V současnosti dluží peníze v rámci hypoték, spotřebitelských úvěrů, kontokorentu a dalších produktů či nedoplatků 46 procent Čechů. Vyplývá to z nejnovějšího Indexu prosperity a finančního zdraví Čechů, který společně připravují Česká spořitelna, web Evropa v datech a Sociologický ústav AV ČR. Průzkum zajistila agentura Ipsos v červnu 2023 na vzorku 2060 respondentů.
Nejčastějším typem půjčky je hypotéka, kterou má aktuálně 40 procent dlužníků. Populární je i spotřebitelský úvěr, který má 36 procent zadlužených lidí. Téměř čtvrtina dlužníků pak má tři a více dluhů. Z celkového počtu půjček tvoří 64 procent bankovní a 36 procent nebankovní půjčky.
„Ačkoli se taková zadluženost může jevit jako vysoká, Češi si v porovnání s ostatními státy v Evropské unii půjčují spíše méně. Podle dat Světové banky si v posledním roce, před naším sběrem dat, peníze půjčilo 42 procent Čechů, což je šestý nejnižší podíl populace v unii,“ přibližuje Milan Mařík, analytik Evropy v datech.
Podle něj si nejvíce úvěrů či půjček zřídili obyvatelé Lucemburska (79,3 %) a následně Němci, Rakušané či Dánové – v těchto třech zemích si peníze půjčilo více než 60 procent obyvatel. V zámoří se pak tyto podíly pohybují na ještě vyšších hodnotách, v USA činí 76 procent a v Kanadě 86 procent.
To podporují i data Eurostatu, podle nichž je celkově zadluženost Čechů 10. nejnižší v EU. Celkový dluh domácností v roce 2021 představoval 34 procent hrubého domácí produktu (HDP), přičemž průměr EU byl 58 procent. Vyšší zadlužení se týká především západní Evropy, zatímco ve střední a východní Evropě se pohybuje na nižších hodnotách.
„Účel vypůjčení peněz se u Čechů liší podle typu úvěru. Z dat vyplývá, že spotřebitelské úvěry lidé využívají nejčastěji na pořízení auta (31 %) a pořizování či rekonstrukci bydlení (28 %). Naopak nebankovní půjčky si Češi berou, aby získali peníze na nečekané výdaje (30 %), ke stejnému účelu si i půjčují od příbuzných (26 %),“ říká Monika Hrubá, která má na starost strategii finančního zdraví v České spořitelně.
Právě pomoc od příbuzných patří k nejoblíbenějším způsobům, jak si půjčit. V případě finanční potřeby by ji podle průzkumu zvažovala polovina Čechů. Vstřícný postoj mají také k hypotékám, které by zvažovalo 42 procent dotazovaných. Naopak špatnou pověst mají nebankovní půjčky – ty by ihned vyloučilo 89 procent Čechů.
Pětina lidí s půjčkou má zkušenost s exekucí
Problém se splácením měla v posledním roce čtyři procenta Čechů. „Ačkoli se tak může zdát, že jen relativně málo Čechů mělo problém se splátkami, z dlouhodobého hlediska mělo podstatně více lidí zkušenost dokonce s exekucí. V rámci domácnosti se s ní osobně setkala pětina populace. U lidí, kteří mají půjčky, se jedná dokonce o 26procentní podíl,“ říká Monika Hrubá.
Za vysokým podílem lidí, kteří mají zkušenost s exekucí, stojí především legislativa, jež byla v Česku dříve problematická. „Jednalo se především o prakticky nulovou regulaci nebankovních poskytovatelů půjček, existenci rozhodčích doložek, vysoké advokátní odměny u bagatelních dluhů a velmi nepřehledný systém exekučního vymáhání. Toto období vygenerovalo na 900 tisíc lidí a rodin v exekucích,“ připomíná Radek Hábl, zakladatel Institutu prevence a řešení předlužení.
Díky přísnější regulaci půjček a odstranění rozhodčích doložek se situace zlepšila a počet lidí v exekucích se snížil na aktuálních 660 tisíc.
Častou příčinou zadlužení bývá změna či ztráta zaměstnání. „Velmi častým důvodem zadlužení je také rozpad rodinných vazeb a partnerských vztahů. Obecně rozšířená představa, že se lidé dostali do exekucí, protože si půjčili na dovolenou nebo na Vánoce, je velmi lichá,“ dodává Hábl.
Půjčka na lepší život
Tři čtvrtiny Čechů, kteří teď mají půjčené peníze, v průzkumu uvedly, že jim půjčka pomohla splnit jejich přání či zlepšit život. Jedná se především o hypotéky a spotřebitelské úvěry u bank.
„Půjčky, které pomohly zlepšit kvalitu života, jsou ty promyšlené a zřízené s určitým dlouhodobým plánem. Naopak půjčky spontánní a zřízené pouze za účelem dočasného řešení aktuálních potíží lze vnímat jako problematické," říká Hrubá. V těchto problematičtějších případech lidé častěji vyhledávají nebankovní půjčky, jež samy o sobě patří k těm rizikovějším. V současnosti se na ně spoléhá 12 procent českých dlužníků.
Mezi rizikové faktory – vedle nevěrohodných poskytovatelů půjček – patří i výše splátek. Ta by neměla překročit hranici třetiny příjmu. Pokud tuto hranici domácnost překročí, dá se označit jako předlužená.
„Splátkami půjček a úvěrů přesahujícími 30 procent jejich měsíčního příjmu je zatížena téměř čtvrtina českých domácností, které mají nějaký úvěr nebo půjčku. A dokonce každá čtvrtá domácnost z těch zadlužených má obtíže vyjít se svým příjmem nebo je ve zpoždění s pravidelnými měsíčními platbami,“ upřesňuje Kamila Fialová ze Sociologického ústavu AV ČR.
Mít dluh však nemusí vždy domácnostem způsobovat finanční potíže. „Ti, kdo mají relativně vysoké splátky půjček a úvěrů, mohou svou finanční situaci poměrně často zvládat bez jakýchkoli problémů. Naopak splátky těch, kdo mají finanční potíže, jsou často relativně nízké,” komentuje Fialová výsledky analýzy.
Zatímco na začátku roku podíl lidí s finančními problémy mírně poklesl, od března opět roste. „V dubnu i v červnu vzrostl podíl Čechů, kteří vycházejí se svým příjmem s obtížemi. Klesl také podíl lidí, kteří jsou schopni na konci měsíce něco ušetřit, a naopak narostl podíl těch, kteří musejí sahat do úspor,“ říká Fialová. V současnosti se svými penězi nevychází 60 procent Čechů, což je o pět procentních bodů více než v březnu. Částečně se může jednat i o sezónní výkyvy.
Při pohledu do budoucna jsou však Češi podle průzkumu optimističtější. Zatímco v dubnu 35 procent Čechů předpokládalo, že se jejich ekonomická situace zhorší, v červnu tento podíl klesl na 29 procent. Naopak mírně narostl počet těch, kteří vyhlížejí zlepšení. Na zlepšení má největší podíl vidina zvýšení příjmů (80 %) a skutečnost, že pětina z těch, kteří očekávají zlepšení, v dohledné době splatí úvěr či hypotéku, což jim pomůže zlepšit současnou finanční situaci.
Kateřina Hovorková
Na Peníze.cz se věnuje hlavně osobním financím a trhu práce. V médiích pracuje od 90. let. Začínala v České tiskové agentuře, později prošla redakcemi MF Dnes, iDnes, pracovala v Hospodářských novinách a na webu Aktuálně.cz.... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem