Kdy půjdu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla

Jaké jsou podmínky pro přiznání starobní penze? Kdo může žádat a co se počítá? Tady je aktuální přehled pro rok 2021.
Kdy půjdu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla

Zdroj: Shutterstock

Pro odchod do starobní penze je potřeba splnit dvě základní podmínky: dosáhnout důchodového věku a nasbírat potřebnou dobu důchodového pojištění, jinak řečeno odpracovat dostatečný počet let.

Pokud jde o důchodový věk, v roce 2021 ho dosáhnou:

  • muži a bezdětné ženy narození od května 1957 do února 1958,
  • ženy narozené v květnu 1958 až prosinci 1958, které vychovaly jedno dítě,
  • ženy narozené v květnu 1959 až prosinci 1959, které vychovaly dvě děti,
  • ženy narozené v květnu 1960 až prosinci 1960, které vychovaly tři nebo čtyři děti
  • ženy narozené v květnu 1961 až prosinci 1961, které vychovaly pět a více dětí.

Důchodový věk každoročně roste podle předem schválených pravidel. Postupně vše směřuje k tomu, že se věk pro nástup do řádného starobního důchodu sjednotí pro muže a ženy na 65 letech. Ročníky 1957 jsou první, kde už je stejný důchodový věk pro muže a bezdětné ženy, konkrétně je to 63 let a 8 měsíců. U mužů a bezdětných žen důchodový věk každý rok nyní poroste o dva měsíce. Ročníky 1958 tak do důchodu jdou v 63 letech a 10 měsících.

Ženám s dětmi důchodový věk roste rychleji, konkrétně každý rok o šest měsíců. Je to proto, aby došlo ke zmíněnému sjednocení – jejich důchodový věk je totiž zatím stále nižší. Ženy s jedním dítětem, které letos dosáhnou důchodového věku, jsou ročník 1958 a jejich důchodový věk je 62 let a 8 měsíců. U žen s dvěma dětmi je letos důchodový věk 61 let a 8 měsíců, s třemi a čtyřmi dětmi je to 60 let a 8 měsíců a s pěti a více dětmi 59 let a 8 měsíců.

Na důchodový věk ve výši 65 let dosáhnou jako první muži, bezdětné ženy a ženy s jedním dítětem s ročníkem narození 1965. Žen se dvěma dětmi se to bude týkat od ročníku narození 1966, se třemi a čtyřmi dětmi od ročníku narození 1969 a všech dalších od ročníku narození 1971.

Věk odchodu do penze si můžete spočítat na naší kalkulačce.

Výpočet důchodového věku

+

Další kalkulačky

Potřebujete 35 let

Samotné dosažení penzijního věku k přiklepnutí starobního důchodu ještě nestačí. Úředníky z vaší pobočky správy sociálního pojištění, kde se o důchod žádá, bude zajímat, jestli jste se dostatečně dlouho účastnili důchodového pojištění.

To představuje jednu ze složek pojištění sociálního, které za každého zaměstnance odvádí zaměstnavatel. Živnostníci a další podnikatelé (osoby samostatně výdělečně činné) si sociální pojištění hradí sami. K sociálnímu pojištění se lze také dobrovolně přihlásit, i když nejste zaměstnanec, ani podnikatel. Využívají toho například matky pečující o děti starší čtyř let, mladí lidé oddalující vstup na pracovní trh nebo pobiratelé invalidního důchodu v prvním a druhém stupni.

Kdo chce odejít do penze, musí mít na kontě odpracovaných (zaměstnání a podnikání) 30 let nebo 35 let důchodového pojištění, tedy součet práce, podnikání i náhradních dob. Jde o období, kdy člověk sociální pojištění nehradil (nebyl zaměstnaný, ani nepodnikal), přesto na ně důchodový zákon pohlíží jako na odpracované. V praxi jsou náhradními dobami například:

  • péče o dítě do čtyř let věku,
  • péče o blízkého závislého na péči,
  • pobírání invalidního důchodu pro III. stupeň invalidity,
  • doba evidence na úřadu práce, po kterou náležela podpora v nezaměstnanosti,
  • doba evidence na úřadu práce při probíhající rekvalifikaci,
  • doba evidence na úřadu práce, pokud nenáležela podpora v nezaměstnanosti nebo neprobíhala rekvalifikace – maximálně se přiznávají tři roky a z toho do 55 let věku nejvýše jeden rok,
  • výkon základní vojenské služby,
  • studium na střední, vyšší odborné a vysoké škole před rokem 2010, konkrétně prvních šest let studia po dosažení plnoletosti.

