchodcům vzniklo právo na valorizaci již nárůstem inflace k danému datu poněkud bezelstně potvrdil i soudce Šimíček, když v této souvislosti kladl otázku, kdy může důchodce nejdříve podat žalobu k soudu z důvodu, že mu nebyla přiznána předmětná valorizace. Odpověď soudce Šimíčka byla, že po uplynutí lhůty pro vydání předmětného nařízení vlády. Pokud by právo vznikalo až nařízením vlády neměl by soud o čem rozhodovat, protože předmětné právo důchodce by zde neexistovalo. Proto právo důchodce na valorizaci existuje již před vydáním nařízení vlády a tohoto práva se může důchodce domáhat.
Jedním ze základních principů demokratického právního státu je pravidlo, že práva a povinnosti jednotlivců mohou vznikat pouze na základě zákona, tedy nikoliv na základě podzákonných předpisů jakým je např. nařízení vlády. I z tohoto důvodu není možné tvrdit, že právo na valorizaci vzniká důchodcům až vydáním nařízení. Zcela konkrétní právo na valorizaci včetně jeho splatnosti (tedy dne, kdy se toto právo stane nárokem) vzniká každému důchodci již z předmětného zákona, nikoliv na základě v podstatě toliko administrativního a deklaratorního nařízení vlády.
Opakuji, že problematičnost daného nálezu spočívá v posuzování zasažení do NÁROKU na valorizaci (který v době přijetí napadeného zákona neexistoval) namísto posuzování zasažení do práva na valorizaci (které v době přijetí napadeného zákona již existovalo).
Z uvedeného důvodu šlo o pravou retroaktivitu.

Tak oprava, 8 soudcu bylo od Zemana, 7 od Pavla... 5 Zemanovych soudcu hlasovalo pro nalez.

Nedelej diletanta ze sebe a precti si zduvodneni. US rekl, ze to, ze inflace nastala STARTUJE proces, jehoz soucasti je do nejake doby vydani narizeni vlady, ktere urcuje vysi valorizace. Toto narizeni vlady bylo vydano na zaklade v te dobe platne legislativy, te novelizovane.
7 soudcu vybral Zeman, 7 vybral Pavel. Rozhodnuti je takove, ze i mezi Zemanovymi soudci prevazil souhlas s ustavni konformitou.

A proč by se nemohl zpochybnovat ustavni soud ? To jsou nadlidi nebo co ? Vy mate zrejme dost.

Neuvěřitelný je, že se tady zpochybňuje ústavní soud. Vysvětlení je zcela prosté a jasné. usoud.cz: Samotné určení měsíce, od něhož se odvozuje následně stanovené mimořádné zvýšení důchodů, totiž ještě nepředstavuje vznik právního nároku na jeho výplatu. Speciálně pro Richarda Fulda připomínám, že v zákoně je a bylo zcela jasně napsáno, co je nutné k mimořádné valorizaci. Jsou to 4 podmínky. Jednou z nich je, že zvýšení stanoví nařízení vlády, které se vydá 30 dnů od měsíce, kdy růst dosáhl 5%. Vaše 31.1.2023 je tak zcela chybné až bych řekl vycucané z prstu.

Bohužel žijeme ve státě, kde 12 z 15 soudců Ústavního soudu jsou takový diletanti, že nechápou tak elementární věc, jakou je rozdíl mezi právem a nárokem.
Pokud ten rozdíl chápou, a přesto v daném případě rozhodli, že zde nedošlo k pravé retroaktivitě, pak je to ještě horší, než kdyby tam seděli diletanti.
Zákon o valorizaci založil k 31.1.2023 důchodcům právo na předmětnou valorizaci a teprve až poté parlament toto právo změnil tak, že najednou bylo toto právo na valorizaci pro drtivou většinu důchodců menší než poloviční.
Právo na valorizaci se mění na nárok na valorizaci až v okamžiku splatnosti valorizovaného důchodu. Otázka vzniku nároku na valorizovaný důchod je z hlediska existence pravé retroaktivity zcela nepodstatná. Retroaktivně bylo přijetím napadeného zákona zasaženo do již existujícího práva na valorizaci.