Může mi zaměstnavatel nařídit roušku? A zákazníkům?

Počet nakažených nemocí Covid-19 v Česku v posledních dnech pravidelně překonává rekordy. Na zhoršující se situaci nakonec reagovalo i ministerstvo zdravotnictví a rozšířilo seznam míst, kde je povinné nosit roušky nebo jiné zakrytí úst a nosu.

Od 1. září jsou v celém Česku potřeba:

• ve veřejné dopravě (MHD, meziměstské autobusy či vlaky, zájezdové autobusy...),
• ve zdravotnickém zařízení (nemocnice, ambulance, poliklinika, lékárna),
• v sociálním zařízení (domovy pro seniory, stacionáře),
• na úřadech,
• ve volebních místnostech,
• na vnitřních hromadných akcích nad 100 osob.

V Praze je ochrana úst a nosu povinná navíc také:

• ve všech prostorech podzemní dráhy (placený prostor metra přístupný cestujícím),
• ve vnitřních prostorech nádražních budov určených pro veřejnost,
• ve vnitřní prostorech areálu Letiště Václava Havla,
• od středy 9. září také v obchodech a nákupních centrech. 

Vyplývá to přímo z nařízení ministerstva zdravotnictví a hygieniků. Zaměstnavatel nemůže tuto povinnost zrušit ani zmírnit, nebo dokonce zakázat.

Jak ale postupovat, když je váš zaměstnavatel naopak aktivnější, než požaduje stát? Tedy když vám nařídí nošení roušky v práci?

Rouška jako OOPP

I před pandemií koronaviru ji museli někteří zaměstnanci používat při určitých činnostech. Vyplývá to z předpisů upravující bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Konkrétně z nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků.

Zdroj: Shutterstock

Anketa

Co vy a roušky?

Nejradši bych ji vůbec nesundal(a).Nosím ji všude, kde je hodně lidí - někdy i venku.Nosím ji všude uvnitř - včetně práce.Nosím ji všude uvnitř - ale ne v práci.Nosím ji tam, kde se podle aktuálních nařízení musí.Někdy ji nemám ani tam, kde se to musí.Už nikdy!

Příloha č. 3 zmíněného nařízení stanoví, že osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) chránící dýchací orgány jsou potřeba při těchto rizikových činnostech:

• práce v nádržích, omezených prostorech a u průmyslových pecí vytápěných plynem,
• práce v blízkosti zavážky pece,
• práce v blízkosti plynových konvertorů a plynového potrubí vysoké pece,
• práce v blízkosti odpichu vysoké pece, kde se mohou vyskytovat dýmy obsahující nebezpečné chemické látky,
• práce při vyzdívání pecí a u licích pánví, kde je vysoká prašnost,
• nanášení nátěrů stříkáním nebo práce s organickými rozpouštědly,
• práce v dolech, kamenolomech, šachtách, stokách a dalších podzemních prostorech souvisejících s kanalizací,
• práce s lepidly obsahujícími organická rozpouštědla (pokladači podlahovin, lepení textilií) a podobně,
• mytí a odmašťování strojních součástí,
• práce při přípravě sklářského kmene,
• práce v mrazírnách, kde je nebezpečí úniku chladícího média,
• práce při zpracování sypkých materiálů a při čištění zásobníků sypkých hmot,
• broušení dřeva,
• demoliční práce.

Ze zmíněného seznamu vyplývá, že zaměstnavatel nemůže automaticky nařídit nošení roušky nebo podobné ochrany v případě rizika nákazy virem.

Může však takovou povinnost na konkrétním pracovišti zavést, pokud si to podle něj vyžaduje bezpečnost a ochrana zdraví při práci. Čeká ho při tom poměrně složitý administrativní proces. Musí profesionálně vypracovat příslušnou dokumentaci na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek na pracovišti – včetně systému, jak roušky skladovat, jak s nimi zacházet, kam je vyhazovat... Bezpečnostní opatření pak musí projednat i se zástupci zaměstnanců, tedy s odbory.

Jakékoliv osobní ochranné pracovní prostředky musí zaměstnavatel poskytovat bezplatně. Pokud tedy splní všechny podmínky a nařídí povinnost nosit roušky, musí vám je zajistit. Nemůže chtít, aby si je zajistili a zaplatili sami zaměstnanci. Jenom kdyby taková povinnost vyplývala přímo z epidemiologického nařízení ministerstva zdravotnictví (hygieniků), byla by odpovědnost primárně na zaměstnancích – stejně jako když si ji musí sami zajistit třeba do veřejné dopravy.

Jestliže zaměstnavatel sám zavede povinné roušky jako OOPP, musí splnit i další pravidla – především pravidelné přestávky (nad rámec těch běžných), abyste si mohli roušku odložit a oddechnout si. První bezpečnostní přestávka se má zařadit nejpozději po dvou hodinách od započetí výkonu práce, a to v trvání nejméně 15 minut. Následné se přestávky zařazují nejpozději po každých dalších dvou hodinách od ukončení předchozí přestávky v trvání nejméně 10 minut.

Pořád je tu

Zdroj: Shutterstock

• Firma mi zakazuje jet do ciziny. Může nařídit karanténu? A co služebka do Karviné
• Jak jste pomohli oblíbenému podniku? Vyšší spropitné vydrželo měsíc
• Za zrušený zájezd už nemusíte dostat voucher
• Nemůžete do ciziny kvůli viru. Pomůže pojištění storna?
• Zbyla vám loňská dovolená? Přišel zlomový termín
• Cestovní pojištění nově kryje i dovolenou v Česku

Něco jiného je, když ze zdravotních důvodů roušku nosit nemůžete – například když jste astmatik, máte jiné dýchací problémy a podobně. Pokud vám to potvrdí lékař, musí pak zaměstnavatel zajistit pracovní prostředí, kde roušku mít nemusíte.

Splní-li však zaměstnavatel všechny podmínky a zároveň nemáte nárok na úlevu, nezbývá vám než poslechnout. Jinak porušíte povinnost danou zákonem (respektive na jeho základě) a zaměstnavatel vám jednak může zabránit vstupu na pracoviště, jednak dát výpověď.

V ostatních případech jenom dobrovolně

Zaměstnavatel, který se nemůže opřít o profesionálně zpracovanou dokumentaci ukládající povinnost nosit roušky jako OOPP, je může svým pracovníkům jenom doporučit. Nemá právo je po nich vyžadovat.

Totéž platí i ve vztahu k zákazníkům při návštěvě provozovny, třeba obchodu, kadeřnictví nebo masážního salonu. Podnikatel sice může návštěvníky vyzvat (třeba formou nápisu u vchodu), aby vstupovali jenom s ochranou úst a nosu, nemůže je k tomu ale nutit.

Konečné rozhodnutí v takových případech tedy závisí na zaměstnanci a na zákazníkovi. Kdo chce, roušku si nasadí. Kdo nechce, nemůže být nijak trestán – pokud to plošně nevyplývá přímo z obecně platného nařízení ministerstva zdravotnictví (hygieniků).

Podobně tomu je i v případě, kdy třeba pracujete jako masérka či kadeřnice a obáváte se o své zdraví – třeba jste v rizikové skupině, nebo s někým takovým žijete. Roušku, štít nebo respirátor si jako zaměstnanec samozřejmě během výkonu práce nasadit můžete a nikdo vám to nemůže zakázat. Klientům to lze jenom doporučit, ne nařídit.

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Založte si DIP

Sdílejte článek, než ho smažem