Většina náhradních dob zároveň funguje jako doba vyloučená. Znamená to, že se s nimi nepočítá pro výpočtový základ. Ve vyloučených dobách je totiž příjem nulový a kdyby se započítával, snižoval by konečnou výši důchodu.

Kdo potřebné doby pojištění nemá tolik, aby do starobní penze vstoupil při dosažení důchodového věku, může se dočkat později, pokud má alespoň 15 odpracovaných let. Konkrétně pak má na důchod nárok v momentě, kdy dosáhne věku o pět let vyššího, než je důchodový věk stanovený pro muže stejného data narození.

Komu chybí k důchodu třeba jen pár měsíců, měl by se zajímat o možnost zpětného doplacení důchodového pojištění. Doplatit takto lze bez omezení dobu pojištění až rok před podáním žádosti. Ze vzdálenější minulosti lze doplatit jen za období, která jsou přesně daná zákonem. Jde třeba o evidenci na úřadu práce v době, kdy už vám nenáleží podpora. Pro podrobnosti doporučujeme se obrátit na pobočku sociálky, kde o důchod žádáte, případně může pomoci infolinka České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) na čísle 800 050 248.

Kolik dostanete

Vedle nároku na penzi hrají odpracovaná léta roli také při stanovení výše důchodu. Do výpočtu vstupují i předchozí příjmy, přesněji průměr hrubých výdělků za rozhodné období. Pro penze přiznávané v roce 2021 jsou rozhodným obdobím roky 1986 až 2020.

Každý odpracovaný rok má přitom stejnou váhu. Není to tedy tak, že by roky těsně před důchodem byly důležitější. Takže když se někdo celou pracovní kariéru živil jako OSVČ a odváděl jenom minimální sociální pojištění, nezvýší si pak zásadně důchod jednoduše tím, že se před penzí nechá krátce zaměstnat.

Důchod se skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra je pro všechny důchodce stejná a odpovídá 10 procentům průměrné mzdy, jak ji vyhlašuje ministerstvo práce. Pro rok 2021 dělá základní výměra 3550 korun.

K tomuto základu se pak počítá procentní výměra, která je pro každého důchodce individuální a odvíjí se od jeho kariéry. Nejprve je potřeba vypočítat osobní vyměřovací základ. To je zjednodušeně řečeno průměrný měsíční výdělek za celou kariéru. Do výpočtu přitom vstupují příjmy od roku 1986.

Proč právě od této doby? „Rok 1986 byl stanoven jako hranice pro hodnocení příjmů pojištěnce s ohledem na předchozí právní úpravu účinnou do konce roku 1995, která určovala rozhodné období jako 10 kalendářních roků před rokem přiznání důchodu,“ vysvětluje Ivana Žáčková, ředitelka kanceláře ústředního ředitele ČSSZ.

Řežeme náklady!

Řetězova pila
Zdroj: Shutterstock

Účty za telefon, elektřina, plyn. Neplatíte zbytečně moc? Poradíme, jak odlehčit rodinnému rozpočtu – porovnáme nabídky a vybereme tu nejlepší.

Aby vám předchozí příjmy nesebrala inflace a růst průměrné mzdy, přepočítají se vaše výdělky z každého kalendářního roku, které do výpočtu osobního vyměřovacího základu vstupují, takzvaným koeficientem nárůstu. Ten se stará o to, aby se nominální výše příjmů v jednotlivých letech co nejvíc blížila reálné hodnotě v roce, kdy vám stát důchod přiznává.

Například příjmy roku 1986 se tak v roce 2021 násobí koeficientem 11,957. A třeba příjmy roku 2010 se násobí koeficientem 1,445. Znamená to, že vaše příjmy z roku 2010 jsou pro účely výpočtu důchodu v roce 2020 navýšeny o 44,5 procenta. „Koeficient nárůstu zjednodušeně představuje zreálnění příjmů dosahovaných v minulosti na stav co nejvíce se blížící roku přiznání důchodu,“ shrnuje Žáčková.

Výsledky za jednotlivé roky se sečtou a následně vydělí celkovým počtem dnů vaší pracovní kariéry. Získaný průměrný výdělek na jeden den vaší pracovní kariéry se pak vynásobí průměrnou délkou měsíce v roce (365/12 = 30,4167 dne).

Takto vypočtený osobní vyměřovací základ se prožene redukčními hranicemi. V roce 2021 je první redukční hranice nastavena na 15 595 korun, druhá redukční hranice na 141 764 korun. Z toho získáme takzvaný výpočtový základ. Z osobního vyměřovacího základu se stanoví tak, že částka do první redukční hranice náleží v plné výši, z částky mezi první a druhou redukční hranicí získá budoucí důchodce 26 procent a k částce nad druhou redukční hranicí se nepřihlíží.

První redukční hranice je stanovena na 44 procentech průměrné mzdy, druhá redukční hranice na čtyřnásobku průměrné mzdy. Kdo vydělává víc než ten čtyřnásobek, neodvádí už z těchto příjmů sociální pojištění, proto se příjmy nad touto hranicí do výše důchodu vůbec nezapočítávají.

Zpátky k samotnému výpočtu procentní výměry důchodu. Osobní vyměřovací základ jsme tedy očistili přes redukční hranice a máme výpočtový základ. Ten teď vynásobíme koeficientem za odpracované roky. Za každý rok získané doby pojištění se procentní výměra zvyšuje o 1,5 procenta výpočtového základu. Když tedy lidé dnes do důchodu odcházejí s průměrnou dobou pojištění 41 let, získají 61,5 procenta (41*1,5) ze svého výpočtového základu.

Pak už jenom sečteme základní a procentní výměru a máme konečnou výši starobního důchodu.

Protože je to celé opravdu komplikované, pojďme si to ukázat na konkrétním příkladu.

Příklad: Výpočet starobního důchodu v roce 2021

Zdroj: Shutterstock

Muž narozený 15. 6. 1957 požádal o řádný starobní důchod. Jeho důchodový věk je 63 let a 8 měsíců. Toho dosáhne 15. 2. 2021 a do této doby získá celkem 45 let pojištění. Jeho osobní vyměřovací základ za rozhodné období 1986 až 2020 činí 33 500 Kč.

Výpočtový základ z osobního vyměřovacího základu ve výši 33 500 Kč stanovíme takto: Částka 15 595 Kč náleží v plné výši, k ní se přičte 26 % rozdílu mezi částkou 15 595 Kč a částkou 33 500 Kč, tedy 26 % z 17 905 Kč, což je po zaokrouhlení 4656 Kč.

Výpočtový základ činí 15 595 plus 4656, což je celkem 20 251 Kč. Za každý rok pojištění náleží 1,5 % výpočtového základu. To znamená, že za 45 let pojištění činí procentní výměra starobního důchodu 67,5 % výpočtového základu. Zaokrouhleno na celé koruny nahoru: 13 670 Kč.

Procentní výměra starobního důchodu je 13 670 Kč, základní výměra 3550 Kč. Celkem bude starobní důchod činit 17 220 Kč. Důchod se následně vždy v lednu zvyšuje o zákonnou valorizaci.

Zkontrolujte konto

Pokud má sociálka vypočítat důchod správně, musí mít k dispozici všechny potřebné dokumenty: především lejstra prokazující dobu pojištění a výši výdělků, nejčastěji tedy evidenční listy důchodového pojištění. Ty by měl za každého zaměstnance odevzdávat zaměstnavatel, v praxi ale může některý z dokumentů chybět.

Proto se hodí ověřit, zda mají úředníci na sociálce skutečně kompletní a správné podklady. Můžete požádat o informativní list důchodového pojištění. Příslušný formulář najdete na webu České správy sociálního zabezpečení, vytištěnou žádost pošlete na adresu: ČSSZ, Odbor správy údajové základny, Křížová 25, 225 08 Praha 5. Kdo má zřízenou datovou schránku, může využít online podání.

Další možností je nahlédnout do „konta“ pojištění on-line na ePortálu ČSSZ, opět ale budete potřebovat datovou schránku nebo elektronickou občanku s čipem (a aktivovanými elektronickými funkcemi).

Informativní list shrnuje doby pojištění a vyměřovací základy, které u vás ČSSZ eviduje. Pokud doklady od jednoho z dřívějších zaměstnavatelů chybí, ozvěte se a zjednejte nápravu. Zároveň se nebojte zkontrolovat, jestli se úředníci ze sociálky ve výpočtu nesekli – pomůže naše kalkulačka.

Kalkulačku ale máme i pro ty, kteří půjdou do penze až za několik let a chtějí vědět, s jak vysokou (nebo nízkou) částkou do budoucna počítat.

Při výpočtu vycházíme z předpokladu, že jejich příjem v minulosti kopíroval tempo růstu průměrné mzdy v ekonomice a tímto tempem v průměru poroste i nadále. Jinak se nedá odhadnout, z jakého příjmu důchod počítat. Podle koeficientů, které zhruba odpovídají minulým tempům růstu průměrné mzdy, se ostatně přepočítávají i minulé příjmy při přesném výpočtu důchodu.

Výsledná částka je samozřejmě pouze orientační. Jak se budou důchody počítat za deset dvacet let, můžeme jen odhadovat.

Výpočet výše důchodu

Zjednodušená verze  |  Přesnější verze

Důchod přiznaný v roce:
Předčasný důchod
Rok Příjem z výdělečné
činnosti (Kč)
Vyloučené doby
(dny)
1986
1987
1988
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
Rok Příjem z výdělečné
činnosti (Kč)
Vyloučené doby
(dny)
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020

Jdeme žádat

Pokud splňujete výše uvedené a chcete do penze odejít (jde o vaše právo nikoli povinnost), musíte o starobní důchod požádat: na „vaší“ pobočce ČSSZ v místě trvalého bydliště. Žádost můžete podat nejdřív čtyři měsíce před požadovaným dnem přiznání důchodu. Není přitom potřeba vyplňovat žádné tiskopisy – žádost s vámi sepíšou pracovníci sociálky.

S sebou si ale rozhodně vezměte průkaz totožnosti, případně doklady prokazující náhradní doby pojištění – například potvrzení o studiu (výuční list, vysvědčení z jednotlivých ročníků a maturitní vysvědčení), vojně (vojenskou knížku) nebo péči o dítě (rodný list).

Investovat a šetřit!

Jasně, nachystat se na stáří. Dobře si vychovat hodně šikovných dětí, pořídit si byt, aby se nemusel platit nájem, a zahrádku, aby si člověk sám vypěstoval lacino dobroty.

Ale k tomu pořád investovat a šetřit.

Rádi poradíme s výběrem a pomůžeme porovnat. U vybraných podílových fondů neplatíte vstupní poplatek.

Při sepisování žádosti byste se také měli rozhodnout, zda si důchod necháte vyplácet v hotovosti nebo převodem na bankovní účet. Svůj výběr sice můžete později změnit, počítejte ale s tím, že to chvíli potrvá. Když chcete peníze vyplácet na účet, budete si muset ve vaší bance nechat potvrdit, že je účet váš.

Na vydání rozhodnutí o přiznání důchodu má ČSSZ devadesát dní. Obvykle ale rozhoduje rychleji, zhruba do pěti nebo šesti týdnů. Jestli jste pracovali i v cizině, bude to trvat o něco déle. V mimořádných případech, kdy se podklady shánějí a prošetřují delší čas než zákonných devadesát dní, může ČSSZ vyplatit žadatelům, kteří splňují základní podmínky nároku na důchod, alespoň zálohu, aby nezůstali úplně bez peněz.

O přiznání důchodu zasílá správa sociálního zabezpečení písemné rozhodnutí. V něm stojí, od jakého data se důchod přiznává a v jaké výši. Přílohou je osobní list důchodového pojištění s přehledem dob pojištění a výdělků, ze kterých se penze vypočetla. Když podmínky nároku na starobní důchod nesplňujete, pošle vám sociálka písemně zamítnutí žádosti, i s odůvodněním.

Pracovat můžete

Pro práci – včetně podnikání – v důchodovém věku neplatí žádná omezení. Ta se vztahují jen na lidi, kteří berou předčasný důchod. Ti můžou před dosažením řádného důchodového věku vykonávat jenom takovou výdělečnou činnost, ze které se neodvádí sociální pojištění. V praxi jde o menší brigády.

Za práci v důchodovém věku se zvyšuje pobíraný důchod. Rychleji roste tomu, kdo má důchodový věk, pracuje, ale rozhodl se odložit pobírání penze. Každý odpracovaný čtvrtrok vám pak zvýší penzi stejně jako každý rok pojištění v době před důchodovým věkem. Jde o stokoruny měsíčně. Říká se tomu pracovat na procenta.

Jestli na tom vyděláte, vám ale dopředu nikdo nezaručí. Jde o sázku na délku vlastního života. Odložení důchodu se totiž začne vyplácet v průměru zhruba až za třináct let od doby, kdy vyšší důchod začnete pobírat. Podrobně jsme o tom psali v textu Jak si zvýšit budoucí důchod – zkuste sázku na dlouhý život.

Jiří Hovorka

Autor článku Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.

Monika Veselíková

Autor článku Monika Veselíková

Bakalářské studium odstartovala na Technické univerzitě v Liberci, magisterské v oboru Mediální studia dokončila na Fakultě sociálních věd UK. S redakcí Peníze.cz spolupracuje od konce roku 2014. Ve volném čase běhá, kde... Další články autora.

Líbil se vám článek?

+95
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 28 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

4. 1. 2021 9:05, jj

nikdo vás nutit nebude, pobírat důchod je právo, nikoli povinost

Zobrazit celé vlákno

+11
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

4. 1. 2021 8:20

radeji do duchodu nepujdu nechci skoncit o zebracke holy

-17
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (28 komentářů) příspěvků.

A tohle už jste četli?

Předčasný důchod 2021. Kdy můžu jít a komu se vyplatí

9. 12. 2020 | Jiří Hovorka | 32 komentářů

Předčasný důchod 2021. Kdy můžu jít a komu se vyplatí

Jaké jsou podmínky pro odchod do předčasného důchodu? Jak si ho správně načasovat? O kolik sníží penzi? Jak o něj žádat? Tady je praktický průvodce v otázkách a odpovědích.

Lidí bez důchodu přibyde, varuje ombudsman

7. 10. 2020 | Petr Kučera | 12 komentářů

Lidí bez důchodu přibyde, varuje ombudsman

Současné nastavení důchodového systému povede k nárůstu počtu seniorů, kterým nevznikne nárok na starobní důchod. Upozorňuje na to veřejný ochránce práv Stanislav Křeček.

Nová čísla o důchodech: Šest lidí bere přes 70 tisíc měsíčně

20. 9. 2020 | Jiří Hovorka | 246 komentářů

Nová čísla o důchodech: Šest lidí bere přes 70 tisíc měsíčně

Jak rovnostářské jsou důchody v Česku? O kolik berou muži víc než ženy? A věděli jste, že lidé stráví v penzi víc jak dvojnásobek času oproti roku 1970? Projděte si čerstvou statistiku. celý článek

Jak vysoký důchod vás čeká. Co všechno se teď počítá

11. 2. 2020 | Jiří Hovorka | 54 komentářů

Jak vysoký důchod vás čeká. Co všechno se teď počítá

Vysvětlíme vám, jak se počítá budoucí důchod podle odpracovaných let a výše výdělku. Máme i kalkulačku.

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.